Šťastné ženy - kapičku štěstí každý den

Dlouho jsem váhala, zda se mám se svým problémem svěřit. Je to hodně důvěrné. Navíc na to téma vyšlo už hodně článků, i odborných, z nichž bych si měla vzít ponaučení a zjistit, jak na to. Jenže mám pocit, že všechny ty články jsou vlastně na nic. Obecné rady z nich se mi neosvědčily. A tak jsem sebrala odvahu a rozhodla se, že se zkusím zeptat nikoli odborníků, ale ostatních žen (a možná i mužů, pokud bude nějaký reagovat). Třeba zjistím, že v tom nejsem, lépe řečeno nejsme s manželem sami.

Jde o to, že se nám nedaří sladit sexuální život. Abych byla přesná – dobu styku. Zájem o milování máme oba, náš problém tkví v manželově předčasné ejakulaci. Samotné spojení netrvá více než 10–15 vteřin. Bez ohledu na to, jak dlouhá je předehra, i na to, kolikrát týdně se milujeme (věřte, že hodně často), je manžel vždycky rychle hotový. Ve chvíli, kdy do mě pronikne, udělá doslova tak tři, čtyři pohyby a je po všem.

Tyhle problémy nastaly po pauze, kdy jsem byla rizikově těhotná a dlouho jsme nemohli mít normální sex. Zpočátku jsem to chápala a nedávala nic najevo. I teď skrývám, že se pro mne tento způsob milování stává takřka utrpením. Snažím být ohleduplná, taktní. Manžela samotného to mrzí, nechci, aby se cítil ještě hůř. Pravda je ale taková, že začínám být dost frustrovaná.

Nejde jen o samotné uspokojení, ani o předehru. Obojí je nakonec v pořádku. Muž se se mnou dokáže dost dlouho mazlit, po „nevydařeném“ styku mě vždycky uspokojí dodatečně. Jenže já to cítím jako náhražku. K tomu, abych si milování užila, potřebuji delší dobu samotného styku. Mám ráda pocit, kdy ho cítím v sobě, a chtěla bych si ho vychutnat déle. Místo toho to vždycky předčasně skončí ve chvíli, kdy jsem nejvíc vzrušená.

Manžel zkoušel i různé fígle se zmáčknutím kořene penisu těsně před vyvrcholením. Nepomohlo to. Jediný způsob, jak docílit alespoň trošičku delšího spojení, je, když se nám podaří ještě tentýž večer styk zopakovat. Což nebývá často.

Vím, že bych měla navrhnout návštěvu sexuologa, ale bojím se, že tím svého muže raním. Zkusila jsem zavést řeč i na to, že bychom mohli koupit nějakou pomůcku, konkrétně vibrátor. Až mi ho bylo líto, protože zesmutněl a prohlásil, že ví, že mi nestačí.

Mám ho ráda, je to skvělý chlap a vím, že sex není v životě to nejdůležitější. Přesto se tím hodně trápím. Občas se přistihnu, jak si představuji pořádné, dlouhé milování – s kýmkoli. A taky se bojím, že mi jednou povolí nervy a má trpělivost a ohleduplnost bude ta tam.