Maminka mu chodí uklízet a podstrojovat
Chodím s přítelem, je mu 32 let a dosud je svobodný. Přede mnou žil asi pět roků s přítelkyní, ale před dvěma lety se rozešli a od té doby je sám. Bydlí sám ve dvougarsonce, na kterou si vzal hypotéku. I já bydlím sama, zatím v pronájmu, mám dlouhodobě k dispozici pěknou garsonku mého bratra, který pracuje v Anglii.
S přítelem spolu chodíme pár měsíců, zatím se spíš tak nějak „oťukáváme“. Nicméně občas u sebe na střídačku přespíme a oba jsme se seznámili s rodiči toho druhého. A právě maminka mého přítele mi dělá vrásky na čele.
Je hodná, milá, sympatická, obětavá. Až moc, řekla bych. Každý týden chodí svému synovi důkladně uklidit v jeho bytě, při té příležitosti vypere jeho prádlo a přinese navařené jídlo na celý týden, kterým mu naláduje mrazák a lednici. Připadá mi to ujeté, aby se máma takhle starala o dospělého, samostatně žijícího syna. Já jsem o sedm let mladší než on a mojí maminku by rozhodně něco takového nenapadlo.
Vzhledem k tomu, že spolu s přítelem ještě nechodíme moc dlouho, necítím se oprávněná jejich model jakkoli otevřeně kritizovat. Občas jsem, pravda, před přítelem utrousila sarkastickou poznámku na téma opečovávaný mamánek, ale myslela jsem to spíš jako odlehčení a taky tak trochu jako impuls k tomu, aby se nad celou situací zamyslel. K tomu nedošlo, on maminčin servis bere jako něco zcela samozřejmého a normálního.
Každý víkend chodí k rodičům na oběd, dokonce i když ho trávíme spolu, v době oběda se na dvě hodiny trhne a jede se k mamince najíst. Mno… Jak říkám, chodíme spolu krátce, držím ústa. I když to není snadné. Zvlášť po mém posledním rozhovoru s jeho maminkou. To už jsem je držet nedokázala.
Minulou neděli pozvala na oběd velkoryse i mě a pak při kávě, kdy jsme seděly jen ve dvou, to začalo. Vyptávala se, zda to s jejím synem myslím vážně, jestli plánuji děti a rodinu… Takový ten klasický křížový výslech. V závěru rozhovoru mne požádala, zda bych mohla, když už s jejím synem chodím a občas u něj přespím, převzít na svá bedra péči o jeho domácnost. Tzn. pravidelný úklid, praní, vaření, nákupy.
Zůstala jsem jako opařená a odpověděla jí, že když u něj občas přespím, tak se samozřejmě do nějakého udržovacího úklidu pustím, umyju nádobí a koupelnu atd., ale nevidím důvod, proč bych měla ke své práci, svému bydlení převzít ještě roli hospodyně v jeho bytě. Myslím, že na něco takového dojde až ve chvíli, kdy spolu začneme trvale žít.
Ona mne však vůbec nepochopila. Vrhla na mne opovržlivý pohled a konstatovala, že my dnešní holky to holt máme jinak a vůbec nevíme, co to je starat se o chlapa, a snažíme se tomu všemožně vyhnout. Měla bych si prý uvědomit, že ona je už paní v letech a starost o dvě domácnosti ji zmáhá.
Nebudu to protahovat, došlo k menší hádce, protože na její poslední argument jsem jí řekla, že by si to měl uvědomit především její syn a začít se konečně chovat jako dospělý chlap. To jsem si dovolila dost. Chladně vstala a oznámila mi, že už si se mnou v tom případě nemá co říct, že vždy žila v domnění, že žena ženu nejlépe pochopí, ale jak vidí, v mém případě se zmýlila.
Od té doby jsem zaznamenala ve vztahu k příteli velkou trhlinu. Můj rozhovor s matkou jsem mu vylíčila a jeho reakce mne docela vyrazila dech. Doslova řekl, že by mě přece neubylo, kdybych tu péči o jeho domácnost převzala, protože on je údajně na něco takového totálně levý a určitě by to neuměl. Jakoby bych nemluvila s dospělým chlapem!
Přitom ve všech ostatních ohledech je naprosto v pohodě. Galantní, pozorný i dost štědrý. Nesnese, abych za sebe cokoli platila, ať jsou to večeře, kino či cokoli jiného. Je inteligentní, má rozhled, dokážeme se spolu hodiny bavit na různá témata a rozumíme si.
A já teď přemýšlím, jestli ten jeho přístup k domácnosti je u něj možné ještě změnit. Možná je jen pod vlivem své staromódně přemýšlející maminky a časem by změnil názor. V každém případě mám v hlavě pořádného brouka. Nechci se s nějakým svým rozhodnutím ohledně našeho budoucího vztahu unáhlit.
25.11.2010 Rubrika: Problémy s rodiči | Komentářů 233 | Vytisknout
Hodnocení článku: 3,1/5 Oznámkovat (hodnocení jako ve škole): 1 2 3 4 5
Související odkazy:
- Moje partnerka je líná
- Jsem „líná“ partnerka. Vyjádření k pátečnímu článku.
- Tchyně zařídila náš dětský pokojík podle svého
Diskuse ke článku - Maminka mu chodí uklízet a podstrojovat
Tato diskuse je otevřena jen pro přihlášené uživatelky.Pentlička: Stejně jako karetu, nejsem ten typ, které muži opouští...promiň nic osobního, prostě suchý fakt
Kromě toho já pracuju furt, pouze s tříletou pauzou na jednu mateřskou, takže se mě tohle netýká. A mezi námi- ten flek na kase v Tescu nebo uklízení je k mání vždy a v každém věkukdyž už se to semele... ale proč stahovat kalhoty, když brod je ještě daleko
Grainne: 10:54....neboj, nic netrvá věčně.....myslím to bydlení, mladí taky stavěli 5 let....
sharon: on je přesně ten typ, kterého by tu žádná nechtěla
Taky se nerozmýšlel, neváhal, nekroutil jak žížala a skoro ihned ji požádal o ruku. Vůbec se mu nedivím, takový poklad aby pohledal.
Grainne: a taky ta práce pokladní není žádný med....seděla jsem v ní půl roku v Albertu, děkuji nechci....
A příklad z okolí - paní kolem padesátky se "ujala" o mamánka po padesátce a plynule začala pečovat i o domácnost a blaho skorotchýně.
V praxi to vypadá tak, že přijede dvakrát do měsíce na čtyři dny, dva dny gruntuje mazlíkovi, dva dny jeho "nemocné" mamince a do toho jim vyvařuje a zařizuje...
Zkrátka idyla.
Každý si ji představujeme jinak, že?
Grainne: Netuším, zda ženské tak moc podléhají tlaku okolí, spíš si myslím, že pracovat jsou prostě ekonomicky přinucené, z jednoho platu nevyjdou a možná i těch pár korun, které si po všech těch výdajích vydělají, je přínos( nebo alespoň přínos psychologický- snažím se, abych do rodiny nějaké peníze přinesla). A na druhou stranu- dnes máme muže už hodně "emancipované", není jim po chuti živit ženu a celou rodinu ze svého příjmu, takže pro klid doma jde pracovat.
sharon:
tady by uklidily leda ty dvě dámy...na Barrandově myslím dávali takový superuklízecí pořad. Budiž nám odpuštěno, bydlíme ve squatu v rekonstrukci - věčné asi.
Grainne: 10:46....a kuš, copak jsi porodila zmetka ,....já taky blahořečím bohu za moji snachu , ne že kvůli synovi , s tím problém nemám a nikdy jsem neměla ( samochvála smrdí, vím).....ale ze to jak všechno zvládá, dům, 3 děti atd....šije, plete, dobře vaří a ty její dorty....fakt říkám to celách 18let- kluk měl z pekla štěstí....
Pentlička: no...ony ty pokladní v Tescu zase doma nemívají takové atraktivní kusy, o které by se rvaly atraktivní, plodné krasavice, držme se v realitě.
Takovej Pepan, kterej fachá kdesi na stavbě, obvykle, pokud vlastní manželka není mimořádná prudička, namá okolo 50tky náladu honit po nocích kočky po bárech.
Zato mladé, atraktivní lovkyně, ty ano, ty by si měly dávat pozor na konkurenci a snažit se zabezpečit.
Jinak práci pokladní - no tak tu seženu, jen zvednu zadek od PC, s tím bych si hlavu nedělala. Není to ovšem model pro ženy, budující skutečnou kariéru, případně pro které je práce koníčkem, to opravdu ne.
Pentlička: tyhle ženy muži neopouší
Grainne: Grainne:
jen kdyby se přiznaly všechny děfčice co jim chodí maminky uklízet a vařit....
a....: A až tě takový páníček po 25 letech manželství opustí, tak budeš nahraná jako žena v domácnosti, bez práce, bez praxe.
sharon: a to já bych jí klidně řekla, že tedy maminku mu opravdu neumím nahradit..............
Jen ať se holka dál snaží.
Jinak mám všechno, včetně tchýně, ba dokonce sama tchýní jsem, ale zatím se ke mně jezdí na kafe a svou snachu si nemůžu vynachválit, taková velmi pragmatická osůbka, ví, co je ten můj zmetek zač a ví si s tím rady.
a....: o to přece jde, je to určitá volba.
Spíš jde o to, že mnohdy ženy takhle nevolí, protože se bojí společenského opovržení - tady se toho objevilo dost a potom vpodstatě proti své vůli plní společenský úkol údernice.
Málo lidí navíc umí opravdu dobře počítat - pokladní v mnohých supermarketech snad ani nemají plný úvazek, od toho odečíst náklady na dopravu....těch pár korun, co bych tam vydělala, hbitě ušetřím na lepší organizaci domácnosti.
My jako rodina zvládáme všechny modely podle potřeby a momentální situace, což bych v dnešní době považovala za ideální, je to velice flexibilní a dá se tak slušně čelit neočekávaným událostem.