Nepřeje si, aby se narodilo jeho dítě
Je mi 34 let, jsem svobodná. Po několika nevydařených vztazích jsem vzdala hledání partnera pro trvalý vztah a nechala tomu volný průběh. Zaměřila jsem se na sebe a na svou práci a budování kariéry, jsem slušně finančně zabezpečená a v podstatě mi nic nechybí.
Před pár měsíci jsem se seznámila s rozvedeným mužem, který má z prvního manželství dvě školní děti. Začali jsme se spolu stýkat, chodit do divadla, na večeře, občas nějaký společný víkend. Oba dva jsme to brali nezávazně. Ne, že bychom udržovali ještě další vztahy, ale prostě jsme tomu chtěli nechat čas a přirozený průběh s tím, že čas ukáže. Oba dva jsme si nechávali i dost vlastního prostoru, nevídáme se každý den, spíš tak maximálně dvakrát, třikrát do týdne, někdy ani to ne. O společné budoucnosti jsem zatím nikdy nemluvili, po pár měsících to je přece jenom brzy.
Teď se však situace změnila. Jsem těhotná. Neplánovali jsme něco takového ani jeden. Pravda, ochranu jsem nechávala především na něm, odmítám brát hormonální antikoncepci. Preferovala jsem tedy kondom a spoléhala na plodné a neplodné dny. Celé roky i s předchozími partnery mi to tak vycházelo a nikdy se nestala „nehoda“. Až teď.
Těhotenství mne v první chvíli dost zaskočilo. Ne, že bych děti nikdy nechtěla, ale na druhou stranu jsem po nich ani nijak zvlášť netoužila. První dny jsem to musela docela dost vydýchat a pak se dostavilo něco, co jsem si nikdy neuměla představit. Začala jsem se na to dítě těšit a všechny myšlenky na potrat, které mne předtím napadaly, jsem okamžitě zavrhla. Jakoby bych si uvědomila, že je mi tolik, kolik mi je, a vlastně nemám na co čekat.
O svém těhotenství jsem řekla příteli, který okamžitě zaujal jednoznačný postoj: Dítě rozhodně ne, trvá na tom, abych šla na potrat. Odmítá jakoukoli jinou variantu a stojí si za svým pevně jako skála.
Jenže já na potrat jít nechci. Řekla jsem mu to a on se doslova rozlítil. Osočil mne, že jsem to na něj navlékla a teď se ho snažím přitlačit ke zdi. Jenže tak to není. Vysvětlila jsem mu, že jsem dítě neplánovala, že se to prostě takhle stalo a sama jsem překvapená, že mne to tak citově zasáhlo a já po tom miminku toužím. Ujistila jsem ho, že po něm nebudu nic chtít, že si mne nemusí brát, dokonce ani platit alimenty, pokud mu jde o tohle.
Nevzal to. Považuje za své právo s narozením dítěte nesouhlasit a cítí se podveden. Každý den na mne naléhá, 
někdy i dost drsně, ať to okamžitě vyřeším, že on se rozhodně nechce stát otcem dalšího dítěte, prý mi nevěří a má obavu, že bych se pak na něm chtěla hojit a soudila se o alimenty.
Je jasné, že náš vztah je tímto u konce. Nemám ani potřebu ho zkoušet nějak zachraňovat. Ale o to dítě opravdu stojím. Nechci jít na potrat jen proto, že pro něj to tak bude lepší. On tvrdí, že jako otec dítěte má právo na své rozhodnutí a já nesmím proti jeho vůli v tak závažné situaci jednat.
Není mi z toho dobře, už jsem uvažovala i o tom, že ho neuvedu jako otce. Ale nechat v rodném listě kolonku „otec“ nevyplněnou mi připadá nefér vůči dítěti. Stejně tak mi vůči němu připadá nefér přivést ho na svět, když ho jeho otec odmítá. A konečně jako nefér mi připadá i ukončení jeho sotva počatého života jen proto, že to chce jeden z jeho zploditelů.
Asi mne spousta z vás odsoudí, ale přesto by mne zajímal váš názor na celou situaci a také jak byste se v ní případně zachovaly vy.
7.3.2011 Rubrika: Partnerské problémy | Komentářů 208 | Vytisknout
Hodnocení článku: 2,9/5 Oznámkovat (hodnocení jako ve škole): 1 2 3 4 5
Související odkazy:
- Jsem těhotná a nenávidím své břicho
- Jsem těhotná a bojím se to oznámit v práci
- Jsem těhotná a manžel je mi nevěrný
Diskuse ke článku - Nepřeje si, aby se narodilo jeho dítě
Tato diskuse je otevřena jen pro přihlášené uživatelky.
neblbni! otce má v rodným listě smysl uvádět jen v případě že má o to dítě zájem!jinak si zahráváš s tím že mu bude dělat akorát problémy a bude je dělat i tobě stačí jen aby zažádal o svěřění do svojí péče a máš na pár let nervy na odpis,pak se bude snažit se mu montovat do života při výběru školi,při rozhodování o čemkoliv-jen proto že je uvedenej v rodným listě. jestli jde o to aby dítě vědělo kdo je jeho otec tak to mu můžeš říct i jinak než že dáž jednomu chlapovi nástroj do ruky jak ovlivňovat svoje dítě
Kadla: Taky myslim. nechce povinnosti a zodpovednost, tak proc mu priznavat prava.
Jinak ono jestli pána uvádět jako otce nebo ne, to je otázka. Já bych asi byla za to - neuvádět ho. Taky na co? Jestli je paní celkem zajištěná, jak píše, tak to v klidu zvládne sama uživit dítě a co se týče alimentů - když se pán šprajcne, tak stejně alimenty platit nebude a nebude. (O tom něco vím - tahám se s exmanželem o alimenty nějakých 15 let se střídavými úspěchy).
A měla bych strach, že takovýhle debil, když bude uveden jako otec, mi bude dělat nachvály a bude se pak strašně o dítě soudit - ne proto, že by o ně stál (evidentně o něj nestojí), ale za trest, že si milá paní dítě nechala, když to výslovně zakázal!
tornado-lou: samozrejme, ze ano.
Jen rikam, ze ja bych si pod vidinou toho, ze se stara chlap a muzu otehotnet fakt nic neuzila 
Pokud jste fin.zajištěná, neuvádějte ho jako otce. A k potratu, ve vašem věku a při tom, že dítě někdy chcete, bych na něj v tomto případě nešla. Nejdůležitější jste vy a budoucí miminko.
Dobý den, čtu Vaše příspěvky už nějaký pátek - ale jinak jsem nová ... to jen na úvod...
Teď můj postoj k článku: - kdo je "na vině" to bych neřešila, na to musí být vždy dva. Dítě bych si rozhodně nedala vzít - on ten "otecko" má fakt právo pouze souhlasit nebo nesouhlasit - ale tím to hasne! Rozhodně bych ho ale uvedla jako otce - co tak založit konto, na které bude "Takytatínek" posílat výživné - dítě bude mít vzdělání vysoké školy zabezpečené ( a může se stát, což bych nikomu nepřála, nutnost transfuse, dárce orgánu a pod... i když pochybuji .. ale jen tak by mu to neprošlo!!!!
caira: nepochopila jsi mě
Paní z článku má problém s tím, že on odmítá přiznat svoji zodpovědnost. Jen jsem řekla, že tohle je častý problém, že pánové se k takové věci staví že je to chyba partnerky...
Kadla: 
presne to jsem mela na mysli
Stanik: no a naopak, zejo. chlap, kterej za zadnou cenu deti nechce se ma starat aby nebyly.
jinak teda metoda neplodnych dnu muze byt pomerne dost funkci, takze za to bych autorku nekritizovala. akorat clovek musi vedet co dela, ale s kondomem to musi vedet taky, ze.
Mne z toho vychazi jedine - neuvadet ho jako otce. Cara, konec, nazdar. Az se dite bude ptat, rekla bych mu popravde jak to bylo, ja te moc chtela, pan se kterym jsem otehotnela nechtel byt s nama. Jako z uvadenych variant mi to prijde asi jako nejschudnejsi. 
kareta: no vidis, ja bych to v zivote na chlapovi nenechla, protoze na potrat pak tak ci tak budu muset ja... takze ani omylem.
.jpg)
Tak to já bych ho tedy jako otce dítěte neuvedla. Mohlo by se totiž stát, že se v budoucnu vdám, budu mít super manžela (a otce pro své dítě) a když bude dítěte devět či deset, originální tatík si najednou vzpomene, že má potomka a začne se mi cpát do života. A jelikož je to dle článku blb, tohle bych opravdu neriskovala.
Já nechápu, o čem vůbec přemýšlíš? Je to tvoje tělo, bude to tvoje těhotenství, tvůj porod, tvoje mateřství...v tomhle ohledu jsem teda naprosto sobecká - s chlapem bych se vůbec nebavila.
Nerozumím tomu, jak tě může "nutit"? Drží ti pistoli u hlavy? Já bych ho poslala zčerstva do pr...e s tím, že kafrat může co chce, ale já se rozhodnu jak budu chtít já a dál bych s ním zrušila veškerý kontakt. Stejně to nevypadá, že by ti na vašem vztahu extra záleželo, tak co?
Pro mě teda by to dítě bylo 100x důležitější než jakýkoli chlap - chlapů je na světě jak máku a takovýhohle debila najdeš na každým rohu. Kdežto otěhotnět už nikdy nemusíš.
Nic neřeš, chlapa pošli do háje a dítě si nech! Jak tady někdo psal - pokud už nikdy nechtěl dítě - měl si nechat udělat vasektomii. To by bylo asi to poslední, co bych u řekla. 
Stanik: no...neplánuju otěhotnět, antiko nechávám na chlapovvi a používáme plodné a neplodné dny
Nebo si dáv pozor. Patrně je šikovnější...btw- oba jsme velmi...velmi plodní
ochrana byla na něm, já bych ho seřvala na tři doby. Šikula!
