Chci žít jako člověk. Jsem proto nezodpovědná?
Je mi osmadvacet let, před dvěma lety jsem se vdala a máme roční holčičku, se kterou jsem na mateřské. Mám hodného manžela, který je skvělým otcem pro naši holčičku, akorát se nemůžeme shodnout v jedné věci. Mě totiž strašně trápí to, jak žijeme. Teda jak bydlíme. A to manžel není schopný pochopit a v poslední době se kvůli tomu čím dál více hádáme.
Po svatbě jsme měli velké štěstí, protože jsme získali od jeho babičky dvoupokojový byt. Ona už v něm sama žít nemohla, má potíže s pohyblivostí a vzala si ji k sobě dcera (manželova máma). Byt měla babička v osobním vlastnictví, ještě za dědečkova života ho odkoupili.
Samozřejmě, že jsem za tu možnost byla strašně vděčná, nemuseli jsme řešit hypotéku ani drahý pronájem. Bydlíme ve svém. Přesto úplně spokojená nejsem. Těšila jsem se, že si náš společný byt začneme zařizovat po svém, ale dosud jsem se toho nedočkala. Krátce po svatbě jsem otěhotněla a šla na rizikové těhotenství, teď jsem na mateřské a peněz nazbyt nemáme, respektive nežijeme si špatně, manžel nás v pohodě uživí, ale jak on říká, je to jen na jistotě jeho příjmu a dneska člověk nikdy neví, co přijde, že třeba může tu práci ztratit.
A tak odmítá jakoukoli možnost úvěru. Přitom bychom nepotřebovali moc, propočítávala jsem to a bohatě by nám stačilo nějakých 200 000 na splátky asi 4 000 měsíčně a měli bychom byt jako klícku. Ale on je úplně zatvrzelý a nechce o tom ani slyšet.
My totiž bydlíme docela zoufale, stydím se sem kohokoli pozvat na návštěvu. Pořídili jsme si jen pár drobností jako nové záclony a hlavně vybavení pro dcerku, jinak je tady všechno po babičce. Je to už starý nábytek, všechno vlastně původní. Kuchyňská linka stará skoro padesát let, umakartové koupelnové jádro, které jsme alespoň potapetovali, i tu linku jsme oživili tapetou, ale stejně je to vidět, že je to taková z nouze ctnost.
V obýváku je nábytek doslova z roku raz dva, skříň a nějaký prosklený sekretář ještě z padesátých let minulého století. 
Jediné, co je trochu novější, je sedačka, kterou si babička s dědou pořizovali v devadesátých letech. Takže i ta už má vlastně něco za sebou, navíc my ji každý den rozkládáme, protože na ní spíme, ten druhý pokoj jsme nechali jako dětský.
Jsem z toho vážně nešťastná, chtěla bych si byt zařídit po svém, moderně, světle, hezky. Místo toho tady od rána do večera koukám na ty staré hrůzy a nemám šanci s tím cokoli udělat.
Manžel mi vyčítá „nenažranost“, prý nemůžeme mít všechno hned, vzít si úvěr kategoricky odmítá, prý můžeme začít šetřit a postupně si kupovat to, na co budeme mít. Jenže to může trvat pěkně dlouho, než bude všechno hotové.
Nechci vypadat jako nějaká nevděčnice, je mi jasné, že zbytečně se zadlužovat je hloupost, ale tohle přece není zbytečné. Přece by mu mělo záležet na tom, v jakém prostředí vyrůstá jeho dítě.
Jak jste se zařizovali vy? Využili jste nějaké půjčky, nebo jste si na všechno postupně ušetřili? Já si totiž myslím, že bez půjčky to dneska prostě nejde.
10.1.2012 Rubrika: Partnerské problémy | Komentářů 240 | Vytisknout
Hodnocení článku: 3/5 Oznámkovat (hodnocení jako ve škole): 1 2 3 4 5
Diskuse ke článku - Chci žít jako člověk. Jsem proto nezodpovědná?
Tato diskuse je otevřena jen pro přihlášené uživatelky.
kubikm: vyrábí se z dýhované dtd desky.Jenže pak prádelník nestojí v akci 1299 Kč,ale asi čtyřnásobek. Výrobce nesleduji,ale solidní stolař to umí vyrobit. Dnes jsem ráda, že nezbyly peníze z hypo a nechali jsme si skříňky z r.86.Protože dubová dýha přežila 2 děti a několik zvířat, sem tam něco posunu a přehodím a jsem spokojená.
.gif)
Kočkomilka: přesně.....souhlas....
s tou sedačkou naprostý souhlas.....
lee: nebo jak nese ten starý počítač a soused mu vrazí do úst vizitku...a hned budou mít novej.....klidně to řekni...Provident ??????
Docela tě chápu,ale nepůjčuj si. Určitě ne teď, když máte jen jeden příjem. Teď si řekneš jen 4 tisíce,ale co když manžel přijde o práci? Jsi na MD, tak zkus vymyslet,co by šlo udělat za málo peněz svépomocí. Přelakovat nábytek, ušít polštářky, nalepit tapetu atd. Umakartové jádro není žádný skvost,ale důležité je,abys měla čisto.Návštěvy se budou dobře cítit tam,kde je milo a nemusí to být v extra super designovém obýváku.Půjčky jsou past, v pořadu JSS nabízejí "půjčku na lepší bydlení",např.270 tisíc na 17 let za 1700 měsíčně. Spočítej si to navýšení.Tlak je obrovský-televize, časopisy, bydlení "celebrit". Dcera má v pronájmu taky ten moderní trendy nábytek-na pár let, je to jen potažené lepším papírem.Sedačka je po 5 ti letech na vyhození,je prosezená. Kdůli tomu si dělat dluhy nepovažuji za rozumné.
.JPG)
PEGG: nemůžu tady asi říkat název, ale ta reklama na půjčku, co běžela v televizi vždycky před vánocemi mě úplně přiváděla k šílenství: jak tam paní říkala, že neměli na dárky a tak zavolali a dcera měla lyže a ještě zbylo na boty a pak tam seděli šťastně u stromečku i s tou co jim půjčku zařídila...
kareta: sharon: 
to si budu pamatovat pro příště, ono je těch firem spousta
.jpeg)
No s těmi nabídkami půjček všeho druhu mě neskutečně štvou, někdy už jsem i sprostá, když někdo na druhém konci drátu nepochopí, že NE opravdu znamená NE!
Líbilo se mi jak to vyřešil můj šéf, volali z banky, jak na tom jsme s penězi? Než stačili nabídnout půjčku, tak šéf povídá: S penězi jsme na tom dobře, chcete nějaké půjčit? Kolik dáte na víc?"
A nejvíc alergická jsem na slovíčko ZADARMO to vím, že by mě to stálo spoustu peněz
lee: já zase není dlouho řekla...když to za mě budete splácet, mileráda se vám upíšu.....
lee: já jim řekla, že než abych spořila s tak mizerným úrokem, co nabízí, tak ty prachy raději prochlastám a budu mít dobrou náladu. Už mi pár měsíců nezavolali
sharon: jednou volali, co bych na to říkala, kdybych měla do rána na účtě asi 300000,- tak jsem se zeptala, jestli mi je dají a bylo to vyřešený hned
kareta: evropka:
kdyby se mi rozbila pračka,tak si ji na splátky asi vezmu taky, sice mám valchu na půdě, ale přeci jen je to s pračkou jednoduší...
Verera: stačí sledovat chvíli reklamu a hned víš, bez kolika věcí se v žádném případě určitě nikdy neobejdeš
a ještě ...proč by si nemohla někoho domů pozvat, třeba na kafíčko? nechápu....
evropka: moje děti normálně kálely... Hovínka...od roku jedly normálně, tak ty hovínka smrděly jak ty naše...jako hovna...tak nevím...ale už vím, proč mi Nina Ricci páchne
tak mi to nedalo...co kdyby paní začala prodávat ****, aby to nebyla reklama....aby si vydělala 4000 na tu splátku, musela byx prodat za 15 000...to bych ji tedy opravdu chtěla vidět....
brala jsem to jen jako přivýdělek, kdy si čas může určit zcela sama...protože třeba úklid a pod už je časově určený....
druhá věc...babičku někdy na návštěvu domů nevezme?
nábytek je to poslední, nad čím bych uvažovala...dnes už není kvalita ani v IKEA....nábytek se ze dřeva už nevyrábí...
evropka: ....to bylo i škoda ty pleny prát....
.jpg)
kareta: nevím jak u vás,ale naše děti měly vůni stolice nina ricci
