Chci žít jako člověk. Jsem proto nezodpovědná?
Je mi osmadvacet let, před dvěma lety jsem se vdala a máme roční holčičku, se kterou jsem na mateřské. Mám hodného manžela, který je skvělým otcem pro naši holčičku, akorát se nemůžeme shodnout v jedné věci. Mě totiž strašně trápí to, jak žijeme. Teda jak bydlíme. A to manžel není schopný pochopit a v poslední době se kvůli tomu čím dál více hádáme.
Po svatbě jsme měli velké štěstí, protože jsme získali od jeho babičky dvoupokojový byt. Ona už v něm sama žít nemohla, má potíže s pohyblivostí a vzala si ji k sobě dcera (manželova máma). Byt měla babička v osobním vlastnictví, ještě za dědečkova života ho odkoupili.
Samozřejmě, že jsem za tu možnost byla strašně vděčná, nemuseli jsme řešit hypotéku ani drahý pronájem. Bydlíme ve svém. Přesto úplně spokojená nejsem. Těšila jsem se, že si náš společný byt začneme zařizovat po svém, ale dosud jsem se toho nedočkala. Krátce po svatbě jsem otěhotněla a šla na rizikové těhotenství, teď jsem na mateřské a peněz nazbyt nemáme, respektive nežijeme si špatně, manžel nás v pohodě uživí, ale jak on říká, je to jen na jistotě jeho příjmu a dneska člověk nikdy neví, co přijde, že třeba může tu práci ztratit.
A tak odmítá jakoukoli možnost úvěru. Přitom bychom nepotřebovali moc, propočítávala jsem to a bohatě by nám stačilo nějakých 200 000 na splátky asi 4 000 měsíčně a měli bychom byt jako klícku. Ale on je úplně zatvrzelý a nechce o tom ani slyšet.
My totiž bydlíme docela zoufale, stydím se sem kohokoli pozvat na návštěvu. Pořídili jsme si jen pár drobností jako nové záclony a hlavně vybavení pro dcerku, jinak je tady všechno po babičce. Je to už starý nábytek, všechno vlastně původní. Kuchyňská linka stará skoro padesát let, umakartové koupelnové jádro, které jsme alespoň potapetovali, i tu linku jsme oživili tapetou, ale stejně je to vidět, že je to taková z nouze ctnost.
V obýváku je nábytek doslova z roku raz dva, skříň a nějaký prosklený sekretář ještě z padesátých let minulého století. 
Jediné, co je trochu novější, je sedačka, kterou si babička s dědou pořizovali v devadesátých letech. Takže i ta už má vlastně něco za sebou, navíc my ji každý den rozkládáme, protože na ní spíme, ten druhý pokoj jsme nechali jako dětský.
Jsem z toho vážně nešťastná, chtěla bych si byt zařídit po svém, moderně, světle, hezky. Místo toho tady od rána do večera koukám na ty staré hrůzy a nemám šanci s tím cokoli udělat.
Manžel mi vyčítá „nenažranost“, prý nemůžeme mít všechno hned, vzít si úvěr kategoricky odmítá, prý můžeme začít šetřit a postupně si kupovat to, na co budeme mít. Jenže to může trvat pěkně dlouho, než bude všechno hotové.
Nechci vypadat jako nějaká nevděčnice, je mi jasné, že zbytečně se zadlužovat je hloupost, ale tohle přece není zbytečné. Přece by mu mělo záležet na tom, v jakém prostředí vyrůstá jeho dítě.
Jak jste se zařizovali vy? Využili jste nějaké půjčky, nebo jste si na všechno postupně ušetřili? Já si totiž myslím, že bez půjčky to dneska prostě nejde.
10.1.2012 Rubrika: Partnerské problémy | Komentářů 240 | Vytisknout
Hodnocení článku: 3/5 Oznámkovat (hodnocení jako ve škole): 1 2 3 4 5
Diskuse ke článku - Chci žít jako člověk. Jsem proto nezodpovědná?
Tato diskuse je otevřena jen pro přihlášené uživatelky.
Petruša: 
já chápu, že jít na trh s kůží je složité...bojí se, že ji poznají...někdy jsou lidé i zlí...
stejně nevěřím, že je to opravdu katka...že...
ale pokud mají opravdu zájem
kolikrát si něco myslíš a točíš se v kruhu
a najednou ti někdo řekne něco, na co jsi nepřišla....a je to vono
dost často takhle diskutuju s vnučkou...ona na to koukne z jiného úhlu...a stejně ona,když má problém...a já to vidím jinak....
.jpg)
kubikm: ale Katka píše i o bytovém jádru,tím pádem by měla počítat i s elektrikou ...již níže jsem psala,že nábytek je to poslední
sevenofnine: nechci se dohadovat,ale jak jsem již psala,Katce přeci nejde jen o nábytek,ne?
.jpg)
všeobecně...
kubikm: jj, je to škoda, může pak něco upřesnit a dodat a hned se diskuze a případné rady mohou stočit jinam a třeba opravdu pomoci (teď všeobeně, ne přímo k tomuto článku)
Lenniss: nechápu proč se dohaduješ se mnou, já pouze tvrdím, že jsou věci nezbytné a na ty se občas musí vzít pujčka (byt či dům, auto do práce, pračka, nové elektřina) a věci zbytné a na to se šetří( nový nábytek, když máš starší, dovolená, dárky). No prostě to takhle mám já nastavené, no a Ty ne, no a co? Od toho je snad diskuze aby každý přišel se svým názorem, zkušeností. No tak Ty by jsi se zadlužila kvůli nábytku, já ne a Katka si to udělá jak uzná ona za vhodné.
evropka: taky mě štve, když někdo nadhodí téma a nezapojí se
pokud vím, jestli se to tedy nezměnilo...autor má možnost se zapojit a nemusí dát svoji pravou identitu...
kdysi jsem dělala externí redaktorku na jiném servru a vím, že tam také té možnosti lidi nevyuživali....
byt v osobní vlastnictví...pokud je v domě...tak musí mít družstvo vlastníků, co se o byt starají....
pokud by něco bylo v havarijním stavu...muselo by se to řešit
náš byt je taky panelák, z r. 1972...a pořád se do něčeho investuje
letos se bude dělat elekřina....barák ze společného, v bytě každý sám....
jsou jiné předpisy a byty musí vyhovovat...
Lenniss: ty děláš zásadní chybu
říkáš peníze na bydlení...ale oni bydlení mají...jen ona má jinou představu o ZAŘÍZENÍ...a to už je něco diametrálně jiného
tornado-lou: jo přesně
a vezmi si...já na mateřské, malé dítě...a najednou ze dne na den v invalidce....
takže jak se stane něco nepředvídaného....jsme jinde...a i dobrý rozpoičet neplatí
tornado-lou: Verera:
samozřejmě že neznáme jejich rozpočet a tak je blbý radit...tohle musí vyřešit spolu ti dva...
Mě jen hrozně udivilo,jak spousta lidí Katku odsoudilo jak nevděčnici,která chce pěkně bydlet???Protože ruku na srdce dámy....kdopak z vás má doma skoro 50let starou koupelnu nebo kuchyn??
sevenofnine: promin,ale kde vzala na bydlení ty??Ted nemyslím nákup nábytku,který je opravdu to poslední...ale vážně,kde máš představu že v dnešní době vezmou lidí bydlení bez dluhů
Kdyby tak Katka dokazla sestavit nejakej rozpocet, spocitat kolik maji, kolik potrebuji, co omezi a kolik tim usetri, pak by to treba pul roku dodrzovala a fakt takhle usetrila ty 4000 mesicne nebo i vic, tak by byl urcite manzel vstricnejsi. ale chtelo by to i nejaky vklad z jeji strany. necekat, ze manzel vsechno vydela, ale musi tam byt videt i to, ze ona treba prestane chodit kazdy mesic na manikuru a snizi si ucet za telefon, nebo neco podobnyho. zkratka aby bylo videt, ze to mysli vazne a ze pro to taky neco udela ona. to v clanku fakt naprosto chybi.
kubikm: babi je u své dcery, asi tam není co řešit, aspoň po nich se žádná péče nechce.
Lenniss: 200 tisíc není žádný dluh pokud člověk potřebuje pořídit bydlení, ale je to sakra velký dluh, pokud se má splácet z mateřské a podpory.
Každopádně hádat se kvůli tomu je blbost. Zase jediné řešení je sednout si spolu, vyložit své důvody a nesnažit se ukřičet toho druhého, ale naopak pochopit. Tak jedině se dá nakonec dospět k nějakému kompromisu. Pokud si každý mele pořád to svoje, tak to je naprosto k ničemu.
Lenniss: pujčit si na jádro klidně, to splatí a hodnotu bytu zvedne, ale nábytek?
A máš pravdu, kdyby každý myslel jako já nebyla by spousta chudáků co nahání exekutor, nebo léta žije ve stresu kvůli zbytečnostem.
kubikm: no souhlasím s tebou,že za prvé by měli začítšetřit,to určitě a na takovou postel budou mít za chvíli...ale pokud budou chtít nový jádro,popř kuchyn a novou elektriku,která je k tomuhle logická,tak budou šetřit jak blázni a čekat docela dlouho
sevenofnine: já vím,že doba je nejistá-hlavně ta práce...ale zase kdyby měli všichni lidi strach,že skončí někdy bez práce-tak nemá nikdo-nikdy-nic
v článku chybí info...co vlastně Katka do společné domácnosti dala...on dal byt...a co ona? měla stavebko? měla spoření?
