Chci žít jako člověk. Jsem proto nezodpovědná?
Je mi osmadvacet let, před dvěma lety jsem se vdala a máme roční holčičku, se kterou jsem na mateřské. Mám hodného manžela, který je skvělým otcem pro naši holčičku, akorát se nemůžeme shodnout v jedné věci. Mě totiž strašně trápí to, jak žijeme. Teda jak bydlíme. A to manžel není schopný pochopit a v poslední době se kvůli tomu čím dál více hádáme.
Po svatbě jsme měli velké štěstí, protože jsme získali od jeho babičky dvoupokojový byt. Ona už v něm sama žít nemohla, má potíže s pohyblivostí a vzala si ji k sobě dcera (manželova máma). Byt měla babička v osobním vlastnictví, ještě za dědečkova života ho odkoupili.
Samozřejmě, že jsem za tu možnost byla strašně vděčná, nemuseli jsme řešit hypotéku ani drahý pronájem. Bydlíme ve svém. Přesto úplně spokojená nejsem. Těšila jsem se, že si náš společný byt začneme zařizovat po svém, ale dosud jsem se toho nedočkala. Krátce po svatbě jsem otěhotněla a šla na rizikové těhotenství, teď jsem na mateřské a peněz nazbyt nemáme, respektive nežijeme si špatně, manžel nás v pohodě uživí, ale jak on říká, je to jen na jistotě jeho příjmu a dneska člověk nikdy neví, co přijde, že třeba může tu práci ztratit.
A tak odmítá jakoukoli možnost úvěru. Přitom bychom nepotřebovali moc, propočítávala jsem to a bohatě by nám stačilo nějakých 200 000 na splátky asi 4 000 měsíčně a měli bychom byt jako klícku. Ale on je úplně zatvrzelý a nechce o tom ani slyšet.
My totiž bydlíme docela zoufale, stydím se sem kohokoli pozvat na návštěvu. Pořídili jsme si jen pár drobností jako nové záclony a hlavně vybavení pro dcerku, jinak je tady všechno po babičce. Je to už starý nábytek, všechno vlastně původní. Kuchyňská linka stará skoro padesát let, umakartové koupelnové jádro, které jsme alespoň potapetovali, i tu linku jsme oživili tapetou, ale stejně je to vidět, že je to taková z nouze ctnost.
V obýváku je nábytek doslova z roku raz dva, skříň a nějaký prosklený sekretář ještě z padesátých let minulého století. 
Jediné, co je trochu novější, je sedačka, kterou si babička s dědou pořizovali v devadesátých letech. Takže i ta už má vlastně něco za sebou, navíc my ji každý den rozkládáme, protože na ní spíme, ten druhý pokoj jsme nechali jako dětský.
Jsem z toho vážně nešťastná, chtěla bych si byt zařídit po svém, moderně, světle, hezky. Místo toho tady od rána do večera koukám na ty staré hrůzy a nemám šanci s tím cokoli udělat.
Manžel mi vyčítá „nenažranost“, prý nemůžeme mít všechno hned, vzít si úvěr kategoricky odmítá, prý můžeme začít šetřit a postupně si kupovat to, na co budeme mít. Jenže to může trvat pěkně dlouho, než bude všechno hotové.
Nechci vypadat jako nějaká nevděčnice, je mi jasné, že zbytečně se zadlužovat je hloupost, ale tohle přece není zbytečné. Přece by mu mělo záležet na tom, v jakém prostředí vyrůstá jeho dítě.
Jak jste se zařizovali vy? Využili jste nějaké půjčky, nebo jste si na všechno postupně ušetřili? Já si totiž myslím, že bez půjčky to dneska prostě nejde.
10.1.2012 Rubrika: Partnerské problémy | Komentářů 240 | Vytisknout
Hodnocení článku: 3/5 Oznámkovat (hodnocení jako ve škole): 1 2 3 4 5
Diskuse ke článku - Chci žít jako člověk. Jsem proto nezodpovědná?
Tato diskuse je otevřena jen pro přihlášené uživatelky.
Kozoroh18: jo, skvělá firma, byla jsem tam před lety na brigádě v kanceláři. Padla mi tam do oka cedulka s úroky- nejnižší byl 200%. 
Nevím jestli to nějak změnili. Ono se to nezdá, ale pokud si člověk půjčína 3 měsíce a už za týden mu doma zvoní agent pro první splátku, tak ty úroky docela skáčou a navíc ta použitelná částka je vlastně nižší než se zdá.
Při těch reklamách jsem taky měla chuť nadávat. To je zaměřené na ty chudší penězi i duchem, ti snáz podléhají reklamám i iluzi, že bez něčeho nemůžou být , ale ti potom taky mnohem snáz končí na ulici.
Pokud si rodina vezme úvěr na něco dost nutného a dá si to pod stromeček, aby tam vůbec něco měla, třeba ledničku, tak to snad je ještě jakžtakž pochopitelné (i když úvěr s nějakým slušným úročením), ale jinak je to nesmysl.
.JPG)
Lissie: to je přesný
taky jsem pár měsíců konečně ve svém, ve čtyřiceti poprvé a ten pocit je fakt bezva a opravdu si to považuju...
.jpg)
Momentálne taky resime pujcku na nové auto. Bez auta se do práce nedostanu a bez práce muzu pod most.... jednoduchá matematika. Auto co máme 9 roku se zacíná prodrazovat opravama navíc jezdit benzínem skoro 2tisice km mesicne neni zrovna ekonomicky. Dokazu zit z ruky do huby a skudlit, ale proste na bydleni a auto se podle me pujcit holt musi, bez zbytku se v nejhorsim obejdu. 
.gif)
Lissie: přesně, důležitý je mít čisto a voňavo, čisté peřiny, čistý ubrus, podlahu.......a mít co do "huby"......
Lissie - asi tak nějak.
lee: Právě. Já jsem ve svém teď chvíli a je to úžasné blaho. Po letech spolubydlení a pak harcování po podnájmech je prostě úžasné mít něco svého. Ať už to vypadá jakkoli. Samozřejmě jsme si to zařídili podle svého, ale v rámci možností, takže dost provizorně, ale i tak je to boží. Hlavně, že má člověk své. Razím heslo, že je to fuk, že mám ošklivou kuchyňskou linku, klidně můžu vzít sekerku a roztřískat ji. Sice pak nebudu mít žádnou, protože na novou nemám, ale udělat to můžu, protože je MÁ. A to mi k bezva pocitu stačí, zbytek přijde časem.
Zvědavka - čemu se chechtáš?
Kozoroh18: 
já nevím, vždyť i zástupci providentu a jiných podobných si chtějí vydělat.
Současný nábytek je opravdu dost nekvalitní a většinou se mi ani nelíbí... Výhoda je, když si člověk aspoň trochu umí třeba opravit staré věci, my ještě nekoupili žádné dveře, všechny co máme, jsme obrousili, vykytovali a natřeli..ale chápu, že né každý má tuhle možnost...
Katko, kolik maminek by bylo rádo, že mají milujícího manžela. Mohlo se stát, že maminka manžela mohla babičky byt ponajímat aby si přilepšila a vaše rodinka mohla žít někde v pronajmutém a to by bylo dnešní finance - nájem a to by asi také nemohlo být vše hned. Ono je krásné mít vše nové, koukni ve svém okolí zda jsou všichni co to mají opravdu šťastní a možná zjistíš, že máš důvod zahodit své starosti za hlavu. Také jsme začínali ve starém a mohu říct, že jsme o nic nepřišli. Možná se rozhodnete pro stavební úpravu bytu a to by vám pak ani ten nábytek prodražený půjčkou nemusel vyhovovat.
evropka: sharon: jojo provident jsem myslela, jen jsem nevěděla jestli můžu napsat jméno... znám pár lidí, co si tam půjčujou a nejsou to kupodivu úplný negramotný blbci, i když se mi to těžko chápe...asi je to tlak společnosti, nebo co..
.jpg)
lee: provident že jo?no to je kvalitní firmatam si snad půjčí jen slepej a hluchej dohromady
Kočkomilka:souhlas já nemohla sehnat nový nábytek několik let dle představ....hrozný šunty co nabízejí
Nevím,jestli se díváte,ale na Primě běžel seriál Životní úklid.Sponzorem bylo Breno koberce a Asko nábytek.Takže lidem vybílili pokoj a zařídili soudobým nábytkem. Občas jsem si říkala, že lidi spláčou nad výsledkem a budou nostalgicky vzpomínat na to staré,ale kvalitní.
