Jak pozvat na svatbu rozvedené rodiče?
.jpg)
Je mi 25 let, čekám miminko a s přítelem se budeme brzy brát. Vše již máme naplánované, zamluvené a na svatbu se těšíme. Řešíme však problém s mými rodiči.
Naši se rozvedli, když mi bylo 15 let. Táta se tehdy zamiloval a odešel od nás. Maminka byla velice zraněná a pamatuji si, že dlouho nemohla překonat smutek a zklamání. Po čase se s tím nějak srovnala, ale nikdy už si nikoho jiného nenašla, i když zájemců bylo dost. Říkala mi, že se bojí dalšího zklamání a že si už na tu svou samotu bez partnera zvykla.
Táta se znovu oženil a založil novou rodinu. Nyní má osmiletého syna a dvouletou dcerku. Jeho žena je o dvacet let mladší než on a myslím, že to právě maminku tehdy ranilo nejvíc. Že ji vyměnil za „mladší model“.
Po jejich rozvodu jsem se mezi nimi docela „binkala“. Byla jsem tehdy v pubertě a sama v sobě neměla moc jasno. Po pár letech se vše zklidnilo a dnes můžu říct, že s oběma mými rodiči vycházím dobře a své malé sourozence přímo miluji. Spřátelila jsem se i s otcovou novou ženou.
Táta je samozřejmě rád, maminka to nese hůř. Pochopitelně. I když se snaží nedávat mi najevo, jak ji to zraňuje, vidím na ní, že můj vřelý vztah k otci a jeho nové rodině nenese lehce. Snažím se proto před ní o nich vůbec nemluvit, abych ji zbytečně netrápila.
Teď však vyvstal problém. Svatba. Samozřejmě, že bych byla ráda, kdyby na ní byli oba mí rodiče. Zkoušela jsem nenápadně vysondovat, jak by se na to tvářili a nedopadlo to nijak slavně.
Otec s účastí na mé svatbě nemá problém, počítá s ní zcela automaticky i s tím, že na ni půjde se svou ženou a dětmi. Maminka rovněž předpokládá, že na mé svatbě samozřejmě nesmí chybět, ovšem za podmínky, že na ní nebude přítomen můj otec – její bývalý manžel. Když jsem jí řekla, že bych je tam měla ráda oba, důrazně se proti tomu ohradila a prohlásila, že pokud tam přijde on, ji tam neuvidím.
Jsem z toho docela nešťastná, protože když jsem to řekla tátovi, označil mámu za hysterku (proto se s ní prý rozvedl) a na své účasti s celou svou rodinou na mé svatbě trvá. Nutí mne, abych sebou nenechala manipulovat a dokázala se matce postavit.
Jenže ono to není tak jednoduché, protože já je mám ráda oba, do jejich sporů a nesnášenlivosti mi v podstatě nic není. Po rozvodu jsme zůstaly samy s mámou, táta byl pryč a celou střední školu o mne moc zájmu neprojevoval. Vztahy se zlepšily až někdy v posledním ročníku. Máma se o všechno starala sama, měla se co ohánět, ale snažila se, abych měla vždycky všechno, co potřebuju.
Jsem jí za to nesmírně vděčná a vážím si jí, vím, že to neměla lehké. Přesto mne její přístup mrzí. Připadám si jako mezi dvěma mlýnskými kameny a nevím, jak z toho ven, abych se nedotkla ani jednoho z mých rodičů.
Má tahle situace nějaké řešení? Jak se mám domluvit se dvěma tvrdohlavými osobami, když ani jedna nechce ze svého ustoupit? Na svatbě je chci oba, ne jenom jednoho.
19.5.2009 Rubrika: Život a vztahy | Komentářů 209 | Vytisknout
Hodnocení článku: 3/5 Oznámkovat (hodnocení jako ve škole): 1 2 3 4 5
Diskuse ke článku - Jak pozvat na svatbu rozvedené rodiče?
Tato diskuse je otevřena jen pro přihlášené uživatelky.
ivetama: přesně tak
Tak jsem si to znovu celé přečetla a zaráží mě, že tatínek trvá na celé své rodině.
Možnááááá bych přežila bývalého samotného, ale aby se tam natřásal s novou rodinou, to asi těžko. Podle reakcí dole si myslíte, že je to maminky chyba, že taky někoho nemá? Že by se měla podřídit? No to snad ne!
Jsem ráda, že sama jsem tohle řešit nemusela a přeju Ivetě aby na svatbu svých dětí měla úplně jiné starosti (co si vzít na sebe apod.)
Já akorát nechápu, jak si otec (nebo kdokoliv jinej) může dovolit vynucovat si účast na akci někoho jiného i s celou famílií
. ("... na své účasti s celou svou rodinou na mé svatbě trvá"). Trvat na tom může snad akorát pokud jí to celé zaplatí
Já za sobce považuji otce. On to byl, kdo odešel od rodiny. On to byl, kdo odešel kvůli jiné ženě. On to byl, kdo si budoval nové hnizdečko lásky a užíval si znovunabytou svobodu, zatímco jeho bývalá žena se musela starat o dítě a sakra těžce si zvykat na novou situaci, která nastala "bez jejího přičinění". Měl by to být otec, který by měl mít alespoň trochu sebereflexe, být rád, že jeho dcera (která pro něj rozhodně nebyla na prvním místě když rodinu opouštěl) s ním má pěkný vztah a nic mu nevyčítá a sám by měl říct, že teda nepůjde, aby mohla jít máma. Bez emocí, bez výčitek. Nemůžu říct, že chápu, že maminka má problém ještě po deseti letech potkat svého bývalého muže, mě osobně by takový člověk byl už dávno ukradený. Ale jednoznačně tvrdím, že pokud by někdo měl být na svatbě slečny Ivety, pak ten, kdo tu pro ni byl celý dosavadní život a to je máma. Všichni ostatní nejsou tak důležití.
.jpg)
sharon: 
Ať koupí Ivetka flašku a my jí to ochotně rozmluvíme viď
sharon: 
.gif)
ještě jedno řešení je tady......NEVDÁVEJ SE !
Oba jsou jak mali haranti. Maminka tam tatinka nechce vubec a tatinek tam chce pritahnout celou familii... takze u obou budes asi muset dupnout... U maminky to, ze tata tam bude a u taty, ze dorazi bez sve nove rodiny... to mi prijde fer... 
Nejvetsi traga je, kdyz se dospeli nechovaji jak dospeli, ale po svych detech tu dospelost vyzaduji, mhohdy uz predcasne... uprimne, svuj svatebni den byhc si nechtela zkazit jen kvuli "nove rodine tatinka"... fakt ne... i kdyz s nima mas dobre styky, vic k tobe patri mamka nez tatova nova rodina...
sharon: myslela jsem to ironicky...
.gif)
sharon: jasně že dramatizuju, ale neočekávám, že opuštěná žena, vyměněná za mladší a míň ojetej model bude ukázkou vší tolerance.
Jiná bude situace, kdy došlo k rozchodu po oboustranné dohodě.
Stačí trocha soudnosti.
Grainne: 11:17......ááále nezavraždíš,nefandi si
Florencie: 
drsňačka ????
Ivet, řešení je taky to, že se vdáš se dvěma svědky a basta
jupii: nekrutizuj pisatelky, myslím, že každá máme své zkušenosti a názory.....já bych syna svého prvního muže nikdy harantem nenazvala.....děcko za to nemůže !
jupii: kdyby mi tohle provedl můj manžel, patrně ho zavraždím i s ní, takže na žádný haranťata by nedošlo.
