Nechci na svatbě malé děti
Stala se ze mě černá ovce rodiny a je mi z toho hodně smutno. V září se budeme s přítelem brát. Chystáme svatbu, plánujeme co a jak. Samozřejmě, že pozveme i příbuzné, hlavně rodiče, sourozence, babičky, ale taky pár přátel.
Moc bych chtěla, aby se nám ten svatební den vydařil, abychom na něj mohli hezky vzpomínat. Požádala jsem proto svou sestru, zda by si na ten den neobstarala hlídání pro svá dvojčata. Jsou jim necelé dva roky, kluk a holčička. Mám je moc ráda, ale přiznávám otevřeně, že o to, aby byli na naší svatbě, nestojím.
Jsou jako z hadích ocásků, všude pobíhají, na všechno sahají, pusinky nezavřou. Jakmile není něco po jejich, hned se vztekají. Já vím, u takhle malých dětí je to úplně normální. Nekritizuji to, jen konstatuji. Ale svůj svatební den si chci užít hezky a v klidu, nemám zájem poslouchat při obřadu a pak při hostině jejich neustálé ječení, sestřino okřikování.
Když jsem svůj požadavek vznesla, bylo to jako bych píchla do vosího hnízda. Sestra si stěžovala mámě a obě se do mě pustily, co jsem to zač, co si o sobě myslím, že ty děti přece taky patří do rodiny. A že já jednou taky budu mít děti, tak poznám, jaké to je.
Zkrátka a dobře – jsme pěkně rozhádaní. Sestra je uražená, máma taky, přítel stojí na mé straně, ale logicky do tohohle sporu zasahovat nechce.
Myslíte si, že jsem opravdu sobecká, když nestojím o přítomnost dvou divokých batolat na své vlastní svatbě?
9.8.2007 Rubrika: | Komentářů 222 | Vytisknout
Hodnocení článku: 3/5 Oznámkovat (hodnocení jako ve škole): 1 2 3 4 5
Diskuse ke článku - Nechci na svatbě malé děti
Tato diskuse je otevřena jen pro přihlášené uživatelky.ještě jsem nečetla reakce ostatních, ale za sebe říkám - ne Ireno, nejsi sobecká, je to tvoje svatba a ty máš právo si jí zařídit po svým. říkám to jako svobodná, bezdětná a při představě, že bych se vdávala a ječely mi tam dvě malý příšerky mě obchází hrůza.
Aja: já ti nevím, ale taky se mi zdá, že ty svatby už nejsou ono, jak píšeš, sedí se a kouká, a zábava nic moc. Naposledy jsem byla na synovcově svatbě a jedna strana svatebčanů koukala na druhou, zřejmě chyběl ten element, jeden člověk, který by se staral o zábavu Al e to jsem odbočila od hlavního tématu, pardon...
Nessie: Tak to jo, s matkou-udernici jsem jaksi nepocitala Ja jen ze normalni sestra, pokud by ji to rekla ne zpusobem, jako ze tvoji haranti na mou svatbu nesmi, ale poukazala by na vsechny zapory jejich ucasti by sama zacala uvazovat o jinem reseni.
Kamarádka se vdávala, má osmiměsíční holčičku a na svatbě byla skoro bitka, kdo se o ni bude starat, kdo se jí bude věnovat...
Irena si rozhodně měla se sestrou promluvit a spíš jí navrhnout, jestli by se nechtěla pobavit, trošku si odpočnout, že by našli pro děti hlídání, než jí říct - tvoje děti tam prostě nechci!! Tohle by trochu taktu rozhodně zasloužilo!!!!
Je to snad jeji svatba, ne? Tak ma pravo vznest pozadavky a prani, jak by si ji predstavovala. Dle meho do jeji svatby nema co mluvit nekdo jiny nez ona a jeji nastavajici!
Za netaktnost a sobeckost jeji prani nemit na sve svatbe male deti tedy rozhodne nepovazuju. Je to jeji vec, jeji svatba!
Monyk: No jo, jenže jestli je paní sestra taková ta matka - údernice, jakých je dnes všude plno (aneb - já jsem matka - kdo je víc) a která je odhodlaná tahat s sebou dětičky úplně všude, tak Irena asi moc nepochodí ani když na to půjde takticky. I takové matky znám a nechápu - já jsem byla šťastná, kdykoli jsem si od toho čerta mohla aspoň den odfrknout.
My jsme za poslední asi tři roky měli v rodině šest svateb. Děti byly na všech. Je fakt, že jedna dvouletá družička fňukala v kostele, ale nikdo tím pohoršen nebyl a nic se tím nezkazilo.
Občas byly i boje o to, kdo půjde děti vyvenčit Sedět, jíst a pít, koukat na nevěstu a aspoň se tvářit nadšeně...Všimla jsem si, že dost svatebčanů čeká na to, kdo se zvedne první k odchodu, abych nebyl neslušný já ten první....
já teda nevím, ségra měla na svatbě spoustu dětí svých kamarádek ve věku od kojenců a výš, a obřad nerušil nikdo, hostinu měla v přírodě a děti si užily po svým, mně kdyby řekla, že nechce moje dítě na svatbě, tak bych musela zůstat doma, protože jsem kojila, pak jsme byli s miminem na svatbě synovcovi dokonce dvě, kočárky jsme vzali do restaurace a taky tam nikomu nepřekážely
Nessie: Jenze presne takhle to mela sestre dat k uvazeni, jestli by pro ni nebylo lepsi si tu svatbu uzit bez deti a pripadne jak uz nekdo psal navrhnout, ze pani na hlidani zajisti. To by se k tomu mozna sestra postavila jinak
Já jsem zase na straně Ireny. Myslím si, že takhle malé děti se na svatbě budou akorát nudit a zlobit a všem zkazí zábavu. Pamatuji se, že našemu klukovi byly 4 roky, když se ženil švagr a tchán s ním musel odejít z kostela, protože tam zlobil jak čert. Naštěstí hostina byla v restauraci, kde bylo i dětské hřiště a tam jsem s ním a dcerou strávila téměř celou hostinu. Nic jsem z toho neměla.
aja: souhlasim, taky by se me dotklo, kdyby mi sestra sdelila, ze moje deti nejsou na svatbe vitane. Anebo to mela udelat trochu vic takticky a ne na sestru vyhrknout, ze tam jeji deti nechce.
Hmm...to jsem asi divná, ale já Irenu chápu. Je to její den a má právo si ho užít, jak chce ona. A to říkám i přesto - nebo právě proto, že děti mám. Vzpomínám si, jaký rarach byl můj syn ve dvou letech. A divím se proto i té sestře - já bych ty děti na svatbu taky netahala - co z toho pak bude mít? Celý den bude lítat za jedním nebo za druhým, rvát jim z rukou skleničky, cukroví, nevěstinu kytici, vyndavat jim ruce ze svatebního dortu, syčet na ně při obřadu aby byly zticha - ani náhodou!
evelyn: no jo, jenze pokud ty deti doposud od nikoho ciziho nebyly hlidane, tak by to taky mohl byt pro ne docela stres a pro matku taky, misto uzivani si svatby by cela nervozni cekala, co se stane.... Jo a pozdeji az se synove a neter tety zeptaji, kde jsou na svatebnich fotkach a mati jim odpovi, ze je teta na svatbe nechtela, tak ji urcite budou hrozne milovat
evelyn: To bych pochopila, kdyby to sestra navrhla sama. Taky jsem na jednu svatbu syna nebrali. Ale z vlastní vůle
řekly ti to správně, až budeš mít svoje děti, tak to pochopíš