Přítel je pro rodinu bezplatná pracovní síla
Dobrý den všem, ráda si tady pročítám příběhy a zjišťuji, že potřebuju taky poradit. Je mi 30, partnerovi 32, jsme spolu 3 roky a já mám čím dál větší problém vycházet s jeho rodinou. Pochází z vesnice, kde žije celé široké příbuzenstvo, bydlí v domě s rodiči (původně všichni společně, sestra s rodinou se pak odstěhovala). Já jsem z malého města a asi po roce chození jsem se k nim přistěhovala.
Dokud jsem tam jezdila o víkendech, v rámci dobrých vztahů jsme spolu vycházeli, i když jsme každý úplně jiný. S přítelem jezdíme hodně na kole, na výlety, do kina atd, stejně to znám u svých rodičů a sestry, jeho rodiče nejezdí nikam, jsou rádi doma a pracují na zahradě, také sestra je na tom podobně, maximálně 1x ročně jedou na týden na dovolenou, takže náš životní styl je dost odlišný, máme málo témat ke konverzaci, ale co se dá dělat.
Ale až po nastěhování jsem zjistila, že přítel je vychovaný tak, že zastává roli svého otce a svého švagra, prostě on je ten „chlap“ v rodině, který všechno zařídí a udělá, protože mu maminka/sestra řekne (od pomáhání v lese, na stavbě sestry, přes vození maminky k doktorovi, protože její muž už nechce nikam jezdit, po vyzvedávání ze školy a hlídání synovce a neteře ve svém volnu, protože jejich otec na to nemá čas a spousta dalších věcí, které dělá denně, pokud není v práci nebo neodjedeme pryč).
Snažím se chápat, že chce své rodině pomoci, ale dost často se mi to zdá už přes míru. Když se o tom bavíme, uzná, že toho asi dělá hodně, ale vždycky skončíme u toho, že je tak vychovaný, že rodičům a sestře je prostě třeba pomoct...
Vzhledem k tomu jsem si nedovedla představit, že bych tam bydlela natrvalo (původně jsme si měli zrekonstruovat patro, rodiče se přestěhovali do přízemí) a jsem příteli moc vděčná, že se rozhodl se mnou koupit byt ve městě cca 20 km odsud (po domku a zahradě moc netouží, vidí, kolik tam je práce). Pro celé (jeho) příbuzenstvo to byla samozřejmě neuvěřitelná hloupost a nesmysl – jít z baráku do malého bytu! - ale s tím jsem počítala, že budu za černou ovci rodiny (I když teď mám pocit, že nešlo o to, že my půjdeme do "horšího", ale o to, že jim ubyde pracovní síla.)
Nicméně po pár měsících se situace uklidnila a my se za 14 dní budeme stěhovat, ale až teď jsem zjistila, že přítelova maminka si to představuje tak, že přítel bude holt víc dojíždět, ale pomáhat bude víceméně stejně! Sice tam má všechny – bratra s rodinou, manžela s rodinou, dceru s rodinou, ale syn je syn! Samozřejmě jsem počítala, že sem budeme jezdit cca 1x týdně na návštěvu a pomáhat, bude-li třeba, ale tohle je přece moc, ne?
Přítel dělá na směny, a tak prohlásila, že co by tam přece ty volné dny na bytě dělal. Já se s ní nechci hádat, snažím se je respektovat, ale přistihuju se u myšlenky, že je začínám nesnášet, a to přece není dobře.
Nevím, možná dělám z komára velblouda, a pak to bude jinak (moje sestra mě utěšuje, že až budeme mít vlastní děti, automaticky se to pro něj změní a nebude mít potřebu tam tolik jezdit), navíc chápu, že pro přítele je to dost nepříjemné – maminka ho začíná citově vydírat, což já tedy dělat nehodlám, snažím se to řešit v klidu, ale i tak si asi připadá jako mezi dvěma mlýnskými kameny. Navíc začínáme uvažovat o miminku, ale nechci skončit sama s dítětem na bytě, zatímco on bude makat u rodičů a sestry.
Co s tím? Máte někdo podobnou zkušenost? Děkuji,
30.6.2010 Rubrika: Život a vztahy | Komentářů 175 | Vytisknout
Hodnocení článku: 3/5 Oznámkovat (hodnocení jako ve škole): 1 2 3 4 5
Diskuse ke článku - Přítel je pro rodinu bezplatná pracovní síla
Tato diskuse je otevřena jen pro přihlášené uživatelky.
Heather: 
punh: To je blbý, na dědině se vždycky ví všechno o všech...
každopádně je to drsný...a manžel to bere jak??
punh: No já teda auto k mytí oken nikdy nepotřebovala
, ale člověk se pořád učí, že....
.gif)
Sheeni: no to můžu říct, ale oni všichni vědí, že dojíždím do práce. 
Bez auta bychom byli tady na vesnici namydlení. Jenom jsem chtěla podotknout, že to nemusí být jen vesničani s barákem a zahradou, kdo se ohání pomocí. My jsme na vesnici a museli jsme jezdit pomáhat tchánovi na zahrádku do města. A když už máme auto, tak samozřejmě můžeme udělat laciný nákup pro příbuzné ve městě
.jpg)
Sirion: Jo a to by jako měli platit cizím za taxíka? Vždy´t je to vyhazování peněz! Hele, tuhle větu jsme slýchali dnes a denně.. Proč se mají objednat malíři, když to můžeme vymalovat my. Když jsme namítli, že si o víkendu potřebujeme orazit a že toho malíře teda zaplatíme, tak nastalo pozdvižení světa, že by se měly cpát peníze cizejm lidem...
tak tenhle příběh přesně kopíruje moji situaci - zvlášť chování matinky. My už bydlíme v domku asi 10 km od nich a pořád přítel dojíždí a pomáhá a vozí celou svou rodinu jak taxikář. A když se nad tím podivím tak jsem nevychovaná a sobecká. Jen mi přijde fakt na hlavu vézt rodiče domů z pařby v noci když jde zítra brzo ráno do práce když si přece projednou můžou vzít taxíka na těch pár kilometrů
.gif)
catja: na to existuje dobrá pomůcka. Stanovte si, co ano a co už ne a zároveň termín, od kdy "už nebudeme za hodný a blbý".
Klidně si to hoďte na papír.
Potom je ovšem nutné se toho nekompromisně držet, přítel by měl být schopen vyhodnotit, co ještě rodina snese a co už je moc a oba byste měli vyhodnotit, co od rodiny snesete vy, jako pár.
Punh: tak to je fakt síla... to jsou asi, holt, nějaké typy lidí, co tu drzost mají v sobě...
.jpg)
catja: nebudeš to mít lehké,on svoji rodině bude pomáhat a ty budeš smutná, doma s děckem, a sama.
Musíte se domluvit,opatrně,že ho využívají, vždyť má ségra manžela a je to jiná rodina, tak co, a matka má otce,není nemohoucí,tak ať se starají o sebe a vám dají pokoj.
Pak je tu zdravotná stránka,vše se ukáže v letech,to pozoruji na sobě,člověk lecos zvládnul a teď má potíže,je potřeba to chlapci šikovně říci,musíš být politik,nebudeš to mít jednoduché,ale držím palce ...co si uděláš budeš mít.
Jestli budeš černá ovce .....je nás víc hurááá
Grainne, Tournado-lou, Viv:
Já právě v tomhle zatím to NE říct neumím a pak si vždycky připadám, že jsme oba takoví hodní blbečci... A že bych je požádala já o pomoc? Napadá mě jeden konkrétní případ - jeho sestru jsme dovezli z práce (o víkendu by, chudák, musela čekat 40 minut na přípoj...) a já ji prosila o odvoz další den, ale to měla nemocnou dceru (kterou jí stejně hlídala mamka), takže odmítla... Já koukala s otevřenou pusou a už byla pryč... Takže moc nemám potřebu ji o něco žádat...
punh: musíš říct, že ti ho zabavili
Heather: no to tedy fakt nevím. Přítelkyně za ním docházela občas a asi to měla na háku a švagrová zas neměla auto (my ho máme), takže nemohla. Proto po mě chce švagrová, abych jí pořád něco zařizovala a vozila, protože já mám řidičák a ona chudinka ne. Tak to je logický, že to je moje povinnost, ne??
Grainne: No, otázka je, zda to přítel považuje za problém nebo za normální. Pokud to on považuje za normální (to pomáhání) -a z článku mi to tak spíše vyplývá, tak těžko bude se svou partnerkou v tomto spiklenec...
Grainne: kolikrát my jsme to doma jen řešili
ale na druhou stranu musím říct, že teď pomáhají i oni, když potřebujeme...
Heather: ty je asi myly tchánovi
