Nevěra je prý normální. To jsem asi blázen.
Před třemi týdny jsem přišla na to, že mi manžel zahýbá s jakousi mladinkou slepičkou od nich z práce. Nějak se z toho nemůžu vzpamatovat a řeším, jak se zachovat. O tom, že „vím“, jsem manželovi dosud neřekla, i když mne teda jazyk svrbí opravdu hodně.
Jsme spolu už skoro třicet let, brali jsme se, když nám oběma bylo sotva dvacet. Samozřejmě, že hlavním motivem ke svatbě bylo mé těhotenství, muž krátce poté narukoval na dva roky na vojnu. Tehdy jsme nebyli žádná výjimka, takhle to chodilo u více párů.
První dva roky jsem tedy bydlela stále u rodičů i s miminem, po manželově návratu z vojny se mu podařilo terno – získal podnikový byt, do kterého jsme se nastěhovali a v dalších pěti letech se nám narodily ještě dvě děti. Všechny už jsou v současné době dospělé a osamostatněné, nejstarší dcera z nás už dokonce udělala babičku s dědou.
Manželství jsem měli vcelku pěkné. Takové normální, řekla bych. Práce, děti, občas nějaký výlet, dovolená. Peněz na rozhazování jsme moc neměli, ale taky jsme si nežili vyloženě špatně.
Když nám začaly děti postupně vylétat z hnízda, ubývalo povinností a starostí, což se mi začalo velice líbit. Těšila jsem se, že budeme mít s mužem konečně víc času na sebe a vyloženě jsem si pochvalovala, že bylo nakonec dobře, když jsme měli děti tak brzy, protože jsme pořád ještě dostatečně mladí, abychom si mohli společně užívat znovunabyté volnosti.
Bohužel, manžel si to asi vyložil po svém a ve svých padesáti letech ho patrně postihlo to, čemu se říká druhá míza. Když jsem byla před třemi týdny zcela náhodným a neviděným svědkem jeho intimního chování s tou mladou kočičkou, která se po něm vinula jako liána a nebylo pochyb, že je to oboustranné, krve by se ve mně nedořezal. Měla jsem pocit, jako by se mi celý dosavadní život sesypal jako domeček z karet.
Není mi lehko, mám na něj vztek, cítím se podvedená. A to vlastně taky jsem. Přesto vidím, jak je těžké udělat nějaký zásadní a razantní krok. Bojím se, že by ode mne odešel. A to nechci, přes všechny nedostatky je to fajn chlap. A tak jsem mu zatím nic neřekla, dusím to v sobě a doma každý den sehrávám vynikající herecké etudy, aby nic nepoznal.
Svěřila jsem se jen svým kamarádkám, s nimiž se už drahně let pravidelně setkáváme u vínečka a víme o sobě úplně všechno. Dvě mi radí manželovi všechno vysypat a dát mu nůž na krk, druhé dvě zastávají opačný názor. Tvrdí, že jedna nevěra nic neznamená, že dneska se na to už tak tragicky nehledí jako dřív. Prý mám být trpělivá a nechat muže vyblbnout, určitě to nebude mít dlouhého trvání.
A já nevím. Co je správně? Dělat a tvářit se jakoby nic, vařit mu, prát a žehlit košile, aby v nich pak oslňoval nějakou sotva vylízlou slečinku, nebo ho postavit před hotovou věc a nemilosrdně mu všechno napálit přímo do obličeje zároveň s nožem na krk, ať si tedy vybere?
Co byste dělaly na mém místě? Nebo si taky myslíte, že z nějaké hloupé nevěry se nestřílí a mám to nechat plavat? Jenže copak to jde, tvářit se v tak zásadní věci jakože se vlastně nic neděje?
21.9.2010 Rubrika: Život a vztahy | Komentářů 194 | Vytisknout
Hodnocení článku: 2,9/5 Oznámkovat (hodnocení jako ve škole): 1 2 3 4 5
Diskuse ke článku - Nevěra je prý normální. To jsem asi blázen.
Tato diskuse je otevřena jen pro přihlášené uživatelky.Vikina: No, moc se neřechtej, vždyť my, co to máme doma, my víme, že?
Stanik: ...a nevařit mu nadýmavá jídla, je mu po nich patně, je nafouklý a pak si velmi hlasitě ulevuje a musí se často větrat.
Přes manželkou si jistě prdne na plný pecky, ale před mladou milenkou to není možné. Pak to zadržuje a je mu ještě hůř.
Arna:
Stanik: ...a chrápe!
Arna:
Jinak je to podobný případ jak s tou švagrovou, pokud nechci aby se na to přišlo, tudíž je to jen záskok, nebudu se producírovat tam, kde mě manželka uvidí. kde to vůbec bylo? Vzal jí na nákupy, děvenku nebo zašla manželka do kanclu a našla je in flagranti? je to hnus velebnosti, nicméně fakt bych scény nedělala, neočekávaná rána je mnohem horší. pro Marcelu to byl blesk z čistýho nebe tak ať si to užije on taky
Nevera je vzdycky blba. Ale vy mate vyhodu v tom, ze prave nejste ta mlada slepicka. Vy jste zrala zena, ktera s vasim muzem ztravila vetsinu vaseho zivota. Vy si muzete dovolit jednat velmi promyslene a uvazene a hrat tu hru pekne s dusledky do konce. Skoro bych rekla, ze vase kamaradky maji pravdu. Manzelovi se na "stara kolena" zapalily lejtka... To se nekdy stava. Dejte mu to sezrat, ale pekne diplomaticky. Zadne sceny, vyhrozovani, ponizovani se, plac... Vy si to muzete dovolit!
PEGG: Ještě přidat poučení jak připravit sedací koupel když ho chytnou hemoroidy a jakou mastičku kupovat při jeho opakujících plísňových potíží nohou, jak mu "vyhnípat"kuří oka,protože sám se neohne přes pupek...
Třeba má zuby svoje ne je mu 50, to nemusí být bezzub..taky ještě lze dodat před schůzkou do kávičky Gutalax Až se při výkonu posere, tak už jí sám od sebe nebude chtít nikdy vidět
Arna - 21.9.2010 9:18 - zuby,no to je bomba
Stanik - 21.9.2010 9:24 - no jo, trencle a ponožky by mohly zabrat
máš pravdu, na co scény, s elegancí dámy to bude daleko lepší a efektivnější.
Přeju Marcele,aby si tu pomstu náležitě užila. Jistě některé z vás napadne ještě několik zlomyslností
talenka: no co... pomsta nema byt neuvazena.. ale elegantni :-)) no a ten napad s protezou... no taky by nebylo spatne vecer po ulehnuti sebrat.. a poslat rano s tabletami na osetrovani a slovy.. ze ona uz bude vedet jak se postarat
Stanik: ty seš teda potfůrka...ale dobrý
já bych nevydržela mlčet a už vůbec hrát nějaké herecké etudy, dožadovala bych se ve vší slušnosti vysvětlení a pak by se vidělo, jestli mám být hodná anebo potfora podle Stanik
Kdysi jsem četla, že žena má začít trochu nestíhat v domácnosti (nestihla jsem vyžehlit košile,nákup,...), trochu jsem se zapovídala s kamarádkama, kytka na stole (to jsem dostala od zákazníka jako poděkování), náhle nový prstýnek nebo řetízek co se tak strašně snažím před ním schovat, ale bohužel se mi to nějak tak nepodařilo a ježiši on se toho všimnul, trošku víc začít chodit k holiči a na kosmetiku, líčit se , pěkně se oblékat - koupit něco nového. Ono to vyvolá doměnku, že žena má milence a to manžel nesnese. No jak si to moje žena může dovolit takhle mně podvádět a neprdelkovat jen kolem mně? Hodně chlapů si pak uvědomí, že by o ni přišli a dá pokoj. A bohužel ten zbytek je nenapravitelný a s tím nemá smysl dál žít.
Stanik: ježiš, ty jsi bestie
Nevydržela bych neříct. Tedy ne že bych se chtěla hned rozcházet, po tolika letech ale zkusila bych se sebrat a dát najevo, že vím a že s tím nejsem srozuměna. Marcela má výhodu, že si to může načasovat podle svého - ona ví a on neví, že ona ví. Líp, než kdyby ho přistihla a on si hend všimnul. Takhle má Marcela možnost si to naplánovat tak, aby to vyhovovalo jí. Pokud by to teda chtěla řešit. Já bych to řešit chtěla, mě by to ponižovalo a užíralo.
A já bych na něj nebyla tak tvrdá a čekala bych, až se vyblbne a vrátí. Snažila bych se pospravit si sebevědomí novým účesem, oblečením, jela bych s kamarádkou na dovču a doufala bych, že ho to přejde.
Neomlouvám nevěru, jen dočasné pominutí smyslů dokážu pochopit...