Svatba bez rodičů. Je to přestupek proti dobrým mravům?
.jpg)
S přítelem spolu žijeme již pět let a rozhodli jsme se, že se vezmeme. Dospěli jsme k tomu tak nějak přirozeně. Plánujeme dítě, chceme si vzít hypotéku a pořídit vlastní bydlení. Svatba je pro nás důležitý krok, kterým svůj vztah zlegalizujeme.
Jediné, co nechceme a o co nestojíme, je okázalá svatební veselice, na kterou se sezve příbuzenstvo z široka daleka. Naše představa je úplně jiná. Svatba jen ve čtyřech – my dva a svědci a následně rozeslaná oznámení ve stylu „oznamují, že byli oddáni…“
Když jsme to řekli našim, celkem bez problémů to pochopili a ani jsem z nich necítila nějakou hořkost. Možná ji jen šikovně skrývali. Prostě to berou tak, že naše svatba patří jen nám a je tedy na nás, jakou ji budeme mít.
U přítelových rodičů jsme však tak dobře nepochodili. Oba jeho rodiče vyjádřili hrubou nespokojenost nad naším rozhodnutím, mít svatbu bez přítomnosti rodičů. Něco takového je podle nich absolutně nevhodné a na nejvyšší míru neslušné. Za všechno, co rodiče pro své děti udělali, si prý přítomnost v tak důležité chvíli svého potomka zaslouží.
Zatím je to stále otevřené. A nepříjemné. Přítel (a i já samozřejmě) chce mít se svými rodiči i nadále pěkné vztahy a má obavu, aby je naše tvrdohlavost, kdybychom neustoupili, neohrozila.
Dumáme o tom ze všech stran. Chvíli se přikláníme k tomu, že tedy slevíme a oboje rodiče na svatbu pozveme, pak se hned ujistíme v tom, že si přece nemůžeme nechat diktovat v něčem, co je výsostně naše věc.
Zajímaly by mne názory čtenářek. Myslíte si, že rodiče mají nezadatelné právo být přítomni na svatbě svých dětí, nebo ne? Měl někdo z vás svatbu bez rodičů? Anebo naopak – nebyli jste na svatbu svých dětí pozváni? Jaký je váš názor?
18.3.2009 Rubrika: Život a vztahy | Komentářů 202 | Vytisknout
Hodnocení článku: 3/5 Oznámkovat (hodnocení jako ve škole): 1 2 3 4 5
Diskuse ke článku - Svatba bez rodičů. Je to přestupek proti dobrým mravům?
Tato diskuse je otevřena jen pro přihlášené uživatelky.
IVUSKA 56: a nenapadlo tě, že je to třeba tak, že nevěsta a ženich z článku jsou ty děti, který "i s úroky" splácí něco rodičům, které na svatbu nechtějí? 
Ono vidět to jednostranně tak, že je špatný rodiče na svatbu nepozvat není moc fér. Kdo ví, jakej důvod tam je
IVUSKA 56: a jakou svatbu jsi měla ty?
Salík: Takže je to spíš o vztazích než o tom, že chci svatbu bez nich. A oznámení předem je skutečné tríznění, zvlášť pokud jsou vztahy dobré. Ale jak už tady někdo psal, oni to děti vrátí a i s úroky. K čemu se vychovají tak to bude, ale v tom případě ve výchově bylo něco jinak.
Ota: promin, mě to tak ale přišlo. "Takové jako vy my známe. Pány Dalíky a jiné. Vymetou deset svateb a na tu svojí nikoho nepozvou, aby snad nemuseli utrácet nějaké peníze". Prostě Jyrka 
Ve všem souhlasím s Otou.Dcera měla poměrně velkou svatbu, protože to tak chtěla.Myslím, že oni si ani nedokázali představit, že bychom tam nebyli. Předem nám oznámili, že si budou platit vše sami a že to tedy chtějí mít podle svého. My i tchánovci jsme to respektovali a byli jsme požádáni o zprostředkování pár věcí, které jsme rádi udělali. Svatba byla nádherná. Ve čtyřech se dá asi dost těžko oslavovat, aby na to do konce života nezapoměli a představa, že zbytek svatebního dne stráví v ložnici je trochu přízemní.
IVUSKA 56: Jinak samozřejmě chápu, že když má někdo s rodinou dobré vztahy, považuje je zároveň i za nejbližšší přátele.
IVUSKA 56: Ne, rodiče nejsou mí nejbližšší přátelé, když jsem napsala "naši", měla jsem na mysli ségru a její rodinu...
Salík: "s nejbližšími přáteli" rodiče nejsou tvoji nejbližší přátelé? To o něčem vypovídá. Já když mám radost, což asi svatba je, chci se podělit s nejbližšími a to jsou především rodiče a sourozenci, jinak není něco v pořádku a může si to někdo omlouvat tím, že chtěl svatbu bez rodičů!!!
Jak to tady čtu tak jsem fakt ráda, že patřím do rodiny, kde se scházíme u křtu, biřmování, promocí, kulatých narozenin, svateb i zlatých svateb a nemumím si ani ve snu představt, že by jsme se někomu z rodiny nevystrojili pohřeb... jestli toto někdo považuje za vyhozené peníze? tak už vážně nevím...
.jpg)
chytrájakrádio: rozhodně by je alespoň netrápili předem...
Jinak za Jyrku vám opravdu děkuji to je asi nejhorší urážka co jsem tady schytal.
Jyrka Paroubek, který manželce dlouhodobě zanášel, jezdil na školení se sekretářkou, kterou vydával za manželku ( to ještě dávno před tou dnešní).
Paroubek, který ženu sprostě využil v kampani a pak se rozvedl a všimné ji vyplatil přes "charitu" ...
To vám fakt děkuju.
I něco sprostého bych dodal
Ota: Svatba je jednoznačně záležitostí páru-dětí...ne rodičů. Myslím, že většina lidí rodiče na svatbě mít chce, ovšem jako hosty... Může se ale stát, že rodiče nejsou schopní nechat děti, aby svatba proběhla podle jejich představ. Pak je myslím na místě, je z obřadu vynechat..
Věci jako vyjádření vděku za výchovu apod..jsou dobrovolné (a já bych to i ráda udělala)..neleze je ale vymáhat..
A zvát široké příbuznestvo na svatbu jen proto, že oni nás pozvali taky (a jinak se třeba docela slušně nesnášíme)..to je teda fakt na budku 
Ota: kompromis, kompromis.... ten bude v tomhle případě vyhovvovat jen a pouze rodičům ženicha, který si to vyřvali a vydupali. rozhodně ne těm, dvěma, který se chtějí vzít
.gif)
Taky jsem měla svatbu bez rodičů, měla jsem k tomu své důvody, ale tchýně se tam nakonec vetřela, a ještě pár dalších zvědavců. Hlavně když tam nebylo moje rozsáhlé příbuzenstvo
Těch pár lidiček , kteří přišli, jsme pak pozvali na oběd, každej si dal co chtěl, a oslava pak proběhla jen asi ve čtyřech
geliva: taky si myslím, že kompromis je mnohem lepší než "zásadová antirodinná politika".
Jedna z mých sester se vdávala v USA, prostě se jí to tak seběhlo.
Za nějaký měsíc přijela s manželem a udělala malou rodinou oslavu.
Rozhodně však netrápila rodiče ( prarodiče)tím, že by jim to oznámila předem.
A tech pár tisíc korun za oběd byla prostě "rodinkářská investice".
chytrájakrádio: Zaffira: Já to vnímám tak, jak jsem to psala v úvodu diskuze - není to o vděku, právu, povinnosti, ale obyčejné slušnosti. Aspoň bych to viděla tam, kde jsou vztahy v rodině normální. Samozřejmě jsou různé případy - jak píše Salík. Ale taková svatba na hradě by se mi moc líbila, doufám,že by mě na ní moje dítě vzalo a nenechalo sedět doma s pocitem, že bych jim tam nějak vadila. Zase jsme u toho - každý to má holt jinak.
