Svatba bez rodičů. Je to přestupek proti dobrým mravům?
.jpg)
S přítelem spolu žijeme již pět let a rozhodli jsme se, že se vezmeme. Dospěli jsme k tomu tak nějak přirozeně. Plánujeme dítě, chceme si vzít hypotéku a pořídit vlastní bydlení. Svatba je pro nás důležitý krok, kterým svůj vztah zlegalizujeme.
Jediné, co nechceme a o co nestojíme, je okázalá svatební veselice, na kterou se sezve příbuzenstvo z široka daleka. Naše představa je úplně jiná. Svatba jen ve čtyřech – my dva a svědci a následně rozeslaná oznámení ve stylu „oznamují, že byli oddáni…“
Když jsme to řekli našim, celkem bez problémů to pochopili a ani jsem z nich necítila nějakou hořkost. Možná ji jen šikovně skrývali. Prostě to berou tak, že naše svatba patří jen nám a je tedy na nás, jakou ji budeme mít.
U přítelových rodičů jsme však tak dobře nepochodili. Oba jeho rodiče vyjádřili hrubou nespokojenost nad naším rozhodnutím, mít svatbu bez přítomnosti rodičů. Něco takového je podle nich absolutně nevhodné a na nejvyšší míru neslušné. Za všechno, co rodiče pro své děti udělali, si prý přítomnost v tak důležité chvíli svého potomka zaslouží.
Zatím je to stále otevřené. A nepříjemné. Přítel (a i já samozřejmě) chce mít se svými rodiči i nadále pěkné vztahy a má obavu, aby je naše tvrdohlavost, kdybychom neustoupili, neohrozila.
Dumáme o tom ze všech stran. Chvíli se přikláníme k tomu, že tedy slevíme a oboje rodiče na svatbu pozveme, pak se hned ujistíme v tom, že si přece nemůžeme nechat diktovat v něčem, co je výsostně naše věc.
Zajímaly by mne názory čtenářek. Myslíte si, že rodiče mají nezadatelné právo být přítomni na svatbě svých dětí, nebo ne? Měl někdo z vás svatbu bez rodičů? Anebo naopak – nebyli jste na svatbu svých dětí pozváni? Jaký je váš názor?
18.3.2009 Rubrika: Život a vztahy | Komentářů 202 | Vytisknout
Hodnocení článku: 3/5 Oznámkovat (hodnocení jako ve škole): 1 2 3 4 5
Diskuse ke článku - Svatba bez rodičů. Je to přestupek proti dobrým mravům?
Tato diskuse je otevřena jen pro přihlášené uživatelky.
paroubek hadr samozřejmě :)
Ota: (11:12) - Paroubek hard. "Tak, podívejte. Takové jako vy my dobře známe" 
Ota: no a kdyby jim to neřekli a pak jen oznámili, že se vzali, tak to z tvýho úhlu pohledu na jejich nevděčnosti a vyžírkovství (dárky k Vánocům, hlídání dětí), přece nic nemění, nebo jo?
.jpg)
ještě me napadla jedna otázka na autorku Hanku :
NA KOLIKA SVATBÁCH PŘÍBUZNÝCH SI BYLA TY, PŘÍPADNĚ S PARTNEREM?
Ps : známe takové, vymetou deset svateb příbuzných z pátého kolena a pak na svou nepozvou ani rodiče aby nebyla narušena "nirvána"
A slavíte s rodiči třeba narozeniny? podle mě je svatba podstatně důležitá životní událost, která stojí za oslavu (mnohem víc než třeba ty narozeniny) a pokud nechcete nějaké velké oslavy, co třeba pozvat jenom ty svědky, rodiče a potom zajít někam na oběd, nic velkého, jenom na chvíli posedět. (možná by to nebyl špatný kompromis)
chytrájakrádio: 10:58 to je vůči rodičům nic
ad porod : hele zase rozumně ... to je asi takový argument, jako že by maminka měla hlídat dcerku při první souloži aby nedělala chyby...
ad pohřeb : takže smrt není součástí života ? Prostě nám jednou rodiče umřou, odvezli si je nějací pánové někam a přišla nám složenka za "úklid"?
Dřív se lidi sešli na křtinách, biřmování, výročích, narozeninách, svatbách a pohřbech ... byli spolu .
Dneska si pošlou SMS, kterou napíšou při sledování "Řůžovky".
"Tak vám děti umřela babička , zapoměnte" 
já si myslím, že byste si měli svatbu udělat tak, jak chcete vy ... my jsme měli svatbu s nejbližšími přibuznými a bylo nás celkem 17 ... nikdo nám do toho nekecal (teda na začátku chtěli, ale když jsme pomoci nechtěli, tak už to pak vzdali) a svatba byla super :o))
pokud jsou všichni schopni kompromisu, tak bych asi budoucím tchánům ustoupila, že oni na svatbu ano, ale další přibuzenstvo ne, ale přesto záleží na vás ...
chytrájakrádio:
pak se ovšem na nic neptám rodičů, že ?
Půvab příběhu je v tom, že pěkně rodiče podusíme "dobře míněným oznáměním " : " mámo táto koukněte jak jsem nezávislá" nejenže vás nechci u obřadu protože to je jen můj úplně můj zážitek, ale dokonce vám to dopředu řeknu a doufám, že se zachováte rozumně a nebudete po mě chtít ani nějaký oběd a tak , jinak dárky k narozeninám nebo k vánocům od vás rada budu přijímat dál a až budu potřebovat pohlídat děti tak to bych od vás požadovala určitě , o tom žádná ale ......
chytrájakrádio: je to nevděk 
Ota: a když se děti nevezmou vůbec a budou spolu žít na psí knížku, tak je to vůči rodičům co?
Ota: to by pak rodiče měli i právo být u porodu vnoučete, ne?
Ota: prosim tě, co to máš za názory, srovnávat svatbu s pohřbem? to jako když někdo nepozve svoje rodiče na svatbu, tak je špatný dítě nebo co?
Tak my měli svatbu bez rodičů..
Ne, že bychom to tak chtěli odjakživa, ale stalo se..byla naplánovaná svatba..bylo těhu..ale pak sem začal krvácet..mimčo se celkem dlouho drželo, ale měla jsem být v klidu, tak jsme svatbu prostě zrušili. Tchýně to ale nemohla rozdýchat, volala několikrát denně, že támhle to řekla, tohle objednala blabla..to se prostě nedělá a nemůže ..a jak bude před lidma vypadat..bléé
I když sem jí prosila, ať nevolá, otravovala pořád. Nakonec sem potratila. O mimčo bych možná přišla i tak, nějaký důvod k tomu potratu nejspíš byl..ale já si to prostě spojila s ní. Ta nenávist sice lety ochladla, ale bude tu už pořád.
Svatbu jsme měli v utajení, jen s nejbližššími přáteli a dodnes na ní mám ty nejelpší vzpomínky. Měli jsme krásnou noční romanticko svatbu za svitu loučí, s rytíři v převleku, na hradě..Prostě nádhera 
..
Naši vzali dodatečné oznámení sice smutně, ale chápali to...tchýně si vydobyla svojí oslavu (skutečně opulentní jakoby svatební s dorty a se vším..nechápu proč...utekli jsme jak jen to bylo možné)..Škoda, že s někým není řeč..
Dodnes jsem ráda, že sem se navdala v šatech, které mi vybrala tchýně a s prstýnky po jejích mrtvých příbuzných 
...Svatbu jsme si ale chtěli platit sami..
Svatba je podle mě hlavně signál pro ostatní, že teď je tu nová rodina s novými vlastními pravidly, kterou je nutno respektovat. Poslední okamžik, kdy se rodiče ke svým dětem chovají jako k dětem..a v tomhle názoru se s tchýní velice rozcházíme..
Já rozhodně nelituju.
Ota: napsala jsem to dobře, ale platit to může i obráceně, ale neznám dítě, co by usměrňovalo rodiče a řídilo mu život, co má dělat, co ne, ... 
A vděk za výchovu a pozvání na svatbu spolu nutně nesouvisí...
Ota: 
