Nevěra je prý normální. To jsem asi blázen.
Před třemi týdny jsem přišla na to, že mi manžel zahýbá s jakousi mladinkou slepičkou od nich z práce. Nějak se z toho nemůžu vzpamatovat a řeším, jak se zachovat. O tom, že „vím“, jsem manželovi dosud neřekla, i když mne teda jazyk svrbí opravdu hodně.
Jsme spolu už skoro třicet let, brali jsme se, když nám oběma bylo sotva dvacet. Samozřejmě, že hlavním motivem ke svatbě bylo mé těhotenství, muž krátce poté narukoval na dva roky na vojnu. Tehdy jsme nebyli žádná výjimka, takhle to chodilo u více párů.
První dva roky jsem tedy bydlela stále u rodičů i s miminem, po manželově návratu z vojny se mu podařilo terno – získal podnikový byt, do kterého jsme se nastěhovali a v dalších pěti letech se nám narodily ještě dvě děti. Všechny už jsou v současné době dospělé a osamostatněné, nejstarší dcera z nás už dokonce udělala babičku s dědou.
Manželství jsem měli vcelku pěkné. Takové normální, řekla bych. Práce, děti, občas nějaký výlet, dovolená. Peněz na rozhazování jsme moc neměli, ale taky jsme si nežili vyloženě špatně.
Když nám začaly děti postupně vylétat z hnízda, ubývalo povinností a starostí, což se mi začalo velice líbit. Těšila jsem se, že budeme mít s mužem konečně víc času na sebe a vyloženě jsem si pochvalovala, že bylo nakonec dobře, když jsme měli děti tak brzy, protože jsme pořád ještě dostatečně mladí, abychom si mohli společně užívat znovunabyté volnosti.
Bohužel, manžel si to asi vyložil po svém a ve svých padesáti letech ho patrně postihlo to, čemu se říká druhá míza. Když jsem byla před třemi týdny zcela náhodným a neviděným svědkem jeho intimního chování s tou mladou kočičkou, která se po něm vinula jako liána a nebylo pochyb, že je to oboustranné, krve by se ve mně nedořezal. Měla jsem pocit, jako by se mi celý dosavadní život sesypal jako domeček z karet.
Není mi lehko, mám na něj vztek, cítím se podvedená. A to vlastně taky jsem. Přesto vidím, jak je těžké udělat nějaký zásadní a razantní krok. Bojím se, že by ode mne odešel. A to nechci, přes všechny nedostatky je to fajn chlap. A tak jsem mu zatím nic neřekla, dusím to v sobě a doma každý den sehrávám vynikající herecké etudy, aby nic nepoznal.
Svěřila jsem se jen svým kamarádkám, s nimiž se už drahně let pravidelně setkáváme u vínečka a víme o sobě úplně všechno. Dvě mi radí manželovi všechno vysypat a dát mu nůž na krk, druhé dvě zastávají opačný názor. Tvrdí, že jedna nevěra nic neznamená, že dneska se na to už tak tragicky nehledí jako dřív. Prý mám být trpělivá a nechat muže vyblbnout, určitě to nebude mít dlouhého trvání.
A já nevím. Co je správně? Dělat a tvářit se jakoby nic, vařit mu, prát a žehlit košile, aby v nich pak oslňoval nějakou sotva vylízlou slečinku, nebo ho postavit před hotovou věc a nemilosrdně mu všechno napálit přímo do obličeje zároveň s nožem na krk, ať si tedy vybere?
Co byste dělaly na mém místě? Nebo si taky myslíte, že z nějaké hloupé nevěry se nestřílí a mám to nechat plavat? Jenže copak to jde, tvářit se v tak zásadní věci jakože se vlastně nic neděje?
21.9.2010 Rubrika: Život a vztahy | Komentářů 194 | Vytisknout
Hodnocení článku: 2,9/5 Oznámkovat (hodnocení jako ve škole): 1 2 3 4 5
Diskuse ke článku - Nevěra je prý normální. To jsem asi blázen.
Tato diskuse je otevřena jen pro přihlášené uživatelky.ale abych nebyla nerpavedliva.. myslenkove pochody kikny chapu... uz jsem par takovych videla... vidi dedouse.. zajisteneho, evidentne se uz jednou o rodinku doakzal postarat.. uvazat, zajisti, povit potomstvo, ze ktereho ho v tomto veku brzy klepne a pak zdedit , co se da ale pan se nam jen lidksy zamiloval.. no uaaa
Pentlička: ro jis rekla vy... mam kamaradky, kterym je pres padesat a chlapi musi odhanet videlma... neco asi delat spatne
jj, jak říkala moje máma - padesátníci hledají 20-30ítky a mě v padesáti by chtěl pětašedesátiletej dědek - a toho zase nechci já
Stanik: tak to jsem asi ta zoufalka. Nebo nejsem v 50ti dost čupr.
Vikina - 21.9.2010 13:33
Sofffie - 21.9.2010 13:37
Vikina: dobytkové jsou to
Sofffie: takoví skutečně jsou, ale ženatí - doma je baví žrádlo a televize a u jiných jsou tím báječným společníkem
Pentlička: ještě jednu možnost vidím: že bude konečně spokojená, protože bude sama a žádný chlap ji už otravovat život nebude. Bude si dělat co chce, uvaří-neuvaří, na celý den si odjede a nebude muset vykládat, kdy se vrátí a jak si to má chlap ohřát, aby mu chutnalo...prostě začne si konečně žít! Já po rozvodu rozkvetla a nemohla se svobody nabažit. Ne, že bych bůhvíco vyváděla, ale ta volnost bez nervů!
Vikina: 60 a víc A tím k světu myslím to, aby je zajímalo i něco jinýho než žrádlo a televize, aby byli schopni se ještě bavit, jezdit na výlety a vůbec být ženě opravdu společníkem...
Sofffie: co myslíš tím "starší"? a chlapů k světu je, pokud si je teda nechceš naroubovat domů
zonan: sorry,já už teď z toho mám depku...
Stanik - 21.9.2010 12:56 - jj ošustit, opustit na to vždycky někdo najde. Žádné stěhování domů
Stanik: no nemysli si, ono čím je člověk starší, tím víc jsou chlapi nedostatkový zboží - dřív umírají a navíc, ty k světu aby člověk hledal lupou... Já to vidím na tchánovi - je mu osmdesát a je to čupr děda. Ženský se o něj opravdu a doslova perou!
Pentlička - 21.9.2010 12:43 - máš pravdu, nemá to šťastné řešení
Asi jsem to tu už psala, ale v těchto situacích hodně doporučuji kurzy Tantrajógy pro ženy. Jsou to víkendové pobyty, vlastně teď jsou už základní kurzy pětidenní. A proč? Odjedeš z domova a budeš mít čas utřídit si své myšlenky v neutrálním prostředí. Kromě toho program na těchto pobytech je hodně pestrý a některé techniky jsou zaměřeny na vyjádření emocí, takže nebudeš mít čas na „své trápení“ a pokud si budeš chtít poplakat, můžeš naplno. Můžeš křičet, nadávat... Nikdo se na Tebe nebude dívat, naopak, ucítíš tichou podporu ostatních žen. Je to lék pro duši. Nic nevyčistí hlavu lépe než 5 dní intenzivního řvaní a nadávání. Jsem si jistá, že poslední dny už budeš prázdná, budeš mít čistou hlavu, do které přijde řešení Tvé situace. Jen do prázdné hlavy přicházejí ty nejlepší nápady (já je mívám nejvíce po ránu, když ještě nestačím „přemýšlet“). Kromě toho i posílíš svaly pánevního dna (což má velmi pozitivní zdravotní účinky), prožiješ si krásné masáže... A jeden z dalších pádných důvodů... Víš, co dělá s muži, když zjistí, že jejich žena jezdí na TANTRU? Nemají to pod kontrolou, vůbec netuší, co se tam v té uzavřené skupině žen děje. A na internetu se ještě dočtou, že je to cvičení, které muž nesmí vidět! Tak to zkus. Více najdeš na www.mohendzodaro.cz. Možná to cvičení probíhá i ve Tvém městě.