Prý jsem špatná babička
Jsem dva roky v důchodu, rozvedená, žiji sama. Mám dospělou dceru, která je rovněž rozvedená a sama vychovává tří a půl letou holčičku. Již delší dobu jsme s dcerou v dost citlivém sporu a chtěla bych požádat čtenářky o tak zvaný „názor zvenčí“. My obě jsme v celém našem problému osobně zainteresované, každá ho vidíme po svém a nedokážeme se dohodnout.
Podle mé dcery jsem prý špatná babička, které je cizí dítě přednější než vlastní vnouče, navíc mne osočuje z toho, že jsem sobecká, dostatečně se nezajímám o její starosti a starám se jen sama o sebe.
A teď v čem je konkrétní problém.
Jak jsem psala v úvodu, jsem už v důchodovém věku. Měla jsem v plánu pracovat i v penzi, ale bohužel, na místě, kde jsem byla, mi to nebylo umožněno. Asi po půl roce, kdy jsem byla doma, jsem se rozhodla situaci řešit. A to především z finančních důvodů, jako osamělá důchodkyně nemám peněz nazbyt.
Sehnat nějakou vyhovující práci nebo brigádu se ukázalo takřka nemožné. Hledala jsem poměrně dlouho, leč bezvýsledně. Pak se mi naskytla zajímavá příležitost: Dcera jedné mé bývalé kolegyně nastupovala po mateřské do práce (má velice lukrativní a zajímavé místo, o které nechtěla přijít) a hledala chůvu ke své tehdy půlroční holčičce. Měla zájem o nějakou zkušenou, časově flexibilní ženu, která by u ní byla zaměstnaná prakticky na plný úvazek.
Bez váhání jsem kývla. Děti mám ráda, péče o ně mi nikdy nečinila potíže. S mladou paní i jejím manželem jsme si padli do oka, dohodli vzájemně vyhovující podmínky. Od pondělí do pátku k nim každé ráno na sedmou 
docházím a přebírám péči o jejich děťátko, která trvá až do pozdních odpoledních hodin, kdy se maminka vrací z práce. Postupně se moje výpomoc tak nějak sama od sebe rozšířila i o drobnou výpomoc v domácnosti: poklidím, vyperu, nakoupím nějaké drobnosti, vyžehlím a občas i uvařím.
Mladá paní je velice spokojená, ví, že je o její holčičku výborně postaráno a navíc se každý den vrací do uklizeného bytu a nečeká ji klasická ženská druhá směna. Spokojená jsem i já, protože tato práce pro mne není nijak vyčerpávající (řekla bych, že mne spíš baví, ani ji jako práci neberu) a jsem velice slušně finančně ohodnocena.
Mohla bych být spokojená, a svým způsobem i jsem, kdyby mi radost nekazila má dcera. Před dvěma roky se rozvedla a zůstala sama se svou holčičkou. Dokud s ní byla doma, nic se nedělo. Vídaly jsme se o víkendech, s vnučkou jsme se užily, občas jsem jí pohlídala večer, aby si mohla někam vyrazit.
Jenže pak dcera nastoupila do zaměstnání a začaly problémy. Vnučka špatně snáší školku a je dost často nemocná, což dceři komplikuje situaci v zaměstnání. Naléhá na mě, abych malou v době, kdy nemůže do školky, hlídala, tvrdí, že dnes je jiná doba a nějaké „paragrafy“ a nemocné děti zaměstnavatele nezajímají.
A v tom je ten problém. Já vlastně pracuji na plný úvazek jako chůva a pomocnice v domácnosti. Příjem z této práce potřebuji, rodina, u které jsem, na mne spoléhá. Hlídat jejich malé dítě společně s nemocnou vnučkou je nemyslitelné. Vzhledem k tomu, že vnučka bývá nemocná skoro každý měsíc, značně bych tím svým zaměstnavatelům zkomplikovala situaci, kdyby si za mne měli hledat záskok. Navíc si myslím, že by je to brzy přestalo bavit a našli by si místo mne někoho nastálo.
Dcera to nechce pochopit, vyčítá mi, že je mi cizí dítě přednější než vlastní vnučka, neberu prý ohled na její těžkou situaci rozvedené zaměstnané matky. Podle ní bych měla, když jsem v důchodu, upínat svou pozornost především na ni a na její dcerku.
Jsem z toho dost nešťastná. Chápu, že to pro ni není lehká situace, se kterou se musí potýkat, ale já se musím o sebe taky postarat, abych zvládla poplatit vše, co musím, a zároveň si něco našetřila na dobu, kdy už nebudu tak vitální jako teď. Dcera peněz nazbyt nemá, i jí se snažím finančně vypomoci alespoň tím, že jí komplet oblékám a obouvám malou. Občas jí i nakoupím, abych jejímu rozpočtu ulehčila.
Jsme obě ve složité situaci. Jako babička mám samozřejmě výčitky, když musím kvůli hlídání cizího dítěte odmítnout péči o vlastní nemocnou vnučku, ale pokud si chci tuto práci udržet, nic jiného mi nezbývá.
Jaký je vás názor na spor, který s dcerou vedeme? Myslíte si, stejně jako ona, že jsem špatná a sobecká babička?
18.11.2010 Rubrika: Čtenářské příběhy | Komentářů 217 | Vytisknout
Hodnocení článku: 2,8/5 Oznámkovat (hodnocení jako ve škole): 1 2 3 4 5
Související odkazy:
- Babička chce ještě naposledy vidět svá vnoučata
- Takovou bych chtěl mít dovolenou, jakou ty máš práci
- Máma se chce odstěhovat do Kanady
- Další příběhy našich čtenářek
Diskuse ke článku - Prý jsem špatná babička
Tato diskuse je otevřena jen pro přihlášené uživatelky..jpg)
Podle ní bych měla, když jsem v důchodu, upínat svou pozornost především na ni a na její dcerku.
No, pěkné.
Je přece úplně jedno, jestli se živíš jako chůva nebo děláš v továrně u pásu - je to tvoje práce a postarat se o své děti, to je zase práce jejich rodičů.
Chápu, že tě to mrzí, ale polož si otázku, proč nemrzí tvojí dceru, že tě nemůže podporovat natolik, abys nemusela v důchodu chodit do práce.
.jpg)
koniklec: ahoj Líbo.
Nápad je to dobrý, ale je to resení na tady a ted, rozhodne nemá budoucnost. I kdyby tví zamestnavatelé souhlasili, tak dríve ci pozdeji budou deti na sebe zárlit (to je moje PRAVA babicka, prát se o tvuj cas, s kterou budes víc - mín), s tím nic nenadelás jsou to deti. A pokud to vnucka rekne doma tak más zase ohen na strese, ze se cizí venujes drív a tvoje vlastní musela pockat ( i kdyby se jednalo jenom o drobnosti, deti to vylící jinak). A totéz bude v té druhé rodine, jen co se to malý naucí mluvit. A navíc dobre vnucka nechytne ve skolce kde co, bude mín nemocná a pak vsechno chytne ve skole a budete tam kde jste ted navíc kdo to s vnuckou bude dohánet? Ano pokud Ti to zamestnavatelé dovolí je to fajn resení na tady a ted, mozná pres zimu, ale na jare s holkou supito presto zpátky do skolky, jen at se otuzuje. A hlavne promluv si s dcerou. Ty chodís do práce, ty nechodís za zábavou. Kdybys jezdila s tramvají budes mít vnucku celý den na prvním sedadle za sebou? Já vím prastený príklad, ale je to pointa. To by si mela dcera uvedomit. Copak ona muze dceru vodit s sebou do zamestnání? Tak proc ty? Zenský hodte rec!
.gif)
Stanik: Každá práce nejde dělat z domova,např.prodavačka, zdravotnice,na úřadě,v továrně...
Právě jsme slavili Den boje za svobodu a demokracii, tak tady je ta demokracie a svoboda, zaměstnavatel vyhodí matku samoživitelku že jí marodí dítě.
uz tu zaznelo, ze vnucka ma vic pribuznych - cili obcas zapojit i tatinka, druhou babicku atd.
Stanik: protože jsou zaměstanavatelé blbci, co na to ještě nepřišli, v německu to takhle běžně funguje.
Již bylo dost napsáno, souhlasím s tím že Líba má právo si sama rozhodnout o tom co je pro ni lepší. Dobrá práce pro důchodce se opravdu špatně hledá. Ale asi je to taky hodně o vhodné komunikaci mezi Líbou a dcerou. Dcera je asi sobec a mamince jen vyčítá.
Líbo, pokuste se dceři sehnat někoho na příležitostné hlídání,ať si ho dcera sama zaplatí,ať vidí co to je. Když bude moct chodit do práce, bude na to mít. Pak až se její chování vůči vám změní, můžete i finančně připět na hlídání nemocné vnučky.
Tak ja tedy nevim....tim, ze si poridime dite, prijmame zodpovednost a souvisejici povinnosti...
At si dceruska predstavi sebe v Libine situaci. Nema clovek narok na vlastni zivot? Je to dcery problem a at si ho resi. Kazdy si urcujeme jak budeme zit. Sobecka je dcera a basta. Byt babicka neznamena byt moudra, chapava, pri penezich a vzdy po ruce.
Libo, uzivej si zivota. Je kratky a ne vzdy ruzovy. Vnucky si uzivej, jak budes moci a zadne vycitky!!!
Olga (P+H): proto nechapu, ze u profesi, u kterych to jde nedavaji firmy moznost pracovat z domova aspon matkam s nemocnymi detmi.
V byvale praci jsme meli kolegyni, co byla vecne doma s detmi a oblibena tedy nebyla, protoze jsme museli delat za ni a nikdo nam samozrejme nedal nic... kdyby moha delat z domova, asi by ji lidi meli radsi.
Dobrý den milé čtenářky, jsem Líba z článku a všem vám moc děkuji za vaše názory. Jsem ráda, že většina z vás mne chápe. Do té práce nechodím z nějakého rozmaru, ale protože ji skutečně potřebuji, zůstat na stará kolena sama odkázaná jen na svůj důchod není nic jednoduchého. Musím se o sebe postarat a zajistit se do budoucna. Dceru i vnučku mám moc ráda a celá ta situace mě trápí. Možná zkusím tu variantu, kterou navrhuje Florencie - děkuji za skvělý nápad. Uvidím, jak by se na ni tvářili mí zaměstnavatelé.
Křeček: naprosto souhlasim!
jak uz jsem napsala nize... Líba hlídá dítě.. ale je to PRÁCE!!!!!!
psykovaly by dámy stejne, kdyby si privydelavala jako ucetni, ucitelka, nebo jakekoli jine povolani?
mama pocit, ze akorat u nas je moda, ze ti co sve deti uz davno vychovaly jim do smrti delaji posluchu, misto aby po nich chteli at dospeji a prijmou zodpovednost!
Mam 2 male deti, ktere jsou casto nemocne a zamestnavatele, ktery ma pochopeni, ale neni nadseny, ze byvam casto doma. A mam dvoje prarodice, kteri vnoucata radi vezmou k sobe.
Ja myslim, ze by jste mela pomoci dceri, protoze to asi naprosto nenavratne znici vase vztahy a zrejme prijdete o dceru, ktera bude ukrivdena, ze jste ji v tom nechala a nepochybuji, ze s takovou absenci v praci o ni brzy prijde. Ale prijdete zrejme i o lasku vnucky, protoze nastvana matka o vas asi nebude vzdycky mluvit hezky... Ta nemocnost se po 1-2 letech zlepsi, pokud neni mala nejak chronicky nemocna. Prace se dnes hleda velmi tezko pro dcreu i pro vas. Ja vim, takova sance na dobre placenou praci, kde jste vsichni spokojeni, se uz nikdy nemusi opakovat. Velmi tezke rozhodovani!
babicka Liba ma praci jako chuva, kdyby delala jkao ucetni, bylo by to uplne stejne... to by dcera nefrnala? urcite ano.. prijdeš mi, ze je to velmi rozmazlena holka, co mysli jen na sebe.
Nektere rodiny nemaji hlidaci babicku ani jednu, samozivitelky to maji proste tezke, ale jsou plnolete a svepravene a s porizenim ditete, musely pocitat i s timto... ne s tim, ze je porad bude nekdo vodit za rucicku.
Libusce doporucuju nenechat se otravit a neustupovat! Dobrou praci je treba si drzet.. i kdyz dcerunka dupe nozickou.
.JPG)
Ještě by mě zajímalo, vy co říkáte, že by měla Líba raději pomoct dceři: Jak si to představujete? Že bude sedět doma na zadku a čekat na písknutí, kdy malá onemocní? O práci přijde, další už třeba nenajde, nakonec píše, že hledala dost dlouho marně. A časem bude zase ta bude špatná, že ani nepřidá vnučce na lyžařský výcvik, na kroužky, počítač... přece se stará jen sama o sebe, tak určitě nepořebuje celý důchod, že 
.JPG){kind=avatar}
Nika1: Libuše nepíše nic o tom, že by její bývalý zeť byl agresívní alkoholik. Nevíme, proč se dcera rozvedla. Taky nevíme, jaký má vztah ke svému otci. Proč by nemohl pomoci její otec? A taky druhá babička a druhý dědeček. Sice se chystám, že jednou budu babička, která přiběhne, kdykoliv bude třeba, ale opravdu si nemyslím, že se člověk musí o své dítě starat až do své smrti.
.jpg)
Alisa: ano je to veliká pomoc od babiček my taky nikoho na hlidání jak byly děti nemocné ,ale za komančů to šlo na paragrafu i když zaplaceno nebylo nic ,ale aspoń Tě nechali v práci 
bylo to omluveno
