Nechci na svatbě malé děti
Stala se ze mě černá ovce rodiny a je mi z toho hodně smutno. V září se budeme s přítelem brát. Chystáme svatbu, plánujeme co a jak. Samozřejmě, že pozveme i příbuzné, hlavně rodiče, sourozence, babičky, ale taky pár přátel.
Moc bych chtěla, aby se nám ten svatební den vydařil, abychom na něj mohli hezky vzpomínat. Požádala jsem proto svou sestru, zda by si na ten den neobstarala hlídání pro svá dvojčata. Jsou jim necelé dva roky, kluk a holčička. Mám je moc ráda, ale přiznávám otevřeně, že o to, aby byli na naší svatbě, nestojím.
Jsou jako z hadích ocásků, všude pobíhají, na všechno sahají, pusinky nezavřou. Jakmile není něco po jejich, hned se vztekají. Já vím, u takhle malých dětí je to úplně normální. Nekritizuji to, jen konstatuji. Ale svůj svatební den si chci užít hezky a v klidu, nemám zájem poslouchat při obřadu a pak při hostině jejich neustálé ječení, sestřino okřikování.
Když jsem svůj požadavek vznesla, bylo to jako bych píchla do vosího hnízda. Sestra si stěžovala mámě a obě se do mě pustily, co jsem to zač, co si o sobě myslím, že ty děti přece taky patří do rodiny. A že já jednou taky budu mít děti, tak poznám, jaké to je.
Zkrátka a dobře – jsme pěkně rozhádaní. Sestra je uražená, máma taky, přítel stojí na mé straně, ale logicky do tohohle sporu zasahovat nechce.
Myslíte si, že jsem opravdu sobecká, když nestojím o přítomnost dvou divokých batolat na své vlastní svatbě?
9.8.2007 Rubrika: | Komentářů 222 | Vytisknout
Hodnocení článku: 3/5 Oznámkovat (hodnocení jako ve škole): 1 2 3 4 5
Diskuse ke článku - Nechci na svatbě malé děti
Tato diskuse je otevřena jen pro přihlášené uživatelky..gif)
Ota: netvrdím, že tvoje děti to dělají...
a to ostatní - nevím, jak to souvisí s přítomností dětí na svatbě nebo v restauraci...zřejmě mluvíš o lidech, kteří holt byli těma rozcapenejma dětičkama na svatbách, te´d vyrostli a rozcapenost jim zůstala...
a s dítětem chodím do nekuřáckých částí restaurací, takže hulení od vedlejšího stolu nehrozí.
.jpg)
Pusina: naše děti to prosím také nedělají ....
jenže stejně se skoro vždy najde nějaká osoba které vadí tu kočár, tu děti které nesedí s rukama za zády a při jídle si povídají nebo má pocit , že právo hulit , mluvit sprostě případně o prostě božskýmn sexu s tím novým vobjevem z kanclu hned vedle stolu plného dětí je prostě jejich právo
Uf, konečně jsem se prokousala diskusí! Moje maminka celý život vzpomínala, jak měla pokaženou svatbu, protože tam byla mrňavá neteř a celá svatba se musela taky ztišit a pouze šeptat, páč Markétka šla spinkat vedle za dveře. Ono holt všude není možnost vyblbnutí dětiček. Když se ženil brácha, dceři byly asi 2 a měla jít za družičku. Bohužel den před svatbou jsem jí odvezla do špitálu se spálou. Ale musím říct, že jsem v konečné fázi byla ráda, že tam nebyla, protože bych se uhonila. Takže, pokud je dětí víc a svatba se oslavuje v dostatečném prostoru, proč ne. Ale někde to opravdu nejde.
BTW - všichni se zmiňujete, že děcka by neměl kdo hlídat - oni nemají babičku a dědu od táty? Tak rozvětvené příbuzenstvo se na svatbu snad nezvě, ne?
stanik : Kolaloka v kabelce ? A to se fakt stalo ? A to jsi ji jim nevrátila na stůl ?
Stanik: tohle jsou taky předsvatební, roznášej se před svatbou, nejsou kulaté, ale jakoby balíčky... zrovna nedávno nám je kolega přinesl, v červnu, než se ženil...
ale není Pražák...
Nessie: stavím se na tvojí podporu, nějak taky nepatřím mezi matky -údernice..
psa nemám, kočky do restaurace neberu, a svý dítě jsme cepovali od malička (stejně jako naši cepovali nás s bráchou), jak se v restauraci chovat a jak ne. Takže jsem v životě nezažila, že by mi někdy dítě lítalo po restauraci, obtěžovalo lidi, tahalo ubrusy, a tak podobně. Nikdy. Proto jsme s malým mohli kdykoli od jeho hodně raného věku (poprvé byl v zahradní restauraci ve třech měsících 
) vzít kamkoli do restaurace nebo na návštěvu a nemuseli jsme z toho mít nervy předem....
Ch.Z. Kochanská: no co naděláš , žrádlo, prachy a sex hejbou světem...
.jpg)
Nessie: jsem ta zlá bezdětná a souhlasím 
Stanik: Pusina: a už jsme zas u žrádla! 
elephant, Stanik: myslím, že za ty moje zdravé názory by mě leckterá matka - údernice s chutí ukamenovala.
Třeba svýho psa můžu vzít do restaurace kdykoli - je slušně vychovaný. Ví, že se nic dít nebude, že si má lehnout pod stůl a být v klidu - a to přesně dělá. Zrovna tak, jak bych nedovolila svýmu dítěti obtěžovat ostatní hosty, tak to nedovolím ani psovi. A vo tom to je.
Pusina: alůe u njas to nejsou svatbeni, ale presvatebni.. a nejsou kulate... jsou proste balene...
elephant: tady už průtrž je a děsná... ale pomalu na ústupu...
Stanik: aha, to samozřejmě znám, jen ne pod názvem metáčky, u nás se tomu říká prostě svatební koláčky...
jo a vzpomínám si na svatbu, na kterou jsme byli s manželem pozvaní, když byly malému asi dva roky. Můj díkybohu normálně myslící manžel řekl, ať jdu sama, že zůstane s prckem doma, že takhle to bude nejlepší pro všechny, já se budu bavit, aniž bych musela hlídat malýho, a oni dva chlapi se doma zabavěj taky... Takže popřál novomanželům v momentě, kdy přinesli koláčky, a všechno bylo 
a já jsem držka, mně někdo říct, že když nechci jeho dítě, tak on nepřijde taky (nebo když nepozvem sestřenici Adélku ), tak mu sdělím, že tak jo, beru na vědomí, že dotyčný nepřijde. Hotovo.
Ch.Z. Kochanská: maminkou v nějakejch 3 letech
utíkám dom, než chytnu mega průtrž, loučím se 
Pusina: specialne vychodocesky zvyk.. nezazila sem, ze by se to jinde pestovalo
"ve tvaru vetrniku"
elephant: manželem?
