Na sestřinu svatbu máme přijít bez dětí. Je to normální?
Ráda bych se zeptala na váš názor na situaci, která vznikla v naší rodině. Moje sestra se bude vdávat a natvrdo prohlásila, že na své svatbě nechce žádné malé děti, které by mohly její průběh nějak narušovat. Překvapilo to nejen mne a mého manžela, ale i rodiče.
Máme totiž dojem, že jsme především rodina, a to včetně dětí. Svatba sestry je proto rodinná událost a nepřipadá nám normální z ní někoho vyčleňovat. Tím spíš malé děti.
Proč mně to tak zaskočilo. O svatbě sestra mluví už delší dobu, na podzim nám s jejím přítelem sdělili, že konat se bude v červnu. V té chvíli o zákazu vstupu dětí nepadlo ani slovo. Nikoho z nás to ani nenapadlo, obzvlášť, když začala sestra plánovat, koho pozvat z širšího příbuzenstva atd. A také se svěřila, že chce klasickou svatbu, bílé šaty, závoj a tak.
Máme s manželem dvě dcery, šestiletou a čtyřletou. A obě se těší, že půjdou za družičky. Aniž by mne cokoli nekalého ze strany mé sestry napadlo, jsem jim to totiž slíbila. Obě tím doslova žijí, pořád chtějí, abych jim vyprávěla, jaké budou mít šatičky, doma si na svatbu hrají a vzájemně si trénují nošení závoje.
A teď přišla sestra s tím, že děti na svatbě ne a to ani ty mé, tedy její neteře. Doslova mne to zmrazilo, řekla jsem jí, jak se holky těší na to, jak budou družičky, že o ničem jiném pomalu nemluví, jak moc je ranní, když se dozví, že na svatbu nesmějí. Na to mi sestra řekla, že se s tím budou muset nějak vyrovnat a dodala, že svatba je především její den, ona bude ta hlavní a nechce, aby se někdo rozplýval nad mými dcerkami, jaké jsou roztomilé družičky. Prý by na sebe strhly veškerou pozornost. A navíc by jí vadilo, že by děti mohly třeba zlobit, moc mluvit, běhat a křičet, což by celou svatbu narušovalo.
Zůstala jsem jako opařená. Je mi z toho nanic. Mám sto chutí tedy sestře žíct, že když nemůžeme na její svatbu všichni jako rodina, tak na ni nepřijdeme nikdo. Ale jak to vysvětlím svým dcerkám, to opravdu netuším. Jasně, vyrovnají se s tím, ale budou z toho asi hodně smutné.
Připadá vám chování mé sestry normální?
11.4.2013 Rubrika: Život a vztahy | Komentářů 243 | Vytisknout
Hodnocení článku: 3/5 Oznámkovat (hodnocení jako ve škole): 1 2 3 4 5
Diskuse ke článku - Na sestřinu svatbu máme přijít bez dětí. Je to normální?
Tato diskuse je otevřena jen pro přihlášené uživatelky.
sqwela: 14:06 No to si ale neuzijes svatbu, kdyz budes muset hlidat svedkyni a svagra. Jestli by nebylo lepsi je nepozvat aby te o pulnoci nezastinili 
.jpg)
Monik, no jo, říkal trhliny - fissury-ale to je léčitelné, jakýsi sprej mi na to dal, jen to nepříjemně bolí při záchodových činnostech..a s tím mým terapeutem krasavcem - jejda, nestraš! kdo by mě pak léčil? nemůžu vojet každýho krasavce, kterej se mi naskytne v okolí, to bych se u-ojížděla k smrti, víš, kolik jich máme třeba v práci?? :-) 
Lenniss: Nějak nechápu, všichni jsme rodina a to je tedy povinnost je všechny na svatbě mít? To si nemůžu vybrat ve své rodině, koho tam chci mít? Můj názor je, že to, že to, že je někdo rodina, mi na nic nedává automatický nárok. Ono všeobecně něco přepokládat se nevyplácí..
Almega: No právě, přesně něco takového jako s tím kojením jsem měla na mysli. Prostě dítě a mateřství nade všechno. Samozřejmě zájmy dítěte jsou na prvním místě, je na mě 100% závislé, ale to přece neznamená v tu vteřinu a na tom cm, co to nastane. Taky se mi to stalo, prostě jdeme s protějškem v Ikei a tam najednou sedí na pohovce ženská, prso venku a kojí. Úplně mě to šokolo, prostě člověk jde obchodem a nečeká to. Bylo mi to docela nepříjemné, když jsem tam byla s přítelem, kojení se něco přirozeného, ale prso je snad pořád prso a nahá ženská je nahá ženská.
Almega: já ten "klut matky" úplně nesnáším! já jsem máma a kdo je víc? dřív se to tak neřešilo, maminka byla na prvním místě, u doktora a tak, kde je to potřeba a je to v pořádku, ale nebylo to takové přehnané.."ekluje" se mi to!
s těma šatička, poradím segře ten bazárek a uvidíme, něco tam snad bude :-)
Verera: chichi, však já se jenom dívám! můj koloušek je taky černovlasej, hnědovočko s dlouhýma řasama..pravda, vlasů už moc nemá, za to má jiný kvality ale nebýt zadaná, tak se normálně platonicky zaláskuju a budil by mě ze sna!
teahot: A pán byl sám nebo tchyně byla v první řadě obecenstva?
sqwela: 14:02 
streva popraskaly?
Ja ti zrovna psala do vzkazu jak pokracujete se svatbou 
Hele, treba svatba ani nebude, kdyz je ten psyholog tak krasnej
.gif)
Monik: 
hraný,se z tebe picnu
sqwela: Tak v tvém případě je dítě na svatbě nutnost. Možná by i mohlo provést nějakou neplechu, třeba na sebe zvrhnou dort. Být zaplácnuté dortem a muset se olízat, to je to, po čem mnoho dětí marně touží. Maminka(tvá) by řešila tento problém, tím by tvé nedostatky v jejích očích pozbyly na významu , tobě rozruch navadí a ty bys měla od matky klid - prostě idylka
Ale moc si toho psychologa neprohlížej, takhle před svatbou
loupák: teahot:Treba to bylo hrany. Jako pulnocni prekvapeni pro hosty. Kdyz to bylo tak pekne nacasovany
teahot: 13:51
Tak to me dostalo.
Takze ji nakonec znicil svatbu "parchant" tchan a "parchant" svedkyne
njn. To co nejvic NEchceme se nam nakonec stejne nevyhne
.jpg)
sqwela: 
super,že sis svatbu pořešila
Jak to vzala máti?
sqwela: Jee, pekna nova ikonka 
Lissie: promin,ale právě proto,že jsem všichni rodina,mě příjde trapný vykázat vlastní neteře ze svatby
sqwela: tohle jsem taky nechala na matkách družiček. byly nadšené, holky byly nadšené... já jsem jen řekla, když to chcete, tak si to ošéfujte 
