Máme doma mimino a jsem na druhé koleji
Milé ženy, dlouho jsem váhal, jestli se mám osmělit a napsat svůj problém na ženský server. Přece jenom jsem muž a my chlapi většinou nemíváme potřebu své záležitosti prezentovat touto cestou. Nakonec jsem se rozhodl, že to risknu, a doufám, že vám svým vpádem nenaruším váš ženský svět.
Po narození našeho syna mám totiž docela problém se svou partnerkou. Malému je už víc než půl roku a situace mezi námi se nelepší, spíš naopak, stále se zhoršuje. S kamarády něco takového řešit nemůžu, ti jsou se vším hned hotoví, většinou zkonstatují, že té mojí hráblo, případně že je hysterka. Rád bych proto znal na celou situaci názor ostatních žen.
Ale teď už k věci. Když se Kubíček narodil, byl jsem šťastný jako blecha. Na miminko jsme se s partnerkou těšili, ale co to se mnou udělá, až ho budu poprvé držet v náručí, jsem si nedokázal představit. Totálně mě to dostalo. Byl jsem u porodu, takže jsem Kubíka držel jako první, a dokonce jsem i přestřihával pupeční šňůru.
Počítal jsem s tím, že se moje partnerka bude po porodu chovat jinak, a byl jsem připraven projevit co nejvíce pochopení. Jenže skutečnost mne dost zaskočila. Ta proměna ženy v matku u ní proběhla nějak bouřlivě, nebo nevím, jak si to mám vysvětlit. Kubíček se stal středobodem jejího světa a já si připadám jako páté kolo u vozu.
Zpočátku mi nechtěla dovolit malého ani vykoupat, prý abych mu neublížil. Postupně trochu polevila, ale prakticky neustále mne pozoruje a kontroluje, když s Kubíčkem jakkoli manipuluji. A to není všechno.
Od doby, kdy se malý narodil, jsme spolu spali jen dvakrát a to po mém dlouhém doprošování a přemlouvání. 
Samozřejmě, že to nestálo za nic, byla chladná a nezúčastněná, myšlenkami úplně někde jinde.
Doma je neskutečný binec, který vždycky po návratu z práce uklízím, protože partnerka údajně nestíhá. Jediné, co udělá, je, že vypere a uvaří něco k jídlu. Nákupy a veškerý úklid obstarávám já. Kolikrát ji po návratu z práce najdu ještě v noční košili, je schopná v ní doma běhat celý den.
Zkoušel jsem všechno možné. V domě, kde bydlíme, je malý salón s posilovnou a solárkem, nabízel jsem jí, zda tam nechce občas chodit, případně někam jinam. Sice kojí, ale myslím, že když nechá doma dávku odstříkaného mléka, Kubík by to v pohodě zvládl. Nechce o tom ani slyšet, prý od něj nikam chodit nebude, dokud je takhle malý.
Nedostanu ji ani do kina ani nikam jinam. Jediné, co společně absolvujeme, jsou víkendové procházky s kočárkem a návštěvy prarodičů. Obzvlášť k těm jejím jezdíme každý týden. Ona se pokaždé usadí se svou maminkou a já jsem tam jen jako řidič. Tchán totiž pracuje na směny, a když na něj vyjde víkendová služba, nemám tam nikoho na pokec.
Mám svou partnerku rád, moc bych si přál, aby se nějak vzpamatovala a začala se chovat normálně. Snažím se být jí co nejvíce nápomocen, ale možná dělám něco špatně. Nebo nedělám dost. Nevím. Cítím se docela dost vyčerpaný a unavený, netěším se domů z práce, protože tam na mne nic pěkného nečeká. Kromě Kubíčka, samozřejmě. Ale jinak je u nás doma takové podivné dusno, smutno, které ze sebe vyzařuje moje partnerka.
Myslíte, že to přejde? Je její chování normální? Mám se obrnit trpělivostí, nebo mi poradíte něco, co by na ni mohlo zabrat, aby z ní byla zase ta normální a veselá holka, jako byla dřív?
10.3.2011 Rubrika: Pro maminky | Komentářů 188 | Vytisknout
Hodnocení článku: 3/5 Oznámkovat (hodnocení jako ve škole): 1 2 3 4 5
Související odkazy:
- Rodina nechápe můj přístup k čistotě
- Druhé dítě. Ano, nebo radši ne? Nemůžu se rozhodnout.
- Máš dítě, tak koukej dřepět doma!
Diskuse ke článku - Máme doma mimino a jsem na druhé koleji
Tato diskuse je otevřena jen pro přihlášené uživatelky..jpg)
kareta: tak to máš ještě dobrý, můj syn 12x za noc od 4m do 2 let a pak tak 4x - 5x do čtyř...nisméně souhlasím, taky jsem chodila ven (vlastně musela, protože řval i přes den a do 10m spal jen venku v kočáru)
ono být v noční košili občas celý den může být super (a asi je, nemít děti, tak bych taky takovou jednodenní postel celej den ráda aboslvovala aspoň občas), záleží jestli to tak má furt nebo se to bčas "stane" když mimčo z článku má třeba nějaký "bolavý" den a pořád ho maminka nosí a "pomáhá" mu. Co pPavlovi přijde "furt", furt být nemusí
Ale jestli je to opavu tak jak to Pavel vidí, tak bych asi taky už přemýšlela o nějakým problému a odbornéu pomoci
Renee: když si ani po tolika měsících nedokázala vytvořit režim a potuluje se po bytě v pyžamu, tak to není OK- hlavně ne pro dítě. To totiž znamená, že sedí pořád doma na prdeli. Má holka problém. Buď je nedisciplinovaná a líná, nebo má poporodní depresi nebo něco...spousta žen to má a neřeší a považují to za NORMÁLNÍ. Ale normální to není. Mi děti spaly celou noc až po 5 letech- tj ve 4 letech syn- do té doby 2-3x za noc vzhůru, padali jsme na hubu, do roka byl běžně i 8x vzhůru, když jsem kojila, tak jsem mohla vypadnout max. na 4 hodiny z domu- nepil mi z flašky, ale doma jsem teda netvrdla- byli jsme venku 2x denně! Doma to po čase na každého padne a zblbne!
denda04: Celé dopoledne v noční košili? A co je prosím na tom? 
Já se o víkendu budím třeba v 11, takže jsem taky celé dopoledne v noční košili, ono by bylo trochu divné, kdybych v sedm vstala, převlíkla se a šla si zas lehnout 
A často s mužem zůstaneme v pyžamech celý den, takové dny máme nejradši 
Když je venku zima, sníh, tma a my se povalujeme v posteli, popíjíme svařák a hřejeme se u krbu. Není větší pohoda 
A tady teď čtu, že někdo z toho má oči navrch hlavy
.gif)
kareta: ty ženský jsou samy proti sobě, to je těžký, když si někdo myslí, že vše dělá nejlíp. Mě manžel pomáhal, pokud měl čas a byla jsem vděčná i za půlhodinu, co si vzal kočárek na špacír
Kotě: tak to jo. Protože tohle mi nepřipadá jako klasické nezvládání, spíš že by se mohlo jednat o nějakou psychickou poruchu. Měli by spolu začít mluvit a řešit problém než to přeroste únosnou mez (pokud se tak již nestalo). Mě by na místě chlapa vadilo to každotýdenní ježdění za tchýní, nedivím se, že si připadá jak blb, když jen čeká, až se vypovídá s maminkou. Pokud není tchán doma, tak by mohla jezdit sama, ale třeba nemá řidičák
Kotě: 13:38- přesně tak! chlapi se těší, chtějí pomáhat, ale pro některé maminy se stávají nebezpečným predátorem a odstrkují tatínky. Mám DOST takových kamarádek!
punh: já jsem nemyslela, aby na ni řval nebo jí jednu vlepil, ale prostě aby se důrazněji domáhal nějakého řešení.
Kotě: já myslím, že mamka z tohoto článku může mít nějaký závažnější psychický problém a projevuje se to takhle. Takže nevím, jestli by razantnější přístup ze strany partnera byl něco platný, spíš by to situaci zhoršilo.
Kotě: jo to mi taky přijde pitomý, ale zas píše, že tohle už se zlepšilo...i když ho stále u toho hlídá, tak aspoň nějakej posun...no prostě pro mě je to málo informací a navíc jen z jedný strany....
Klarchen: jak má být unešenej z tvorečka, na kterého mu žena většinu času nechce dovolit ani sáhnout? Jak si v takovém případě může budovat s dítětem nějaký plnohodnotný vztah?
Jako tohleto je fakt častá věc. Ženská (která předtím taky viděla mimino jen z autobusu) stráví tři dny v porodnici, kde jí ukážou, jak to má oblíct a vykoupat, plus mateřské hormony a bum, přijde domů a má pocit, že jen ona dokáže s tím tvorečkem zacházet tak, jak si zaslouží, má přece z porodnice náskok a chlap bůhví, kdy viděl naposledy mimino... a už se to točí v začarovaném kruhu. Odstrčený chlap, který by se byl původně i moc rád na péči o dítě podílel, se začne odtahovat i sám, a nakonec tu máme ženu, která si ublíženě stěžuje, že ten její jí nepohlídá dítě, ani když jde na záchod, to je hrozný, co jsem si to vzala za chlapa! 
Osobně se domnívám, že v době jednorázových plenek a dalších vymožeností znamená být doma s jedním dítětem a nemuset pracovat prázdniny za odměnu.
V popsané situaci jsou některé věci normální, některé nikoliv.
1) je normální, že od mimina zhruba do roka věku se matce špatně odchází a radši chce být s ním.
2) není, absolutně není normální nepůjčit ho otci do ruky.
3) není úplně normální nezvládat nic než péči o dítě a vaření, s jedním dítětem a bez práce je na rodičovské dovolené leháro, i kdyby spalo jen 6 hodin denně.
4) nechuť k sexu není ani normální ani nenormální, to je prostě tak, hodně kojících žen nepociťuje sexuální touhu.
Myslím, že vám asi hlavně selhává komunikace, ale možná by, Pavle, nezaskočilo z vaší strany trochu rázného jednání, zdá se mi, že si necháte od partnerky trochu s..t na hlavu a nedožadujete se důrazněji řešení situace, která vám nevyhovuje. Na vztah jste dva a pro vás oba musí být přijatelný, jinak v něm nelze setrvávat.
.jpg)
punh: Boubel: taky nééééééé no každej jsme jinej 
Já nevím, ale mě na tom všem přijde něco podivného - podobně jako sevenonfine. Hrozně by mě zajímal pohled z druhé strany.
Možná je to tím, že já jsem zrovna exemplář, co je schopen být o víkendu v pyžamu celý den- spím v teplákách a tričku, pokud nejdu ven a nijak mě to nevadí. 
Co mě třeba zaráží, že ženě Pavel nabízí aktivity jako kino apod., což je evidentně něco bez dítěte - na procházky ven spolu s dítětem dle něj chodí, ale to mu nějak nevyhovuje asi. Přijde mi, že možná z dítěte není zas až tak unešenej a těžce si zvyká, že holt takový ty klasický partnerský aktivity - kino, včeře aspol. - prostě asi nejsou teď to pravý. A hlavně by mě zajímala jedna věc - je Pavle tvá žena v tom jak to je spokojená? To mi přijde, že vlastně neuvádíš a přitom je to dost podstatný, ne? Asi by jste spolu měli víc mluvit....
.JPG)
weronic-ka - proboha, jen ne teď druhé dítě. Nemyslím si, že dítě by kdykoliv cokoliv vyřešilo.
Úplně vidím manželku, jak sedí s nepřítomným pohledem uprostřed pokoje, kývá se dopředu a dozadu a kolem křepčí dvě ukřičené děti. 
Mno - jestli Pavel nebyl zvyklý na vykrášlenou Barbie, co měla vždycky čas a vždycky chuť si zasexovat, vedla řeči "na úrovni a svůj čas trávili na "úrovni".
Teď ji možná zdobí poblinkaná plína přes rameno, čas se zúžil na péči o křiklouna, sex pod vlivem únavy a pocitu, že je na vše sama už není co býval, nebo není vůbec, řeči se zmrskly na "čůrat, kakat, papat" a s miminem už není taková volnost jako za svobodna.
Holt s příchodem 
se obrátí život vzhůru nohama.
Řekla bych, že otevřený rozhovor těch dvou je to nejlepší, co může být.
Možná se autor ještě bude divit, jaký má jeho žena pohled...
