Šťastné ženy - kapičku štěstí každý den

Patnáctiletá dívka z Velké Británie spáchala letos v září sebevraždu. Důvod? Internetová šikana. Na komunitní síti Facebook ji spolužačky očerňovaly a psaly k jejímu profilu hanlivé komentáře. Tento psychický teror dívka neunesla.

Z podobného důvodu ukončil svůj život i patnáctiletý chlapec z USA. Stal se terčem posměchu spolužáků, kteří dokonce vytvořili webovou stránku, na níž ho veřejně ponižovali a zesměšňovali. Stránka měla „úspěch“, začali do ní přispívat i ostatní žáci školy. Chlapec, vystavený veřejnému ponížení a zostuzení, spáchal sebevraždu.

Internet a komunikace na něm se staly fenoménem současnosti

Takových případů se v posledních letech stává čím dál více. Před obrazovky počítačů usedají čím dál mladší děti, které ještě samy nedokážou odhadnout míru nebezpečí, jež internet představuje. A nemusí se vždy jednat jenom o takové případy, které jsou popsány v úvodu tohoto článku.

Dětem hrozí na internetu reálné nebezpečí i z řad dospělých, kteří mají tak trochu problém se svou sexualitou. Snad každé dítě někdy slyšelo od rodičů, aby nikdy nechodilo nikam s cizím člověkem, aby si od neznámého člověka nic nebralo… Stejně tak obezřetní by měli být rodiče i v souvislosti s používáním internetu.

Děti jsou důvěřivé. Na tom, že si někým neznámým píší, nevidí nic špatného, celkem ochotně mu sdělují i soukromé údaje, posílají fotografie apod. Pak už je jen krůček k osobní schůzce, která nemusí vždy dopadnout úplně dobře. Víte například, že dvě ze tří dětí ve věku od 12 do 17 let obdržely na internetu nabídku na osobní setkání, a že více než polovina z takto oslovených na onu schůzku skutečně šla?

Všichni rodiče mají o své děti strach. Mnoho z nich zajišťuje svým dětem doprovod do školy, do zájmových kroužků, neradi je pouštějí samotné ven. Často si ani neuvědomují, že i dítě, spořádaně sedící ve svém pokoji u počítače, je vystaveno reálnému nebezpečí. Proto by se rodiče měli o děti maximálně zajímat, povídat si s nimi, kontrolovat je. Apelovat na ně, aby nikdy a za žádných okolností nesdělovaly a neposílaly cizím lidem své fotografie ani jiné soukromé údaje. A v žádném případě se s neznámými lidmi z internetu nesetkávaly osobně.

Internetoví úchylové mají totiž velice propracované systémy získávání důvěry. Založí si například dvě rozdílné identity, jednu za sebe, jako za dospělého a druhou za dítě. Naváží pak s jiným dítětem kontakt, přičemž svou „dětskou“ identitu použijí k získání důvěry: „Já ho znám, to je fajn člověk, toho se nemusíš bát.“ Dítě, kterému něco takového řekne jeho internetový kamarád, vrstevník, pak ztrácí na obezřetnosti.

Prevence musí být doma i na školách

O zásadách správného chování na internetu by děti měly být neustále informovány. Hlavní díl leží samozřejmě na rodičích, ale ani Policie nezůstává stranou. Například Útvary prevence MP Praha pořádají na školách preventivní přednášky na téma Bezpečí v internetovém světě. Seznamují děti se zásadami bezpečného chatování, bezpečného on-line hraní i s nebezpečím při osobních setkáních s virtuálními přáteli.

Věnujte svým dětem dostatek času a zajímejte se o vše, co dělají. A to nejen v reálném životě, ale i v tom internetovém. Pokud zjistíte, že vaše dítě komunikuje pře internet s někým podezřelým, neprodleně informujte správce příslušného webu.