Vycinkali jsme si svobodu… A žijeme ve strachu.
.jpg)
Za dva měsíce to bude pětadvacet let, kdy u nás proběhla tak zvaná sametová revoluce. Bylo mi tehdy něco málo přes třicet, měla jsem dvě děti a byla jsem z té společenské změny opravdu šťastná. Těšila jsem se na důstojný život, na svobodu slova i cestování, na lepší podmínky pro vzdělání a život pro mé potomky.
Dnes to všechno vidím jinak. A říkám si, komu jsme tu svobodu tenkrát vlastně vycinkali? Kdo má ze současné doby skutečný prospěch, kdo se má opravdu dobře a nemusí se strachovat o vlastní existenci? Já, moje rodina a spousta lidí v mém okolí to skutečně není.
Kdybych měla tehdy, v 89. roce křišťálovou kouli, asi bych na to náměstí tak nadšeně nechodila. Vlastně bych tam nechodila vůbec. Jenže asi jen málokdo z nás si tenkrát dokázal představit, co nás čeká a čemu budeme muset čelit.
V devadesátých letech bylo ještě dobře, jezdili jsme na dovolené do ciziny k moři, do zemí, které nám do té doby byly zapovězeny. Měli jsme s manželem slušnou práci, děti chodily do školy a já byla ráda, že do nich nikdo nehustí žádnou ohlupující ideologii. V té době ještě vypadalo všechno dobře a člověk se o svou budoucnost nemusel obávat.
Jenže jak šel čas, postupně se všechno obracelo k horšímu. Dnes je mi sedmapadesát, jsem bez práce a nemám šanci nějakou najít. Dělám aspoň různé brigády, abych si vydělala trochu peněz a z věčného rozesílání životopisů a následných zamítavých odpovědí jsem už na depresivech. Manžel práci naštěstí má, ale v podstatě takovou z nouze ctnost. Místo, kde dělal před tím, už neexistuje, a tak vzal zavděk podřadnou pozicí za mrzký peníz.
Děti vystudovaly vysoké školy a nemůžou najít práci ve svém oboru, dcera je ráda za práci recepční a syn se rekvalifikoval na řemeslníka. Nějak se ty mnou vysněné lepší možnosti pro mé děti nekonají.
Celkově jsem z dnešní doby hodně rozčarovaná a zklamaná. Kam se člověk podívá, všude chudoba, nezaměstnaní a zoufalí lidé. Můžeme sice jezdit kam chceme (když na to máme) a říkat, co se nám líbí, ale k čemu nám to je? To je ta svoboda? Pro mne je svoboda pocit, že mám já a moje rodina zajištěnou existenci. To přece dělá člověka svobodného.
Dneska je to samej podvodník, který se neštítí okrádat ani seniory a když se nějaký takový případ dostane do médií, nakonec jsou ještě zpucování ti, kteří nalítli, protože jsou blbí. Kde to jsme? Kam se vytratila obyčejná lidská slušnost a empatie? Když už se dostanu na nějaký pracovní pohovor, většinou nestačím ani zírat, co se tam děje. Mladé holčiny, které sotva dodělaly nějakou školu jsou pasovány do pozic HR manažerek, což považuju skoro za obdobu kádrovaček za socialismu a hodnotí lidi, zda na určitou pozici mají či nemají předpoklady. Kladou nesmyslné otázky, ze kterých je patrné, že je vymyslel nějaký psychologický šaman a člověk se cítí jako pokusný králík, po kterém se chce, aby zastříhal ušima.
Je toho hodně, co mám na srdci, k tomuhle vypsání mne vyprovokovala včerejší událost v Klášterci, kde byla nalezena zavražděná devítiletá holčička, která se den před tím ztratila cestou ze školy. Já vím, že takové věci se děly i dřív, ale rozhodně ne v takové míře. My jako děti jsme lítaly venku bez dozoru, žádného mého spolužáka nikdy rodiče nevyprovázeli a nevyzvedávali ze školy. Dneska je to o strach. Je mi dnešních mladých líto, vůbec to nemají jednoduché. Potřebují utáhnout hypotéky, bojí se, aby neztratili práci, a do toho mají strach o své děti, které jim nemá kdo vyzvedávat ze školy a ony musí chodit samy.
Asi to na mě všechno nějak padlo. Zajímalo by mě, jak to vidíte vy ostatní. Žije se vám dobře a cítíte se v naší zemi bezpečně, nebo si stejně jako já říkáte, že kdyby šel vrátit čas, tak byste se před těmi pětadvaceti lety zachovaly jinak? Vy, které pamatujete minulý režim, kdy vám bylo líp? Tehdy, nebo teď?
11.9.2014 Rubrika: | Komentářů 261 | Vytisknout
Hodnocení článku: 2,8/5 Oznámkovat (hodnocení jako ve škole): 1 2 3 4 5
Diskuse ke článku - Vycinkali jsme si svobodu… A žijeme ve strachu.
Tato diskuse je otevřena jen pro přihlášené uživatelky.
Vyrostla jsem v šestičlenné rodině, nejstaršímu bráchovi bude 63... žili jsme tak skromně, že to víc snad ani nešlo... moc obdivuju rodiče, jak to dokázali... hlavně chtěli, abychom měli aspoň maturitu a nemuseli tak dřít jako oni... ani jeden z nás by už tu dobu nechtěl... a nejsme žádní zbohatlíci.
.gif)
Dano, jako by jste mně mluvila od srdce. Souhlasím s vámi. a mám stejné pocity. 
Nevím už , kde jsem to četla, ale je to pravdivé:
Aby se zlo mohlo prosadit stačí, když slušní lidé nedělají nic.
Když ti, co si říkají slušní nebo obyčejní lidé jen vzpomínají a nebo kritizují, je to v podstatě totéž. Máme to, co jsme si tu udělali nebo co jsme dopustili , aby se stalo, tak na co si stěžovat.
Holky, raději bych stála frontu na banány a nábytek než na práci a sociální dávky. Byla jsem na pracáku 3 měsíce, ale tak zbytečná a ponížená a méněcenná jako tenkrát jsem si nikdy předtím nepřipadala. Vím že tenkrát to zavinil jeden haj.. darebák ( a taky se mu to pak vrátilo ), ale já se za to tenkrát tolik styděla .... To by taky nemělo být normální !
Koukám,že část zmizela......před lidi,kteří v tom socialismu žili,aby vyprávěli,jak to bylo doopravdy.Ty kecy o tom,že někdo nemohl studovat: kdo opravdu chtěl,tak mohl jít pracovat k podniku,který mu umožnil a zaplatil !!!! dálkové studium.Jeden můj kolega nemohl kvůli otcovi,jenž odešel do ciziny po r.1968 studovat,tak si udělal maturitu dálkově a pak dokonce šel ještě na denní studium VŠ a to mu už bylo 25 let,uživil se na studiích ze stipendia a příspěvků... Za komunistů se nemohlo jezdit do západní ciziny,číst určité knihy,kecat a něco dělat proti nim.Dnes můžeme nadávat a psát komu chceme,nic se nezmění....Ano,můžu jet na dovolenou kam chci,ale nemám na to....Můžu si teoreticky koupit kdeco,ale nemám na to.tehdy člověk dostal bezúročné půjčky,nebo půjčky s malými úroky,klidně i ten barák si mohl postavit.Dnes bych si půjčku nevzala,ani kdybych byla mladá,neb se neví den ani hodina,kdy se vyhodí z práce a co pak ??? Chybí ta nejhlavnější jistota,a to je práce a za ni dostatečný plat,to je asi ta hlavní a zásadní věc.
.gif)
bohunka: 
Verera: 13:11..sorry ale bere ti někdo tvůj názor ?.....nebere....
nestěžujem si - diskutujem a nikdo netvrdí že by nebyl šťastný.....mě stačí ke štěstí moje rodina.....třeba...
nejvíc šťastný je tady asi jen Bakala , Janoušek,Rittig a jim podobní hajzlové.....
catcat: souhlasím se sharon 12.22. Z tvého příspěvku mám smíšený pocit. Jestli se ti nezdá to co se u nás nyní děje jako pokřivené a křivácké, tak tedy nevím kde ty žiješ a v čem žiješ.
Tak od 1.září jsem v (předčasném) důchodu....nemám ani 10 tisíc,po všech těch letech.No ale my OSVČ jsme měli nějak nastavené platby,tak co se dá dělat....ušetřené nemáme skoro nic,neb nezbývalo....Dcera byla rok na ÚP (má Mgr i BcA),nyní se přestěhovala do Prahy a dělá na recepci,aspoň něco.Syn je taky Mgr i Bc,od promoce (3 roky) jen brigády,nyní je v cizině,snad tam se nějak uchytí.Žijeme skromně,já neměla 11 let žádnou dovolenou,domácnost máme stejně zařízenou,jak jsme si to udělali v 80.letech....Nájem tak vysoký (ve služebním bytě),že manželovi zbývá cca 7-8 tisíc z platu,k tomu elektrika a jiné platby.Mám po rodičích chalupu,tak si to tam zvelebujeme,abychom tam mohli za pár let odejít bydlet,neb tam budou náklady na bydlení malé - ale zase je to zakopání na malinké vesničce,odkud je na bus,do obchodu přes 2 km pěšky.Našim dětem je tedy jasné,že tato doba není vůbec dobrá:když jsem jim vyprávěla,jak se o mne po skončení školy firmy praly,abych šla zrovna k nim- vše bylo naplánované,tak se vědělo,kolik studentů bude zapotřebí pro nějaký obor.Nikdy jsem se za celou svou profesionální éru nesetkala s tím,že by se někdo flákal,dělal něco zbytečného:na stavbách to šlo těžko,myslím tím průmyslové stavby,ne nějaký baráček.Tak jako v letech 1977 - 1991 (s přestávkou na mateřskou 1x rok,1x 3 roky) jsem se později nikdy nenadřela! A to vše za plat počáteční 1500 hrubého a končila jsem na 2200,pak jsme se dali v r.1992 na živnosťák a od té doby bylo pár let dost dobrých,že se vydělalo,ale byl to pátek-svátek,honička,pro děti na poslední chvíli do školky,do družiny....Bohužel,všichni skočili Klausovi a spol.na jeho trik "zhasněte a všechno rozkraďte" a nyní jsme tam,kde jsme....Když vidím v TV některé vypasené nesympatické osoby,jak se vysmívají a jsou nadutí,do jejich sídel v Monaku bída nedorazí....tak se mi chce blít a ještě víc,když někdo,kdo má 9 tisíc plat a jde volit pravici....a ještě to korunuje kecama o tom,že ten a ten je tak bohatý,že už nepotřebuje krást,jakoby nevěděl,že čím je kdo bohatší,tím více chce mít a ne v malém,ale rovnou se přisát ke státnímu a eurocecku!!!! Jo a ty osoby,co ví o životě v socíku jen to,co slyší ve sdělovacích prostředcích a trapně opakují kecy o tom,jaké byly fronty a na co,a dnes obhajují tu dnešní dobu,ve které chybí to hlavní:naděje,že bude lépe - tak ty osoby bych posadila před lidi,kteří
Kvalitnější potraviny nebyly, něco možná, nedováželo se sem kde co,ale byly v tom hnusy, které už jsou jako škodlivé od té doby zakázané neb věda pokročila. A nebylo vidět složení, nikde to nebylo napsané.
Já nevím, žijeme jedné z nejbohatších částí světa, jasně, že je pohodlnější srovnávat to s tím, kdo má víc a má se líp, určitě by šlo spoustu věcí zlepšit, ale co takhle zkusit se zbavit aspoň na chvíli srovnáním s mnohem chudšími částmi světa. A kupodivu tam dokážou být lidí šťastní a nestěžovat si.
Černé ovce je už podle názvu pořad, který vyhledává to špatné, ale není to to jediné, co se kde děje.
Koukám, že někdo by raději žil ve sladké nevědomosti jako dřív, kdy se o takových věcech nemluvilo.
.jpg)
bohunka: není co dodat PRAVDA
sharon: 12.10 souhlas prostě nebylo vše nej nej ,ale žilo se s tím ,že se nemusím bát ,že přijdu o práci ze dne na den jak je to teď (splatím půjčku ,zaplatím byt atd.)
catcat: Normální svět je tam kde se dobře mají hlavně zloději, lumpové a podvodníci? Kde slušného člověka okradou na ulici (v bance, spořitelně, domově důchodců) a loupežníkovi se nic nestane, ještě dostane omluvu za chyby při zatčení - a okradený aby se málem šel pást? Dřív byl zloděj prostě zloděj a nechránilo ho ani jméno, ani tatínkovy miliony.
A já tedy ve strachu žiju - a těch strachů je stále víc a víc. Abychom byli zdraví a nepotřebovali nějakou "nadstandartní" léčbu ( k finančnímu průšvihu stačí i taková chřipka a 14 denní prac.neschopenka) , abychom my i naše děti měli práci a alespoň trochu slušný výdělek, aby moje vnoučata mohla chodit bezpečně po ulici a taky abychom se dočkali důchodu a vůbec nějaký důchod brali. Vadí mi že se neustále jen zdražuje, bojím se udělat si trochu dlouhodobější rozpočet - v polovině obvykle zjistím že mám akorát na poplatky....... Nepřijde mi normální po starých lidech chtít práci a mladé nechat flákat , vadí mi že za normální práci lidi nejsou schopni uhradit ani co je nutné a ...... To je podle tebe v pořádku?
Nehájím komunisty, ale řekla bych že teď je ještě hůř.
.jpg)
sharon: AMEN
chybou je že není POVINNOST pracovat.....
