Máme doma mimino a jsem na druhé koleji
Milé ženy, dlouho jsem váhal, jestli se mám osmělit a napsat svůj problém na ženský server. Přece jenom jsem muž a my chlapi většinou nemíváme potřebu své záležitosti prezentovat touto cestou. Nakonec jsem se rozhodl, že to risknu, a doufám, že vám svým vpádem nenaruším váš ženský svět.
Po narození našeho syna mám totiž docela problém se svou partnerkou. Malému je už víc než půl roku a situace mezi námi se nelepší, spíš naopak, stále se zhoršuje. S kamarády něco takového řešit nemůžu, ti jsou se vším hned hotoví, většinou zkonstatují, že té mojí hráblo, případně že je hysterka. Rád bych proto znal na celou situaci názor ostatních žen.
Ale teď už k věci. Když se Kubíček narodil, byl jsem šťastný jako blecha. Na miminko jsme se s partnerkou těšili, ale co to se mnou udělá, až ho budu poprvé držet v náručí, jsem si nedokázal představit. Totálně mě to dostalo. Byl jsem u porodu, takže jsem Kubíka držel jako první, a dokonce jsem i přestřihával pupeční šňůru.
Počítal jsem s tím, že se moje partnerka bude po porodu chovat jinak, a byl jsem připraven projevit co nejvíce pochopení. Jenže skutečnost mne dost zaskočila. Ta proměna ženy v matku u ní proběhla nějak bouřlivě, nebo nevím, jak si to mám vysvětlit. Kubíček se stal středobodem jejího světa a já si připadám jako páté kolo u vozu.
Zpočátku mi nechtěla dovolit malého ani vykoupat, prý abych mu neublížil. Postupně trochu polevila, ale prakticky neustále mne pozoruje a kontroluje, když s Kubíčkem jakkoli manipuluji. A to není všechno.
Od doby, kdy se malý narodil, jsme spolu spali jen dvakrát a to po mém dlouhém doprošování a přemlouvání. 
Samozřejmě, že to nestálo za nic, byla chladná a nezúčastněná, myšlenkami úplně někde jinde.
Doma je neskutečný binec, který vždycky po návratu z práce uklízím, protože partnerka údajně nestíhá. Jediné, co udělá, je, že vypere a uvaří něco k jídlu. Nákupy a veškerý úklid obstarávám já. Kolikrát ji po návratu z práce najdu ještě v noční košili, je schopná v ní doma běhat celý den.
Zkoušel jsem všechno možné. V domě, kde bydlíme, je malý salón s posilovnou a solárkem, nabízel jsem jí, zda tam nechce občas chodit, případně někam jinam. Sice kojí, ale myslím, že když nechá doma dávku odstříkaného mléka, Kubík by to v pohodě zvládl. Nechce o tom ani slyšet, prý od něj nikam chodit nebude, dokud je takhle malý.
Nedostanu ji ani do kina ani nikam jinam. Jediné, co společně absolvujeme, jsou víkendové procházky s kočárkem a návštěvy prarodičů. Obzvlášť k těm jejím jezdíme každý týden. Ona se pokaždé usadí se svou maminkou a já jsem tam jen jako řidič. Tchán totiž pracuje na směny, a když na něj vyjde víkendová služba, nemám tam nikoho na pokec.
Mám svou partnerku rád, moc bych si přál, aby se nějak vzpamatovala a začala se chovat normálně. Snažím se být jí co nejvíce nápomocen, ale možná dělám něco špatně. Nebo nedělám dost. Nevím. Cítím se docela dost vyčerpaný a unavený, netěším se domů z práce, protože tam na mne nic pěkného nečeká. Kromě Kubíčka, samozřejmě. Ale jinak je u nás doma takové podivné dusno, smutno, které ze sebe vyzařuje moje partnerka.
Myslíte, že to přejde? Je její chování normální? Mám se obrnit trpělivostí, nebo mi poradíte něco, co by na ni mohlo zabrat, aby z ní byla zase ta normální a veselá holka, jako byla dřív?
10.3.2011 Rubrika: Pro maminky | Komentářů 188 | Vytisknout
Hodnocení článku: 3/5 Oznámkovat (hodnocení jako ve škole): 1 2 3 4 5
Související odkazy:
- Rodina nechápe můj přístup k čistotě
- Druhé dítě. Ano, nebo radši ne? Nemůžu se rozhodnout.
- Máš dítě, tak koukej dřepět doma!
Diskuse ke článku - Máme doma mimino a jsem na druhé koleji
Tato diskuse je otevřena jen pro přihlášené uživatelky.
Verero skoro sedmiměsiční dítě snad nejí a dvě hodiny,nebo si to blbě pamatuju.
Chtělo by to takto vysvětlit manželce a taky znát její popis situace. Těžko soudit a radit, když známe jen názor jedné strany.
Kotě: 3) není úplně normální nezvládat nic než péči o dítě a vaření, s jedním dítětem a bez práce je na rodičovské dovolené leháro, i kdyby spalo jen 6 hodin denně. 
Co když spí asi tak 2x denně po půl hodině. Mezi tím se co dvě hodiny dožaduje krmení, u kterého stráví zhruba hodinu. To se toho pak až tak moc nestihne.
Třeba paní nechává s povděkem nádobí na manžela,když je ochoten pomáhat. Jinak mě až tak moc nenapadá, co může doma vyrobit za binec, pokud vypere a uvaří, leda plný koš a rozházené hračky. Jestli naopak třeba nebyla zvyklá denně vysávat a vytírat a to teď nezvládá nebo se jí změnily priority.
Zase mi přijde mnohem důležitější, pokud by se věnovala dítěti než kdyby bylo dítě strčené do postýlky a doma naleštěno.
I když tady bych to tipovala spíš na tu únavu. Ono i kdyby předtím byla pečlivá a pracovitá, tak na ni může působit depresivně to, že nezvládá co by chtěla a zatím ještě nedospěla do stádia, že nad tím mávne rukou.
Mně teda bytostně nebavilo trajdat dokola po sídlišti s kočárkem, takež jsem to řešila tím, že syn spával na balkóně. Nebo pokud mají domek, třeba ho vystrčí na zahradu- to by mohlo být vysvětlení toho nechození ven.
Ale chtělo by to doplňkové informace.
sharon: Elasťáky? Ehm..... Vedle elasťáků je každé pyžamo velmi estetický a slušivý oděv 
Ale jak píšeš, každému podle jeho gusta, já nikomu do bytu nelezu a mně nikdo taky ne.
.gif)
Renee: tak to bych nesnesla celý den v košili a chlap v pyžamu.....to bych si připadla jako lemra.......mám domácí šaty nebo elasťáky a triko, ale každému podle jeho gusta.......
Renee: no jo tak to je pak jiná
Pokud by tohle bylo v době,kdy je miminku pár týdnů,tak by mě to přišlo normální.Ale neudělat si režim ani po víc než půl roce?Asi jsme divná potom já.Při prvním jsme hned po šestinedělí mazala i s prckem do školy.Druhej se narodil těžce nemocnej,takže kromě běžné péče bylo pětkrát denně cvičení,měl řemínky,věčné nošení.Není přece problém dát dítě do šátku a uklízet s ním,nebo ho dát do lehátka.V půl roce už přece dítě začíná jíst i něco jiného než mléko,laktace je v té době už v pohodě.
Nevím no,já mám manžela celý týden pryč nefungující babičky i kamarádky,takže jsme prostě fungovat musela.
Nemůže mít fakt nějaký deprese?Ale to asi těžko po netu Pavel zjistí.Zkusit si promluvit,nebo ji vzít někam do poradny.
.gif)
Renee: já už teď chodím se svými dětmi do hospody
To je asi bonus za to, že když byly malé, tak jsem vstávala s nimi v 5,15 Teď už bych něčeho takového nebyla schopná a proto mi řeči o mateřské jako dovolené, připadají buřičské
Na dovolené rozhodně nevstávám za kuropění
PEGG: no právě, je to jen pohled novopečeného tatínka. Potřebovali bychom znát i názor druhé strany, aby to bylo objektivní.
Jinak mě nepřekvapuje tvůj kolega, co znám chlapy z práce, tak by reagovali podobně. Mně kolega líčil, jak se vyvlíknul z mytí nádobí - párkrát něco rozbil, schválně to umyl mizerně a manželka už ho k tomu prý nepustí. a říkal, já bych jí pomohl, ale ona o to nestojí a směje se, jak to pěkně vymaslel
punh: 
masenka: Ono například takové dvacetileté dítě, které bydlí na druhém konci města, člověka v 6 hodin ráno hrozně zaměstnává, jen co je pravda
Ale jasně, s miminem asi režim mít musí. To souhlasím.
.jpeg)
Ježíš teď jsem si vzpomněla na nedávnou příhodu. Navštívil nás v práci manžel kamarádky, mají doma roční dítě, přišel na kafe a povídá,malá dneska od rána zlobí, ženu bolí hlava a je jí nějak blbě. Tak on klidně odejde,jen aby to nemusel poslouchat, místo aby dítě vzal třeba ven.
Takže tu paní bych neodsuzovala,kdoví jak to je. Jak už psala sevenofnine - 10.3.2011 11:25
masenka: já myslím, že Renee má už velké děti a tak si může dovolit polehávat u krbu, pokud jí to vyhovuje, tak to je v pořádku. Já si teď taky vychutnávám, že už nemusím ráno vystřelit z postele, jak dřív, když byly děti malé.
Renee: mně nevadí, když je někdo celý den v noční košili, pokud mu to vyhovuje, je to jeho věc - myslím tím, když to bere jako součást pohody (což není případ mamky tady z článku). Já jen psala, že pro mě to teda není, necítím se v tom dobře, radši se převlíknu, pyžamo mám jen na spaní a navíc nemám ráda, kdyby přišla návštěva a já bych ji měla vítat v pyžamu. Nemám ráda ani župany, mně to připomíná nemocnici nebo tak něco. Ale pokud se v tom někdo cítí dobře, tak to beru, je to jen jeho věc a druhým je do toho houby.
Renee: Proboha, todle teda může napsat jen ten kdo nemá děti, moje první ratolest mě budila pravidelně a to i sobotu a neděli v 6 hodin ráno, no a co mi zbývalo, než vstát převléknout se a jít se ji věnovat, Na to, abych měla čas polehávat u krbu a popíjet svařáka, na to opravdu nebyl čas. Jestli děti máš, tak jsou zlaté
kdybys nebyl podepsaný Pavel, myslela bych si, že to psal můj syn. Jen s tím rozdílem, že tam její maminka chodí i vařit a žehlit.
