Prý jsem špatná babička
Jsem dva roky v důchodu, rozvedená, žiji sama. Mám dospělou dceru, která je rovněž rozvedená a sama vychovává tří a půl letou holčičku. Již delší dobu jsme s dcerou v dost citlivém sporu a chtěla bych požádat čtenářky o tak zvaný „názor zvenčí“. My obě jsme v celém našem problému osobně zainteresované, každá ho vidíme po svém a nedokážeme se dohodnout.
Podle mé dcery jsem prý špatná babička, které je cizí dítě přednější než vlastní vnouče, navíc mne osočuje z toho, že jsem sobecká, dostatečně se nezajímám o její starosti a starám se jen sama o sebe.
A teď v čem je konkrétní problém.
Jak jsem psala v úvodu, jsem už v důchodovém věku. Měla jsem v plánu pracovat i v penzi, ale bohužel, na místě, kde jsem byla, mi to nebylo umožněno. Asi po půl roce, kdy jsem byla doma, jsem se rozhodla situaci řešit. A to především z finančních důvodů, jako osamělá důchodkyně nemám peněz nazbyt.
Sehnat nějakou vyhovující práci nebo brigádu se ukázalo takřka nemožné. Hledala jsem poměrně dlouho, leč bezvýsledně. Pak se mi naskytla zajímavá příležitost: Dcera jedné mé bývalé kolegyně nastupovala po mateřské do práce (má velice lukrativní a zajímavé místo, o které nechtěla přijít) a hledala chůvu ke své tehdy půlroční holčičce. Měla zájem o nějakou zkušenou, časově flexibilní ženu, která by u ní byla zaměstnaná prakticky na plný úvazek.
Bez váhání jsem kývla. Děti mám ráda, péče o ně mi nikdy nečinila potíže. S mladou paní i jejím manželem jsme si padli do oka, dohodli vzájemně vyhovující podmínky. Od pondělí do pátku k nim každé ráno na sedmou 
docházím a přebírám péči o jejich děťátko, která trvá až do pozdních odpoledních hodin, kdy se maminka vrací z práce. Postupně se moje výpomoc tak nějak sama od sebe rozšířila i o drobnou výpomoc v domácnosti: poklidím, vyperu, nakoupím nějaké drobnosti, vyžehlím a občas i uvařím.
Mladá paní je velice spokojená, ví, že je o její holčičku výborně postaráno a navíc se každý den vrací do uklizeného bytu a nečeká ji klasická ženská druhá směna. Spokojená jsem i já, protože tato práce pro mne není nijak vyčerpávající (řekla bych, že mne spíš baví, ani ji jako práci neberu) a jsem velice slušně finančně ohodnocena.
Mohla bych být spokojená, a svým způsobem i jsem, kdyby mi radost nekazila má dcera. Před dvěma roky se rozvedla a zůstala sama se svou holčičkou. Dokud s ní byla doma, nic se nedělo. Vídaly jsme se o víkendech, s vnučkou jsme se užily, občas jsem jí pohlídala večer, aby si mohla někam vyrazit.
Jenže pak dcera nastoupila do zaměstnání a začaly problémy. Vnučka špatně snáší školku a je dost často nemocná, což dceři komplikuje situaci v zaměstnání. Naléhá na mě, abych malou v době, kdy nemůže do školky, hlídala, tvrdí, že dnes je jiná doba a nějaké „paragrafy“ a nemocné děti zaměstnavatele nezajímají.
A v tom je ten problém. Já vlastně pracuji na plný úvazek jako chůva a pomocnice v domácnosti. Příjem z této práce potřebuji, rodina, u které jsem, na mne spoléhá. Hlídat jejich malé dítě společně s nemocnou vnučkou je nemyslitelné. Vzhledem k tomu, že vnučka bývá nemocná skoro každý měsíc, značně bych tím svým zaměstnavatelům zkomplikovala situaci, kdyby si za mne měli hledat záskok. Navíc si myslím, že by je to brzy přestalo bavit a našli by si místo mne někoho nastálo.
Dcera to nechce pochopit, vyčítá mi, že je mi cizí dítě přednější než vlastní vnučka, neberu prý ohled na její těžkou situaci rozvedené zaměstnané matky. Podle ní bych měla, když jsem v důchodu, upínat svou pozornost především na ni a na její dcerku.
Jsem z toho dost nešťastná. Chápu, že to pro ni není lehká situace, se kterou se musí potýkat, ale já se musím o sebe taky postarat, abych zvládla poplatit vše, co musím, a zároveň si něco našetřila na dobu, kdy už nebudu tak vitální jako teď. Dcera peněz nazbyt nemá, i jí se snažím finančně vypomoci alespoň tím, že jí komplet oblékám a obouvám malou. Občas jí i nakoupím, abych jejímu rozpočtu ulehčila.
Jsme obě ve složité situaci. Jako babička mám samozřejmě výčitky, když musím kvůli hlídání cizího dítěte odmítnout péči o vlastní nemocnou vnučku, ale pokud si chci tuto práci udržet, nic jiného mi nezbývá.
Jaký je vás názor na spor, který s dcerou vedeme? Myslíte si, stejně jako ona, že jsem špatná a sobecká babička?
18.11.2010 Rubrika: Čtenářské příběhy | Komentářů 217 | Vytisknout
Hodnocení článku: 2,8/5 Oznámkovat (hodnocení jako ve škole): 1 2 3 4 5
Související odkazy:
- Babička chce ještě naposledy vidět svá vnoučata
- Takovou bych chtěl mít dovolenou, jakou ty máš práci
- Máma se chce odstěhovat do Kanady
- Další příběhy našich čtenářek
Diskuse ke článku - Prý jsem špatná babička
Tato diskuse je otevřena jen pro přihlášené uživatelky..jpg)
Já nechápzu, kde berou dcey a snachy tu drzost, považovat své rodiče za své doživotní otroky.
Jednou se osamostatnily, tak ať si své problémy řeší samy. Jejich rodiče už mají přece vychováno a žádné povinnosti k nim nemají
.gif)
PEGG: 13:59....vidím to podobně...
Pomoc v rámci rodiny je hezká věc, ale nesmípřesáhnout hranici, kdy jeden řeší své problémy na úkor druhého, což je tento případ.
To že je dítě nemocné a je potřeba s ním být doma, snad zažívá každý, kdo děti má, samoživitelek je taky spousta, babička nechodí pracovat pro svoje potěšení (i když jí práce baví),ale aby byla schopna pokrýt své potřeby a ještě přilepšit vnučce. Co je na tom špatného?
Moje maminka bydlí 200km daleko, občas přijede pohlídat děti, občas přijede jen tak, aby se s nimi potěšila, ale někdy nemá čas a to je v důchodu. Ale jezdí s kamarádkami na kole, na hory, cestuje. Podle téhle logiky jí mám tedy vynadat, že je sobecká, protože si dovoluje užívat života, místo toho, aby přispěchala pokaždé, když si vzpomenu?
Připadá mi naopa, že Líba je až moc obětavá, že dcera byla zvyklá mít na co si vzpomene, aspoň servis, když už ne věcně, a bere to jako samozřejmost. A najednou to není a ona je dotčená. Ani nehledá náhradní řešení, protože podle ní je přece povinností babičky se postarat.
Kdyby to byla ta práce v kanceláři nebo u soustruhu, tak by možná byl rozhovor jen Proč ještě pracuješ, potřebuji pohlídat dítě- Nemůžu, nevystačila bych s penězi, práci potřebuju?" a na výčitky by nedošlo.
Líbo, jak je to s těmi druhými prarodiči? Opravdu nemůžou pohlídat?
punh:
no právě. kdyby Líba bydlela v jiným meste , mela to daleko, tak by to dcera taky musela vyřešit sama a kdyby ted nemela "problém" s nemocným dítetem, tak je ráda, že se maminka postará sama o sebe a nemá ji na krku - ale mohli jsme tu číst : matka zustala v duchodu sama, nudí se, chodí k mne moc často, tím, že mi vyžehlí si myslí, že ji musím poslouchat, zasahuje do mého výběru kroužku pro díte, a navíc má finanční problémy - poraďte!!
.jpg)
taky mi přijde to co psala Linda ve 13.29 - Líba jasně píše že jí dcera nevyčítá zaměstnání, ale že hlídá cizí dítě...vyplývá mi z toho že kdyby Líba měla jiné zaměstnání, tak by to dceři tolik nevadilo 
na druhou stranu - zatím jsem na mateřské, ale až nebudu tak budu určitě ráda že mi naši budou moct (pokud budou chtít) pohlídat dítě když budu nemocné nebo budou prázdniny apod., takže dceru i trochu chápu
a jak už tu zaznělo - určitě bych byla mamince vděčná že mi vypomáhá "alespoň" finančně když to nejde jinak
.gif)
Monik: já jsem si uvědomila, že mamka vlastně taky chodila v důchodu vypomáhat do laboratoře, zaskakovala při dovolených a při nemoci. V té době už jsem měla děti a ani mě nenapadlo jí požádat, že by měla hlídat v době nemoci. Navíc bydlí hodně daleko, tak by to bylo komplikované. Prostě jsem to brala tak, že to je můj problém a musím si to vyřešit sama
Stanik: Taky jsem na materske, tak nevim jestli mam zkresleny pohled. Ale muj nazor je ten, ze by dcera mela byt vdecna za jakoukoli pomoc. Jsou i matky, co hlidani nemaji vubec zadne a taky to zvladaji. A jak tu nekdo pise, ze dcera ma vazne problemy... Obcas nemocne, ale jinak zdrave dite mi nepripada jako vazny problem. Spis to na me pusobi, ze si dcera zvykla na nejaky konfort a toho se ted tezko vzdava. A reci, ze babicka hlida radsi cizi dite na me pusobi jak vydirani a snaha maminku manipulovat. Me mamka taky ze zacatku pomahala, ale nedavno si nasla k duchodu praci a tak proste do ni chodi a hlida jen kdyz ma cas. A v zivote by me nenapadlo ji neco vycitat. Naopak jsem vdecna snad jeste vic nez predtim za jakoukoli pomoc.
.jpeg)
kareta - 18.11.2010 14:45
medved: takže- nemocné dítě potřebuje u sebe hlavně rodiče! Ti jsou totiž právně zodpovědní! Nemocné dítě bych NESVĚŘILA babičkám ani dědečkům ani chůvě!
medved: dítě není kasa, aby mohla zaskočit kamarádka. Mně jako "zaměstnavateli" chůvy by dost vadilo, kdyby občas přišel někdo jiný než na koho je dítě zvyklé.
Stanik: no já si taky myslím, že babička dělá pro svoji vnučku a dceru maximum a dcera by to měla ocenit minimálně tím, že jí nebude nasazovat psí hlavu.
medved: znova... babicka nakupuje pro dceru , obleka vucku a venuje se ji po vikendech? nestydis se trochu i ty , delat z ni sobce?!
mam pocit, ze matyk na materske maji ponekud zkreslene pohledy na danou vec...
ale Liba uz dite vychovala.. ted s i za sebe odpovida ta dcera sama
opravdu nechapu, co je na tom, chtit aby dite konecne dospela!
Bellana - 18.11.2010 14:13 - já ale neříkám,že se má paní Líba obětovat pro svoji dceru a vnučku, já jen píšu, že já bych to nejspíš udělala. Osobně paní Líbu obdivuji, protože já bych to nezvládla, celý týden se starat o malé dítě a pak ještě o víkendu si brát vnučku, to smekám
mě by z toho trefilo už teď a to mám do důchodu ještě 10 let
Já se těším, že až budu v důchodu(jestli teda někdy budu),že si vezmu vnoučata a budu s nimi pořádat výlety do přírody a budu ta,co na ně má čas a neříká: "Počkej teď nemám čas,ale jednou tě vezmu....tam a tam...
je moc prima 
jak se tu horuje za pravo Liby zit svuj zivot....ale kdyz se tady resi jine veci, tak tu xkrat zaznelo, ze lide si maji pomahat, rodina ma drzet pri sobe atd atp....ovsem kdyz na to dojde, tak jsme zase u toho, ze kazdy se ma hlavne postarat sam o sebe, ze 
nejsem priznivcem nejakeho zneuzivani babicek, ale argument, ze dcera si za rozvod a potazmo dite muze sama, to je fakt ujety dcera ma ted pomerne vazne problemy a jediny blizky clovek, ktereho ma a ktery by ji mohl pomoct, to neudela, protoze "zije svuj zivot" sorry, ale financne by se to jiste dalo poresit, dohodnout...ostatne myslim, ze by se pani Liba mohla zkusit dohodnout s nejakou kamaradkou a pokud ji to zamestnavatelka dovoli, tak se s ni na dobu nemoci vnucky vystridat. pokud jsou s ni opravdu spokojeni, tak by ji mohli vyjit vstric. proste ja bych se snazila najit nejake reseni a ne si trvat na tom, ze pracuju a dcera si ma poradit sama, tecka.
Bellana: 14:13: cítím to úplně stejně, řekla bych, že se dcera snaží maminkou manipulovat, když vede řeči o tom, že je jí přednější cizí dítě.
