Život bez peněz v začarovaném kruhu
Ráda bych věděla, jestli je na tom někdo podobně jako my. Možná, že bych pak naši situaci snášela přece jen o něco lépe. Když se totiž podívám na lidi ve svém okolí, mám pocit, že všem ostatním se daří více.
Jsme normální rodina, máme dvě děti na prvním stupni základní školy. Já pracuji jako úřednice ve státní správě, manžel je řemeslník. Žijeme celkem klidně, takovým normálním rodinným životem.
Jen mě trápí, že musím neustále počítat, abychom vyšli s penězi. Můj ani manželův plat není nijak vysoký, a tak musíme zvažovat každou jen malinko větší položku. A mně už to nějak začíná lézt na mozek. Už si ani nepamatuji, kdy jsem si koupila něco nového na sebe, o novém zimním kabátě si můžu i letos nechat leda zdát. Pokaždé nás zruinuje výbava pro děti, které rostou.
Neříkám, že žijeme někde na hranici chudoby, to rozhodně ne, ale strašně moc toužím po tom, cítit se zabezpečená. Tak, abych nemusela neustále počítat a přesouvat nákup potřeb podle toho, co je momentálně nejdůležitější. Chtěla bych zažít, jaké to je, když člověk prostě jde a to, co potřebuje, si koupí. Nejde mi o dosažení nějakého luxusu, to ani náhodou. Chci mít prostě normální životní standard, v kterém by se mi volně dýchalo.
Manžel teď dostal nabídku práce ve svém oboru v cizině. Za rok by si vydělal tolik, kolik tady tak za roky tři. Já v tom vidím příležitost trochu se odrazit ode dna, ale on o tom nechce ani slyšet. Je kategoricky proti, prý se nemíní na rok odstěhovat někam do tramtárie, když navíc ani pořádně nezná jazyk. Je pro něj nepředstavitelné, že by skoro neviděl děti. Já si zase myslím, že rok není tak dlouhá doba, a kdoví, třeba by nás to někam posunulo.
Poměrně dost se kvůli tomu hádáme. Byla bych ráda, kdyby se překonal a jel, určitě by to nebylo tak hrozné, jak si představuje. Nemůžu mu vysvětlit, že z peněz, které dáme dohromady tady, budeme pořád jen živořit a nic pořádného si nikdy nedopřejeme.
Co byste dělali na našem místě? Myslíte si, že jsem přehnaně náročná, jak tvrdí můj muž? Nebo se najde někdo, kdo mě pochopí? Jste na tom někdo finančně podobně jako my? Také musíte neustále počítat, a než si koupíte něco nového na sebe, tak si pěkně dlouho počkat?
30.10.2007 Rubrika: | Komentářů 185 | Vytisknout
Hodnocení článku: 3/5 Oznámkovat (hodnocení jako ve škole): 1 2 3 4 5
Diskuse ke článku - Život bez peněz v začarovaném kruhu
Tato diskuse je otevřena jen pro přihlášené uživatelky.
chytrájakrádio: deti v africe jsem psala ja na diskusi o tom,jak nas uci nutily dojidat 
.jpg)
chytrájakrádio: sympatická osůbka ta teta ......
Bellana: no takovych par v okoli taky bohuzel mame... plnou pusu toho , jak se kdoma tak nebo tak... ale volnej casik si nenechaji vzit...
ale taky mam kamosku.. kltera dela jednu blbe placenou praci akazdou volnou chvili si privydelava v bufiku na zimnim stadionu,aby nemusela toli pocita... takze... jak si to kdo zaridi,takovy to ma
chytrájakrádio: O afričáncích jsem tu nikde nic nepsala...takže moc nechápu tu spojitost, ale jestli tě zajímá, jestli přispívám potřebným, tak ano.
Ota: no prave... a vim, ze jsem byla za penkyho outsidera... protoze proste " vsichni meli"... zacalo to mocicakama.. a koncilo u hadriku na stredni...
nez aby dite melo takovyhle pocity to radsi nic...
a hlavne.. kdyz manzel vydelava byl by vecne v tahu..uz takhle se doma sejdem po pul sedmy... mno..a byt celeju den doma.. za jednu ruku kocarek, za druhou voditko... skoncila bych do pul roka v Bohnicich... proste mam jine pririorty no
Bellana: hm, tak tomu přesně věřim. státní zaměstnanci jsou druh sám pro sebe. nikam nespěchaj - oni lidi počkaj. nic je nenutí dělat efektivně a správně - oni ty lidi kdyžtak ty papíry přinesou znovu. kolikrát jsou na úřadech i dublovaný místa jen kvůli tomu, aby jich tam bylo zaměstaných víc. vždyť když se v novinách kolikrát píše, že si ministerstvo to a to udělalo audit a zjistlo, že několik stovek lidí je tam zcela zbytečných a budou propuštěni. já bych je hnala, úředníky. 
Sheeni: víš, ono občas pomůže, když tě někdo podpoří, což může bejt i to, že se dozvíš, že je na tom někdo stejně. třeba to jen simona neobratně napsala. zřejmě ani simoně neuniklo, že děti v africe maj hlad nebo co se to tu dávalo za příklad. což by mě zajímalo - co jsou pro hladový afričánky udělala ty? 
Jinak bych chtěla pochválit Meryl za dlouhodobě dobrý ilustrační fotky k článkům. U podzimní deprese tu vyšla kostra s kvérem u spánku a dnes oběšená bankovka - super 
abadon: Nechápu, jak může něco takového napsat a není jí přitom hanba!
.JPG){kind=avatar}
Kamarádka podniká, pracuje od rána do pozdního večera, vydělává slušné peníze a umí je utratit za věci, které se jí líbí. Její švagrová jí ty věci závidí; pracuje ve státní správě, má fixní pracovní dobu, práci si domů nenosí, odpoledne a večery má volné. Pořád fńuká, že by potřebovala víc peněz. Když jí kamarádka nabídla, že by pro ni měla práci na dvanáct hodin týdně, odmítla to. Jejímu muži nabídli práci na dvě soboty v měsíci, taky odmítl. Chyběl by jim volný čas. A tak dál kňourají, jak se jim špatně žije a jak dobře si žijí ti podnikatelé a jak k tomu oni špatně placení státní zaměstnanci přijdou.
Ota: ty jsi jak teta kateřina ze saturnina 
Sheeni 30.10.2007 12:07 : Tuším, že zrovna ty jsi někde na začátku argumentovala s tím, že lidi jsou na tom i hůře, tak ať nefňuká. Tak čemu pak nerozumíš?
Ota: 
Stanik: spokojené děti určitě vynahradí ledacos.....
I když v dnešní době "ostentativního dostatku" je to někdy těžký jim udržet "správnou perspektivu" od onoho "bez práce nejsou koláče", přes "žádný učený z nebe nespadlo " až po "každý svého štěstí strůjcem ....
Stanik - 30.10.2007 11:14 : No vidíš a já mám dojem obrácený. Mně spíš přišlo, že pán žije langsam a nechává to na manželce, ať to všechno zorganizuje a stará se. Kdyby byl tak moc šikovný řemeslník a SNAŽIVÝ, tak si vydělá i tady. Paní píše, že on má také nízký plat - tudíž asi to nebude taková sláva. Simona nemluví jen o novém kabát, ale hlavně o rodinných nákupech apod. Přijde mi, že je na všechno sama, manžel to má v paži a ji už to zmáhá. Ale nevím, do jejich rodiny tady nikdo nevidíme a lze se jen dohadovat.
k tomu, jak tu někdo zakladatelce radí: "odejdi ze státní správy, zkus vydělávat ty" - no já nevím, kde zakladatelka bydlí, ale třeba na okresním městě, kde bydlím, je práce ve státní správě terno /přestože objektivně závratně placená není, pořád je to lepší, než ty ostatní možnosti, co se ženské tady nabízí/ - a takovou práci si lidi ještě rádi drží.
Ano, samozřejmě tu máme soukromé firmy - jejich pracovní "nabídky" jsou v duchu - hledám ss se znalostí jednoho, lépe dvou jazyků, pokud možno ještě se schopností alespon částečně mi vést účetnictví, řídit auto...A NABÍZÍM JÍ ZA TO CELÝCH 10-12 OOO Hrubého.
takže pokud u zakladatelky je to stejné, ani se nedivím, že se ze státního nikam nehrne.
Na podnikání asi nemá potřebné finance na rozjezd a nejspíš ani reality, aby se zaručila za úvěr.
snadno se radí, hůř se v praxi koná.
