Šťastné ženy - kapičku štěstí každý den

My jsme těmto směrům vždycky říkali "opékači" nebo "kotlíkáři",vzpomínám,jak jsme byli před hodně lety na dovolené v Teplicích nad Metují,a poslední den a noc nám zkazil nějaký jejich festival filmů,ke kterému patřila vystoupení různých takových skupin viz výše,a to byl takový řev,že jsme nezamhouřili oka,protože i trampové a horolezci se umí hlasitě ožrat a i když už hudebníci skončili,tak obecenstvo hlučelo až do rána...Já nemám ráda jakékoliv masové akce,vždy jsem byla individualista a mám ráda ticho a mlčení!

Já jako odchovanec port a posluchač country rádia bych na takový festival jela hned. Bohužel za 1.je to z ruky, za 2.bych neměla s kým. Manžel už je na takové akce pohodlný, kamarádku podobného ražení nemám a děti přeci jen zajímá něco jiného. Ale nazvat folk mrtvou muzikou mi připadá jako dost silné kafe, i když uznávám, že do toho tolik nevidím. Jo a Strašlivá podívaná je super, kdykoli můžu na nějaké akci u nás, ráda si je poslechnu, a líbí se i dceři

Riki: Nojo.. . Víš, pokud jde o ten první odstavec, tak jsem si teď na něco vzpomněla. Máme od února nového basistu. Dosud hrál v hardrockových kapelách, takže zcela jiný žánr, jiné festivaly atd. Když přišel do kapely, tak jedna z prvních věcí, co řekl, bylo "Texty jsou nezajímavý, lidi chtějí chlastat a skákat před pódiem, chtějí se vyblbnout." Teď s náma už absolvoval pár vystoupení a s údivem zírá, že existují i lidi, co skutečně poslouchají. Jenže rozdíl je v tom, že na ty jeho hardrockové koncerty přišlo třeba 700 lidí a na ten folkový přijde 30...

Kadla: no, jako pozvánka se to moc nepovedlo.

No, já autora znám osobně a nadřazeně to určitě nemyslel. Ono jde spíše o to, že slovo folk jakoby začínalo být mezi pořadateli/rozhlasovými stanicemi/agenturami atd. považováno za sprosté slovo. Za všechno mluví věta, kterou jsem asi před měsícem vyslechla od majitele jedné umělecké agentury, který poté, co shlédl vystoupení mé folkrockové kapely nám nabídl zastupování. "Ještěže hrajete rock, folk nikdo nechce, to je neprodejné." Bohužel je to tak, s folkovou písní neprorazíte do rádia (nejste-li Nohavica), natož do televize, na žádný větší festival na pomezí žánrů se taky nedostanete. A na folkové festivaly (vyjma těch největších, jako je Zahrada v Náměšti) chodí dnes jen malé počty diváků. To píšu z vlastní zkušenosti, páč s kapelou na takových fesťácích hráváme. Ostatně, jeden maličký pořádáme sami.
Takže, abych se vrátila k tomu článku, brala bych to autorovo vyjádření spíše jako povzdech, protože on je velkým fandou žánru a už spoustu let pro něj hodně dělá.

Kassy: S tou mladezi souhlasim. Mam totiz takovy pocit, ze se na Beatles divali nasi prarodice asi podobne. Proste kazda generace ma svoji hudbu a neni to jenom kvuli svijeni.
Folk mrtvy neni, je ho vsude plno, pokud nekdo ma zajem ho poslouchat. Patrime mezi stare trampy "v kanadach", takze Porta, Dostavniky a dalsi festivaly a koncerty byvaly povyrazenim ze vsednich komunistickych dnu. Tuto hudbu mame porad radi a hodne ji poslouchame pres internet, ale neznamena to, ze si neposlechneme neco jineho. At to uz je klasika, nebo moderni co poslouchaji deti.
Riki: Mne se ten clanek taky zda "nadrazeny" nevim jestli by se mi zdal jako pozvani na akci asi bych si radsi poslechla neco u taboraku s kamarady, ackoliv by to byla jenom amaterska muzika.

Mno, také z toho prvního odstavce cítím jakousi nadřazenost. A jestli je to jen pro "trampy v kanadách", tak si to strčte za klobouk. Hudby je naštěstí tak obrovský výběr, že člověk nemusí na akci, kde by naň pořadatelé hleděli spatra.

Tak nevím, jestli se nemám cítit kapánek uražena, přecejen si v sedmadvaceti ještě pořád připadám mladá, ale rozhodně nemůžu souhlasit s tím, že "mladí se raději svíjejí 24 hodin na poli a poslouchají střelbu z kulometu hranou z reproduktoru. Texty je nezajímají, natož hudba." Znám spoustu lidí v mém věku i o mnoho let mladších, kteří v hudbě hledají víc než "tuc tuc" rytmus a folkovou muziku nejen poslouchají, ale i sami aktivně provozují a dokonce tvoří. Folk rozhodně mrtvý není.