Podvedl mne, chci se rozvést a prý nejsem normální
Jsem sedm let vdaná, máme pětiletou dceru. Naše manželství je takové normální, asi jako všude. Občas nějaká hádka, jinak celkem v pohodě. Alespoň to tak bylo do doby, než jsem zjistila, že mi byl manžel nevěrný.
Byl to pro mne dost velký šok, sama bych mu nikdy nedokázala zahnout, a že něco takového udělal on, se mnou hodně zamávalo. O jeho úletu jsem se dozvěděla od kamarádky, která to měla od svého manžela. Nejdřív jsem tomu nemohla uvěřit a manžela se na rovinu zeptala.
Nezapíral, přiznal se. Prý šlo o krátký románek, který už skončil. Bylo mu nepříjemné o tom mluvit, viděla jsem na něm, že ho to hodně štve. Ujišťoval mne, že šlo opravdu jen o jednu jedinou aféru, která trvala pár měsíců, a už skončila.
Pro mne to bylo jako studená sprcha. Představa, že takovou dobu udržoval mimomanželský styk s jinou ženou a každý den se ke mně vracel a choval se, jakoby nic, je strašná. Úplně jsem mu přestala věřit. Poté, co jsem se to dozvěděla a on mi to potvrdil, jsem s ním přestala spát, vztahy mezi námi výrazně ochladly.
Myslela jsem, že to časem přejde a nějak se s tím srovnám. Ale nestalo se. Už je to víc než tři čtvrtě roku a ve mně je to zklamání stále hodně silně uložené a nedokážu mu odpustit. Říkám si, že selhal jednou, selže i podruhé a já budu za pitomou puťku.
Před dvěma týdny jsem se rozhodla, že se s ním rozvedu. Prostě už nedokážu žít s člověkem, který mne tak moc zklamal a nemůžu mu už věřit. Svým úletem totálně zničil to, co jsme společně budovali, a já se s tím nedokážu vyrovnat.
Moje žádost o rozvod ho samozřejmě šokovala, snažil se mne přesvědčit, ať se neunáhluji. Oznámil to i oběma rodičům a společným přátelům, které pravděpodobně nějak zmanipuloval, protože mi všichni promlouvají do duše a volají po mé odpovědnosti k dceři a rodině. Mou žádost o rozvod z důvodu manželovy nevěry považují za přitaženou za vlasy, podle nich bych se přes to měla přenést a nepitvat to pořád dokola. Několikrát jsem zaslechla i názor, že chlapi to tak prostě mají, že si rádi užijí bokem.
Připadám si jako blázen, najednou se to otočilo proti mně, přitom jsem to nebyla já, kdo zklamal, lhal a podváděl. Já jsem vždycky dělala všechno pro rodinu, starala se, snažila se být dobrou manželkou. A teď jsem ta, která je označena za rozbíječe rodiny a za viníka toho všeho.
Připadá vám takový přístup normální? Podpořit mne dokázala jen jedna kamarádka, ta, od které jsem se tu zprávu dozvěděla. Jinak stojí všichni proti mně. Opravdu je žena povinna nechat si v zájmu zachování rodiny od partnera všechno líbit? Nedbat na své pocity? Odpustit, i když to sama vnitřně necítí? Já jsem si svého muže přestala vážit, zhnusil se mi, nechci s ním už být. Jestli chce mít manželství, kde si bude ještě zanášet bokem, tak ať si ho má, ale s ženou, která mu to bude bez problémů tolerovat. Já taková nejsem a změnit svůj postoj nedokážu.
Jaký je váš názor? Taky vám připadá má žádost o rozvod v tomto případě unáhlená, nebo mne chápete a zachovaly byste se stejně? A pokud ne, co byste dělaly na mém místě?
11.3.2011 Rubrika: Partnerské problémy | Komentářů 229 | Vytisknout
Hodnocení článku: 3/5 Oznámkovat (hodnocení jako ve škole): 1 2 3 4 5
Související odkazy:
- Manželská krize po patnácti letech. Nejraději bych se rozvedla.
- Opustil mne kvůli mladší ženě a teď se chce vrátit
- Rozvádíme se. Prý bude usilovat o střídavou péči.
Diskuse ke článku - Podvedl mne, chci se rozvést a prý nejsem normální
Tato diskuse je otevřena jen pro přihlášené uživatelky.
Jsi normální, rozveď se. Kdyby tě miloval,kdyby o tebe stál, tak by to nikdy nepřiznal. Zapíral by jako o život, zoufale, protože by se bál že o tebe přijde. Jenže tenhle panáčk měl zřejmě potřebu se předvést před manželkou jak je o něj ve světě zájem. Odešli ho, tam kam patří.
Já byla v podobné situaci, všichni kamarádi a kamarádky, celá parta, všichni to jednak věděli a za druhé říkali, co blbneš, Vždy´t je to jinak fajn chlap. Rozvedla jsem se a přerušila styky s těmi, co věděli a nehlásili.
Když už pro nic jiného, tak pro psychickou pohodu, pro tvoje sebevědomí je to důležité. Dostat se do pozice blbky, co si všechno nechá líbit je peklo.
.gif)
dobrá kamarádka.....
Já myslím, že v případě provalené nevěry jsou jen dvě možná řešení - udělat tlustou čáru, odpustit a zapomenout, nebo rozvod. Na první řešení nemá každý. Někdo se prostě nedokáže oprostit od toho, co se stalo, ztratí důvěru, přestane druhého milovat a potom je opravdu lepší ten rozvod.
Můj názor na muže je ten, že 90% z nich jsou opravdu nevěrní, někteří jsou však tak šikovní, že se to manželka nikdy nedoví. Ale chápu, že žena s nevěrným chlapem být nechce. Je to moc těžké, ale kdo říká, že život je lehký?
Lujza: souhlasím
Grainne: 
.gif)
pavlina: co kdyby ten sex nebyl - třeba ze zdravotních důvodů? To má potom "výsostné právo" takovou ženu opustit, případně být nevěrný, protože on chudák malej musí přece naplňovat ty pudy, kterými ho obdařila příroda?
Teď by tak mohl ještě možná nosit domů kytice, plakat za dveřmi a drnkat pod oknem serenády, aby mu bylo odpuštěno a kdyby to dělal, možná bych se za něj přimluvila, ale tohle opravdu ne - projde to teď a s minimální námahou, co by se ovládal příště.
Jsem taky bytost citlivá v tomto ohledu a chápu, že je to vnímáno jako zrada na samou podstatu, základ vztahu a bez toho žádný vztah nemůže fungovat.
Někdo to má možná jinak, méně přísně, budiž a nic proti, ale nevěra není společenská norma a pokud to druhého zasáhne, nemá nikdo právo žádat, aby se s tím vyrovnával a ještě na něj kydat různé rádoby "ušlechtilosti".
Souhlasím s tvým postojem. Tvoje okolí nemá co kecat do tvýho života. Oni jsou všichni děsně chytrý, když se nejedná o ně.
Asi bych být tebou ještě zkusila tu manželskou poradnu, abych měla pocit, že jsem zkusila všechno. U mě by hodně záleželo na tom, jak se chlap bude chovat a stavět se k tomu, co provedl.
Jinak nevěra je pro mě strašná věc, rozhodně ne normální, a víc než ten samotnej fyzickej fakt mi vadí to obelhávání ve vztahu, který je s tím spojený. Já naopak asi od většiny, mám s partnerem domluvený, že kdyby se něco jako nevěra stalo, tak to chci vědět, ať o tom můžem mluvit a něco s tím dělat. A u sebe si spíš myslím, že bych se přes to přenést nedokázala, ale fakt by záleželo i na jeho přístupu....
Já bych to taky "nevydýchala" a postoj vašeho okolí je mi naprosto cizí. Ze všeho nejvíc by mi vadila ta suverenita, s jakou je to předkládáno. Ještě kdyby si sypal na hlavu kupu popela a ostatní mu přisypali, možná bych se nad tím alespoň zamyslela, ale jaké je asi spolehnutí na člověka, který chudinka malinkej, "jenom" podlehl pudům?
osobně bych se na vašem místě nerozváděla, ale rozmlouvat vám to nebudu, zjevně se přes to nechcete přenést, takže to nemá smysl. a mimochodem trestat nevěrného chlapa odpíráním sexu se mi zdá víc než nerozumné.
Němci mají jedno užitečné přísloví: Co se jednou stalo, vůbec se nestalo. Ono to po rozvodu není nijak růžové, kvůli dětem se manželé i tak musejí stýkat a domlouvat, finanční vyrovnávání taky otravuje život - zajděte si spolu do manželské poradny, chlapa svých chováním vháníš do dalších bočáků, tohle nevydrží ani světec. Jasně, udělal chybu, ale nehodlá v ní pokračovat a ty se k němu chováš, jakoby řádil denodenně.
Vypadá to teď na naprosto nefunkční vztah: nežijete intimně jako manželé skoro rok, Vám se zhnusil, nepřipouštíte obnovení důvěry. Rodina jsou pěkný sráči, tedy hlavně Vaši rodiče. Ti by měli stát za dcerou i kdyby se rozhodla pro rozvod pro jeden noční úlet. Nesouhlasím s tím, že nevěra je brána jako normální !!! Když se muži řídí penisem, tak ať si vyndají hlavu ze zadele a trochu to maskují a vždycky můžou počítat, že druhýmu šeredně ublíží, ale sobci si prostě chtějí užít a být zajímavý a frajeři, že jo.
Kirkland: A proč se má zbavit kámošky, která jediná stojí za ní a která jediná z ní nedělala blbce? Já bych přerušila spíš styky s rodiči, kteří mě navádějí, abych pro dobro ostatních vše překousla.
Gabbi+Peta: Sorry, ale jednorázová nevěra je něco jiného než několik měsíců trvající vztah. Ulítnout na večírku v opojení je sakra snadný, ale kout pikle a scházet se někde s milenou, je druhá věc.
Pokud by jsi podala žádost o rozvod hned, jak jsi se to dozvěděla, tak bych možná řekla, počkej, uvidíš, ale po tak dlouhé době když cítíš, že už s ním nemůžeš žít, tak s tebou souhlasím. Prostě jsi ho přestala milovat a žít s ním jen proto, že máte spolu dítě nemá význam.
.gif)
Nejdrive se zbav te "kamaradky".
prý existují dva druhy mužů - nevěrní, a ti o kterých se to ještě neprozradilo...
V případě nevěry myslím, že než člověk začne pátrat nebo si ověřovat, tak už dopředu by měl být rozhodnutý, jak se zachová, když se dozví...
Kamarádka asi měla držet pusu na zámek?
