Chci porušit rodinnou tradici a manžel i jeho rodiče se zlobí
Čekáme s manželem první dítě, už víme, že to bude chlapeček. Samozřejmě, že máme radost a moc se na něj těšíme, stejně tak i oboje rodiče. Narodit by se měl v září. Řešíme však problém s manželovými rodiči, respektive já ho řeším, manžel je na jejich straně.
Jde o jméno pro našeho syna. U nich se, až kam jim paměť sahá, jmenuje každý prvorozený syn vždycky stejně. A podle mne stejně hrozně. Představa, že bych to jméno dala svému synovi, je pro mne nepřijatelná: Oldřich.
Já bych si představovala nějaké „normálnější“ jméno, například Jan, Petr, Martin, moc se mi líbí Dominik, ale ten by nešel k našemu příjmení, které začíná na K. Jenže jakmile začnu na téma jméno pro našeho syna rozhovor, je okamžitě oheň na střeše. Pro manžela je to snad otázkou života a smrti, abychom měli malého Oldíka. Stejně tak pro jeho rodiče. Všichni jsou na mě naštvaní a neustále se mne snaží přesvědčit, abych jejich rodinnou tradici nekazila.
Vadí mi to. Je to přece moje dítě, jasně, i manželovo, ale o tom, jak se bude jmenovat, bychom měli rozhodnout my dva, ne nějaké zastaralé a dle mého soudu naprosto stupidní rodinné tradice.
Ty neustálé hádky a dusna kolem jména pro našeho syna mi pěkně pijí krev, jsem podrážděná, začínám tchyni s tchánem kvůli tomu nesnášet. Jsem přesvědčená, že můj manžel na té tradici trvá jen kvůli nim, aby měl klid, nechce si je rozhádat. Tak si radši rozhádá mě a pojmenuje syna naprosto příšerným, absolutně nemoderním jménem. Opravdu neznám žádného malého, ale ani většího kluka, který by se jmenoval Olda. Podle mne se tohle jméno už vůbec nedává.
Co byste dělaly na mém místě? Podvolily byste, jen kvůli klidu v rodině? Nebo byste si trvaly na svém právu? Jde přece o moje dítě.
25.7.2013 Rubrika: Problémy s rodiči | Komentářů 181 | Vytisknout
Hodnocení článku: 3/5 Oznámkovat (hodnocení jako ve škole): 1 2 3 4 5
Diskuse ke článku - Chci porušit rodinnou tradici a manžel i jeho rodiče se zlobí
Tato diskuse je otevřena jen pro přihlášené uživatelky..jpeg)
Iveto neboj, až si k Oldřichovi pořídíte ještě Boženku, tak si už ti to ani nepřijde.
Promiň, vím že to není k smíchu, mám to za sebou, taky hlavně tchán chtěl, aby se náš syn jmenoval Otakar, jenže já se s nimi nehádala a v podstatě jsem přikyvovala a z porodnice přivezla Honzu. 
Ale Oldřich se mi zrovna líbí, rozhodně víc než např. Patrik nebo Dominik
Ale to je vždycky věc názoru.
Ale Oldřich by byl originál
.jpg)
Oni jsou nějaká feudální rodina, ne ? Mají nějaký statky, který malej zdědí spolu se jménem ? Jako třeba Žoržík z Kembridže ? Jinak teda musím říct, že v podstatě každý jméno má nějaký hezký ekvivalent a nějakou nadávku ... s tím nic nenaděláš ... monika - motyka - harmonika mě provázelo celým dětstvím a taky jsem to přežila ... moji známí dali synovi krásné jméno Ondřej a a víš jak mu říkali ? "ojčo"
děs co ? a já dala jméno po manželovi, a pořád to byl velkej jirka - malej jirka, starej jirka - mladej jirka, event jiřík i ve dvaceti ... takže to považuju za nepraktické a už bych to nikdy neudělala. Ale dejte mu dvě jména a máš vystaráno ... na tom dnes není nic divného Nenech si hádkami zkazit těhotenství,když budeš pořád naštavná, malej bude naprdnutej, jen vykoukne na svět 
.gif)
U nás to bylo podobný,né že by manželovo jméno Roman bylo nějakou tradicí,i když je prvorozený,(až teprve jeho mladší bratr se jmenuje po tchánovi)ale chtěl aby se případný syn jmenoval po něm...no a já zase měla jasno,když to bude dcerka,bude to Petra-nádherný jméno,všechny moje panenky byly vždycky Petrušky
...když nám řekli na ultrazvuku,že to bude kluk,ještě jsem se snažila manžela přesvědčit,aby to byl teda Petr,ale marně
...na smíření s tím jsem měla ještě asi 3 měsíce,nadšená jsem z toho nebyla,to jméno se mi vůbec nelíbilo,jenomže já bych si do Petrušky taky nenechala kecat
...no a když se ten náš Románek narodil,můj synoveček co přišel za náma do porodnice mu začal říkat Romíku a to mu vlastně zůstalo...Romane mu říkají jen tchánovci,jinak je to Romík,Romulus,Romín a co jsem tak vypozorovala,kámoši mu říkají Romer...tím jsem ti chtěla říct milá Ivetko,i když se mi Oldřich teda taky nelíbí,neznamení to,že mu musíš říkat bezpodmínečně Oldo
,najdi si pro tebe přijatelný oslovení,určitě na nějaký přijdeš a uvidíš,že ti to za chvíli ani nepřijde...i já si už neumím představit,že by se ten náš ,,Roman,, jmenoval jinak
Oldřich je pěkné staročeské jméno a je rozhodně lepší, když se dítě jmenuje originálně než aby splynul s davem Jakubů, Tomášů...druhé dítě si zas pojmenuješ ty. Jediné, co hrozí je, že se bude říkat starý Olda, mladý Olda...
.JPG)
Podobné tlaky od rodiny znám a je to dost hrozné...
Tchánovci by se měli držet víc zpátky, pokud manžel trvá na Oldřichovi, tak je to už na vás...
Známí měli rodové jméno Karel, které se manželce vůbec nelíbilo, tak dali dvě jména - syn se jmenuje Tadeáš Karel - no, dle mého si moc nepolepšil, ale je to jejich věc. 
Mj. a pokud má manžel sourozence, tak se toto pravidlo vztahuje i na něj - že bude mít Oldřicha, nebo to je jen u prvorozeného vnuka mužského pohlaví? Nebo jak to funguje?
.jpg)
božínku jen né Olíínka šulíínka
Ivet doživotní mrzák,to mu nemůžeš udělat
.JPG)
Byla jsem v podobné situaci .. jen u nás se v obou rodinách dávalo jméno Josef ...... manžel je 7. v pořadí a z mé rodiny je můj otec asi 5.
Už před svatbou jsem řekla, že když budeme mít syna, tak rozhodně nechci pokračovat v této tradici ...... máme syny 2 a jmenují se Marek a Martin a tchán to dlouho nemohl rozdýchat, dnes po 6 a 3 letech si na to ani nevzpomene
Obě jména jsme s manželem domlouvali až v porodnici, mezi kontrakcemi, byl sdílnější ke kompromisům
Myslím si, že tchánovci Vám do toho nemají co mluvit .... je to jen tvoje a manželova věc .....a na jméně dítěte by jste se měli dohodnout oba, ne že jeden ho chce a druhý ne .. taky jsem chtěla Adama a Ondřeje 
mmch: proc ne 2 jmena? Oldrich Jan zni nadherne a neni to dlouhe.
Kluk si bude moct sam v budoucnu vybrat 
Jen malilinka otazecka - vedela jsi o teto tradici, kdyz jsi si manzela brala?
Oldrich je krasne jmeno a nebude jich ve tride 5. Ma spoustu variant, jak oslovovat.
Asi bych se sprajcla, pokud by neslo o dlouholetou tradici, ale jen o pojmenovani "po muzi". Ale dlouholetou tradici bych respektovala natolik, ze bych sla uz do tehotenstvi s vedomim, jak se bude pripadny syn jmenovat.
Co kompromis? Dalsi dite bude pojmenovano ciste a jen pouze tak, jak budes chtit ty a nikdo ti do toho nebude kecat, i kdyby to mela byt Klotylda Kleopatra Vomackova.
správně, je to tvé právo, jen si dupni - a víš co, klidně se s tím balvanem rozveď, s jeho rodinou se přestaň stýkat a dítě si pojmenuj třeba Quentin... pak teprve nastane to pravé štěstí 
... protože pojmenovat dítě je PRÁVO matky, a nikoho jiného, že.... a už vůbec nesmí mít nikdo jinej názor
ale houby...muž je hlava rodiny...ale hýbe s ník krk, ne?
Oldřich mě také přijde normální, ale to naléhání néé. Co tradice ve vaší rodině?
Nejdříve jméno, pak výchova a budete tančit jak budou pískat.
jinak je dnes moda ta numerologie...tak si to spočítej...
já zase nechápu, že Dominik by byl lepší než Oldřich...
tak mu dejte holt jména dvě...Oldřich a nějaký ten nesmysl...to je teď moda, koukni na Gotta
... Oldík to být nemusí, můžete mu říkat Olin. To mi připadá trochu hezčí.
Je to podivný boj o jméno ... ale můžeš synovi dát jména dvě a říkat mu tak, jak chceš ty.
Já jsem si do toho mluvit nenechala. Jméno Jan se mi vždy líbilo. Můj muž se odmítl jmenovat stejně jako jeho syn, takže i u nás přišel na řadu kompromis dvou jmen. V dospělosti syn užívá to, co se vždy zamlouvalo mně. 
