Může babička nařezat svému vnukovi?
.jpg)
Strašně jsem se naštvala na tchyni, až tak, že jsem manželovi zakázala, aby k ní vodil našeho syna. Podle nich obou (manžela a tchyně) jsem hysterka a měla bych se rychle uklidnit.
Jenže já nemůžu. Ona totiž vztáhla ruku na naše dítě a podle mne je to už opravdu moc. Něco takového si přece nemůže dovolit? Pravda je, že naše vztahy nebyly nijak srdečné nikdy. Ale tak nějak jsme se vzájemně respektovaly. Po narození Davídka se napětí mezi námi stupňovalo. Tchyně je z těch, které všude byly nejméně dvakrát t a od všeho mají klíče. Bydlí nedaleko od nás a vzájemný kontakt byl tedy velmi častý.
Kecala mi do všeho. Jak často krmím, proč mu už nedávám tohle nebo tamto, jak to, že ještě nechodí na nočník. Zpočátku jsem se s ní i hádala, pak jsem se naučila pouštět to jedním uchem dovnitř a druhým hned ven.
Teď jsou Davídkovi čtyři roky a tchyně patrně dospěla k názoru, že naše výchova je nedostatečná, že ho špatně vedeme a začala se snažit působit na něj dle svých vlastních výchovných zásad. Pokud jsme u toho byli i my s manželem, držela se zpátky a omezila se pouze na připomínky. Vyvrcholilo to až minulý víkend.
Byla jsem pozvána za svědka na svatbu své kamarádce, takže jsme syna dali k tchyni na celý víkend (poprvé) a s manželem odjeli. Celý víkend proto, že svatba se konala na druhém konci republiky.
V životě by mě nenapadlo, že tchyně udělá to, co udělala. Hned jak jsme si pro Davídka přijeli, našli jsme je oba v podivném rozpoložení. Malý se tvářil nafouknutě a tchyně byla hodně naštvaná a odměřená. Zeptala jsem se, co se stalo a Davídek mi řekl, že ho babička seřezala vařečkou. Vařečkou! Chápete to? Když jsem se zeptala, proč, řekl mi, že nechtěl jíst oběd.
Pěkně se ve mně uvařila krev a hned jsem se šla zeptat tchyně, zda je pravda, co syn říkal. Naprosto bez jakéhokoli uzardění řekla, že ano, že si to zasloužil. Prý ho několikrát volala ke stolu a když konečně přišel, začal se ošklíbat, že to jíst nebude a plival jídlo zpátky do talíře. Tchyně ho prý několikrát upozornila, ať to nedělá, pohrozila mu vařečkou a když neposlechl, skutečně mu nařezala.
Hodně jsem se na ni naštvala. Samozřejmě, že Davídek z toho byl v šoku, protože my tělesné tresty vůbec nepoužíváme a ona to ví. Vůbec nechápu, jak si mohla něco takového dovolit. Tak když nechtěl jíst, měla ho poslat od stolu a nechat ho vyhládnout až do svačiny. Ale řešit to výpraskem?
No, pohádaly jsme se. Jen my dvě, manžel mlčel a vůbec do tohohle sporu nezasahoval. Tím mě pěkně naštval, jakoby se své mámy bál. Naše hádka neskončila vůbec dobře, kluka jsem sbalila a odjeli jsme s tím, že už ho nikdy neuvidí, když neví, jak se má babička chovat ke svému vnoučeti.
Doma pak následovala hádka s manželem, vyčetla jsem mu, že nebyl schopen zaujmout nějaké stanovisko a zachoval se jako bačkora. A on mi zase řekl, že jsem hysterka, že jsem z komára udělala velblouda a to mé prohlášení, že babička už vnuka nikdy neuvidí, jsem hodně přehnala. Vůbec není schopen pochopit, že první, kdo něco přehnal, byla ona.
Já vím, že tomu kontaktu mezi synem a jeho babičkou ve skutečnosti stejně nezabráním a až to trochu „zapadne“, patrně se zase začneme stýkat. Ale zajímalo by mne, jak se na to díváte vy z pohledu jak maminek, tak babiček. Je podle vás normální, když babička seřeže vnouče vařečkou? A ještě kvůli takové pitomině?
15.8.2013 Rubrika: Problémy s rodiči | Komentářů 179 | Vytisknout
Hodnocení článku: 2,9/5 Oznámkovat (hodnocení jako ve škole): 1 2 3 4 5
Diskuse ke článku - Může babička nařezat svému vnukovi?
Tato diskuse je otevřena jen pro přihlášené uživatelky..jpg)
to je to jediny co ti na to Marcelo muzu rici.
Podle me pokud nekomu sverim sve dite ( a je sumak jestli je to skola, babicka, sousedka) tak ho sveruji se vsim vsudy. Nemuzu ocekavat, ze lide budou tancovat podle me. Samozrejme pokud dite ma nejaka zdravotni omezeni ohledne jidla nebo alergii, tak ocekavam ze budou respektovany v ramci jeho zdravi, ale vsechno ostatni zalezi na osobe, ktere jsem dite sverila. A pokud se mi to nelibi a nebo dane osobe neverim, tak holt mi nezbyva nez sedet doma na pozadi a hrat si na kvocnu. Treti moznost neni.
Uznávám ze vareckou to prehnala, nevim jestli to bylo na holou a nebo pres kalhoty, ale jinak problem v trestu nevidim. Me dite plivat jidlo do talire tak ho pravdepodobne odevzdam rodicum ve dvou kusech 
. Prave proto urcite deti vubec nehlidam, nechteji se chovat u me doma podle mych pravidel a jejich rodice se tomu jeste smeji, takze nehlidam. A to moje pravidla ,myslim si, jsou velice jednoduchá - chci aby se chovali jako lidi a ne jako prasata.
škoda, že zároveň s vnukem nedala tou vařečkou i tobě. Když neumíš vést dítě ke slušnému chování sama, tak to prostě musí už jednou udělat jiný. A tvůj manžel asi právě proto mlčel, aby ti nemusel říct, co si o tobě myslí, A že vnuka neuvidí? Bude jí to sice mrzet, ale než se otravovat s tvým nevychovancem, raději pohlídá cizí. Taky mže dělat placenou babičku někomu, kdo bude vděčný
annie: Asi to chápeme každá po svém. Já jen mluvím z vlastní zkušenosti. I když nás v dětství rodič/prarodič plácl vařečkou, nikdy to nebylo tak, abychom měli modřiny či dokonce brečeli bolestí. Bylo to spíš výchovné gesto a jak jsem psala, stalo se to jen párkrát, pak už vždycky stačilo říct "že vytáhnu vařečku?" a okamžitě byl klid. Ruka má hladit, obejmout a ne trestat. Proto je lepší to tak to odlišit, zvláště malé dítě si tak vytvoří mnohem lepší asociace a pochopí co nemá dělat. Ani u psů se nedoporučuje se trestat rukou, ale spíš proutkem. A také jsem psala, že nevěřím, že tchýně "mazánka" doslova a do písmene seřezala. Aspoň Marcela nikde nepíše o nějakých následcích na těle, píše, že se tvářil nafouknutě, čili nehysterčil a neutíkal za matinkou, že z něj babička sedřela kůži. Byl spíš uražený co si to babička dovolila, když on je nedotknutelný. Myslím, že se to zveličuje jen proto, že tam figuruje ta vařečka, tak si spousta lidí představí bůhvíjaké týrání.
.jpg)
tělesné tresty nepoužíváte a je to znát...Davídek to evidentně potřebuje
Marcelo, děti se nikdy nebijí, Moje mamka a babička 8 vnoučat nikdy své vnoučata nebila ,NIKDY ale nikdy je nerozmazlovala. Já jsem nyní sama babička a vnuka bych neuhodila.
Není to špatná výchova, dítě plivnout do talíře? Je to pěkný spratek , ohlédni se za svoji výchovou a změn to.Ne tím ,že nedáš vnuka k babičce .No mě kdyby to vnuk udělal, asi bych si o spíše vyříkala se snachou či synem, je to důsledek špatné výchovy
.JPG)
Kdyby mu dala rukou na prdel, tak bych to ještě vzala, ale vařečkou?
Asi jsem taky hysterka...
Marcelo, jsi hysterka a z "Davídka" vychováváš pěkného spratka. Mí rodiče také nebyli zastánci tělesných trestů, ale když už bylo něco přes míru, plácnutí po zadku rukou nebo vařečkou zaúčinkovalo lépe než sáhodlouhé vysvětlování. A stejně tak to bylo u prarodičů. Pak už vždy stačilo jen pohrozit a byl klid. A druhá věc, nevěřím, že tchýně Tvého synáčka "seřezala". To by byl samá modřina. Myslím, že ho tou vařečkou spíš jen plácla (jednou nebo párkrát). Takže zklidni hormon a zamysli se co děláš špatně, když se Tvůj syn takto chová na návštěvě.
sallie - 
Tesat do kamene.
Marcelo, serezat mi nekdo dite, tak se neznam. Proto ho vychovavam tak, aby ho nikdo rezal nemusel. Jsem si naprosto jista, ze tohle by moje dite neudelalo.
teď teprve vidím konec příspěvku a skutečně nechápu to, že matka považuje plivnutí do talíře za "pitominu".
I maminka z článku by potřebovala dovychovat.
Mně kdyby dítě plivlo do talíře s jídlem, tak by dostalo taky. Z domu by mělo vědět, že tohle se opravdu nedělá. Babičce jste měli říct co navařit, aby se neošklíbal. Jen bych ho možná plácla po zadku rukou. Ale možná, že to bylo symbolicky, co my víme? Gratuluji k takovému dítěti, je vidět, že z něj roste osobnost (za podpory rodičů).
Marcelo, seřezat mi někdo dítě vařečkou, tak vidím rudě... na druhou stranu, aby čtyřletý spratek PLIVAL jídlo - to je tady taky hodně přes míru - to není o tom, že "nechtěl jíst" - to je o tom, že babičku ignoroval, když ho volala, pak dělal držky a nakonec to jídlo plival - to bych na místě babičky taky viděla rudě.
A myslím, že to jde všechno zpět k tobě - TY jsi ten člověk, který babičku IGNORUJE, když se mu něco nelíbí a TVŮJ syn, udělal to samé (ignoroval babičku a pokyny, které babička vydala). Babička nezvládla situaci a vyhrožovala mu nářezem - on pokračoval v ignorování, přestože ho ONA NĚKOLIKRÁT UPOZORNILA (protože DAVÍDEK se nebije, že), takže babičce "nezbylo" nic jiného než ho seřezat. Selhala babička (výběrem výchovných metod) i DAVÍDEK (všímáš si, že pro tebe je pořád davídek, i když se chová jako totální spratek????), ale ten, kdo celou situaci připravil a zavinil jsi TY SAMA.
Tím, jak (ne)vychováváš svého syna, svým pohrdavým postojem k tchýni, jsi zapříčinila, že tvůj syn se chová přezíravě a pohrdavě k babičce, chová se jak pitomec a myslí si, že mu všechno projde.
Dále hádka před všemi znamená, že si zřejmě připravila nejen babičku o vnuka, ale i svého syna o babičku. No a seřvání manžela do bačkor, je taky moc prima ukázka, jak řešíš mezilidské vztahy..... když není po tvém, tak všechny seřveš - jakej je rozdíl mezi řvaním na lidi, že jsi na ně sprostá a tím, že někdo vezme na druhého vařečku??? Podle mě ŽÁDNEJ, je to agresivní vynucování si toho, aby bylo po tvém.
vařečka je blbá, lepší proutek
Plivat s jídlem. Malej asi již vycítil, že babička není v oblíbená.
Chyba je, že malej asi vše viděl. Bude si nyní na babičku dovolovat více, má mamku za zády.
Vyhrožovat by se mělo věcma které člověk může splnit, takže "nikdy" asi tak úplně skutečné nikdy nebude. To jen na okraj, ale chápu rozpoložení, taky bych se zachovala podobně kdyby mi tchyně seřezala dítě a manžel mě nařknul že dělám z komára velblouda. 
Vůbec nejde o to jaký má kdo výchovný styl, co by kdo dovolil nebo nedovolil svému dítěti, to je vedlejší. Seřezat dítě které není moje a navíc když vím, že by to matka sama neudělala, je prostě o tom ukázat moc a sílu (zvlášť nad tebou). Tys jí dala důvěru hlídat tvé dítě, ona jí zneužila. Není to podle popisu žádná hlídací babička kterou vy byste potřebovali a dělali si z ní služku - jestli za čtyři roky hlídala poprvé přes víkend, jste na české poměry dost výjimka takže bych se vůbec necítila špatně si dupnout a určit pravidla, tedy až a jestli se nějak usmíříte.
Nezávidím ale že musíš bojovat na dvou frontách. Podle popisu mi přijde, že manžel holt tou vařečkou dostával v mládí natolik dostatečně, že ani teď si mamince nedovolí nic vytknout. Možná by stálo za pokus abys ho seřezala teď ty, třeba by začal poslouchat prozměnu tebe.
Obávám se že na diskuzi k tvému problému se ale dočteš spíš spoustu nářků na téma americká volná výchova a kolik si toho ty spratci dneska dovolí a to já bych nikdy a zatracený kult dítěte a škoda rány která padne vedle. 
Nebylo správné NIC.
A korunovala jsi to hádkou před malým synem, zákazem návštěvy babči, další hádkou s manželem atd ... vyznamenala ses.
Mám pocit, že jediný, kdo byl moudrý, byl Tvůj muž. Byl ticho. ...
Zkus se povznést nad svoji zlobu a přemýšlej, jak můžeš z této situaci vytěžit.
Raduj se, že byla babka rázná, protože plivat do jídla by 4leté dítě opravdu nemělo. (Je to rozmazlenost, paličatost, hysterie, vztek, vynucování ... ???)
Tchýni naplácat na zadek nemůžeš. Já bych na to neřekla ani slovo, otočila bych se a odešli bychom. Babka ví, že to přepískla a Tvůj syn také.
Teď bys mohla s přehledem diktovat, ale vyšla jsi z toho jako hysterka.
Ztropila jsi hádka před malým synem ... a i to se může časem obrátit proti Tobě. Zákaz navštěvování babky? A proč? Chceš potrestat sama sebe?Myslíš, že by syn znovu plival do jídla anebo ho babi propleskla? Určitě ne.
Nikdy nevíš, kdy budeš potřebovat hlídání.
A ... celý problém, který měl zůstat mezi babi a vnukem, jsi zvětšila hádkou s manželem. Ajajaj ... ... ...
na vnouče nebo cizí dítě bych si vztáhnout ruku nedovolila /myslím tím, když jsem hlídala/ - ovšem před těmi třiceti a více léty udělat mi to doma děcko, tak by se mu hlava otočila kolem osy /vychovala jsem tři děti bez manžela, plácla jsem je málokdy,spíše po zadečku nebo ručkách,když dvakrát neuposlechly- jinak stačilo otevřít šuplík s vařečkami/-ovšem ten dnešní KULT DÍTĚT E-čeho je moc, toho je příliš 
- ve čtyřech letech už musí umět dítě slušně stolovat, nebo říct, "děkuji babičko,ale tohle já jíst nebudu /nebo nemám hlad/"-u mé matky jsem se více obávala hodinových přednášek než dobře mířené facky - njn.časy se mění
