Vyměšovací šaráda
Moje mamka má krásnou, milovanou a stářím již trochu popletenou kočičku jménem Bobánek. Ač se to podle hloupého jména nezdá, je to stará distingovaná kočičí dáma s aristokratickými předky. Občas už trpí drobnými zdravotními neduhy, přesto se stále protlouká životem s hrdě vztyčenou hlavou.
Před pár měsíci si mamka všimla, že je kočičí toaleta den za dnem téměř prázdná, ačkoliv se číča cpe na svůj věk úctyhodným množstvím potravy. I zděsila se panička: „Bobas nekaká!“ Nastalo období zvýšeného dozoru, obcházení veterinářů a jásot nad každým vymodleným bobečkem v písku. Přesto se výsledky péče příliš nedostavovaly a maminka se trápila.
Trápili se i sestra se švagrem, kteří zase více než půl roku řešili jako správci budovy problém zápachu ve sklepě. Na jednom temném místě se hromadilo jakési páchnoucí cosi a vhánělo příchozím slzy do očí. Pátrání po původu hromádek nepřinášelo žádné výsledky. Trvalo velice dlouho, než oběma stranám čirou náhodou došlo, že jsou tyto problémy zajímavým způsobem navzájem propojeny.
Bobánek se totiž rád prochází po chodbě. Jelikož mamka bydlí ve třetím patře, nikoho nenapadlo, že se kočičí stařenka každý den vydá hopsat přes čtyři patra. Jak seskakovala po schodech, rozhýbala si peristaltiku a pravidelně využila kryté temné sklepní místečko pro odhození zátěže. Naštěstí byla jednou přistižena in flagranti. Chechtáme se tomu dodnes.
Stalo se vám někdy něco takového? Připravili vám domácí mazlíčci také nějaké to překvapení?
16.9.2011 Rubrika: Život a vztahy | Komentářů 18 | Vytisknout
Hodnocení článku: 2,9/5 Oznámkovat (hodnocení jako ve škole): 1 2 3 4 5
Diskuse ke článku - Vyměšovací šaráda
Tato diskuse je otevřena jen pro přihlášené uživatelky..JPG)
jo, zrovna včera sem zvedla něco před barákem, říkám si - kde se tu vzal golfový míček...? a ono to hovno... 
Tyhle starosti, a Rotschildovy peníze! 
Nevím, nikdy mě nenapadlo sledovat zvířecí h... exkrementy. Ani hledat v nich včerejší den. 
Sofffie: Holka stalo, kdyz jsme meli kotata, taky chodily do bedynky s piseckem. A zrovna tak jako u vasi starsi damy, se nam zdalo, ze pri 6 kotatech, krmenych neustavicne od rana do vecera by hromadek melo byt vic. Pak jsme pristihli naseho milovaneho minispice, ktery se o kotata staral, kdyz si pani kocka odskocila na veceri, nebo na jeji bedynku. Vlezl si k nim do kosiku a dokonce je i olizoval. No a tak asi prisel na chut necemu, o cem jsme nemeli poneti. No a kdyz kotata odrostla, tak je uz hlidat nemusel, tak si do jejich bedynky chodil jeho "pochoutku" vybirat jako z bonboniery. Byli jsme z toho na mrtvici.
A dalsi zahadu jsme zazili kvuli psi slecne nasi kamaradky, kterou jsme nejaky cas hlidali. Ona i nas pan pes kazdy vecer dostavali psi kosticky (neco jako susenky pro psy ve tvaru kosti). Ona svoji vzala a zmizela a pak zadonila o dalsi, vedela ze nejsem skrob a dam ji jeste jednu. Taky se madam rada hrabala v hline u kytek v obyvaku, tak jsem je oblozila kameny, aby nebyla hlina vsude. Jelikoz krasne pribyvala na vaze pricitali jsme to tem kostickam (nehlede na to, ze vymetla vsechny misky, i kocici). Kamaradka prijela, Maggie si vzada domu a vse bylo v pohode ale jenom do te doby, nez se mamce zdalo, ze ibisek je uz moc veliky na jeho kvetinac a potrebuje presadit. Jak ho vyklopila, nasla mezi koreny neco cerveneho a odporne mazlaveho..... Jo byly to ty kosticky co si Maggie peclive zahrabavala na horsi casy.
