Svatba bez rodičů. Je to přestupek proti dobrým mravům?
.jpg)
S přítelem spolu žijeme již pět let a rozhodli jsme se, že se vezmeme. Dospěli jsme k tomu tak nějak přirozeně. Plánujeme dítě, chceme si vzít hypotéku a pořídit vlastní bydlení. Svatba je pro nás důležitý krok, kterým svůj vztah zlegalizujeme.
Jediné, co nechceme a o co nestojíme, je okázalá svatební veselice, na kterou se sezve příbuzenstvo z široka daleka. Naše představa je úplně jiná. Svatba jen ve čtyřech – my dva a svědci a následně rozeslaná oznámení ve stylu „oznamují, že byli oddáni…“
Když jsme to řekli našim, celkem bez problémů to pochopili a ani jsem z nich necítila nějakou hořkost. Možná ji jen šikovně skrývali. Prostě to berou tak, že naše svatba patří jen nám a je tedy na nás, jakou ji budeme mít.
U přítelových rodičů jsme však tak dobře nepochodili. Oba jeho rodiče vyjádřili hrubou nespokojenost nad naším rozhodnutím, mít svatbu bez přítomnosti rodičů. Něco takového je podle nich absolutně nevhodné a na nejvyšší míru neslušné. Za všechno, co rodiče pro své děti udělali, si prý přítomnost v tak důležité chvíli svého potomka zaslouží.
Zatím je to stále otevřené. A nepříjemné. Přítel (a i já samozřejmě) chce mít se svými rodiči i nadále pěkné vztahy a má obavu, aby je naše tvrdohlavost, kdybychom neustoupili, neohrozila.
Dumáme o tom ze všech stran. Chvíli se přikláníme k tomu, že tedy slevíme a oboje rodiče na svatbu pozveme, pak se hned ujistíme v tom, že si přece nemůžeme nechat diktovat v něčem, co je výsostně naše věc.
Zajímaly by mne názory čtenářek. Myslíte si, že rodiče mají nezadatelné právo být přítomni na svatbě svých dětí, nebo ne? Měl někdo z vás svatbu bez rodičů? Anebo naopak – nebyli jste na svatbu svých dětí pozváni? Jaký je váš názor?
18.3.2009 Rubrika: Život a vztahy | Komentářů 202 | Vytisknout
Hodnocení článku: 3/5 Oznámkovat (hodnocení jako ve škole): 1 2 3 4 5
Diskuse ke článku - Svatba bez rodičů. Je to přestupek proti dobrým mravům?
Tato diskuse je otevřena jen pro přihlášené uživatelky..jpg)
Každý má právo rozhodnout si o svém "velkém dni" dle jeho představ. Záleží na tom, jaké jsou rodinné vztahy. Já si osobně tento den nedovedu představit bez nejužšího rodinného kruhu žijících příbuzních - t. j. rodiče,prarodiče,sourozenci.Ať je to jak je, hlavně, aby se nový vztah vydařil a byl šťastný!
Nevím jak slečna Hanka slaví narozeniny, svátky a jinak oslavuje nějak významné dny, jestli taky jen se dvěma svědky, pak nevidím žádný důvod, proč by svatební den měl být v něčem jiný. Ale pokud slaví narozeniny s hromadou přátel, případně jednou s rodinou, jednou s přáteli, pak nechápu, proč zrovna svatební den má být tak suchý, že si nemůžou sednout s rodiči a zapít to. A jestli bude na úřadě sedět o čtyři lidi míň nebo víc, to je nic nestojí a rodiče zpravidla chtějí být při tom "jak jejich potomek odchází do života" či jak se tomu říká. Já chápu, že je teď strašně moderní nedělat velké svatby, ale jak říkám, to posezení po obřadu s rodiči nemůže stát víc než vánoční svátky nebo menší oslava narozenin, takže já být na místě slečny Hanky, tak rodiče rozhodně pozvu.
.jpg)
Hanko váš sňatek je sice výsostně vaše věc ale ...
Co vaše děti až je budete potřebovat hlídat ?Budou jen vaše věc ?
A co když vaši rodiče onemocní , bude to jen jejich věc?
Máte něco proti tisíciletému sociálně/kulturnímu systému vztahů v naší civilizaci?
Proč lidi, kteří jsou ochotni utratit za nesmyslnou štrapáci někde mezi domorodci, slétat půl světa a honit kariéru nemají jednou za život chuť "obětovat" jeden den na to aby se sešli s nejbližším příbuzenstvem?
Proboha s tím přece nemají dobré mravy co dělat.
Dobré mravy zahrnují komplikovaný, leč "nepsaný" souhrn etických norem", které "regulují" chování lidí v oblastech které přímo nereguluje zákon a právo.
Je proti dobrým mravům souložit veřejně ale není to zakázáno. Majetek lze v dědictví podle zákona rozdělit přesně napůl , ale je proti dobrým mravům rozstřihnout obraz rodičů na půlky nebo pilou komodu po babičce.
Váš problém se jmenuje citová chladnost a jednou vám to vrátí i vaše děti s úroky
mmch - mé známé se bude vdávat dcera. Rodiče pozvali, řekli, že si sami vše zařídí a zaplatí - budou mít na svatbě 120 lidí 
oba to tak chtějí 
No věděla bycho lepším způsobu, jak rozfrcat peníze 
Já říkám svým synům, že bych byla nejradši, kdyby mi oznámili, že "se včera vzali". Nesnáším okázalé akce, myslím si, že svatba je rozhodnutí těch dvou lidí a ani sebevětší a okázalejší svatba nezaručí, že se po pár letech nebudou opět ve "velkém stylu" rozvádět.
Sofffie: vidis, my meli zivou muziku, pribuznych bylo jen dvacet,a el kamarado to do ty padesatyk harve doplniloi.. zadne konflikty se nekonaly... muz kdyz ma nostalgiskou s oblibou prohlasuje, ze rozvadet a znova zenit by se nechtel, ale nasi svatbu povazuje za uzasnou osalvu, jejichz kvalit od te doby uz zadna nedosahla.. a ze jsem za poslednich deset let tech svateb absolvovali hodne :-)
Já říkám svým synům, že bych byla nejradši, kdyby mi oznámili, že "se včera vzali". Nesnáším okázalé akce, myslím si, že svatba je rozhodnutí těch dvou lidí a ani sebevětší a okázalejší svatba nezaručí, že se po pár letech nebudou opět ve "velkém stylu" rozvádět.
Souhlasím s názorem, že začínat manželský život naštváním tchýně není dobrý nápad. Ale velká svatba se živou muzikou a padesátkou příbuzných - tak nějak si představuju peklo. 
Chce to kompromis, já ho měla taky. I tak na to nerada vzpomínám, ale to je asi dáno kvalitou příbuzných. 
.JPG)
newladis: to nemusí zamenat, že nemají rádi svoje rodiče
ale právě některé maminky jsou takové, že potřebují i dospělým dětem řídit život
a děti si raději drží milující maminku trošku od těla
Ahoj, máme k svatbě uplně stejný přístup. A taky to tak bude(moje máma sice řekla, že jí to bude mrzet, ale že to chápe). Udělali jsme ústupek ve formě svatebního rautu, který se bude konat 3 týdny po svatbě co příbuzným pošleme oznámení "byli oddáni"
Nedokazu si predstavit, ze bychom nemeli na svatbe rodice... se sirsim pribuzenstvem, to je jina 
Kazdopadne me jako mala svatba prijde - rodice, sourozenci a svedci - ok, to je dle meho porad mala svatba... nevim, zalezi jake mate s rodici vztahy, pokud dobre vychazite a nehrozi z jejich strany nejaky pruser (opilej tatinek, rozverna matka atd.), nevidim duvod proc by nemeli byt... na druhou stranu mam pratele, kteri, kdyz se vdavali nebo zenili podruhe, tak tam rodice nemeli... zalezi jak to kazdy citi...
Když se nedávno vdávala moje sestra, českobratrský pan farář měl v kostele moce pěknou řeč. několikrát připomněl, že oba ti dva opouštějí rodinu svých rodičů a jdou do rodiny své, nové. Bylo to důležité připomenutí, aby si maminka ženicha uvědomila, že už nebude nejdůležitější žena v jeho životě.
Myslím, že rodiče by u svatby měli být - je to vlastně formální vypuštění potomka z hnízda. Po staletí dodržovaný rituál. Tak jako přivítání nového života (křestem nebo teď vítáním občánků) nebo pohřeb. Vše se týká nejbližší rodiny.
Neumím si představit, že bych se vdávala bez rodičů. Chyběli by mi tam strašně moc.
Taky nejsem příznivec velkých obřadů a měli jsme malou svatbu. Bylo nás tam myslím deset - my dva, naši rodiče, moji sourozenci, můj nastávající švagr a manželův svědek, já si za svědka vzala sestru a ona na své si zas vzala mne. Bylo to akorát.
Šla bych do kompromisu, zamluvila bych si termín a restauraci a na poslední chvíli, klidně i týden předem, aby kdyžtak měla matka čas na objednání u holiče, bych to oznámila rodičům, aby nebyl čas podlehnout nátlaku na velkou svatbu.
no,tak to mi řekl táta,když jsem se vdávala,abych si vzala svědky a nikoho nezvala,dodnes jsem na to nezapoměla a je to už 20 let,že vůbec něco takového mohl říct a že si myslel,že bych je nepozvala,no byli oba rodiče samozřejmě a myslím ,že to bylo to nejlepší co se může stát
