Šťastné ženy - kapičku štěstí každý den

vidím u našich mladých co všechno těm dětem koupí....hrůza - nemluvím jim do toho ale podle mě je toho tolik zbytečnýho....teď třeba jela dcera mladýmu pro dvě lega....podle mě by stačilo jedno....nééé on si je vybral..... nestarám se , nekecám ...je to jejich věc , vím jsem jiná generace a dnes je tolik lákadel....

ax: já si myslím že brzdou naší ekonomiky je hlavně naše politika...a ne šetřílci, myslím že každý normální člověk se snaží i z mála něco ušetřit - nespala bych nemít finanční rezervu...

Mivala jsem zhruba stejnou castku a taky vecne na nule. Deti v tomhle veku stoji prachy, a nasledujicich par roku bude jenom hur. Nejhorsi jsou ty male polozky, protoze s autem do servisu clovek tak nejak pocita, ale jeden den prijdou deti s kinem, druhy kamos ma narozky, treti neco do skoly, pak je vikend a dalsi tyden totez a i kdyz jim clovek da tu dvacku a tamhle padesatku tak mesicne je to tisicovka ani nevis jak. Stejne tak ty nebo manzel, ono obyc kafe s kamoskou stoji blbych par korun, stejne tak sem tam manzelovo pivco nebo posezeni s chlapama a dohromady za mesic je to peknych par stovek.
Moje reseni.... dala jsem si stranou to co jsem predpokladala ze bude nezbytny (2-3tisice by mely stacit, uprimne boty ci bunda se detem nerozpadaji kazdy tyden, auto je v servisu jednou do roka, k narozeninam staci 2-3stovky), pak kapesny detem a z toho at si plati tyhle sem tam drobnost- ja platila pouze skolu. Eventuelne pokud mate nejaky pravidelny vydaj typu cigarety ci fitness, tak to taky dat stranou. A zbytek rozdelit na 4-5 dilu (podle toho kolik ma mesic tydnu) a proste to se nepresahne. Ono je sice hezky ze tento tyden je sleva na cokoliv a proto toho koupim vic a presahnu rozpocet, ale uprimne nikdo nepotrebuje 10kg cukru, protoze je zrovna ve sleve (a to plati o vsem).

každý si muže dovolit všechno jen do té výše na co má....co si třeba odpustit ty dovolené , třeba jen do té doby než se splatí půjčky nebo auto ?....jsou rodiny co nemají ani zdaleka tolik co ty a vyjít prostě musí.....

Prakticky- www.zena007.cz jestli vladnes anglictinou tak down - to - earth.Blogspot velika spousta rad.
A nemyslim si zr je to jen tvoje prace. I manzel se musi zamyslet a deti uz taky nejsou tak maly.
Jen malicka poznamka - o narozeninach snad vis dost dopredu, neni to prekvapeni....

ax: s 12ti tisíci, pro čtyřčlenou rodinu bych nevyšla (s dětmi v tomto věku). Pokud bych musela, tak pochopitelně ano, ale jak tu někkdo píše: nebyli by lepší boty, lepší bunda, nebylo by dobré kolo, nový mobil apod.
Na co není, na to není.

A já sem na tom byla podobně...prostě i když sem se vždycky nějak snažila, tak sem se postupně dostávala do mínusu...hodně mi pomohlo založit si účet u mBank, mají k němu dva další, asi spořící, to nevím a já sem si z toho udělala účet pravidelného spoření...jeden mám na náklady na byt a pojistky, druhý na zvěř včetně dětí (očkování, letní školičky atd.) a třetí na auto, moto a další techniku...pak mám spořák u ing na "nepříjemná překvápka" a klasický účet na výplatu...napočítala sem si kolik měsíčně musím odkládat, aby mě pak jednorázová platba nepřekvapila, po výplatě všechno takhle rozhážu a vidím, kolik mi zbývá na měsíční útratu...

jako další možná rada jak ušetřit, se mi jeví nákupy za hranicemi. Nevím, kde bydlíš, ale jestli máte tu možnost, rozhodně doporučuju. Příjmy máme východní, ale ceny vyšší jak na západě. Proto co jde, nakoupit jinde. I když uznávám, že pro naši ekonomiku to dobré není. Jen si myslím, že tady už není co zkazit

ax: tomu trošku nerozumím, mají přece 35 tisíc na měsíc, a to se mi zdá docela dost. Pokud nežijí v rezidenci.

Já se nepodivuju nad tím, že nevyjdeš se 14 tisíci. Každý potřebuje k živobytí jiný obnos, někdo se maže indulonou, jiný prostě protřebuje (chce) krém za tisícovku. Kdyby všichni jen šetřili, rovnou bychom to všichni mohli zabalit, protože šetřílci jsou brzdou ekonomiky.
Manžel chce ušetřit, tak ať se snaží:
- Buď může hospodařit sám, možná nakonec zjistí, že to není tak jednoduché nakrmit a ošatit 4 lidi tak, aby všichni byli aspoň trochu spokojení. Teda pokud není ten typ, co hodlá jíst suchý chleba jen, aby měl na účtu tisíce...
- Nebo ať každý měsíc z účtu třeba 2 tisíce vezme a schová a nechá tě hospodařit se 12 tisíci.

Zkusíme se na to podívat matematicky :-). Výchozí plat neberu v potaz, vezmu jen částku na jídlo, oblečení a boty, drogerii, kulturu a nečekané výdaje (divadlo ve škole, kroužky dětí, dárky, plavání, lyžování ...). Máš .14.000,- vydělím počtem osob v domácnosti, takže mám 3.500,- na osobu/měsíc, tuto částku vydělím počtem dnů 30 a mám částku na osobu a den a ta je 116,- Kč. No z tohoto platit prací prášek, dětem kroužek, zimní boty i opravu pračky je opravdu na vyšší školu šetření. Nejlíp se šetří na jídle, prostě vařit ze základních surovin, pokud lze tak si oběd do práce vzít z domu, nosit doma připravené svačiny, nakupovat ve slevách a netrvat na módní značce (triko z lídlu a ne adidas atd.)

Mě by s tím svým přístupem manžel pěkně štval. Může se mu to nelíbit, to bych chápala. Ale říct "já to dělat nebudu, to je ženská práce" považuju za čirý alibismus. Od toho jste dva, abyste si vzájemně pomáhali - ty to sama nezvládáš a jediné, čeho se dočkáš, tak je takovéhle deptání? To májako pomoct?

A rady:
U nás máme dva účty - můj - průtočný - na běžné výdajea manželův - spořicí. Manžel je šetřílek a dokáže našetřit tolik, že mě pak často překvapí.
Sama vidím u sebe, že co nemám, to neutratím. Takže po výplatě šup s částí peněz na spořicí účet (na nouzovky nebo nárazovky typu narozky, vánoce). Hodně nakupuju podle akce, ale jen zboží, které stejně používáme. Nekupuju věci jen proto, že jsou v akci.Takže klidně vezmu za dobrou cenu víc balení mouky, i když by běžně stačilo kilo. Nakupovat chodím se seznamem a u každé příadné věci navíc přemýšlím, jestli jsem ji zapomněla napsat na seznam nebo jsem jen rozhazovačná.

My to máme zavedené jinak: 2 platy, dva účty.
Manžel platí energie, svoje pojistky, svoje spoření, jednomu děcku stavebko,sem tam denní nákup a hlavně spoří na VELKÉ výdaje.
Já poplatím svoje pojistky a spoření, druhému děcku stavebko, velké nákupa - jídlo a drogerie, oblečení a boty, popř. sportovní oblečení.
Výlety tak nějak společně, dovolené jak kdo má, většinou manžel pobyt, já stravu...
Popravdě, máme víc jak vy, děti stejně staré - mně zbývají cca 2-3tisíce, pokud nejsou výdaje typu boty, helma, brusle. Manželovi zbývá víc.
Já nesnáším nákupy, tak to je asi docela výhra, že do hyper super lezu jen do potravin, tudíž neutratím za zbytečnosti.
Na potravinách ušetříš hodně moc. Nakupuji Klasa, uzeniny u řezníka, na jídle se fakt neošidíme. Ale nenakupuji zbytečnosti, jen to, co se sní.
Čokolády ano, ale když je Milka nebo Orionka za 13 v akci. Čaje se dají takké pořídit ve slevách. Hdoně projíme na másle, to vozíme ale z Německa za polovic....
Moje máma měla obálky, fakt to fungovalo. Možná zkusit tohle.

napadlo mi, že sis možná při nákupech nestačila všimnout, jak všecko šíleně podražilo, skokově. Myslím tím potraviny. Jako příiklad - zachutnal nám Zábrdovický chléb. Kupovala jsem ho v Bille celou pokrájenou šišku za 32 koruny. Pár dní jsem tam nebyla a hle - už mají jenom půlky chleba, zato stojí 27. A tak je to se vším!! Máslo "v akci" 33 koruny. No kde to jsme???? Tak jestli kupuješ jak jsi byla zvyklá předtím a nevzala zřetel na prudké zdražení živobytí, pak jsi v mínusu. Hádky o peníze jsou nepříjemné i nedůstojné, kazí rodinnou atmosféru. Zkus si zapisovat výdaje, budeš koukat, cos koupila zbytečně, fakt! Aspoň měsíc si poctivě piš každou čokoládičku nebo návštěvu Mac Donalda.

Peníze jsou kulaté a vždycky se nějak rozkutálí,ať se člověk snaží,jak chce...Myslím,že ušetřit se dá jen společným postupem všech členů domácnosti: sednout si a probrat např. vše,co se minulý měsíc koupilo zbytečně,nebo např. to byly nenadálé výdaje-jako třeba na náhle rozbité auto.Nemusí se asi kupovat všelijaké mlsoty,limonády,balené vody.Narozeniny dělat ve velkém stylu,plýtvat.Nebude to jednoduché,já se taky plácám věčně ve starostech o peníze,ale to je tím,že jako OSVČ mám práci vždycky nárazově a pak třeba není nic a tím pádem nejsou ani peníze....