Na sestřinu svatbu máme přijít bez dětí. Je to normální?
Ráda bych se zeptala na váš názor na situaci, která vznikla v naší rodině. Moje sestra se bude vdávat a natvrdo prohlásila, že na své svatbě nechce žádné malé děti, které by mohly její průběh nějak narušovat. Překvapilo to nejen mne a mého manžela, ale i rodiče.
Máme totiž dojem, že jsme především rodina, a to včetně dětí. Svatba sestry je proto rodinná událost a nepřipadá nám normální z ní někoho vyčleňovat. Tím spíš malé děti.
Proč mně to tak zaskočilo. O svatbě sestra mluví už delší dobu, na podzim nám s jejím přítelem sdělili, že konat se bude v červnu. V té chvíli o zákazu vstupu dětí nepadlo ani slovo. Nikoho z nás to ani nenapadlo, obzvlášť, když začala sestra plánovat, koho pozvat z širšího příbuzenstva atd. A také se svěřila, že chce klasickou svatbu, bílé šaty, závoj a tak.
Máme s manželem dvě dcery, šestiletou a čtyřletou. A obě se těší, že půjdou za družičky. Aniž by mne cokoli nekalého ze strany mé sestry napadlo, jsem jim to totiž slíbila. Obě tím doslova žijí, pořád chtějí, abych jim vyprávěla, jaké budou mít šatičky, doma si na svatbu hrají a vzájemně si trénují nošení závoje.
A teď přišla sestra s tím, že děti na svatbě ne a to ani ty mé, tedy její neteře. Doslova mne to zmrazilo, řekla jsem jí, jak se holky těší na to, jak budou družičky, že o ničem jiném pomalu nemluví, jak moc je ranní, když se dozví, že na svatbu nesmějí. Na to mi sestra řekla, že se s tím budou muset nějak vyrovnat a dodala, že svatba je především její den, ona bude ta hlavní a nechce, aby se někdo rozplýval nad mými dcerkami, jaké jsou roztomilé družičky. Prý by na sebe strhly veškerou pozornost. A navíc by jí vadilo, že by děti mohly třeba zlobit, moc mluvit, běhat a křičet, což by celou svatbu narušovalo.
Zůstala jsem jako opařená. Je mi z toho nanic. Mám sto chutí tedy sestře žíct, že když nemůžeme na její svatbu všichni jako rodina, tak na ni nepřijdeme nikdo. Ale jak to vysvětlím svým dcerkám, to opravdu netuším. Jasně, vyrovnají se s tím, ale budou z toho asi hodně smutné.
Připadá vám chování mé sestry normální?
11.4.2013 Rubrika: Život a vztahy | Komentářů 243 | Vytisknout
Hodnocení článku: 3/5 Oznámkovat (hodnocení jako ve škole): 1 2 3 4 5
Diskuse ke článku - Na sestřinu svatbu máme přijít bez dětí. Je to normální?
Tato diskuse je otevřena jen pro přihlášené uživatelky.
sqwela: vidis. Mas jinou ikonku tak me hned nedoslo 
o koho jde. Tak drzim palce
.jpg)
křeček: mně jde za svědka nejlepší kamarádka, je to šťouplina, moc hezká, tak doufám, že se nestane něco podobnýho! 
naštěstá oba otcové jsou pupkatá páprdové, takže tady snad nic nehrozí ovšem švagr je kus! budu ji muset hlídat 
.gif)
sqwela: 
tak to je dobře,to víš,zdraví neošidíme,to se ozve,když není něco v pořádku a u tebe to bylo teda pěkně dlouhodobí
...
...říkáš-pěknej psychológ? štíhlí jako topol?
.JPG)
sqwela: nojo, ty máš opačné starosti, než sestra autorky článku, to chápu, že tě štvou ty její "malicherné" obavy, aby dětičky nenarušily průběh.
Ale věř mi, znám spoustu dětiček, které by ten obřad dokázely na místě zrušit.
teahot: rikala sem, ze vetsinu svateb znici dospeli
teahot:
no nevěsta si uměla vybrat svědkyni 
loupák: doma naprostá pohoda, skoro jako klid před bouří, očekávám brzký zvrat tak dlouho to naši prostě nemůžou vydržet :-) ale i můj psychológ si všiml jakési změny u mně, prý působím najednou jaksi vyrovnaně! a já jsem si poprvé za tu dobu, co k němu chodím, všimla, jak je to krásnej chlap! dřív jsem to přes to neustálé bulení ani neregistrovala a dokonce poslední dobou spím jako miminko
jen střeva mi jaksi popraskaly, zrovna dnes mám za sebou kolonoskopii a trošku mi to odnesl zažívací trakt..no mám já zapotřebí se furt nervačit? matka bude mít na starosti hlídat mrňouse - to už jsme jí se segrou zadali jako úkol dne a hotovo :-)
sqwela: tak to je dobře,že si se k tomu takhle postavila a v podstatě i je to geniální,jak zabavit maminku,aby se MOC nestarala...už se ti to blíží viď? doma klid?
teahot: to mě parádně pobavilo! :-)
loupák: šmarjá, to je jako moje vlastní sestra
ta je taky dokonalost sama, krásná, štíhlá, parádní barák postavili, auto má z tuzexu, peněz jako želez a hodnýho chlapa a príma prcka..ale že bych si z toho rvala vlasy na hlavě? to né, a když někdy trošinku zažárlím, vždycky si připomenu " je to hysterka! nemá to lehký " tak jí ten její "blahobyt" prostě přeju. a na svatbu je zvu aji s dcerou, aspoň se bude matka věnovat vnučce a mladší dcérenku nechá v klidu dejchat
teahot: 
tak to je síííla!!!
Verera: ve tvém podání to zas tak špatné není :-) umíš se na věc podívat s odstupem
Tvá sestra má samozřejmě právo rozhodnout koho chce nebo nechce mít na svatbě, ale já si třeba nedokážu představit, že bych řekla švagrové atˇ nechá děti doma, že je nechci na své svatbě. Kdyby mi sestra řekla, že tam našeho syna nechce nešla bych tam. Jinak před čtyřmi lety jsem byla na svatbě kamarádky, která tam nechtěla děti, protože nechtěla aby jí nějaký "parchant" zničil svatbu nebo na sebe strhl pozornost. Vše probíhalo v pohodě než přijela její svědkyně - kratičká minisukně a korzet, který jí nejen nadzvedl poprsí, ale také odhalil pupík. To vše v rudé barvě a k tomu černé kozačky na vysokém podpatku. Zhruba kolem půlnoci přestala hrát hudby a ze zákulisí bylo slyšet divné zvuky, pak spadl jeden ze závěsů a nám se naskytl úžasný pohled. Svědkyně ležící na zádech na stole s rozepnutým korzetem, tchán nevěsty s holým zadkem, kalhoty u kotníků a nohy svědkyně za krkem. Co následovalo je myslím jasné. Jaké měla nevěsta šaty nebo účes si nepamatuji, ale na svědkyní asi hned tak nezapomenu.
sqwela: třeba je to jako v tom filmu,,Ve stínu mé sestry,,,jedna krásná,chytrá,v životě jí všechno vychází,lidé jí obdivují,je pokaždý středem pozornosti a ty její dokonalý holčičky,prostě k sežrání no a druhá je pravý opak,tak si holt ten den D,chce vychutnat aspoň jednou v životě,nebýt tím stínem,ale být na výsluní
...ale to už hodně fantazíruju
anhelli: Tak nějak si to taky představuju:
sestra: Tak, už je snad všechno zařízeno, ještě rozeslat pozvánky.
Veronika: Počkej a co šaty pro holky?
s: Jaké šaty?
V: No přece pro družičky.
s: Jaké družičky, já nemám družičky.
V:Jak to že ne? Chtěla jsi klasickou svatbu. K té družičky patří. Holky se už strašně těší, to jim nemůžeš udělat.
s: No to ne, já družičky nechci. Je to můj den, já chci být středem pozornosti. Lidi se pak rozplývají nad družičkami, jaké jsou to roztomilé holčičky a nevěsty si nikdo ani nevšimne. Vlastně jsem to chtěla úplně bez dětí, píšu to v pozvánce. Podle mě svatba pro děti není, nudí se, křičí, pořád je někdo musí hlídat, rodiče je odvážejí brzo domů a vlastně si rodiče svatbu ani neužíjí a děckám je líp někde jinde.
