Bojím se budoucnosti a zároveň mám vztek na politiky
Nikdy jsem nebyla bohatá, vždycky, co si pamatuji už jako dítě, jsme doma museli hodně pečlivě hospodařit a nemohli jsme si koupit všechno, co jsme potřebovali. Pokaždé jsme se rozhodovali, co je nejdůležitější a dostane přednost.
Netrápilo mne to ani později, když jsem se vdala a byla na tom v podstatě podobně jako mí rodiče. S manželem si rozumíme, máme dvě školní děti (9 a 6 let) a snažíme se žít v rámci možností, jaké máme. Jenže v posledních měsících se situace celkově ve společnosti změnila a ve mně to vzbuzuje velké obavy, mám obrovský strach z budoucnosti.
Pracuji jako zdravotní sestra na poliklinice (výhodou je jednosměnný provoz), manžel je policista. Jsme tedy oba dva státní zaměstnanci a obou se nás bude týkat plánované desetiprocentní snížení platů. Neumím si představit, jak to zvládneme, když už teď žijeme doslova na doraz.
Bydlíme navíc v nájemním bytě (báli jsme se zatížit hypotékou, dokud jsou děti malé, založili jsem si stavební spoření, kam pravidelně ukládáme peníze, a plánovali jsme, že až děti vyrostou a osamostatní se, použijeme úspory + si vezmeme hypotéku a koupíme si malý byt). Nájemné pro nás vycházelo lépe než placení splátky na případnou hypotéku. Jenže teď bude majitel v rámci deregulace nájem zvedat a to dost citelně.
Takže přijdeme o více peněz, než je jen desetiprocentní snížení našich platů. Zaplatíme více ještě za nájem. Vůbec nevím, jak zvládneme všechno potřebné financovat. Strašně se bojím budoucnosti, sebralo mne to tak, že nemůžu spát, budím se ve čtyři ráno, koukám do stropu a přemýšlím, co nás čeká.
Oba s manželem jsme se začali pídit po nějaké jiné práci, případně po přivýdělku. Nic. Práce prostě není. Mohla 
bych vzít za měsíc několik nočních služeb v nemocnici, ale to by naši situaci moc neřešilo. Navíc nevím, jak bych zvládala chodit z noční rovnou do své práce. Problém taky je, že na směny už u nás dělá manžel a alespoň jeden z nás musí být doma s dětmi.
Vím, že se s tím, co nás čeká, budeme muset poprat stejně jako tisíce dalších lidí, kteří se dostali či dostanou do podobné situace. Jenže mi není vůbec lehko, bojím se, abychom všechno zvládli. Kromě strachu cítím zároveň i velký vztek. Jak jsem se o politiku nikdy nezajímala, teď se snažím vše sledovat, abych byla v obraze. A když vidím, kolik finančních machinací, podvodů a obohacování našich politiků se objevuje, vidím doslova rudě.
Jsem přesvědčená, že to, v jaké situaci se tento stát ocitl, mají na svědomí oni. Bohužel, zaplatíme to my všichni a to hodně těžce. Těm nahoře se zase nic nestane, ze všeho se vylžou, případně budou jejich prohřešky zameteny pod koberec. A jejich platy jim zůstanou, případně budou sníženy o částky, které se jejich rodinných rozpočtů prakticky nedotknou.
Omlouvám se, že sem zanáším takové smutné téma. Ale jsem toho doslova plná. Mám v sobě hrozně moc strachu a obav, vzteku, chvílemi propadám doslova beznaději. Určitě není naše rodina jediná, která musí řešit doslova existenční problémy. Zajímalo by mne, jak se s nimi vyrovnáváte vy ostatní? Nechci stát s nataženou rukou a čekat, jestli mi pak stát něco dá a dosáhneme na nějaké příspěvky. Nikdy jsem nic takového nepobírala, neumím si představit, že bych měla jít škemrat třeba i o příspěvek na bydlení apod.
15.11.2010 Rubrika: Čtenářské příběhy | Komentářů 207 | Vytisknout
Hodnocení článku: 2,8/5 Oznámkovat (hodnocení jako ve škole): 1 2 3 4 5
Snížené platy, příspěvky, dávky...
Týká se vás osobně snížení platů, příspěvků a dávek, které brzy vstoupí v platnost?
(38%)
Ano, bude to velký problém v našem rodinném rozpočtu- (26%)
Ano, ale snad to nějak zvládneme - (35%)
Ne, netýká, nepracuji ve státní sféře ani nejsem na mateřské apod.
Celkem hlasovalo 190.
Související odkazy:
- Nechci žít jako Matka Tereza
- Ušetřit přes sto tisíc ročně? Zvládnete to někdo?
- Charita, pomoc, veřejné sbírky. Zapojujete se?
- Další příběhy našich čtenářek
Diskuse ke článku - Bojím se budoucnosti a zároveň mám vztek na politiky
Tato diskuse je otevřena jen pro přihlášené uživatelky.
Nika1: Ty platíš povinné ručení na silnice? To jsi asi jediná. A zdravotní pojištění nespotřebuješ? To máš zajímavě propočítané, hlavně jak už teď víš, že zdravotní pojištění nespotřebuješ ani v důchodu, kdy už ho ze svého platit nebudeš.
lonkue: Ale ano, já jsem pro roční mateřskou ve výši svého platu a pak šupky dupky rádoby do jeslí a i kdyby ne, tak by to bylo stejně na 3 roky rodičovský a ještě bych na tom byla o moc líp. Ale ne, dostanu stejně rodičovskou 7500, -Kč jako matky které nedělaly a do systému nic neodvedly. Takhle situace - že nejsou jesle a poloviční úvazky na trhu práce - je OSTUDA.
Ota:Když si odmyslím školství, zdravotnictví, policii, hasiče, soudní systém, silnice, železnice, MHD, muzea, divadla, galerie, církve a místní úřady tak bych pak měl pocit, že do státu jen liju
...........
Tak, nepamatuju si, že by se tu státní školy od vzniku republiky 1918 někdy platily. Na zdravotnictví přispívám já i zaměstnavatel, že to ani náhodou nespotřebuju. Soudní systém - snad mě nechceš rozesmát. Na silnice platím povinné ručení a daně, MHD a ostatní přibližovadla jsou mi na dvě věci, když v horní dolní nejsou. Divadla ať jsou soukromá, to samé galerie atd. Hasiče jsem naštěstí potřebovala 1x v životě a manžel je tzv. dobrovolný hasič.
.gif)
orinka: do jeslí jsme chodili na praxi a byl to docela děs, když půlroční miminko přivezla paní po 6. hodině.
Asi by bylo ideální si pořídit chůvu a chodit do práce na zkrácený úvazek, aby člověk neztratil kontakt se zaměstnáním. Jenže to je možný leda tak ve velkých městech, kde jsou větší výdělky a lepší dostupnost. Už vidím, jak někdo z vesnice dojíždí na půl úvazku za prací a ještě platí chůvu, která by taky dojížděla.
no...já po roce syna do jeslí dala - přišla jsem o mateřskou, ve finále se mi to finančně moc nevyplatilo, ale nějak jsem byla spokojenější..jako bordel považuju, že v případě jeslí se o peníze přijde, ale když ženská má hlídací paní, tak příspěvek normálně čerpá
.
Kočkomilka: podle mých zkušeností se jesle na zdraví ročního dítěte řádně podepíšou. A nastane další problém: jak chodit do práce, když je dítě pravidelně nemocn? Kdo bude u něj místo matky, otce? Když najmu chůvu, dám jí svůj plat a nemusím do práce ani chodit... Nikomu to nepřeju, ale tak to zkrátka je, děti tohoto věku nemají vybudovanou imunitu. Kdo to doma s dítětem nevydrží, to je jiná. Ale mámy, které by radši vychovávaly a které chodí pracovat jen kvůli penězům, ty jsou k politování. Navíc s pocitem, že svoje dítě zdravotně ničí.
Kočkomilka: no ono by se pak pro deti rozhodovali spise ti lide, kteri jsou zodpovedni a kteri si umi spocitat co je to dite bude stat a budou umet naplanovat jak je zabezbeci. Ja bohuzel casto vidim materstvi v Cechach jako takovy unik z blbe situace... Kamoska nema praci, nic nemuze dlouhodobe najit, tak nez by nejak resila svoji situaci tak si holt uplete dite. Tak aspon bude dostavat nejake davky od statu.... Ja se obavam, ze takovych pripadu je u nas vice nez dost. Ale tim se neresi ten puvodni problem, tim se to jenom odlozi o 3 az 6 let, kdy z toho bude opravdu problem, protoze, kdyz tu zenu nikdo nezamestnal predtim tak po 6 letech materske s 2 malyma detma to tuplem nikdo neudela..... Ale jen malokdo tak premysli.....
Holky,ale i já jsem byla s dětmi 5 let na mateřské.Jenže manžel vydělal tolik,že jsme žili i bez přídavků a ostatního.
Ve vývoji jsme se zasekli a vlastně jsme tápali,co je nejlepší.Hromadně se rušily jesle,školky,které teď chybí.Ale kdo věděl,že by spousta žen šla ráda po roce do práce,třeba na 5 hodin? Zaměstnavatel,který vyjde matce vstříc,by měl mít daňové výhody. Byla bych i pro závodní školky.Já mám jesle zafixované jako něco,kam se vleče dítě v 5 ráno,aby mohla matka na 6 do práce. Jestli jsou vhodné pro roční dítě? Nevím,ale když pak bude s mámou,která je spokojená,protože byla mezi lidmi a bude se dítěti maximálně věnovat,proč ne. Ovšem i tatínek by měl přiložit ruku k dílu,že jo.
lonkue: taky si myslim, vypadnout na tri roky z oboru... vsechny se dnes rozviji tak, ze po pul roce kolikrat clovek jen cuci je spatne pro matky samotne. spatne pak nachazeji uplatneni.
lonkue: vím totiž, o čem mluvím. Můj syn musel do jeslí od 11 měsíců. S dcerou jsem mohla být aspoň do těch dvou let. Kluk měl měsíc co měsíc angínu, opravdu to byly hrozné nervy. Ale do práce jsem musela.
lonkue: ad jesel.. nas mamy meli max dva roky materske a pak proste do prace musely, pokud si nestrihly druhe dite.. a dite proste do jeslicek slozajimave, ze po tomhle soudruzi valjici po sociku nevolaji,ze....
orinka: jesle, pani na hlidani nebo kombinace obojiho.... A nebo matka, ktera se rozhodne s ditetem zustat doma. Nevim, proc bych, ale mela ja (danovy poplatnik) financovat to, ze se nekdo rozhodne mit deti.... Tohle se samozrejme da upravit spoustou zajimavych opatreni jako ulevy na danich atp.... 3-leta materska je cesky unikat, ktery predevsim ceskym zenam skodi.....
orinka: co je nelepsi, necht posoudi rodice, pokud dite netyraji, nikomu do vychovy nic neni
lonkue: a ty si fakt myslíš, že jesle jsou pro roční mimčo to nejlepší??
Jinak jeste douska... Je zajimave sledovat jak se vyviji celosvetovy trend... Evropa zacina utahovat opasky a kratit tradicne bohate socialni davky (Nemecko, Francie a nemluve o vsech zbankrotovanych evropskych zemich) a USA se v cele s Obamou riti smerem opacnym. I kdyz ted mu to teda dali americane v mid term volbach pekne vyzrat....
