Jedináček nám prý stačí
Ještě když jsme spolu s manželem chodili a plánovali společnou budoucnost, ohledně počtu dětí jsme měli oba jasno. Dvě nám připadaly tak akorát, a pokud na potomstvo někdy přišla řeč, vždycky jsme mluvili o dvou dětech. Teď však manžel změnil názor a nechce z něj ustoupit.
Brali jsme se před sedmi lety, rok po svatbě se nám narodil syn. Byli jsme šťastní a malému se všemožně věnovali. Když mu byly dva roky, pokoušeli jsme se o druhé dítě, ale nedařilo se. Po roce marného snažení jsem konečně přišla do jiného stavu, ale ve třetím měsíci jsem bohužel potratila. Zasáhlo nás to oba hodně.
Dalšího těhotenství jsem se bála, a tak jsme si dali pauzu a druhé dítě přestali řešit. Před půl rokem se u mne projevila silná touha po dalším dítěti. Cítím se dobře, Tomášek půjde v září do první třídy, všechno by vyšlo skvěle. Měla bych čas věnovat se miminku a zároveň i synkovi v prvních letech ve škole.
U manžela jsem však narazila. Prohlásil, že druhé dítě už z našeho života odsunul, není to pro něj důležité. Tomáš je prý už velký a vrátit se zpátky k plenkám a nočnímu vstávání se mu nechce. Zkrátka mi dal jasně najevo, že mám přestat o druhém dítěti uvažovat.
Jsem z toho moc smutná. Děťátko bych si moc přála, mám přesně ten stav, kdy nedokážu na nic jiného myslet. Závistivě koukám po těhotných ženách, nenápadně nahlížím do kočárků. Jsem tím jako posedlá. Manžel mne však nechápe a pevně stojí za svým, čistě pragmatickým rozhodnutím.
Jako argument kromě jiného uvádí, že je doba nejistá a proč si vědomě a dobrovolně zvyšovat závazky. Co když přijde o práci, dneska to prý není nic výjimečného a jistotu nemá nikdo. V tom má samozřejmě pravdu, ale jenom podle toho se přece člověk nemůže řídit.
Kromě toho, že jsem z neshody s manželem v tak zásadní záležitosti skutečně rozhozená, vadí mi i fakt, že by měl Tomášek zůstat jedináčkem. Sama jsem totiž vyrůstala bez sourozenců a vím, jak mi chyběli. Záviděla jsem ostatním dětem jejich brášky a ségry, moc mi nějaký mně rovný parťák v rodině chyběl. I teď v dospělosti absenci sourozence vnímám dost citlivě. Manžel je ze tří dětí a moc se mi líbí, jak se v rodině scházejí i s dětmi, je tam cítit taková pěkná, vzájemná vazba. Nechtěla bych, aby o něco takového byl ochuzen náš syn.
Manžel to tak zásadně nevidí. Má své důvody, přes které nejde vlak. A ode mě očekává, že se bezvýhradně podřídím a budu je respektovat. Je mi to moc líto, trápím se kvůli tomu strašně, ale asi mi nic jiného nezbude. Přesto jsem to ještě nevzdala. Pořád přemýšlím, jak manžela na druhé dítě nenápadně navnadit, nadchnout ho pro tu myšlenku, jen aby byl ochoten o tom začít uvažovat.
Myslíte, že mám ještě šanci? A jaký je váš názor na jedináčky? Já mám jenom svůj pohled, kdy vím, jak mi bylo smutno, byť se mi rodiče věnovali opravdu hodně. Mám pravdu, když si myslím, že sourozenec je v životě pro člověka důležitý a žádné sestřenice ani bratranci ho nemohou nahradit?
15.4.2010 Rubrika: Život a vztahy | Komentářů 197 | Vytisknout
Hodnocení článku: 3/5 Oznámkovat (hodnocení jako ve škole): 1 2 3 4 5
Diskuse ke článku - Jedináček nám prý stačí
Tato diskuse je otevřena jen pro přihlášené uživatelky.Cinderella: kdyz posles adresu tak napisu i do Hampejzu...
Cinderella: kde se prodava znacka granuli dobrej pes?
tornado-lou: no jo, tak nejak to budeeee
tornado-lou: nojo no tak to u nás nějak nevychází, starší kluci plomby, rovnátka, dům je přízemního typu a úklidem nežiju ani já natož má žena.
Jediný co perfektně sedí, je postava mé drahé polovičky, až na ten kostým typ "domácí manažerka" ( jak si vždycky sundavá tu lodičku když volá rodinu k prostřenému stolu) tak to prostě nemáme, žena nesnáší štekle. Vlastně nechápu jak to dělá ale po 20 letech vztahu, 4 těhotenstvích a 3 dětech je stále moc pěkná ženská, sportovní typ, štíhlejší než před svatbou ( což je trochu na škodu).
V tomhle směru to s tou reklamou fakt sedí ....
Cinderella: u ňam-ňamů by to mohlo mít úspěch....
Ota: a co teprve "dobrý táta" to musí být dobrota už se nemůžu dočkat, až začnou vyrábět dobrá bába, dobrej děda, dobrá teta, dobrej strejda, dobrý pes, dobrá kočka....
lonkue: tak dej potom vědět, co se ti narodilo já jsem hrozně zvědavá, a napiš to prosím do Hampejzu, tam jsem nejčastěji
lonkue: No model šťastné dokonalé rodiny je přece třídětný, tak bys to spláchla najednou
Ne, nebudu strašit, jedno dítě je fajn, je takový skladný, všude ho můžeš potahat s sebou, když ho dobře vychováš, bude roztomilý a příjemný, prostě pro radost
JarkaP: To jsou ti sourozenci, ze zacatku by se utopili na lzici vody a pozdeji jim dojde, ze jeden bez druheho to maji daleko tezsi. No a pak samozrejme spoji sve sily v boji proti rodicum .
a....: nestrasit prosim nebo je potom budu prodavat na e-bayi...
Cinderella: absolutne prvni a kdo vi jestli ne posledni. Napred musim vyzkouset jak to vsechno funguje, nez budu delat nejake zavery do budoucna
Ota: fakt skoda. myslelal sem si, ze kdyby to byla fakt tva rodina, ze bys mi mohl poradit, jak docilit toho, ze budu mit ve zhruba 24 postavu bondgirl, dvoupatrovy dum se zahradou, dve deti skoro stejne stare, ktere budou mit v sesti letech vsechny zuby a perfektni zrak, dokonale uklizeno a manzela sportovce šebrlovskeho typu. mozna jim spatny jogurty
Rozarka74: To je tedy síla, tvá kolegyně je naprosto vypatlaná slepice Doufám, že to její manžel jednou zjistí a pořádně jí zatopí. S takovou dělohou bych nechtěla mít nic do činění ani vteřinu. Normální těžkej podvod..... Tomu říkám funkční manželství. To snad radši tábor nucených prací, než žít ve lži s podvodnicí.
tornado-lou: navíc žena nerada vaří, nerada naklízí a žehlí a ze značky poživatin "dobrá máma" se jí obrací žaludek
Cinderella: těch peněz co sme za to dostali
Stanik: tim padem je jasny, ze Otova rodina neni z reklamy, protoze v reklame maji vzdycky roztomileho ulicnika, blondatou holcicku a zlateho retrivra. zatimco ota ma tri kluky, takze se do reklamy nehodi.