„Chovná stanice“ aneb jak se nezbláznit ze štěňátek
Právě se ke mně nastěhoval můj přítel. Teda ke mně a k mým třem dětem. Jako „výbavu“ si přivedl dva pejsky – jorkšíry. Jsou jako jeho děti, má je moc rád a já jsem se „naučila“ mít je ráda taky. Nikdy jsem nechtěla psa, natož dva, ale když mám toho svého chlapa ráda, tak jsem si zvykla na fakt, že je nás doma celkem sedm. Máma mě utěšuje tím, ať jsem ráda, že si nepřivedl dvě rozmazlené děti…
Oba pejsci jsou fenky – máma s dcerou - a přítel se rozhodl, že je nechá každý rok připustit a štěňátka budeme prodávat. U třech porodů už byl, vyrobil si dokonce takovou ohrádku - „porodnici“ - a prodal už několik štěňat. Nic proti, když se to všechno odehrávalo v jeho bytě 1+1, kde nebyly koberce a on se o všechny pejsky staral jako o svoje miminka.
Nyní bydlíme všichni v bytě 3+1 (pouhých 67m2), kromě kuchyně jsou všude koberce, v každé místnosti jsou kytky a šetříme s „místem“, jak se dá. Jedno štěňátko už u nás bylo než si ho odvezli zájemci a já z toho byla nešťastná. Počítala jsem dny, kdy už půjde do svého nového domova a já nebudu muset drhnout koberec s loužičkami a sbírat hovínka, i když byly všude na zemi plínky na čůrání, které jsme my přeskakovali a pejsek ignoroval… Rozkousal mi dva koberce, o kytkách a věčném zápachu po celém bytě ani nemluvě… Z představy, že budeme mít každý rok několik štěňátek ze dvou porodů, jsem úplně šílená! Přítel je ze mě rozčarovaný, prý mi to říkal předem, ale když jsme to rozebírali nahlas dopodrobna, nějak mi to teprve došlo, co to všechno bude obnášet!
Právě jedna z fenek hárá a je otázka pár dnů, kdy se musí nechat připustit. Když jsem spočítala datum porodu, vyšlo mi to těsně před termínem naší dlouho plánované dovolené. Rodičku a následně miminka nemůžeme nechat samotné a nemáme nikoho, kdo by se o ně několik dní staral, když budeme pryč. Přítel mi na to řekl, že to nějak dopadne…
Přítele mám opravdu moc ráda, jeho pejsky už taky, ale péče o další pejsky je nad moje – hlavně psychické - síly! Poraďte co s tím!
7.6.2012 Rubrika: Partnerské problémy | Komentářů 181 | Vytisknout
Hodnocení článku: 2,9/5 Oznámkovat (hodnocení jako ve škole): 1 2 3 4 5
Diskuse ke článku - „Chovná stanice“ aneb jak se nezbláznit ze štěňátek
Tato diskuse je otevřena jen pro přihlášené uživatelky.
jelítko: Zase člověk, kterej o tohle nezajímá, tak ho to třeba nenapadne. Vždyť ještě dneska kolují názory, ale každá fena by měla mít 1x štěňata...Co jsem si všimla, tak paní Milada tu psala, že si MYSLÍ, že to není správné - a tak ji tu tedy ujišťujeme, že to správné není a dokonce to má dost společného s týráním. Prostě s doměnkou se blbě argumentuje a rozhoduje (ostatně, když je ta doměnka špatná, je to dost na pěst, když s ní někdo argumentuje - jako třeba pán co má psy tak strašně rád). Právě proto jsem jí psala, ať se o to trochu zajímá, třeba to pánovi vysvětlí, jemu se rozsvítí a bude všechno dobré. A nebo ne, dělá to pro prachy a je to blbec.
Stanik: Radar neradar. To je věc názoru. Jsou lidi, který nebyli vychovávaný ke vztahu ke zvířatům, ale to neznamená, že ho v sobě nemůžou najít. Pak jsou zase lidi, který si život bez zvířat nemůžou představit. U mě bys asi taky řekla, že psy nemám ráda. Dost lidí mi to říkalo, že chci psa jako módní doplněk a vůbec je nemám ráda a to jen proto, že plemeno vybírám, aby mě povahově vyhovovalo a ještě jeden zásadní požadavek jsem si dovolila mít - a to na srst (nechci podsadu a nechci česat). Nejlepší, že takhle soudí lidi, co o mě neví vůbec nic a mají ty svoje bezdrátový radary (nic proti šestnému smyslu, jen si myslím, že přes internet trochu nefunguje, jelikož intuice se řídí spíš podle toho co člověk neřekne).
.JPG)
Stanik: no právě, dřív mě to vůbec nenapadlo, ale tohle se mi nelíbí, jí je každého štěňátka líto, tak ho chce zachránit, ale jaký život bude mít do budoucna už jí moc nedochází...
taky už bych si takového pejska nepořídila..
Jak tak o tom přemýšlím, nebude podstata problému v tom, že pán je vlastně velký sobec. U těch psů je to takové očividné, ale projevilo by se to později i jinak.
Přece když se někdo rozhodne pro společné soužití, musí počítat s tím, že bude muset skloubit svůj život s životem druhého, což s sebou nese i určité omezení.
Soudný člověk chápe, že nemůže doma pořádat mejdany, když tam jsou teď děti, i kdy na to byl ve svém zvyklý, že není vhodné strávit celou dovolenou na rybách , když teď má rodinu, které by se měl věnovat apod. Nemůže prostě počítat s tím, že se jen přistěhuje a jinak nezmění vůbec nic, že ostatní se přizpůsobí. A s těmi psy je to totéž.
Milada se přizpůsobila v tom, že přijala jeho psy, tomu rozumím, psů se nikdo vzdát nechce a pro nemilovníka psů je to vstřícný krok. Teď je řada na pánovi, aby pochopil, že do 3+1 s 5 lidmi a 2 psy už množírna opravdu nepatří. Pro psy to žádný přínos není, Milada s dětmi o to taky nestojí (ty finance to zjevně nevynahradí) , takže jde vyloženě jen o uspokojování jeho sobeckých potřeb.
Zajímalo by mě, jak to zdůvodňuje, kromě toho, že to tak dělal vždycky.
No a i kdyby mu to Milada předem v nějakém pominutí smyslů odsouhlasila , tak má právo na korekci názoru , pokud je realita zcela jiná než jak ji vylíčil, což asi je.
.jpg)
Stanik: nase Tess je pravdepodobne taky z takovyhle mnozirny 
. Kdyz se k nám dostala tak asi poprve v zivote videla travu a byla venku. Co jsem slysela tak se narodila a zila ve staji spolecne s konem a prasetem, kdyz fena nestacila krmit nahaze l"pan majitel" psi zradlo po zemi a kazdy at si ukoristi....zpetne mám chut toho chlapa zavrazdit, ale netusim odkud je takze mu tam ani nemuzu poslat kontrolu nebo tak 
. Dneska je ji pres 4 roky a dodnes boji se kazdeho neznámeho zvuku, malych deti, cizich lidi, dospeláku, psu... uz jakz takz je ochotna projit kolem vysavace a pracky. Ze zacatku jsem musela "hlasit" ze neco v kuchyni zapinam jinak pes vyletel az pod strop (doslova). Kdyz vim ,ze nekdo má prijit tak hlásim Tess bez se schovat", odjet na tyden na dovolenou a dat ji nekam do utulku nebo chovne stanice by neprezila, takze ji tahame vsude s sebou a nebo jezdime na dovcu na stridacku. Nakonec jsme to vzdali, socializovat proste nejde a poridili jsme druhého psa. Kdyz ji pravidla zivota nejsme shopni vysvetlit my tak treba je odkouká od jiného psa - Millie by mela byt papirová, ale jaksi maminka a sousedovic jezevcik byli rychlejsi - ale je z poradne chovné stanice a stejne to nepomohlo. Jenom kdyz nekdo prijde tak Tess jde vzbudit Millie at se jde podivat kdo to je a sama je schvaná a kdyz se Millie s nekym známym mazli tak vyleze, pokud Millie jenom cuchá treba postáka tak je zalezlá a blafe. Jak dopadla dalsi stenata netusím
lee: "jak vypiplává i moc maličká štěňátka nebo nemocná a pak je dává dál (prodává)".... no a ti lidi pak plati operace a dalsi zdravotni problemy za ni... je to stejne na zbliti, jako ten chlap z clanku.
Ano, u Tobiska jsme byli nepouceni, mladsi a blbejsi. uz bych si pejska urciteho plemene bez PP neporidila. Uz jen proto, ze nechci zadneho mnozitele techto chudacku podporovat.
pokud jde o vorisky, je to samozrejme jina vec.
jelítko: presne tak!
hmm, nedá mi to, abych se nepřidala...máme jorkšírka, je to teriér, takže inteligentní a milý pejsem, ten náš vůbec není uštěkaný, jako většinou bývají tihle mrňousové, ale než jsem si ho pořídila, myslela jsem, že to bude maximálně občas nějaké očkování, ale už jsme absolvovali operaci kyčle, ucpávají se mu anální žlázky, takže každé dva měsíce k veterináři, stříhám ho na krátko, protože česat mu kožich jsem nestíhala, čištění oušek a střihání drápků už ani nepočítám,máme ho moc rádi a nedala bych ho ani za nic, ale vůbec jsem si neuměla představit, kolik to bude práce oproti obyčejnému voříškovi...je bezpapírový od kamarádky, která má jak říkáte množírnu, dřív by mě to nenapadlo, ale ted už to taky vidím jinak, i když ona se o ně opravdu hodně stará, fenky mívají často problémy už s porody, pak třeba nemají mlíko nebo jsou štěňata moc maličká a neumí hned pít, ona skoro nespí jen lítá okolo psů...ale když to pozoruju, jak vypiplává i moc maličká štěňátka nebo nemocná a pak je dává dál (prodává), a lidi pak mají od nich taky štěňata, říkám si, že jsou hrozně zdegenerovaný chudáci a moc se mi to teda nelíbí...
nešla bych do chovu i takhle malých pejsků v 3+1 se třemi dětmi, nemůžou se proběhnout a binec opravdu nadělají...
Verera: krasne napsane!
Stanik: Podle mně, kdyby je měla ráda, tak by pána už dávno propleskla. Já kdybych se zamilovala do chlapa, kterej by takhle týral zvířata, tak bych se odmilovala vteřinu po tom, co bych to zjistila 
.gif)
babkatapka: to ten náš je na klíně hned....jpg)
Tahle "láska" ke psům mi připomíná případy, ktreých je plno- někdo najde psa, ujme se ho, pak dalšího... a nějak už nezajistí, že se mu nebudou množit. Pak mu po bytě, v lepším případě po zahradě běhá blíže neurčený počet psů, sám neví kolik, ale má psy rád, takže je přece nedá pryč. A nebo je nikdo nechce.
Že nemají potřebnou péči, že štěňata umírají, že ti psi nejsou zvyklí na lidi, takže zalízají a strachy koušou, to už nějak nebere v potaz.
Před měsícem k nám do útulku přivezli 15 psů od takové "chovatelky". Paní se zajímala o to, jestli budou štěňata v útulku dostávat vitamíny. Jedno štěně (už starší, cca půl roku) za celý měsíc v přítomnosti lidí, nevylezlo z boudy, další vyděšeně prchají, jen se k nim někdo přiblíží . Byla s nimi v bytě, nechodili ven, nic neznají, všeho se bojí, žila tam s nimi v tom binci, protože přece miluje zvířata.
Jenže láska ke zvířatům by se měla projevovat tak, že člověk vychází vstříc jejich potřebám, ne že je má a dělá to, co chce on.
Pán z článku si sice nemíní štěňata nechat, ale jinak v tom moc velký rozdíl nevidím, jorkšíry přece jen udá snáz než voříšky.
daty: no ale rada je nema, at pise co chce.. na tohle mam taky radar. Ano trpi je, to jo, ale rada je nema a nebude mit nikdy.
Dám vám sem obrázek, jak taky může vypadat pejsek, kterého vrátí kupující do chovné stanice , protože se nehodí na chov.jpg)
ale díky péči, kterou u syna dostal, je naprosto v pořádku a vypadá takto.jpg)
Ale strach z cizích u něho zůstal, dneska už má přes 2 roky, a je to nehladivý a nemazlivý pejsek. Ještě za piškotek mě skočí na klín a můžu se přitulit, ale jinak nic. Uznává jenom svou smečku - rodinu a jinak na něj nesmí nikdy sáhnout..JPG)
daty: jasně, že když je nějakej problém tak se pak musí jinak starat.
Stanik: Zase Milada nepsala, že je nesnáší. Jen že nikdy žádného nechtěla, to je rozdíl. Znám hodně lidí, který psa doma mají i když ho sami nikdy nechtěli a už na něj nedají dopustit. Člověk míní, život mění. V tom bych neviděla zas takovej problém, to množení už je horší. Jak z psího pohledu, tak z toho vztahového.
