Máme doma mimino a jsem na druhé koleji
Milé ženy, dlouho jsem váhal, jestli se mám osmělit a napsat svůj problém na ženský server. Přece jenom jsem muž a my chlapi většinou nemíváme potřebu své záležitosti prezentovat touto cestou. Nakonec jsem se rozhodl, že to risknu, a doufám, že vám svým vpádem nenaruším váš ženský svět.
Po narození našeho syna mám totiž docela problém se svou partnerkou. Malému je už víc než půl roku a situace mezi námi se nelepší, spíš naopak, stále se zhoršuje. S kamarády něco takového řešit nemůžu, ti jsou se vším hned hotoví, většinou zkonstatují, že té mojí hráblo, případně že je hysterka. Rád bych proto znal na celou situaci názor ostatních žen.
Ale teď už k věci. Když se Kubíček narodil, byl jsem šťastný jako blecha. Na miminko jsme se s partnerkou těšili, ale co to se mnou udělá, až ho budu poprvé držet v náručí, jsem si nedokázal představit. Totálně mě to dostalo. Byl jsem u porodu, takže jsem Kubíka držel jako první, a dokonce jsem i přestřihával pupeční šňůru.
Počítal jsem s tím, že se moje partnerka bude po porodu chovat jinak, a byl jsem připraven projevit co nejvíce pochopení. Jenže skutečnost mne dost zaskočila. Ta proměna ženy v matku u ní proběhla nějak bouřlivě, nebo nevím, jak si to mám vysvětlit. Kubíček se stal středobodem jejího světa a já si připadám jako páté kolo u vozu.
Zpočátku mi nechtěla dovolit malého ani vykoupat, prý abych mu neublížil. Postupně trochu polevila, ale prakticky neustále mne pozoruje a kontroluje, když s Kubíčkem jakkoli manipuluji. A to není všechno.
Od doby, kdy se malý narodil, jsme spolu spali jen dvakrát a to po mém dlouhém doprošování a přemlouvání. 
Samozřejmě, že to nestálo za nic, byla chladná a nezúčastněná, myšlenkami úplně někde jinde.
Doma je neskutečný binec, který vždycky po návratu z práce uklízím, protože partnerka údajně nestíhá. Jediné, co udělá, je, že vypere a uvaří něco k jídlu. Nákupy a veškerý úklid obstarávám já. Kolikrát ji po návratu z práce najdu ještě v noční košili, je schopná v ní doma běhat celý den.
Zkoušel jsem všechno možné. V domě, kde bydlíme, je malý salón s posilovnou a solárkem, nabízel jsem jí, zda tam nechce občas chodit, případně někam jinam. Sice kojí, ale myslím, že když nechá doma dávku odstříkaného mléka, Kubík by to v pohodě zvládl. Nechce o tom ani slyšet, prý od něj nikam chodit nebude, dokud je takhle malý.
Nedostanu ji ani do kina ani nikam jinam. Jediné, co společně absolvujeme, jsou víkendové procházky s kočárkem a návštěvy prarodičů. Obzvlášť k těm jejím jezdíme každý týden. Ona se pokaždé usadí se svou maminkou a já jsem tam jen jako řidič. Tchán totiž pracuje na směny, a když na něj vyjde víkendová služba, nemám tam nikoho na pokec.
Mám svou partnerku rád, moc bych si přál, aby se nějak vzpamatovala a začala se chovat normálně. Snažím se být jí co nejvíce nápomocen, ale možná dělám něco špatně. Nebo nedělám dost. Nevím. Cítím se docela dost vyčerpaný a unavený, netěším se domů z práce, protože tam na mne nic pěkného nečeká. Kromě Kubíčka, samozřejmě. Ale jinak je u nás doma takové podivné dusno, smutno, které ze sebe vyzařuje moje partnerka.
Myslíte, že to přejde? Je její chování normální? Mám se obrnit trpělivostí, nebo mi poradíte něco, co by na ni mohlo zabrat, aby z ní byla zase ta normální a veselá holka, jako byla dřív?
10.3.2011 Rubrika: Pro maminky | Komentářů 188 | Vytisknout
Hodnocení článku: 3/5 Oznámkovat (hodnocení jako ve škole): 1 2 3 4 5
Související odkazy:
- Rodina nechápe můj přístup k čistotě
- Druhé dítě. Ano, nebo radši ne? Nemůžu se rozhodnout.
- Máš dítě, tak koukej dřepět doma!
Diskuse ke článku - Máme doma mimino a jsem na druhé koleji
Tato diskuse je otevřena jen pro přihlášené uživatelky..gif)
Riki: tos ho holka nepotěšila....
Renee: že jsem tě chytla na té kamarádce........hmmm, počítala jsem s tím......já tě ale nenapadám a ani neurážím.....
Letmé googlování a výsledek zde:
Mění mateřství také anatomickou stavbu mozku? Na tuto otázku hledal odpověď tým vedený mladou korejskou lékařkou Pilyoung Kimovou působící na americké Cornell University. Překvapivé výsledky jejich bádání zveřejnil časopis Behavioral Neuroscience.
Vědci podrobili důkladnému průzkumu magnetickou rezonancí mozky devatenácti matek. První snímky s vysokým rozlišením pořídili zhruba tři týdny po porodu. Stejné sledování pomocí magnetické rezonance zopakovali o 2 až 3 až 4 měsíce později. Mozky matek za tuto krátkou dobu „povyrostly“. Zvětšil se objem šedé hmoty ve středním mozku, v temenních lalocích a v kůře v přední části mozku. Nárůst šedé hmoty se týkal i významných center středního mozku, jako je hypothalamus, substantia nigra a amygdala. Už to samo je pozoruhodné zjištění, protože lidský mozek za normálních podmínek tak rychlé a razantní změny neprodělává. Čím pozitivnější vztah měla matka k dítěti, tím byl nárůst v těchto částech mozku výraznější. Růst mozkových center zjevně napomáhá matce k posílení těch funkcí mozku, které jsou klíčové pro péči o dítě.
Konec citátu. Takže Pavle, špatná zpráva - vaše partnerka už nikdy nebude ta normální a veselá holka, jako byla dřív. Změny na mozku jsou prevít. 
Riki: Chudák, bude mít večer co číst 
Škoda, že tady nejde promazávat, aby mu tu zůstaly jen příspěvky k věci.
sharon: Přestávám na tebe reagovat, to je horší než s puberťákem 
Ostatní debatují normálně, ale ty jsi zjevně zastydla kdesi v dávných časech. A taky se evidentně hodně nudíš. A jestli budeš opět reagovat, tak už zbytečně 
Verera: Jo dokud jsem jen kojila,tak jsme taky měla pocit,že buď kojím,cvičím,přebaluju nebo uklízím a depky jsme z toho měla jak sviňa.Převlíct jsme se sice zvládla,ale kolikrát učesat ani náhodou.Ale jakmile se dostal aspoň na kaši a takové ty zeleninky,tak už to bylo v poho.Proto jsme se divila že u děcka přes půl roku by se nedalo stihnout aspoň převlíct se plus zákaldní uklid atd.Navíc s takhle velkým je už i docela zábava chodit ven,přece jenom víc pozoruje a chvílu se tím zabaví.A to by třeba hravě zvládnul tatínek a maminka by si buď mohla pořádně odpočnout,nebo dodělat resty.Aspoň já to tak praktikovala.
Renee: celej den v džínách ?....to musíš být opruzená....
Renee: proč tu pleteš přechod.....to soudíš podle sebe ?....u mě proběhl v pohodě.......
Se nám ta diskuze hezky zvrtla. Pavle, kde jste? Ještě žijete? Nebo už jsme vás naším "ženským světem" dost vyděsily a prchl jste z tohohle serveru? 
sharon - 10.3.2011 16:42: Naprosto chybná dedukce, musíš se zlepšit 
sharon: Přechod je svinstvo, co?
Riki: Nejsem v důchodu, takže v zimě (bohužel) musím do práce a doma chodím normálně oblečená. Já zírám, co tady z toho vzniklo 
Jsem napsala, že jednou za čas o víkendu v zimě nevylezu z postele a že si to užívám a najednou to vypadá, že jsem v pyžamu nonstop a jiný oděv ani nevedu Tak to je veliký omyl, doma chodím v džínách a ve svetru, momentálně. V létě v šatech nebo kraťasech. Obyčejně oblečená tak, že můžu vyjít ven bez převlečení, když je to okamžitě třeba.
Renee: aha takže ty doma nikoho nechceš, ale ty chodíš k naháčům.....
punh: Ke mně návštěvy nechodí a když někdo nečekaně zvoní, je to nějaký otrapa a toho vyřídím přes zavřené dveře (jehovisti apod.) Ale znala jsem jednoho, co chodil doma nahý. To se nedalo 
On si to totiž neuvědomoval a občas tak i někomu otevřel, mně třeba
Renee: no, nevylučuju, že se k tomuto stadiu jednou dopracuju. Život přináší různá překvapení, a má matka se v 75 letech chová podobně, v zimě nevyleze ven, pokud vysloveně nemusí. Jelikož je důchodkyně, tak nemusí. Ale i doma se oblíkne, to zas jo.
sharon - 10.3.2011 16:29:
