Jedináček nám prý stačí
Ještě když jsme spolu s manželem chodili a plánovali společnou budoucnost, ohledně počtu dětí jsme měli oba jasno. Dvě nám připadaly tak akorát, a pokud na potomstvo někdy přišla řeč, vždycky jsme mluvili o dvou dětech. Teď však manžel změnil názor a nechce z něj ustoupit.
Brali jsme se před sedmi lety, rok po svatbě se nám narodil syn. Byli jsme šťastní a malému se všemožně věnovali. Když mu byly dva roky, pokoušeli jsme se o druhé dítě, ale nedařilo se. Po roce marného snažení jsem konečně přišla do jiného stavu, ale ve třetím měsíci jsem bohužel potratila. Zasáhlo nás to oba hodně.
Dalšího těhotenství jsem se bála, a tak jsme si dali pauzu a druhé dítě přestali řešit. Před půl rokem se u mne projevila silná touha po dalším dítěti. Cítím se dobře, Tomášek půjde v září do první třídy, všechno by vyšlo skvěle. Měla bych čas věnovat se miminku a zároveň i synkovi v prvních letech ve škole.
U manžela jsem však narazila. Prohlásil, že druhé dítě už z našeho života odsunul, není to pro něj důležité. Tomáš je prý už velký a vrátit se zpátky k plenkám a nočnímu vstávání se mu nechce. Zkrátka mi dal jasně najevo, že mám přestat o druhém dítěti uvažovat.
Jsem z toho moc smutná. Děťátko bych si moc přála, mám přesně ten stav, kdy nedokážu na nic jiného myslet. Závistivě koukám po těhotných ženách, nenápadně nahlížím do kočárků. Jsem tím jako posedlá. Manžel mne však nechápe a pevně stojí za svým, čistě pragmatickým rozhodnutím.
Jako argument kromě jiného uvádí, že je doba nejistá a proč si vědomě a dobrovolně zvyšovat závazky. Co když přijde o práci, dneska to prý není nic výjimečného a jistotu nemá nikdo. V tom má samozřejmě pravdu, ale jenom podle toho se přece člověk nemůže řídit.
Kromě toho, že jsem z neshody s manželem v tak zásadní záležitosti skutečně rozhozená, vadí mi i fakt, že by měl Tomášek zůstat jedináčkem. Sama jsem totiž vyrůstala bez sourozenců a vím, jak mi chyběli. Záviděla jsem ostatním dětem jejich brášky a ségry, moc mi nějaký mně rovný parťák v rodině chyběl. I teď v dospělosti absenci sourozence vnímám dost citlivě. Manžel je ze tří dětí a moc se mi líbí, jak se v rodině scházejí i s dětmi, je tam cítit taková pěkná, vzájemná vazba. Nechtěla bych, aby o něco takového byl ochuzen náš syn.
Manžel to tak zásadně nevidí. Má své důvody, přes které nejde vlak. A ode mě očekává, že se bezvýhradně podřídím a budu je respektovat. Je mi to moc líto, trápím se kvůli tomu strašně, ale asi mi nic jiného nezbude. Přesto jsem to ještě nevzdala. Pořád přemýšlím, jak manžela na druhé dítě nenápadně navnadit, nadchnout ho pro tu myšlenku, jen aby byl ochoten o tom začít uvažovat.
Myslíte, že mám ještě šanci? A jaký je váš názor na jedináčky? Já mám jenom svůj pohled, kdy vím, jak mi bylo smutno, byť se mi rodiče věnovali opravdu hodně. Mám pravdu, když si myslím, že sourozenec je v životě pro člověka důležitý a žádné sestřenice ani bratranci ho nemohou nahradit?
15.4.2010 Rubrika: Život a vztahy | Komentářů 197 | Vytisknout
Hodnocení článku: 3/5 Oznámkovat (hodnocení jako ve škole): 1 2 3 4 5
Diskuse ke článku - Jedináček nám prý stačí
Tato diskuse je otevřena jen pro přihlášené uživatelky.
JarkaP: To jsem psala někdy dopoledne. Když známí přišli o jedno dítě "On by se uchlastal" a "Ona by si vzala hrst prášků". Ona sama řekla, že nebýt malého Pepíka, tak by neměli pro co žít. Takhle museli nějak exostovat a dnes už je všechno zase trochu jinak. Ale tam šlo o to mít někoho kvůli komu musím vylézt z pelechu, uvařit, vyprat, mluvit - ne jen polykat prášky a spát a spát aby se bolest zaspala.
Stanik: Mám sibiřáka
ten má alergenů jak tucet obyčejných. Půjčím..
a....: no presne :-))) a vrazda golfovou holi byla pouzita uz davno Agathou Christie, ze....
ja bych si vubec ruce nespinila, me by toho meho alergika stacilo zavrit na noc v male mistnosti plne kocel ( tech chlupatych 
).. a ma pokoj svatej... a jeste by se dalo tvrdit, ze se tam vlsatne zabouchnul nedopatrenim 
Stanik: Kromě toho, Otík se opět projevil jako chlap, který ani za mák nerozumí ženám.
Jak mu jen mohlo přijít na mysl, že by si nějaká ženská SVOJE VLASTNÍ golfové hole špinila o nějakého rozflákaného chlapa? No fuj...
a....: 
Ota: jasne, na michelinskou hvezdu to neni, ale na to, ze je to vlastne nadrazni putyka to ujde 
tornado-lou: ale my mame pochopeni... pani je zbla hormonama, to chapu.
A ziviteli rodiny se ani trochu nedivim. Dneska clovek nevi dne ani hodiny.. a takovyhle balvan na krk ( v podobe zodpovednosti) v dnesni dobe.. púroc to delat, kdyz to neni nezbytne nutne...
ruzenka: mas pravdu, ze dite musi chtit vsichni. ale kdyz chce jeden vic, tak asi neni jen tak uplne lehky pokrcit rameny a rict si, no dobre, zapomenu na to.
klara si druhy dite preje a postoj manzela ji trapi. a prispevku, ve kterych se objevila trocha pochopeni pro tohle tu bylo jenom par......
.jpg)
Stanik: U Dašů jo tam jsme párkrát jedli.... docela dobrý
Ota: Jo a ještě abych očistila svou rodinu
manžel s ničením našich lesů a pozemků nemá taky nic společného, neb poslední 3 roky žil v Bruselu a teď je v Římě.
Ota: Otíku vidím, že jsi popustil uzdu své fantazie, jak je u tebe zvykem. Já golf nehraju, byl to jen takový příměr, prostě klišé z detektivek. Golfové hole mě napadly, protože golf hrával občas manžel a míval je opřené v předsíni ( občas jsem se na ně žádostivě koukala, když mě naštval). Teď už golf myslím taky nehraje, byla to jen dočasná záliba.
pavlina: bizuna: já chápu, co chtěla IqTyQ říct. Samozřejmě kdybych měla jedináčka, nepřipouštěla bych si, že se mu může něco stát, zrovna tak jako jsem si druhé a třetí dítě nepořizovala jako náhradu, kdyby něco. Ale bohužel stává se leccos, dnes a denně to slyšíme a já osobně takové zprávy hodně těžce nesu (mám husí kůži, jenom když to píšu), a proto si myslím, že je dobré, když má člověk pro co nebo pro koho žít dál.
Ota: ty jo, tak to je sila... ale myslim, ze s tim a... nema co spolecnyho a jako u vseho, globalizovat nelze.
Ale co se tyka Klanovic ( protoze tam jezdime s psounama pomerne pravidelne... vzdycky koncime u Dašů nez jedeme domu, dobre tam vari .. ed ypokud se prez zimu nic nezmenilo).. tak me to se*e neskutecne.. krasny les.. stare stromy... nevim, proc to nicit,kdyz je kolem Prahy hrist jak nastlano
Citronka:
"A jaký je váš názor na jedináčky".. tak na to tady bylo odpovezeno...a panovi vyjadreno pochopeni... necht si pani Klara z toho vybere co uzna za vhodne... snad proboha ma i mozen a neni jen deloha na nozickach. ( bez urazky)
Nefér vůči ní? Před x lety si řekli, že budou mít dvě děti, takže i kdybych za rok nechtěl/a tak to musim splnit? Možná kdyby jí manžel slíbil dovolenou a pak nikam nejeli, to by možná bylo nefér, ale že již nechce (nevíme z jakých důvodů) druhé dítě mi nepřijde nefér vůči manželce.
Děti jsou jejich společné a je to jejich společné rozhodnutí. Ne přece, manželka chce dítě, tak ho s ní počnu ať má radost.....
tornado-lou: necht at si ho chce :-))) ovsem s hormonama posedlou blaznivkou bych teda dlouho nevdrzela byt panem 
