Život bez peněz v začarovaném kruhu
Ráda bych věděla, jestli je na tom někdo podobně jako my. Možná, že bych pak naši situaci snášela přece jen o něco lépe. Když se totiž podívám na lidi ve svém okolí, mám pocit, že všem ostatním se daří více.
Jsme normální rodina, máme dvě děti na prvním stupni základní školy. Já pracuji jako úřednice ve státní správě, manžel je řemeslník. Žijeme celkem klidně, takovým normálním rodinným životem.
Jen mě trápí, že musím neustále počítat, abychom vyšli s penězi. Můj ani manželův plat není nijak vysoký, a tak musíme zvažovat každou jen malinko větší položku. A mně už to nějak začíná lézt na mozek. Už si ani nepamatuji, kdy jsem si koupila něco nového na sebe, o novém zimním kabátě si můžu i letos nechat leda zdát. Pokaždé nás zruinuje výbava pro děti, které rostou.
Neříkám, že žijeme někde na hranici chudoby, to rozhodně ne, ale strašně moc toužím po tom, cítit se zabezpečená. Tak, abych nemusela neustále počítat a přesouvat nákup potřeb podle toho, co je momentálně nejdůležitější. Chtěla bych zažít, jaké to je, když člověk prostě jde a to, co potřebuje, si koupí. Nejde mi o dosažení nějakého luxusu, to ani náhodou. Chci mít prostě normální životní standard, v kterém by se mi volně dýchalo.
Manžel teď dostal nabídku práce ve svém oboru v cizině. Za rok by si vydělal tolik, kolik tady tak za roky tři. Já v tom vidím příležitost trochu se odrazit ode dna, ale on o tom nechce ani slyšet. Je kategoricky proti, prý se nemíní na rok odstěhovat někam do tramtárie, když navíc ani pořádně nezná jazyk. Je pro něj nepředstavitelné, že by skoro neviděl děti. Já si zase myslím, že rok není tak dlouhá doba, a kdoví, třeba by nás to někam posunulo.
Poměrně dost se kvůli tomu hádáme. Byla bych ráda, kdyby se překonal a jel, určitě by to nebylo tak hrozné, jak si představuje. Nemůžu mu vysvětlit, že z peněz, které dáme dohromady tady, budeme pořád jen živořit a nic pořádného si nikdy nedopřejeme.
Co byste dělali na našem místě? Myslíte si, že jsem přehnaně náročná, jak tvrdí můj muž? Nebo se najde někdo, kdo mě pochopí? Jste na tom někdo finančně podobně jako my? Také musíte neustále počítat, a než si koupíte něco nového na sebe, tak si pěkně dlouho počkat?
30.10.2007 Rubrika: | Komentářů 185 | Vytisknout
Hodnocení článku: 3/5 Oznámkovat (hodnocení jako ve škole): 1 2 3 4 5
Diskuse ke článku - Život bez peněz v začarovaném kruhu
Tato diskuse je otevřena jen pro přihlášené uživatelky..jpg)
chytrájakrádio: jenom knížky docela dobrý první čtení ale další díly jsou nějaký čím dál stejnější .... určitě nebudu číst znova
kareta: je to krev co ?
Nás kdysi spasilo stěhování tenkrát jsme vyhodili snad 75 procent všeho nasysleného oblečení bot, oblečení atd
Pak před dvěma lety rekonstrukce baráku a malování.
No a taky mě hodně pomáhá zahrada .... kdepak nějaký speciální oblečení a boty ... pěkně loňské předloňské a šup s nima na popelnici......
Ota: no jo, no. je tu ale podstatnej rozdíl: dnes už stát neříká, že jsme si všichni rovni a všichni se máme dobře. každej (snad) už pochopil, že prostě na světě vždycky budou vedle sebe žít chudý a bohatý, blbý a chytrý, vychcaný a poctivý, ošklivý a hezký. pak se jen hledá ta symbióza. znáš Noční a denní hlídku? (knížka a i film)
Ota: no tak souhlas...
ale jak sam tvdris, mit deti je preci tisickart krasnejsi a to pirpadne pocitani kazdy koruny ti to bohate vynahradi, ne? 
LenkaT.: to vždy záleží na konkrétní situaci. vždy si ta rodina musí říct, jestli by pro ní pro budoucnost bylo lepší zůstat tady nebo využít nějaký tý nabídky do zahraničí. nepředjednaný zázemí bych jako problém neviděla. s rodinou bych do zahr neodjela asi v případě, že bych neuměla pípnout cizím jazykem. to už by moh bejt opravdu problém a mejt tam někde v kumbále černý nádoby 16 hodin denně - to asi není nic moc 
mě to v podstatě připomíná život před rokem 1989
Zaplatil se nájem, koupily se neuvěřitelně předražený boty,kalhoty,oblečení a zbylo na dovolenou s ROH.
Teda byla v tom ta jistota ale perspektiva veškerá žádná
kareta: noobleceni vyhuzju prubezne dvakart rocne..
kdyz je kontajner na charitu, dam to tam.. ale vetsinou to dam jen k popelnicim, oni si to bezdomovci preberou...
Sheeni: no vsak ja to skoro napsala..jeste tu doneceho koukam.. tam chyby delat nesmim , tak je sekam sem 
chytrájakrádio: tak to jsem si nezjišťovala, tak nevím, to pojištění. Ale stejně, pokud už tam nemají nějaké předjedané zázemí, tak bych to toho s dětma nešla. Něco jiného je za svobodna na zkušenou, nebo mladý a bezdětný pár.
.jpg)
Simono myslím že jsme na tom podobně jako vy i když zatím máme jen jedno malé dítě, ale finančně to bude tak nastejno-nejsme na tom nejhůř, ale taky si nemůžu dovolit vše co potřebujeme a když si kupuju skoro vše co potřebujeme tak nejedeme na dovolenou-nebyla jsem už mnoho let..a jsem na mateřské a přividělávám si chozením do práce
Ale chtěla jsem Ti napsat že já osobně spíš chápu Tvého manžela 
, protože u nás je opačný problém-manžel by klidně šel dělat do ciziny nebo jezdit kamionem, nebo prostě něco...aby vydělal víc peněz, ale já nesnesu pomyšlení že by jsme ho Dany a já tak dlouho neviděl :-(. Sice je v práci od rána do večera, ale každej den se s malým vidí a někdy to vyjde že jdou spolu i ven a to je pro mě nejdůležitější, takže možná to tak má i Tvůj manžel. u nás jsou taky hádky na toto téma, ale jak píšu obrácené pořadí než u Vás
Stanik: já bych to už neměla kam dávat- od léta jsem vyhodila 4 popelnice starého oblečení a bota pokračuju dál, abych udělala místo na půdě. Vše je zachovalé, z kvalitních materiálů, srdce mi krvácí, ale zatla jsem zuby a čistím prostor kolem sebe. Dokonce jsem přestala štupovat staré ponožky
...
chytrájakrádio: Mně prostě přijde nechutné, když napíše, že chce vědět, jestli je někdo v podobné situaci, že by to snášela lépe...nepochopím...
LenkaT.: nikde to není růžové, Leni. Ani tady v naší šmudlo-zemi ne. a sociální a zdravotn pojištění platíš v zemi, kde žiješ (myšleno v rámci EU), neplatíš to duplicitně v ČR a pak třeba ve Francii.
Mě prostě přišlo, že se proti Simoně zbytečně vymezujete a děláte z ní fňuknu, co řeší jen to, že nemá co na sebe 
Já věřim, že musí bejt hrozně únavný počítat každou korunu a pořád šetřit. Na druhou stranu - aspoň na to není sama, má manžela.
Stanik: jó, o cenách bytů v praze mi povídej. vidim to tak, že se brzo zdekuju asi někam do říčan a tam budu žít skromným životem
chytrájakrádio: no ale už to tady někdo psal, že to není tak růžové. Platit si tam podnájem, pojištění,daně, pojištění v česku kvůli důchodu, dětem školy, jídlo apod. To jim asi taky moc nezbyde. Aby na tom nebyli potom ještě hůř.
