Šťastné ženy - kapičku štěstí každý den

Taky si myslím, že se nemuselo vůbec nic stát, jen prostě vidí na vlastní oči, že táta už má, opravdu, opravdu jinou paní a že ten váš rozchod je definitivní. Děti často doufají, že se táta zase někdy vrátí a teď pochopila, že fakt asi ne.
Zdá se, že tvůj BM je celkem rozumný a nemá zájem o dusno - jediné, co mě napadá, asi bych ho poprosila, aby před dcerou alespoň omezil s novou paní fyzické kontakty - může jí to být nepříjemné - žárlí místo tebe. Jinak asi nemůžeš dělat nic - opravdu si musí zvyknout

Myslím,že dceři se definitivně ujasnilo,že táta má jinou paní,že tu má rád a maminku už ne....Je to smutné prozření,do té doby to byl jen "její" táta,a už není...Pomoc psycholožky určitě pomůže,dá vám rady,jak dál.Je škoda,aby styky s otcem skončily,vývoj jde dál,dcera vyroste a s tátou může prožít ten mužský prožitek světa.

Lujza: S tím tedy nesouhlasím. To, že se někdo zamiluje a odejde od rodiny, neznamená, že nemá své děti rád, ale je to samozřejmě horší. Malá musí sama rozhodnout, jestli chce nebo nechce, protože ani otec určitě nebude trvat na návštěvách, pokud by z nich měla mít trauma (to v tom případě, že ji má opravdu rád) pokud to dělá jen na truc bývalé manželce je to podlé vůči dceři. Psycholog nejlépe poradí co s tím.

Já jsem řešila období po rozvodu tak, že jsem měla děti u sebe a naučili jsme se žít bez tatínka - sejde z očí, sejde z mysli. Rozvedli jsme se kvůli automatům, takže po rozvodu měl obrovské dluhy a bydlel někde na ubytovně, což mi pomohlo v tom, že tam mít děti nemohl, takže je viděl úplně minimálně a děti se neučili žít bez něj. Občas za nimi dojel, ale bylo vidět, že už se děti na něj netěší. Možná by to bylo lepší nechat dceru doma a nedávat jí k tatínkovi, když se jí tam nelíbí. Ona to opláče, ale zvykne si žít bez tatínka a možná je to někdy lepší, než jí tatínka stále ´připomínat návštěvami u něj.

jasmine - 19.11.2009 4:34 - máš pravdu. Dětská duše je velmi citlivá a ty jsi ta kdo teď musí pomoci. Tu psycholožku bych určitě zkusila kontaktovat nejdříve sama,ta ti určitě poradí. S manželem bych se zkusila domluvit na jiném způsobu styku,tak aby k nim malá nemusela na celý víkend.
I když věřím,že je vaše dcera hodná a milá dívenka,je to pro manželovu novou přítelkyni vetřelec a konkurence, malé dítě, o které se ona musí ve svém volnu starat, místo aby trávila čas jen se svým mužem,což se jí pochopitelně nelíbí. Proto si myslím, že by řešením pro obě,jak dceru tak manželovu přítelkyni byla jiná forma styku. Pokud nebude manžel trvat na celém víkendu, zkusila bych např. sobotní odpoledne, ať ji otec vezme třeba do ZOO,ale ať si jsou sami bez otcovi přítelkyně.
Přeji hodně sil a

poraď se s pediatrem, který má malou na starost, je to nejrychlejší, brnkla bych na linku důvěry a objednala do rodinné poradny. Ono to může být u tatínka naprosto v pořádku, malé se prostě definitivně zhroutil svět anebo taky nemusí, ale to je potřeba zjistit. On ani přítulka Ti nic neřeknou (co taky?) ať se stalo cokoliv, ale nepanikař opravdu se nemuselo stát nic. 8let je tekový ten přechod z pohádek do reality, kdy děti zjišťují, že ne všechno je jak si mysleli, začínají dospívat. Malá razvod nemusela vůbec pochopit (tatínek se jí moc nevěnoval nikdy, moc ho neviděla), dětem utíká čas jinak a pak uviděla tatínka s cizí ženou a její bezpečný svět byl pryč. Určitě to spolu zvládnete, držím vám palečky :-)

Taky bych byla pro dětskou psycholožku, oni dokáží z dětí vytáhnout spoustu informací a přitom si to dítě ani neuvědomuje. Jako dítko předškolní jsem taky byla na takovém pohovoru, byla jsem tam bez rodičů, ti čekali venku, a vím, že si tam se mnou povídali o všem možném, něco jsem kreslila, stavěla nějaké kostky a řešila nějaké hlavolamy. Měla jsem totiž takový menší problém - s úderem třetí hodiny jsem ve školce začala panikařit, že se mámě něco stalo a že pro mne nepřijde. Nechápu proč, když pracovala do půl čtvrté - začala jsem takhle panikařit poté, co moje matka a matka kamarádky zůstaly s našimi mladšími sourozenci uvíznuté ve výtahu a my dvě předškolačky jsme lítaly po paneláku, zvonily na zvonky a sháněly někoho, kdo jim pomůže.

v takovém případě je opravdu velmi těžké radit,rozvod tě bolí,ale stále lepší nežli léta lhaní,také jsem se rozvedla ale z příčiny alkoholismu exmanžela a bití synů i mě ,jenže kluci byli tenkrát rádi,že už táta nebude,stejně šel do kriminálu za těžké ublížení na mě a na synech,ač kluci byli v té době snad nejštstnější děti na světě,že tyran už není,přesto jeden se v noci pomočoval,druhý koktal,nezbývalo mi nic jiného,nežli zajít za dětskou psycholožkou,nejdřív sama,pak s klukama,opravdu jim pomohla ,kluci se ze všeho dostali,byli štastní a báječní,....myslím,že nejdřive bys sama se měla poradit s dětskou psycholžkou,zde ti může 100 žen napsat co a jak,ale nejlepší radu najdeš u dětského psychologa.
Myslím,že přítelkyně manřela o jeho dcerku nestojí a ává jí to patřičně najevo,proto tam nechce,dětská duše je moc křehká ,citlivá,pomoz jí ,ona je příliž malá na to aby toto sama vzvládla,bude se jen uzavírat neštastná do sebe a pak může mít se všeho jen následky,uzavřená,nebude mít seběvědomí,je mnoho co by jí mohlo doprovázet celý život,proto jí jako mamka pomoz prosím,Když člověk si myslí,ř je na dně ,vždy se ze dna dá vstát a jít dále,někdy je to cesta dlouhá,ale vítězná,držím palce moc a moc

a neřekla by něco exova přítelkyně? Zdá se, že tam bude ten problém, když to ex definoval stylem, že "si musí na sebe zvyknout" ... kvůli pohodě vlastního dítěte by možná stálo za to se skousnout a s milou slečnou si promluvit...

ahoj Marťo, sice jsi zažila šok v manželství a aspoň ti to řekl, ale je to asi lepší, než ti rok někdo zapírá, že nikoho nemá. Je už pozdě, ale vím čím procházíš, tak kdybys chtěla písni na mail petra.kan@seznam.cz musím ráno do do práce, tak nestíhám