Život bez peněz v začarovaném kruhu
Ráda bych věděla, jestli je na tom někdo podobně jako my. Možná, že bych pak naši situaci snášela přece jen o něco lépe. Když se totiž podívám na lidi ve svém okolí, mám pocit, že všem ostatním se daří více.
Jsme normální rodina, máme dvě děti na prvním stupni základní školy. Já pracuji jako úřednice ve státní správě, manžel je řemeslník. Žijeme celkem klidně, takovým normálním rodinným životem.
Jen mě trápí, že musím neustále počítat, abychom vyšli s penězi. Můj ani manželův plat není nijak vysoký, a tak musíme zvažovat každou jen malinko větší položku. A mně už to nějak začíná lézt na mozek. Už si ani nepamatuji, kdy jsem si koupila něco nového na sebe, o novém zimním kabátě si můžu i letos nechat leda zdát. Pokaždé nás zruinuje výbava pro děti, které rostou.
Neříkám, že žijeme někde na hranici chudoby, to rozhodně ne, ale strašně moc toužím po tom, cítit se zabezpečená. Tak, abych nemusela neustále počítat a přesouvat nákup potřeb podle toho, co je momentálně nejdůležitější. Chtěla bych zažít, jaké to je, když člověk prostě jde a to, co potřebuje, si koupí. Nejde mi o dosažení nějakého luxusu, to ani náhodou. Chci mít prostě normální životní standard, v kterém by se mi volně dýchalo.
Manžel teď dostal nabídku práce ve svém oboru v cizině. Za rok by si vydělal tolik, kolik tady tak za roky tři. Já v tom vidím příležitost trochu se odrazit ode dna, ale on o tom nechce ani slyšet. Je kategoricky proti, prý se nemíní na rok odstěhovat někam do tramtárie, když navíc ani pořádně nezná jazyk. Je pro něj nepředstavitelné, že by skoro neviděl děti. Já si zase myslím, že rok není tak dlouhá doba, a kdoví, třeba by nás to někam posunulo.
Poměrně dost se kvůli tomu hádáme. Byla bych ráda, kdyby se překonal a jel, určitě by to nebylo tak hrozné, jak si představuje. Nemůžu mu vysvětlit, že z peněz, které dáme dohromady tady, budeme pořád jen živořit a nic pořádného si nikdy nedopřejeme.
Co byste dělali na našem místě? Myslíte si, že jsem přehnaně náročná, jak tvrdí můj muž? Nebo se najde někdo, kdo mě pochopí? Jste na tom někdo finančně podobně jako my? Také musíte neustále počítat, a než si koupíte něco nového na sebe, tak si pěkně dlouho počkat?
30.10.2007 Rubrika: | Komentářů 185 | Vytisknout
Hodnocení článku: 3/5 Oznámkovat (hodnocení jako ve škole): 1 2 3 4 5
Diskuse ke článku - Život bez peněz v začarovaném kruhu
Tato diskuse je otevřena jen pro přihlášené uživatelky.
LenkaT.: mescini, proboha, to chce kabat do Max Mary?
Sheeni: no ted to bude hodne zjednodusene a... nechjci aby to vyznelo zle...
ale pokud vadi pani pociatat kazdou korunu, nemela si porizovat decka... je jasne, ze kdo mam deti a nema temer neomezeny rozpocet, proste pociatat skoro kazdou korunu musi ....
ale jak rikam,jsem teoretik.. a navic nemam pruim,erny plat...takzemluvim jen , tak , jak mi to rpijde, ze tolici znami s prumernym a podprumernym platem, ci kamaradky na materske...
Sheeni: No na kabát stačí měsíční brigáda, ne?
Stanik: Ještě ten název Život bez peněz...
Sheeni: ta tak..ja jsem taky nepotrehla, ze by zivorili kvuli dluhum.....
takze chybka bude nekde jinde..kdyz pani neco chce.. necht se taky snazi..mylsim, ze manzel neni zadny lenoch a dela , co muze..jinak by mu pravdepodobne praci v cizine nenabizeli... nebo tak mi to aspon prijde...
btw.kazdymame pod pojdmem " zmoci se na neco poradneho" rozdilnou predstavu... a krome zimnihoí kabatu( coz by fakticky spravilo par veceru na brigade) se pani o nicem dalsim "poradnem" nezminuje.. tak nevim...
LenkaT.: Ale oni nemají dluhy (tedy nepíšou tady o nich) - ona prostě CHCE NOVÝ KABÁT!!!!
Ale manžela bych do ciziny taky nevyháněla, raději nějakou vedlejšku u nás, aspoň ho budou mít doma a na 2. pracovní poměr se dá taky slušně vydělat.
Paní si může taky najít nějakou tu brigádu, uklízení po večerech apod. S manželem se můžou vystřídat u dětí. Stačilo by tak 1-2 roky, vydělat si na dluhy a je po problému, ne?
LenkaT.: no me tohle desne rozciluje...jednak proto, ze je to sprosty vuci tem lidem.. a taky proto, ze ja sama platim dane jak pitomec...
ted uz teda ne... ale kamaradka berouci ofikominimalku,mela tehdy skoro stejne penez co ja, po odevzdani x% sveho prijmu do statni kasy...
Stanik: a ve stavebnictví.
Stanik: tak tak, manžel kabát nechce
kareta: no o tom zadna... me by to taky nebavilo.. ale hucet do manzela by me bylo trapny... preci pokud jsem zdrava..mam vzdycky moznost udelat pro to neco sama,nebo ne? ale kazdej oma preci tak ,jak si zaridi...
Stanik: ono ale věčné počítání peněz unaví
LenkaT.: restauracich ...kamaradaka,mataka samozivitelka... prisla o tu praci apodporu ji pak spocitali na 4000,-... a to ma petiletou holcicku..otec plati 3000 a myslim, ze asi petistovku dostavaji jeste nejaky pripsvek..ale pro jednoho dospeleho a jedno decko to neni k zivotu....
myslim, ze tohle by pani z clanku mohlo stacit, aby vedela, ze se nema vubec zle...
Sheeni: mas naprostou pravdu
LenkaT.: no toje nejvetsi svinstvo comuze byt.. delaji to pry hodne v reaturacich... priznajiminimalku a zbytekjsou cerne penize.. jenze kdyz se tomu chudakovi neco stane... mam minimlani nemocenskou, ci podporu, nebo invalidni duchod a aby se chodil past...
