Jsem na mateřské. A v pasti.
Jsem sedm let vdaná, mám dvě děti: pětiletého syna a roční dcerku. Druhé těhotenství jsem musela být doma kvůli zdravotním problémům. Docela mne to mrzelo, protože jsem chtěla pracovat, dokud to bude možné. Ale nedalo se nic dělat. Syn chodil na dopoledne do školky, kde jsem ho po obědě vyzvedávala.
Dopoledne jsem tedy měla klid, v pohodě jsem zvládla domácnost, uvařit a obstarat všechno potřebné. Po obědě jsem vyzvedla Jiříčka ze školky a šli jsme na procházku, hráli si apod. Manžel se vrací z práce domů pravidelně kolem páté hodiny a večery jsme trávili společně celá rodina.
Všechno bylo v pořádku, ani jsem si neuvědomila, že se vlastně manžel nepodílí na žádných domácích pracích, všechno jsem bez problémů zvládala. Zlom nastal po narození Nikolky. Jako každé malé miminko vyžadovala a vyžaduje hodně péče, noční vstávání… Samozřejmě, že jsem se po několika týdnech začala cítit unavená a to, co jsem předtím stihla levou zadní, se najednou začalo hromadit a já přestala zvládat.
Bohužel, manžel si patrně na předchozí servis příliš zvyknul a ze svého pohodlí nemíní slevit. Tvrdí, že každá žena v domácnosti by ji měla komplet zastat, zatímco muž chodí do práce a vydělává peníze. Jeho nechuť se jakkoli zapojit se projevuje i v jeho chování k dětem. Nikolku ještě ani jednou nevykoupal, pochová ji jen když mu ji doslova vrazím do ruky. Jinak může plakat, jak chce a s ním to nehne. Ani Jiříkovi se nevěnuje, pořád ho od sebe odhání s tím, že nemá čas.
Nedělá nic jiného, než že po návratu z práce sedí u PC, případně zírá na televizi. Jsem unavená, přetažená, potřebovala bych v něm cítit nějakou podporu. On je snad vůči nám všem úplně imunní. Někdy mám pocit, jako když jsme mu na obtíž. Milostný život se nám smrsknul na jednou měsíčně, pusa, něha, pohlazení jen tak – to už prakticky neznám.
Jsem vyčerpaná. Když se o tom s ním snažím mluvit, nevnímá mne. Mlčí a pak řekne: „To je všechno? Už jsi skončila?“ Deptá mě to. On sice nikdy nebyl nějak zvlášť citově založený, ani se v domácnosti nepřetrhnul, ale to, co předvádí od narození Nikolky, je extrém.
Přemýšlím, co dál. Mám sice manžela, ale připadám si, jako kdybych ho neměla. Někdy se přistihnu při myšlence, že by mi bez něj bylo líp. Když o tom tak přemýšlím, tak jediný přínos, který pro nás znamená, je jeho plat. Zní to strašně, ale je to tak. To, že zaplatí nájem, nákupy a poplatky je všechno, co pro svou rodinu dělá.
Jenže i když je to podle mě na funkci otce a manžela nedostačující, moc dobře si uvědomuji, že teď, když jsem na mateřské, je to velice podstatné. Sama bych v současné době byt a dvě děti neutáhla. Připadám si jako v pasti. Mám muže, který se mnou skoro nekomunikuje, domů chodí jako do hotelu s kompletním servisem, dětí si nevšimne. Bez jeho příjmu se však neobejdu a tak mi asi nezbývá, než to nějak přežít alespoň do té doby, než se postavím na vlastní nohy. To však může trvat hodně dlouho, Nikolka je ještě hodně maličká.
Má moje situace ještě nějaké jiné řešení? Na hovory s manželem jsem už vyčerpala tolik energie a bylo to k ničemu, že si nedělám iluze, že by z jeho strany nastala nějaká změna.
z děr
22.2.2010 Rubrika: Život a vztahy | Komentářů 255 | Vytisknout
Hodnocení článku: 3/5 Oznámkovat (hodnocení jako ve škole): 1 2 3 4 5
Diskuse ke článku - Jsem na mateřské. A v pasti.
Tato diskuse je otevřena jen pro přihlášené uživatelky.
evropka: nema to cenu. Zaslouzilou matku, halt nema cenu presvedcovat, ze :-) vi vsecko nejlip, protoze porodem se z ni stava asi ded Vseved, nebo co 
Sheeni: třeba ve švédsku je uzákoněný, že manžel musí strávit čas rodičovský dovolený doma. to mi přijde super, aspon si tatínkové uvědomí, že jejich role fakt nekončí pomyslnou stojkou v den, kdy se bere výplata... akorát, že švédové jsou obecně o dost dál než my tady v tý postkomunistický monkey country. tam se chlapi zapojuou do domácnosti i péči o děti (a to i o ty nejmenší, považte, jaký jsou to měkoty), protože tam je prostě nepředstavitelný, že jeden dělá víc a druhej míň 
to jen my jsme neustále odkojený přístupem ála aby se tatínek nezlobil, aby se tatínek nedozvěděl, nech tatínka, je unavený, tatínku, tady ti nesu polívku a dal by sis sůl? ano, už běžím, tatínku 
docela me sokuje, ze se tady nasly (i zeny), ktere se toho chlapa zastavaly 
tak to sorry, manzel mozna nemusi nutne doma stabilne zehlit nebo varit, ale aspon o sve deti by se postarat mel. a kdyz se mu da po prichodu z prace doba na odpocinek, tak budme realiste, nez si drahousek odfrkne, tak deti uz budou spat 
nerikam hodit mu deti na krk ve dverich, aspon prevlict a najist se mozna 
muze, ale pak by se mel proste zapojit....minimalne se starosti o deti a odpocivat muze az pujdou spat. kdy jako ma byt otec nez vecer po prichodu z prace ? hrat si s detmi, povidat si s nima, vykoupat je, precist jim pred spanim....to snad nikoho nezabije a zenska ma aspon chvili od deti klid, coz jiste velmi oceni.
na miste pani martiny bych manzelovi hodila deti na krk aspon na vikend a odjela s kamoskou na relaxacni pobyt v laznich. manzel at si to vikend zkusi a uvidi jako to je pohodicka 
a i kdyby to nepomohlo, tak si martina aspon odpocine, coz si jiste zaslouzi 
jeřabinka: ano, sebevědomí máš velice mnoho to jsi tu už mockrát předvedla. jinak martina píše, že má děti ve věku 5 a 1 - to mi nepřijde nijak brutálně blízko po sobě 
Stanik: no možná se změnila, když zjistila, že má na hrbu celou domácnost a dvě děti a její vychcandírskej manžel nemíní doma hnout prstem, natož aby se choval hezky aspoň k dětem, když už ne k ní samotný 
.jpg)
Stanik: chápu že je to nuda,ale je to fakt ...
Stanik: podle mě to není zabejčení - je to spíš vůl, když nevidí věci, které jsou zřejmé. Upřímně bych chlapa, co si myslí, že mateřská dovolená je opravdu dovolená, nakopala do prd... To asi nebude neustálé omílání ale snaha přimět ho k nějaké akci...paní martina zřejmě jen neví, jak na něj
Křeček:porad trvam na tom, ze bez vyslechnuti nazoru toho pana, co se mu tu nasazuje psi hlava nelze soudit jako to je.
Sheeni: minimalne poknukavani... navic pokud mu to porad omila o nos, chapu, ze chlap se zabejci a uz jen proto stavkuje... a jelikoz se nchce hadat, resi to tupym poslechem stiznosti a recmi typu " uz jsi skoncila" nebo " uz je to vsechno".
.JPG)
Stanik: no jenže děti mají oba, ale on si to nepřipouští a ona do toho byla hozená
Přece jen nemůže ráno hodit dítko do postýlky, odkráčet do práce, navečer přijít a svalit se do křesla, že je unavená. Tak co jí zbude jiného, než se změnit?
Stanik: každou ženskou by mrzelo, že se chlap nevěnuje dětem...to není kňučení
Bellana: ad prace.. rodine, nerodinne zamereny, je zrovna u nas jedno, protoze tu clovek proste musi byt nejlepe porad a kdyz nahodou neni, maka stejne z domova... takze asi tak.
Bellana: jak rikam... kazdemu se libi neco jineho... nekomu mladi tatinci, nekomu ne...
ale poridit si deticky pak knucet umi kazdej.. tipla bych, ze ten chlap se nezmenil... ale pani jo :-) a jsme zase u stareho dobreho.. chlap si bere znu a ocekava, ze se nezmeni... ale ona se zmeni. Zena si bere muze a ceka , ze se zmeni ( v tomto pripade po narozeni deti) jenze on se nezmeni. Obe strany jsou rozcarovany. to uz kdysi rekl muj oblibeny Oscar Wilde :-)))
evropka: jasne.. typicka argumentace.. to snad ani nema cenu komentovat.
Reci typu: pockej az budes mit jednou vlastni , mi vzdycky lezly krkem... mozna i proto mam k detem takovy vztaha jaky mam
Bellana: souhlasím. Mně strašně štvou chlapi, které zajímá jen vlastní pohodlí a jestli má jejich současná přítelkyně oholenou frndu. Naopak mladí nadšení tatínci mají v sobě tolik sexappealu, jako nikdy předtím.
Ota: také souhlasím s téměř každým tvým dnešním slovem.
