V sedmnácti pije jako duha
Trápí nás náš sedmnáctiletý syn. Zjistili jsme, že začal holdovat alkoholu, a to ne zrovna málo. Když přišel domů poprvé opilý, udělali jsme mu kázání, ale v podstatě jsme to brali tak, že každý se v tomhle věku napil. Ani my jsme nebyli jiní.
Brzy jsme však zjistili, že to nebyla ojedinělá akce. Tomáš pije. Několikrát týdně chodí domů opilý, většinou se to snaží utajit, ale moc mu to nejde. Přitvrdili jsme, zakázali mu chodit ven, zaměstnali ho. Nebylo to nic platné. Naše zákazy nerespektuje, dělá si, co chce.
Fláká školu, je ve třetím ročníku učiliště a čekají ho závěrečné zkoušky, které při svém přístupu snad ani neudělá. Za první dva měsíce školního roku byl ve škole dohromady tak tři týdny a už mu hrozí vyloučení.
My jsme z toho nešťastní, jemu je to fuk. Tvrdí, že chce pořádně žít, co prý z toho máme, když jenom makáme, on že si svůj život představuje jinak. To, že i na alkohol se musejí peníze nějak vydělat, ho vůbec netrápí. Bezostyšně nám krade z peněženek, když si je neschováme. Doma s ničím nepomůže, vlastně se sem chodí jenom vyspat, najíst a převléknout.
Jsme zoufalí a v koncích. Je to naše jediné dítě, nikdy s ním nebyly větší problémy. Hodně jsme se mu věnovali, měl skutečně všechno, co chtěl, nedostatkem netrpěl. Asi byla chyba, že jsme se snažili, aby nijak nestrádal. Ale to přece chtějí pro své dítě všichni rodiče.
Bojíme se, aby neskončil špatně. Už fakt, že krade naše peníze, o něčem svědčí. Kdo ví, jakým způsobem si podobně vypomáhá i někde jinde... Není plnoletý, osmnáct mu bude až v dubnu. Přiznám se, že kdyby plnoletý byl, snad bychom ho dokázali i vyhodit na ulici, aby poznal, zač je toho loket. Jenomže to udělat nemůžeme.
Moje matka tvrdí, že kluk je zralý na diagnostický ústav, jeho výchovu evidentně nezvládáme. Ale – to také není jednoduché, zavřít ho do nějakého ústavu. Kde je psáno, že by se tam opravdu napravil? Spíš by se ještě přiučil něčemu, co zatím neumí, v tom špatném slova smyslu.
Vím, že mi asi těžko někdo dokáže dát nějakou radu. Přesto jsem se zkusila takhle svěřit. Jsem máma, na mém synovi mi záleží a to, jakým směrem se ubírá, mi drásá nervy. Chtěla bych to nějak zastavit, ale nevím jak.
27.10.2008 Rubrika: Život a vztahy | Komentářů 25 | Vytisknout
Hodnocení článku: 2,9/5 Oznámkovat (hodnocení jako ve škole): 1 2 3 4 5
Diskuse ke článku - V sedmnácti pije jako duha
Tato diskuse je otevřena jen pro přihlášené uživatelky.
Marcelo, vůbec se neobviňuj za to, že jste synovi dali příliš, proto se tak chová. Zvrtnout se může jak dítě, které má doma rodinné zázemí, i dítě bezprizorní, na které rodiče kašlou. Dobré rodinné zázemí je ta nejlepší karta pro život a může to dopadnout tak, že po odeznění bouřlivé puberty se může vrátit do normálních kolejí. Nebo taky ne ... to je jasný. V každém případě bych navštívíla psychologa.
měla jsem spolužáka kterému rodiče dávali všechno co chtěl. doma věčně nebyli - podnikali a jen mu dávali peníze když si řekl. pak začal pít alkohol, brát drogy. teď jsem o něm dlouho neslyšela tak nevím jak na tom je..
nevím jestli pro paní už není pozdě... myslím že synek je pěkně rozmazlený a byl vždy zvyklý dělat si co chtěl a teď na všechny zákazy kašle. nikdy si nevážil peněz (pochybuji že kdy chodil na brigádu) tak nezná jejich hodnotu. rodiče by mu měli přestat dávat jakékoliv peníze aby si nekupoval akohol. nejspíš by ho měli dát do protialkoholní léčebny. aspoň by se naučil nějakému řádu. jinak nevím co dál.. spíš to vypadá že se chytl špatné party..
je to těžký, ale bohužel dnes je to daň liberální a uvolněné výchově. Rodiče se většinou moc nestarají o to, co jejich děti dělají ve volném čase a pak až to přeroste v problém, tak se diví. Vidím to u nás na sídlišti, jak se tam potloukají partičky náctiletých pod vlivem kdo ví čeho a jen dělají bordel, nejen hlukem, ale i jako takový, všude rozbité flašky po jejich taženích a v určitých místech i inj. stříkačky.
U Marcely už nevím, ono je těžké říct takovému výrostkovi - z učiliště hned domů, máš zaracha. To asi těžko poslechne. Já bych asi jako první krok zařídila toho psychologa, který by měl poradit, a zjistit, proč se to děje, kde nastala chyba a jestli to nepomůže, tak fakt ten diagnosťák.
Nezažila jsem to se svýma klukama, ale upřimně lituji rodiče, kterým se toto děje.
A mám takový dojem, že vyhodit dítko na ulici nemůžete, ani když už mu bude 18, museli byste mu zajistit náhradní ubytování 
.jpg)
sevenofnine: 
Vzalas mi to z klávesnice
Taky nesouhlasím s tím co píše jasmine. Je to blbost.
Rodiče to už nějakou dobu řeší, nezavírají před tím oči a mají snahu kluka přivést k rozumu.
Já bych ale byla velice tvrdá a pokud všechny dosavadní snahy a argumenty nezabraly tak by synek opravdu šupal do ústavu. Dokud mu není 18. Pak už by jakákoliv náprava nebo i léčba byla možná pouze pokud by s tím on souhlasil.
jasmine: nepřeháníš to trochu? Já chudá leč počestná rovná se šťastné děti a vy jste to nejhorší co země nosila. Pokud vidím tak mu peníze nedávají, on jim je krade, takže jej těžko podporují, prostě chtějí to nejlepší pro svoje dítě a to snad každá matka. Taky Marcela píše, že se synem nebyly vážnější problémy, takže kde jsi vyčetla, že žili v přepychu a nešťastní? Víš každý nemůže mít děti, které vystudují dvě VŠ a na učňáku automaticky nekončí všichni jedináčci co měli všechno. Prostě sebelíp vychované dítě se v telecích letech může chytit blbparty a odsoudit automaticky rodiče bez bližších informací je trošku ehm netolerantní.
Libushe+3: Zakjt k psychologovi, důsledně trvat na podmínkách které určím, nedávat peníze ani žádné dary,nepouštět z domu kromě učiliště, třeba i ten diagnosťák. Od kámošky tam byl syn a nezdá se, že by to na něm zanechalo nějaké špatné následky. Je to vlastně basa pro mladistvé. Když měl povoleno jít na návštěvu domů, musel se hlásit na úřadě na OPD, pořád ho kontrolovali.
S tím ale musí rodiče pohnout, protože až bude plnoletý, už nic neudělají.
rodiče si bohužel myslí,že dlají dětem to nejlepší,když mají vše,pak se tot většinou nevyplatí,měl vše byl frajer ,ted považuje za frajerství alkoholismus,připadá so před vrstevníkama jak silná osobnost.Ted byste ,ač je to k dítěti těžké měli být tvrdí,moc tvrdí,měli byste mu nedávat nic,ani korunu,kde na to bere?Alkohol stojí dost a vy mu musíte finančně na to dávat.Já bych mu nedával ani korunu,tady nepostačí jen být přísná,ale vše dodržet,jistě budete ted zlý ,bude vás nenávidět,možná bude chtít z domu at jde,stejně se vrátí,kam by dnes šel!bude vás to stát dosti pevných nervů,zažla bych i za psychologem at mu klidně pošlou pozvánku,at mu řekne,že půjde do protialkoholní léčebny,prostě být tvrdý,naprosto tvrdý,nezávidím vám to,přeji pevné nervy,ale vina je první na vás.Znám od syna,jak mi vyprávěl jak kluci,kteří měli ve škole i doma vše,chodili pít a drogy nebyli vyjímkou.Jsem štastná,že jsme s klukama měli málo a oni věděli co je skromnost,dodnes ač mají velké výdělky umí si vážit každé vydělané koruny,jo přesně jak se říká kdo má všechno,nemá vlastně nic jak by pak rád to všechno vyměnil za to nic ,žil skromně ale štastně,to je věc ,která se koupt nedá
Tvoje matka má pravdu. Domluvit se na úřadě a synka dočasně umístit do léčebny nebo do diagnosťáku. Sami tohle nezvládnete a kluk toho sám od sebe nenechá.
Domluvy jsou k ničemu on vám na ně prdí. Čím dýl budete čekat tím hůř. V 18 už nebudete moct dělat vůbec nic.
Na nic nečekat a jednat.
.gif)
dadka: 
To jo....ale jaky bic?
Malý dvůr a velký bič. Snad proto, že jste mu dávali vždycky všechno a nemusel se o to zasloužit, se takto chová.INa nápravu není nikdy pozdě. Prostě ho dokopat šemi prostředky k tomu, že se bude chovat slušně a udělá si aspoň učiliště. Jednou vám za to poděkuje.
