Rozvádíme se. Prý bude usilovat o střídavou péči.
Po dvanáctiletém manželství jsme dospěli do stádia rozvodu. Bolí to moc a není to vůbec pěkné období, které všichni, včetně našich dětí prožíváme. Máme dvě – desetiletou dceru a sedmiletého syna. O tom, že se rozvádíme, jsme je již informovali a obě jsou z toho velmi smutné.
Co bych řekla k samotnému rozvodu. Vlastně ani nevím. Jak se říká, vždycky je chyba na obou stranách a ani u nás to asi nebylo jinak. Možná jsme měli být oba víc tolerantní a chápaví, možná jsme si neuměli včas sednout a v klidu promluvit. Oba dva jsme v sobě dusili svou nespokojenost, místo abychom se snažili ji nějak řešit, až to dospělo do stádia, kdy spolu nejsme takřka schopní komunikovat.
Největší neshody byly kolem manželova podnikání. Krátce po svatbě se pustil do budování vlastní firmy a po mnohaletém úsilí se mu to konečně podařilo. Má malý, prosperující podnik, několik zaměstnanců a po letech, kdy jsme žili doslova z ruky do úst, začal konečně prosperovat.
V práci trávil a tráví spoustu času, v podstatě od rána do noci, dokonce i většinu víkendů. Společné dovolené neexistovaly, když už, tak jedině s mobilem u ucha, takže šlo spíš o nervy než o nějaký odpočinek.
Vadilo mi to. Nestála jsem o nadprůměrné příjmy a život v luxusu, jak se mi manžel vždy snažil namluvit, že to přece dělá pro nás. Já jsem chtěla normální rodinu, kde je máma a táta, kteří mají na své děti čas. Skutečnost ale byla taková, že děti a domácnost ležely kompletně na mých bedrech, i po té, co mi skončila mateřská a nastoupila jsem do práce. Podle manžela jsem si ale nesměla na nic stěžovat, i on přece přinášel našemu zabezpečení velké oběti.
No, tohle už je vlastně za námi. Odcizili jsme se, každý jsme jinde. Byla jsem to já, kdo požádal o rozvod. Manžel byl proti. Nedivím se, jemu možná tak moc nechybělo. Žil pouze pro svou firmu, domů se chodil jen vyspat, najíst a převléknout do čistého prádla. Chvíle, které trávil s dětmi, byly sporadické, tím víc však na něj byla děcka natěšená, byl jim hodně vzácný.
Teď mne však manžel šokoval tím, že se rozhodl usilovat o střídavou péči. Obvinil mne, že rodinu rozbíjím já, on se rozvádět nechce. A nemíní se nechat připravit o děti.
Jsem z toho doslova otřesená. Dosud na ně neměl čas a najednou mi chce tvrdit, že se o ně zvládne plně postarat vždy čtrnácti dní v kuse? Nevěřím. Spíš si myslím, že je to z jeho strany tah, jak mne v manželství udržet a přinutit mne stáhnout rozvodovou žádost. Jenže to já udělat nemůžu, už s ním být prostě nechci. Ne, nemám nikoho jiného, pokud někoho z vás něco takového napadlo.
Mám obavu, jak bude jednání ohledně střídavé péče probíhat. Bojím se, že manžel udělá vše proto, aby dosáhl svého. Klidně na čas omezí své pracovní aktivity a ukáže, jaký umí být dokonalý otec. A až bude po jeho, vrátí vše do starých kolejí a k dětem si najme chůvu. A to já jako matka nemůžu vydýchat. Proč by měla mé děti vychovávat cizí najatá pracovní síla, když mají matku, která se o ně může postarat?
Nejhorší je, že muž už začal děti zpracovávat a ty se na střídání začínají těšit. Nemají z toho rozum. Navrhla jsem manželovi, že se o péči o děti můžeme dohodnout sami, jako dva dospělí lidé, že mu nemíním bránit v kontaktu s dětmi, může se s nimi vídat jak často bude chtít, žádné stanovené víkendy apod. Prostě kdykoli, jako správný táta, který do života svých dětí patří. Nechce o tom slyšet, prý bych to nedodržela a on by se mohl dostat do pozice, kdy bude škemrat o to, aby mohl vidět vlastní děti. To je ale nesmysl.
Zatím ještě není nic rozhodnuto, patrně nějakou dobu potrvá, než k tomu dojde. Já si však dělám velké starosti. Nechci manželovi dělat z rozvodu ještě větší peklo, než jako to už je, ale se střídavou péčí vzhledem k jeho pracovní vytíženosti nesouhlasím. A bojím se, že se mu podaří to „nahrát“ tak, že dosáhne svého.
Možná se strachují zbytečně, třeba se soudy a sociálky nedají tak snadno oblafnout, ale kdo ví, jak to je? Co byste dělaly na mém místě?
11.1.2011 Rubrika: Partnerské problémy | Komentářů 218 | Vytisknout
Hodnocení článku: 2,9/5 Oznámkovat (hodnocení jako ve škole): 1 2 3 4 5
Související odkazy:
- Život v tzv. volném manželství, nebo rozvod?
- Drastický rozvod aneb Oškubu tě na kost
- Rozvod rodičů a zraněné dítě. Jak mu mám pomoci?
Diskuse ke článku - Rozvádíme se. Prý bude usilovat o střídavou péči.
Tato diskuse je otevřena jen pro přihlášené uživatelky.
A ešte ma napadlo, ako tu niektoré aj naznačili- ozaj je pravda, že vieť firmu, aby prosperovala, n ie je sranda...naozaj už nemá okrem času ani energiu teraz sa venovať "pestovaniu vzťahu..." Vśetko v živote niečo stojí...jeho firma stojí čas a energiu, podľa mňa ak je toho priveľa, ani tie peniaze zato až tak nestoja...a teba to zasa stojí stratou ilúzií, nezáujmu z jeho strany...ale keď sa vžijeme do jeho situácie, itež to nemá ľahké, z jeho pohľadu robil pre rodinu to najlepšie...ani on, ani Ty nie ste "vinní", ale to asi vieš...skús sa nato pozrieť aj takto...a nemáš záruku, že po rozvode budeš šťastnejšia, a deti- pre ne je to úplná rada, plus porozvodové "cirkusy"...ach jaj...ozaj to zváž...
.gif)
Almega: 
Bellana: kolik platíš za bydlení a služby? Přesahuje li to minimální mzdu, už se zmenšuje pravděpodobnost, že tohle "dáš" za 8 hodin denní práce, nejsi li úzce specializovaná a žádaná profese.
Jako starší ročník to vidím jako klasický případ nezralosti pisatelky....Jakoby žila v nějakém divném světě,nereálném.Když se vdávala,tak si představovala co?? Nějaké ideály?? Matka je na světě proto,aby se starala o děti a otec spíše vydělává prachy pro rodinu (nebo občas i naopak...).Dnešní svět je postaven na penězích,tak se tomu musíme(měli bychom?) přizpůsobit.Můžeme si vybrat:být bezstarostní po finanční stránce a oželet většinu trávení společného času,nebo žít z ruky do huby -ale stále ruku v ruce!!!Něco mezi,aby to fungovalo,to asi chce větší spolupráci a hlavně komunikaci,né hádání se a podrazy....Společnou péči si vyzkoušejte už teď,tak jako radila Linda,co na tom,jestli děti vychovává chůva? Kdyby to dělala babička,tak je to něco jiného?? A ještě dodatek:představovat si v manželství nějakou romantiku jako ve filmech-tak to je jen slepá ulička...Klišé v podobě svíček okolo vany,klečení na kolenou s kyticí a pod.,to není podstata dobrého soužití.Jsem vdaná už 28 let,tak snad o tom něco málo vím...A v dnešní době není až tolik mužů,kteří se klepou na ženu s již setřeným pelem a dvěma dětmi.....
Bellana: ha ha, ale ona taky existuje "třetí linie", kdy obracíš peníze přesouváš z jedné hromady na druhou - z hromady "máslo a chleba" na hromadu "svačina".
To je zase jiná kategorie, než Škodovka a restaurace, ba, ještě tu máme kategorii "gyros u stánku a jízdní kolo".
Jen tak pro pořádek.
Křeček: jistě, tohle jsem psala už níže. Udělat si v době manželovy péče volno a bene jenom pro sebe
.JPG)
Renee: přesně tak jsem to myslela 
Dost z vás píše, že by se měli dohodnout, ale chce se pán dohodnout, nebo chce jen firmu, čisté ponožky a občas být hezký před dětma?
Nesouhlasím s tím, že má být Viktorie ráda, že má milostpán práci a peníze. Já okolo sebe vidím dost lidí,kteří mají vlastní firmu, kterou si sami řídí atd., a i když jsou tedy přes týden vytížení, tak mají čas na společné víkendy alespoň občas a v létě i v zimě na nějakou pěknou dovolenou.
A vy, co jí radíte, aby se nerozváděla, zamyslely jste se třeba taky nad tím, že jak ne/funguje jako otec, ne/funguje i jako manžel? Ony nejen děti, ale i manželka má jisté potřeby. Ono je sice fajn, že nosí peníze, je fajn, že by třeba zaplatil i tu hospodyni a manželce ubyla práce, ale pokud to u nich probíhá tak, že on přijde unavený pozdě večer z práce, mezi dveřmi procedí pozdrav, osprchuje se, nají a zalehne, přičemž manželce nevěnuje ani pohled, natož pohlazení, popovídání, obejmutí..... Tak v tom se opravdu dlouhodobě žít nedá, člověk si pak nepřipadá jako manžel/ka, ale jako bytový inventář 
A když spolu neprožívají ani dovolené, je to opravdu o ničem. To má Viktorie jen chodit do práce a z práce a mezitím makat doma, aniž by se dočkala společných víkendů, večerů, dovolených,.... kde je nějaká zábava, nějaké povyražení? Má si to snad hledat u kamarádek? V tom případě ale nemusí být vdaná - s kamarádkami je stejně lepší zábava za svobodna a dá se při tom i najít někdo nový, kdo jí všechno tohle chybějící poskytne
Kadla: taky máme láskyplnou chatrč...............proč ne.
Jenom tady se hledá nějaká prapodivná příčina rozvodu.
Lhát se může druhým, ale lhát sám sobě..................myslím, že Viktorie by se měla vážně zamyslet nad tím, co opravdu chce, krom zbavení se manžela a proto poukazuji na to, že by se taky měla smířit s pravděpodobnou realitou po rozvodu.
Neumím posoudit, jestli se máš rozvádět, ale tu střídavou péči bych naopak zavedla hned, když se doteď o děti nezajímal, tak teď je bude mtí třeba týden či měsíc v kuse na starost, to je přece dobře, nebo ne?
.jpeg)
Bellana - 11.1.2011 9:18 to máš sice pravdu, peníze nejsou všechno, ale s nimi je život příjemnější a jak vtipně píše Grainne - 11.1.2011 9:09 "v chatrči většině lidí láska nekvete. Ono taky pěj oslavné ódy na lásku, když nemáš na máslo."
Kadla: Taky si myslím. Můj manžel měl možnost zajímavě placené práce, když jsem zrovna byla na mateřské, ale byl by celý týden pryč, vracel by se jen na víkendy. Byla jsem zásadně proti, protože ho potřebuju mít pořád za zadkem. Takže jsme zůstali pod hranicí chudoby i nadále a žili přesto velice šťastně.
Viktorie se chce rozvést, protože si myslí, že pak bude líp...je nespokojená v manželství...ok nevidím do vztahu, ale beru to.
To, že si ale automaticky dělá nárok na děti je jiná. Měla by být ráda, že má otec zájem. Pokud má zájem jen předstíraný, tak čas to sakra rychle ukáže, tak vlastně nevím o co jí jde....Vůbec se tomu chlapovi nedivím, že chce všechno na papíře, když jí tak čtu.
Rozvod tady není chytré řešení. Spíš byste se vy dva měli naučit spolu normálně mluvit, udělat si na sebe čas a popovídat si, normálně jako dva partneři, abyste se dozvěděli, co ten druhý doopravdy chce, jaké má představy... Pokud tohle nebudeš umět, tak narazíš i v každém dalším vztahu, a rozvodem se to prostě vyřešit nedá, neutečeš před tím. Tvůj muž by byl určitě dobrý manžel, kdybys mu řekla jak a kdybys mu dala šanci. Udělejte si někdy čas jenom pro sebe a učte se spolu mluvit, dělte se spolu o svoje pocity, myšlenky... On snad není úplný blbec, když sis ho kdysi chtěla vzít. Milovala jsi ho, záleželo ti na něm, důvěřovala jsi mu. A teď to zahodíš kvůli tomu, že si spolu neumíte povídat? To by byla škoda. Taky kvůli těm dvěma dětem, které rozvodem vůbec nic nezískají, ba právě naopak. Dítě se v rodině učí, jak funguje vztah, jak se k sobě muž a žena chovají, jak se řeší problémy apod. Chceš, aby se děti naučily, že to, že neumím komunikovat, se řeší tím, že od toho druhého uteču? Ano, rozvod je možná jednodušší než začít na sobě pracovat a makat na tom, aby vztah zase fungoval, ale nejjednodušší řešení není vždycky nejlepší. Děti jsi snad taky naučila, že nemůžou rozbít hračku jenom proto, že nevědí, jak se s ní zachází 
