Podvedl mne, chci se rozvést a prý nejsem normální
Jsem sedm let vdaná, máme pětiletou dceru. Naše manželství je takové normální, asi jako všude. Občas nějaká hádka, jinak celkem v pohodě. Alespoň to tak bylo do doby, než jsem zjistila, že mi byl manžel nevěrný.
Byl to pro mne dost velký šok, sama bych mu nikdy nedokázala zahnout, a že něco takového udělal on, se mnou hodně zamávalo. O jeho úletu jsem se dozvěděla od kamarádky, která to měla od svého manžela. Nejdřív jsem tomu nemohla uvěřit a manžela se na rovinu zeptala.
Nezapíral, přiznal se. Prý šlo o krátký románek, který už skončil. Bylo mu nepříjemné o tom mluvit, viděla jsem na něm, že ho to hodně štve. Ujišťoval mne, že šlo opravdu jen o jednu jedinou aféru, která trvala pár měsíců, a už skončila.
Pro mne to bylo jako studená sprcha. Představa, že takovou dobu udržoval mimomanželský styk s jinou ženou a každý den se ke mně vracel a choval se, jakoby nic, je strašná. Úplně jsem mu přestala věřit. Poté, co jsem se to dozvěděla a on mi to potvrdil, jsem s ním přestala spát, vztahy mezi námi výrazně ochladly.
Myslela jsem, že to časem přejde a nějak se s tím srovnám. Ale nestalo se. Už je to víc než tři čtvrtě roku a ve mně je to zklamání stále hodně silně uložené a nedokážu mu odpustit. Říkám si, že selhal jednou, selže i podruhé a já budu za pitomou puťku.
Před dvěma týdny jsem se rozhodla, že se s ním rozvedu. Prostě už nedokážu žít s člověkem, který mne tak moc zklamal a nemůžu mu už věřit. Svým úletem totálně zničil to, co jsme společně budovali, a já se s tím nedokážu vyrovnat.
Moje žádost o rozvod ho samozřejmě šokovala, snažil se mne přesvědčit, ať se neunáhluji. Oznámil to i oběma rodičům a společným přátelům, které pravděpodobně nějak zmanipuloval, protože mi všichni promlouvají do duše a volají po mé odpovědnosti k dceři a rodině. Mou žádost o rozvod z důvodu manželovy nevěry považují za přitaženou za vlasy, podle nich bych se přes to měla přenést a nepitvat to pořád dokola. Několikrát jsem zaslechla i názor, že chlapi to tak prostě mají, že si rádi užijí bokem.
Připadám si jako blázen, najednou se to otočilo proti mně, přitom jsem to nebyla já, kdo zklamal, lhal a podváděl. Já jsem vždycky dělala všechno pro rodinu, starala se, snažila se být dobrou manželkou. A teď jsem ta, která je označena za rozbíječe rodiny a za viníka toho všeho.
Připadá vám takový přístup normální? Podpořit mne dokázala jen jedna kamarádka, ta, od které jsem se tu zprávu dozvěděla. Jinak stojí všichni proti mně. Opravdu je žena povinna nechat si v zájmu zachování rodiny od partnera všechno líbit? Nedbat na své pocity? Odpustit, i když to sama vnitřně necítí? Já jsem si svého muže přestala vážit, zhnusil se mi, nechci s ním už být. Jestli chce mít manželství, kde si bude ještě zanášet bokem, tak ať si ho má, ale s ženou, která mu to bude bez problémů tolerovat. Já taková nejsem a změnit svůj postoj nedokážu.
Jaký je váš názor? Taky vám připadá má žádost o rozvod v tomto případě unáhlená, nebo mne chápete a zachovaly byste se stejně? A pokud ne, co byste dělaly na mém místě?
11.3.2011 Rubrika: Partnerské problémy | Komentářů 229 | Vytisknout
Hodnocení článku: 3/5 Oznámkovat (hodnocení jako ve škole): 1 2 3 4 5
Související odkazy:
- Manželská krize po patnácti letech. Nejraději bych se rozvedla.
- Opustil mne kvůli mladší ženě a teď se chce vrátit
- Rozvádíme se. Prý bude usilovat o střídavou péči.
Diskuse ke článku - Podvedl mne, chci se rozvést a prý nejsem normální
Tato diskuse je otevřena jen pro přihlášené uživatelky.Jadvinka: tak kdyby jejich předchozí soužití stálo za bačkoru, jednak by to s ní tolik nezamávalo, druhak by byl jasný důvod, proč nevěra.
Arna: jak víš,když už tak ráda hypotetizuješ,že bylo něco pěkného?Třeba se Petra i na tákladě předešlého soužití rozhodla jak se rozhodla
Viv :o): no teda nevím, ale rozvod v rodině těžko utajíš. Dřív nebo později se to rodiče stejně dozvědí, tak nevím, proč to brát jako "roznášení". Třeba jim to prostě jenom normálně řekl.
pavlina: alibismus vidím v tom, že je mu jasný, že provedl sviňárnu, ale už za ni nechce nést zodpovědnost, takže případný rozvod nebude mít na svědomí on, ale Petra. On se přeci chudáček tak snažil, prosil rodiče ať se za něj přimluví. Je to vlastně její vina, že se chce rozvést. Bože, chudák holka..
Dle mého názoru udělala kamarádka dobře...radši hnusná jistota než jakákoliv nejistota...když vím, můžu věc řešit, nevědomost je hrozná, ponižující...
Na druhou stranu Petra nepíše nic o tom, jestli to s manželem probírali a mluvili o tom, případně bych zkusila manželskou poradnu, je spousta manželství, kdy se toto stalo, nevěrník se poučil a bylo už pak všechno v pořádku...ale je potřeba to napřed řešit a pokud to nepomůže, tak pak přejít ke krajnímu řešení...přijde mi, že dnes se všechno řeší hned rozvodem...
Viv :o): No a jak by se to tedy rodina dověděla? Řekla by jim to ona. Přece nevyzradil žádné tajemství. Naopak, přiznal se i rodině a nezapíral.
Jinak to, ze on to roznasi po rodine, je opravdu pitomec. Jako malej kluk, kterej potrebuje podporu rodiny. Tohle neni snaha o zachovani rodiny, o obnoveni duvery manzelky a projevovani lasky, tohle je liti oleje do ohne, tohle je mini bitva kdo dostane vic lidi z rodiny na svou stranu, tohle by me taky nastvalo. Cim vic se do hovna slape a cim vic se roznasi, tim vic smrdi...
pavlina: jo jo, to je poněkud zvláštní, že všichni kolem, kdo nepochybně znají oba aktéry osobně, dlouho a dobře, jsou na jeho straně, kromě té kamarádky žalobnice, co evidentně práskla něco, co už ani nebylo aktuální, a teď vyjadřuje podporu.
Jadvinka: No jó, život není seriál,máš pravdu.
Do Petry se nechci navážet, jen jí říct, že by měla ještě jednou zvážit rozvod a snažit se myslet víc na to pěkné co bylo a co by zas mohlo být. Bude to v ní pořád, ale spokojené dítě s oběma rodiči jí za to stojí o tom uvažovat.
Arna: situaci si zavinil sám, protože neudrží ptáka v kalhotách. Pokud mu doma něco chybí, tak to má říct. Ale asi neříkal nic, protože by to pro Petru nebyl takový šok.
annie:
asi se jich ptal, jinak by o tom neveděli
Boubel:
v čem vidíš alibismus - ventilovat veřejně, že jsem podvedl manželku, sypat si před rodinou popel na hlavu, že už to víckrát neudělám a žebronit o podporu, aby mi odpustila.....
Tak už je to třičtvrtě roku od té události a to mi připadá dost dlouhá doba na to, abys nejednala unáhleně.
Takže pokud už manželovi nevěříš, tak se rozveď.
Nechápu vaše přátele a rodinu, že mají potřebu se vyjadřovat k celé kauze, když se jich nikdo na názor neptal.
Tak se rozhodni, jak to cítíš, myslím, že už to máš v hlavě srovnané, a že víš, co Tě jako matku samoživitelku čeká.
Arna: 11:00
Jadvinka:
a co bys třičtvrtě roku po ukončené záležitosti chtela řešit? Manžel by zřejmě (po tom, co si to vyříkali) žil dál jako mažel (a táta). Na jeho chování teď si Petra nestěžuje. Ona je ta, co s tím má problém (díky kamarádce) - ona by ho měla řešit a buď se rozvést (což jsem ji s tím jejím postojem a ne/snahou neco dělat doporučila) a nebo začít taky žít dál manželský život.