Šťastné ženy - kapičku štěstí každý den

sestřenici bych asi přizabila..mám na ni vztek i sama, jak jsem to četla Také bych se dceři snažila vysvětlit, že sestřenice je puberťačka-hloupá a dělala si z ní srandu a má teď radost, že ji věří a že jako rodiče by jste ji nikdy do nějaké "nápravného zařízení" neposlali..a také bych ji tam dala a dyštak pro ni přijela..Je zbytečné, aby si díky pitomé sestřenici zničila jak radost, tak zážitky...Já sama jedu v pondělí na tábor jako kuchařka a je u nás prima, že se spousta dětí zná s náma, s dospělákama, jsme malé městečko

Udělala bych to jak tady už někdo radil, poslala bych jí, s tím, že když se jí tam nebude líbit, tak pro ní přijedete. Ubytovávat se poblíž mi připadá přehnaný, jestli jde o zdravý desetiletý dítě.
Já tábory milovala, jezdila jsem jako dítě, praktikantka i vedoucí. Syna jsem poslala poprvé po třetí třídě, naštěstí se mu tábory taky líbí a pořád jezdí. Kdyby se mu tam poprvé nelíbilo, tak bych ho na další nenutila i když by mě to mrzelo.

Jak tu radí holky pode mnou, jela bych se s ní nezávazně podívat na turnus, který momentálně běží a dle toho by se vidělo, ale určo bych ju násilím nenutila. Vím, stojí to peníze, ale zrušit se to dá, peníze vám vrátí, když se omluvíte zavčasu.....

sestřenice by zasloužila po papulce,domluvte jí a slibte, že když se jí tam nebude líbit tak pro ni přijedete.....vnučka (12) odjela včera a strašně se těšila, ale je fakt,že jeli asi 4 kámošky.....tak aby nedělali největší bordel

Znovu bych jí vylíčila,že to byly blbé výmysly,domluvila bych se s ní,že tam s ní pojedu,ubytovala bych se někde vedle,ať si aspoň 1-2 dny to zkusí a když né,tak bych jí odvezla,co se dá dělat...Já byly v životě na nejméně na 12 táborech,v zimě,v létě,většinou jsem tam nikoho neznala,ale vždy jsem se spřátelila s někým a psaly jsme si léta...Bylo to skoro vždy bezva,rozcvičky byly opravdu nanic,ty jsem dělala s odporem a bohužel byly na skoro všech letních táborech...Podle mě je naprostá zbytečnost,nikdo doma necvičí,tak proč začínat den o prázdninách tak pitomým zlozvykem!!!

Jeďte s ní, aspoň na víkend se zkuste ubytovat někde poblíž a řekněte jí, že když se jí tam opravdu nebude líbit, pojede s váma zase v neděli domů.

Jela bych se podívat na první turnus. Já sama osobně jsem ale odpůrce táborů, pokud tam děti jedou sami bez kamaráda. Jezdila jsem sama jen na lyžáky ROH a užila si šikany víc než dost. Nejdřív jsem byla pro děti buřt, pak jsem měla blbý lyže, nemožný hadry, předpotopní vázání (cituji). Nikdy jsem nevěděla vedle koho si sednout v buse a s kým budu vůbec spát. Někteří instruktoři byli otřesní, např. 9letou holku nutili ve sněhu dělat kliky (po kilomentrovém běhu rovněž ve sněhu) a kdo doběhl poslední z rozcvičky, za kterou by se nemuseli stydět vojáci, musel znovu kliky a dřepy(hádejte, kdo to byl, když jsem tam byla nejmladší). Budíček v 6:30-7:00, rozcvička ve sněhu, celý den program, osobní volno neexistovalo nebo max. hodina denně, absolutní ztráta soukromí. Jo ten budíček jsme museli budit my děti, takže jsem v 9 letech zabloudila v hotelu, který měl 3 části a bulela jak želva. Prostě vždy jsem týden před lyžákem probrečela a nikdy se mi tam opravdu nelíbilo, neustálé soutěžení, srovnávání, program, kolektiv. Pro introvertního individualistu peklo.

Asi bych se s dcerou snažila domluvit, že pojede na pár dní a když se jí tam nebude líbit, že pro ni přijedete (a skutečně to dodržet). Myslím, že když bude vědět, že je to případně jenom na pár dní, že to pro ni nebude tak hrozný a nakonec určitě zavolá, že je to tam fajn a domů nechce (a nebo se jí tam opravdu líbit nebude a domů chtít bude)

Hedo a není možnost zajet se na tábor který probíhá teď podívat? Pokud ve vašem okolí právě běží nějaký turnus tak bych malou vzala a jela s ní obhlídnout terén. Uvidí sama jestli jsou tam děti nešťastné a nějak utlačované nebo jestli řádí, užívají si a je jim fajn.
Mám pocit, že jenom vysvětlováním ten strach neodstraníte.
Otázka jestli jí i přes strach poslat nebo neposlat- neznám vaší malou, nevím jak reaguje, ale asi bych jí nenutila.

nešlo by narychlo splašit někoho, kdo na tábor jede taky? Vedoucí, kamarádka atd., kdo by to s ní probral.
Jinak na tábor jí odvezla s tím že za dva (tři, čtyři) dny bude mít možnost se rozhodnout, jestli tam chce zůstat nebo ne.

Já bych ji asi násilím nenutila. Zkusila bych se s dcerou domluvit, že se tam nezávazně zajedeme podívat a když se jí tam bude líbit, že ji tam nechám. Předem bych se domluvila s vedoucím, aby věděl, o co jde. Desetiletá holčička není úplně malá, ale když jede poprvé do tábora, má svoje představy a když ji někdo takhle vystraší, tak se jí vůbec nedivím, že nechce jet.