Vycinkali jsme si svobodu… A žijeme ve strachu.
.jpg)
Za dva měsíce to bude pětadvacet let, kdy u nás proběhla tak zvaná sametová revoluce. Bylo mi tehdy něco málo přes třicet, měla jsem dvě děti a byla jsem z té společenské změny opravdu šťastná. Těšila jsem se na důstojný život, na svobodu slova i cestování, na lepší podmínky pro vzdělání a život pro mé potomky.
Dnes to všechno vidím jinak. A říkám si, komu jsme tu svobodu tenkrát vlastně vycinkali? Kdo má ze současné doby skutečný prospěch, kdo se má opravdu dobře a nemusí se strachovat o vlastní existenci? Já, moje rodina a spousta lidí v mém okolí to skutečně není.
Kdybych měla tehdy, v 89. roce křišťálovou kouli, asi bych na to náměstí tak nadšeně nechodila. Vlastně bych tam nechodila vůbec. Jenže asi jen málokdo z nás si tenkrát dokázal představit, co nás čeká a čemu budeme muset čelit.
V devadesátých letech bylo ještě dobře, jezdili jsme na dovolené do ciziny k moři, do zemí, které nám do té doby byly zapovězeny. Měli jsme s manželem slušnou práci, děti chodily do školy a já byla ráda, že do nich nikdo nehustí žádnou ohlupující ideologii. V té době ještě vypadalo všechno dobře a člověk se o svou budoucnost nemusel obávat.
Jenže jak šel čas, postupně se všechno obracelo k horšímu. Dnes je mi sedmapadesát, jsem bez práce a nemám šanci nějakou najít. Dělám aspoň různé brigády, abych si vydělala trochu peněz a z věčného rozesílání životopisů a následných zamítavých odpovědí jsem už na depresivech. Manžel práci naštěstí má, ale v podstatě takovou z nouze ctnost. Místo, kde dělal před tím, už neexistuje, a tak vzal zavděk podřadnou pozicí za mrzký peníz.
Děti vystudovaly vysoké školy a nemůžou najít práci ve svém oboru, dcera je ráda za práci recepční a syn se rekvalifikoval na řemeslníka. Nějak se ty mnou vysněné lepší možnosti pro mé děti nekonají.
Celkově jsem z dnešní doby hodně rozčarovaná a zklamaná. Kam se člověk podívá, všude chudoba, nezaměstnaní a zoufalí lidé. Můžeme sice jezdit kam chceme (když na to máme) a říkat, co se nám líbí, ale k čemu nám to je? To je ta svoboda? Pro mne je svoboda pocit, že mám já a moje rodina zajištěnou existenci. To přece dělá člověka svobodného.
Dneska je to samej podvodník, který se neštítí okrádat ani seniory a když se nějaký takový případ dostane do médií, nakonec jsou ještě zpucování ti, kteří nalítli, protože jsou blbí. Kde to jsme? Kam se vytratila obyčejná lidská slušnost a empatie? Když už se dostanu na nějaký pracovní pohovor, většinou nestačím ani zírat, co se tam děje. Mladé holčiny, které sotva dodělaly nějakou školu jsou pasovány do pozic HR manažerek, což považuju skoro za obdobu kádrovaček za socialismu a hodnotí lidi, zda na určitou pozici mají či nemají předpoklady. Kladou nesmyslné otázky, ze kterých je patrné, že je vymyslel nějaký psychologický šaman a člověk se cítí jako pokusný králík, po kterém se chce, aby zastříhal ušima.
Je toho hodně, co mám na srdci, k tomuhle vypsání mne vyprovokovala včerejší událost v Klášterci, kde byla nalezena zavražděná devítiletá holčička, která se den před tím ztratila cestou ze školy. Já vím, že takové věci se děly i dřív, ale rozhodně ne v takové míře. My jako děti jsme lítaly venku bez dozoru, žádného mého spolužáka nikdy rodiče nevyprovázeli a nevyzvedávali ze školy. Dneska je to o strach. Je mi dnešních mladých líto, vůbec to nemají jednoduché. Potřebují utáhnout hypotéky, bojí se, aby neztratili práci, a do toho mají strach o své děti, které jim nemá kdo vyzvedávat ze školy a ony musí chodit samy.
Asi to na mě všechno nějak padlo. Zajímalo by mě, jak to vidíte vy ostatní. Žije se vám dobře a cítíte se v naší zemi bezpečně, nebo si stejně jako já říkáte, že kdyby šel vrátit čas, tak byste se před těmi pětadvaceti lety zachovaly jinak? Vy, které pamatujete minulý režim, kdy vám bylo líp? Tehdy, nebo teď?
11.9.2014 Rubrika: | Komentářů 261 | Vytisknout
Hodnocení článku: 2,8/5 Oznámkovat (hodnocení jako ve škole): 1 2 3 4 5
Diskuse ke článku - Vycinkali jsme si svobodu… A žijeme ve strachu.
Tato diskuse je otevřena jen pro přihlášené uživatelky..jpg)
sharon 13.9.2014 7:03: jj přesně tak 
sharon: taky nemám pochopení pro hraběcí rady.
.gif)
1234-5: to je mi taky všechno u zadele....já, já, já, se mám relativně dobře ....ale co ostatní ???.......a i to moje - naše "se mít dobře" je pomíjivé......denně se modlím za to aby naši mladí měli práci a bylo z čeho splácet hypotéky a uživit rodiny.....chybí ta jistota....všude a u všech.....
a chci zavést trest smrti.....to sem sice nepatří ale ten zm@d co zabil Elišku a ti ostatní si nic jinýho nezaslouží.....
a....: Šťastný život j stav mysli a je smutné, jak si ho lidé zbytečně kazí...............................to je sice krásně řečeno ale mnozí a věř že je jich hodně bohužel nemají to co ty i když by chtěly , obracejí každou korunu aby vůbec přežily.........tady na moravě jako je šumpersko, jesenicko, bruntálsko.....tam bych ti přála vidět to zoufalství lidí už před pár lety kdy jim zlikvidovali jedinou fabriku široko daleko kde byli oba manželé zaměstnaní....já ty lidi viděla plakat zoufalstvím....dodnes to mám před očima....
jak potom mají mít veselou mysl a ničím si ji nekazit....
kdo nezažil, nepochopí, kdo vidí jen sebe nepochopí vůbec......
.jpg)
a....: máš pravdu děvče ... je mi fuk, že někdo má meďoura posledního typu a já jenfavorita ... je mi jedno, že nemám obleky poslední módy apod ... ale je mi líto dětí, které nemohou jet na lyžák, protože rodiče na to nemají ... na sebe sejřím, jen když mám co do huby, teplou postel a ještě chodící nohy ... to mi stačí ....
Když to tady čtu, vzpomínám si na dílko K. Čapka: Proč nejsem komunistou. Píše tam, že co ho nejvíc děsí na komunismu, je jeho ponurost a zapšklost, takový dělník se přece nemůže radovat s krásného nedělního dne, protože musí myslet na nespravedlivost světa a na třídní boj. Ano zapšklost a negativismus se nám vryl pod kůži. Já na obou režimech vzpomínám jen na to pozitivní: za komunismu jsem byla mladé a krásné děvče, prožívala jsem si své první lásky a užívala bezstarostného života a péče rodičů, kteří ty stinné stránky ode mne odfiltrovli. Teď si užívám toho, že si cestuju o dovolených tam, kam bych dříve nemohla a kupuju si věci, které tehdy nebyly k mání. Šťastný život j stav mysli a je smutné, jak si ho lidé zbytečně kazí.
sharon: a kdoví proč chlastala ??? třeba proto, že byla bez práce a pak už jela ..
a doba byla prostě celá pokřivená, zlá. A :Jo, každý měl práci, ale mnoho lidí muselo dělat to, co nechtěli, protože třeba nesměli vystudovat nebo vyučit se tím, co je bavilo. B : Spousta pracovních míst byla uměle vytvořených, lidé se tam nudili a neměli do čeho píchnout. A pamatuji se, jaké byly v továrnách prostoje, třeba den, dva se nedělalo nic, protože nebyl materiál C : Doktorovi všichni museli neustále nosit čokoládičky, lahvinky, obálky, aby si jich ráčil vůbec všimnout, nedovážely se nutné léky, pamatuji, jak se sháněl brufen v zahraničí. A na staré lidi se v nemocnicích už úplně kašlalo, nebyli produktivní, tak se neléčili.
A : za to dneska děláš co tě baví, že ? Jsi ráda, že jsi vzala práci, lterá neodpovídá tvému vzdělání .... můj otec byl živnostník a přesto jsem se do školy dostala a potažmo dělala co mě bavilo.
B : uměle vytvořená místa a dneska pracáky ... stále to jde z našich kapes...a smradi bez práce se neflákali po městě nefetovali a nepřepádavali kvůli automatům, fetu, a chybí jim vojna
C : 
pane bože, kde já tenkrát žila , že jsem nedávala nic a přesto jsem já i moje děti a maminka i táta byli ošetřeny ??
a že se někdo dr. cpal, tak to byla jen jeho volba a blbost, kdy si myslel, že na tom bude líp
Jo, štvaly mě kecy, mávátka, schůze, ideologické projevy v tv sov. kolchozy, ale já neměla čas na to čumět, měla jsem plno jiných starostí a aktivit ... a z tělocvičny jsem se nebála jít po setmělém městě domu. Nebála jsem se o děti, byly družiny, kde jsem si je vyzvedávala, byl pionýr, kde se vlastně skrývali skautí a spoustu jiného .. dnešní doba má také svá pozitiva, ale ne pro staré lidi, kteří si nemohou koupit léky, které by byly účinější ,pro jejich vysoký doplatek .... atd. atd. jo- eště .. máme banány, avokáda a jiné píp, ale naše jablka , třešně, hrušky, rajčata stojí majlant, protože si raději dovezeme podtržené ovoce, zeleninu, shnilé maso nacpané barvivem, konzervy plné éček, ani minulé tatranky nejsou nyní k žrádlu .. sakra, zatím nevidím žádné pozitivum, kromě toho, že můžu říct, že císař pán je vůl ... a mluvilo se všude česky, nápisy byly české, menu bylo české ....
1234-5: no jo, kdyby nechlastala a platila nájem tak jí byt nesebrali.....
Pentlička: 13:07....ale ty to děláš taky že kritizuješ....to tady tak nějak všichni......
orinka: 12:57.......
bereš mi to z pusy....dokolečka jako kolovrátek....jestli to nekonec není odněkud opsané....( pokus o vtip)
Pentlička: já jsem radši stručná - proto připomenu dávnou hádanku. "Jaký je rozdíl, mezi kapitalismem a socialismem?" "V kapitalismu je člověk člověku vlkem, kdežto v socialismu je tomu naopak" - no, a převráceně to teď samozřejmě platí stejně.
Kdepak, to by se museli docela vyměnit lidé, aby mohlo dojít ke změně. Jen politická nestačí.
orinka: ano, vedu si svou, každý , kdo má nějaký názor, si vede svou. V dnešní době se mi spousta věcí líbí a spousta věcí nelíbí, ale nehodlám se připojit k těm, kteří jen kritizují.
chytrájakrádio: asi jsem to napsala blbě a dvojznačně. Mělo to být takhle: co je nám platný nějaký Zákoník práce, když se jím nikdo z nadřízených neřídí a podřízení se na něj bojí odvolat?
Žena odešla ve špatném psychickém stavu do lesa kvůli tomu, že přišla o byt a nechtěla být rodině na obtíž.
Další pozitivum dnešní doby.
