Šťastné ženy - kapičku štěstí každý den

Co svět světem stojí, snad vždycky chtěli mít lidé tu moc, aby dokázali ovlivnit pohlaví svého potomka. A co svět světem stojí, ještě se nikomu nepodařilo tuto vymoženost spolehlivě zajistit. Příroda je mocná a moudrá a do některých věcí si prostě mluvit nenechá.

A tak se lidé marně pachtí s různými výzkumy a zkoušejí všelijaké zaručené návody. I když je dnešní věda v tomto ohledu už hodně daleko, spolehlivý návod, jak počít právě chlapce či děvče, neexistuje.

Na druhou stranu je dobře, že díky vědeckým objevům můžeme lépe pochopit sami sebe a to, co se v našem těle odehrává. Konec konců – „práce“ na početí dítěte patří rozhodně k těm příjemnějším. Také není na škodu mít informace, které nám ve výsledku možná k ničemu nejsou, leč na druhou stranu nám jaksi rozšíří obzory.

Jeden z návodů, jak počít dítě určitého pohlaví, staví svou teorii na činnosti chromozómů. Ty jsou totiž jen dva – „x“ a „y“. Zatímco ženy mají dva chromozómy „x“, muži mají oba dva, „x“ i „y“. Pak už záleží jen na tom, který z mužských chromozómů se spojí s těmi ženskými. Když se zahnízdí „x“, narodí se holčička, „y“ zase zaručí chlapce. To je určitě velmi cenná informace, jenže jak tedy docílit toho, aby se spojily ty „správné" chromozómy?

Mezi námi – to neovlivníte, i když jakási naděje přece jenom je. Jen si člověk nesmí myslet, že to zaručeně vyjde.

Při výzkumu chování spermií s různými chromozómy bylo zjištěno, že klučičí „y“ jsou velmi rychlé a hbité, ale nevydrží moc dlouho. Holčičí „x“ jsou sice pomalejší, o to déle však vydrží.

Lze to vyjádřit i tak, že hošíčci se ženou jako o závod ve snaze být u vajíčka jako první a za sebou nechávají poněkud flegmatické, nikam se nederoucí holčičí spermijky. Ty to totiž mají na háku. Zatímco předhánějící se „kluci“ mnohdy dorazí na místo střetu ve chvíli, kdy cíl ještě není připraven, a poté v kolektivním zoufalství hromadně hynou, „holčičky“ se dostaví v poklidu, spořádaně a dosud plné sil. Navíc právě ve chvíli, kdy jim jde vajíčko pěkně naproti.

Jinak řečeno: chcete-li se pokusit počít syna, vykonejte oplozovací činnost přibližně uprostřed svých plodných dní. S největší pravděpodobností už je vajíčko tam, kde být má, a mrňaví závodníci tak mají velkou šanci, že doběhnou včas.

Toužíte-li naopak po dcerce, zahajte ofenzívu na začátku plodných dnů. Zatímco hoši si odbudou svůj vysilující sprint, holčičky si stihnou cestou udělat takový malý poznávací zájezd, pěkně si popovídají a s nepoškozenou fasádičkou se k vajíčku dostanou v okamžiku, kdy už je klučičí konkurence definitivně zlikvidována.

Jak říkám – je to jen teorie, která může a nemusí vyjít, a rozhodně bych na ni nespoléhala. Zaujala mne však ta klučičí soutěživost. Je zajímavé, jak nás chromozómy ovlivňují po celý další život. Vzpomínám si, jak jsme coby rodina chodívali pravidelně na túry. Zatímco táta s bráškou nasadili hned u východu z baráku ostré tempo, my s mamkou jsme je neustále brzdily. Nějak jsme nechápaly, kam se proboha tak ženou.

Znáte také nějakou teorii o zaručeném početí konkrétního pohlaví dítěte? Použili jste ji někdy? Povedlo se? Nebo si myslíte, že jsou to všechno nesmysly?