Šťastné ženy - kapičku štěstí každý den

Ve všech diskusích na netu si pořád ženské stěžují, že najít nezadaného (a normálního) chlapa okolo 40 je téměř nemožné - tady možná jeden je (Majucha tvrdí, že je fajn, že to je jen momentální zkrat)...tak třeba by se z Václav z tohohle nářezu mohl poučit a třeba by se našla nějaká nezadaná, která by se ho ujala....

Tahle situace prostě nemá dobré řešení, tak je potřeba volit to nejlepší je špatných.

Tj. nechat to být, možná bude moct z povzdálí sledovat, jak jeho dítě vyrůstá, pokud bude mít dost rozumu se k němu nehlásit jako otec. Taky se může stát, že už žádné jiné mít nebude a třeba je lepší vědomí , že někde je někdo než že mohl být, ale z jeho sobectví není.

Tedy pokud to je jeho dítě, testy asi po domluvě s matkou jdou udělat,aniž by to věděl někdo jiný, jde o to, jestli mu ona bude věřit, že jí pak nezničí rodinu.

Ale Václave, ať uděláš cokoli, ona se k tobě nevrátí, buď může být relativně šťastná ve své dosavadní rodině (a pokud ti na ní záleží, měl bys být rád, nic lepšího nedosáhneš) , nebo jí rozvrátíš rodinu a ona bude sama, bez tebe a ještě tě bude upřímně nenávidět. V tom jak se zachováš se pozná, jestli ti na ní záleží anebo jestli jde o pomstu.

Promiň Vašku, že jsem tady použila část naší korespondence, ale až přežiješ tohle zatmění, bude z tebe zas ten fajn chlap, jakýho znám a to dítě ti vážně moc přeju

Saxaaana: ano, představ si, že i takovýhle člověk má kamarády

Když mi před časem umřel chlap, tak jsem v tom zoufalství z pusy a pera vypustla mnoho slov, nad kterými jsem pak později při jasnějším rozumu dost rozpačitě tápala a nevěděla, jak je vzít zpátky. Ne, že bych vypouštěla lži, ale bylo to prostě nevhodné, asi to někomu i ublížilo a mně nebo komukoliv jinému to nepomohlo ani trošku. Také jsem hledala viníky a prahla po pomstě. Myslím, že Vašek je momentálně v podobném stavu. I když s ním teď nesouhlasím, neodsuzuji ho a pořád zůstává mým kamarádem. Tahle debata mu myslím docela otevřela oči, pročetl si všechny názory a i když byl z toho fakt špatný, nakonec mi napsal toto:

"Majo, ja bych se nekdy po tom vsem, co se stalo za posledni rok nejradeji zakopal 100 metru pod zem.... jsem proste vul a to korunovanej...
a blahove jsem necemu veril, nekomu dost ublizil.... a ted jsem dostal poradne pres prsty nebo ranu mezi oci (rikej tomu jak chces).... a dobre mi tak...

ja udelal chybu v tom, ze jsem si blahove myslel, ze kdyz te ma zenska rada, ze se kvul itobe dokaze i rozvest....
ale pochopil jsem, ze to zadna zenska nikdy kvuli chlapovi neudela..... tak mi to zborilo muj sen....

moc bych si uz pral miminko.... a prijit na jine myslenky... mit jine starosti....
a tisknout ho kazdy den v naruci..... a starat se o nej.... a vedetm ze to je moje budoucnost....
dite a manzelka.... proste rodina.... ktere jiz nechci ublizit....."

Kdyby ho doopravdy ta dotyčná chtěla, tak už s ním dávno je. Zřejmě si nechce zničit rodinu a Václav byl pro ni jen epizodka nebo zpestření manželského stereotypu. Teď když došlo na lámání chleba, chce nechat věci tak, jak jsou. Zřejmě si položila na misku vah perspektivy života s manželem a s milencem, navíc tam je ve hře ještě její pubertální dcera, a rozhodla se zůstat s manželem. Když Václav tolik touží po rodině a dětech, tak ať si obé pořídí s nezadanou ženou a nerozvrací život dvěma lidem (manžel+dcera), kteří za nic nemohou.

sharon: vivat

Ax,
naprostej souhlas

Kde je proboha napsáno, že ona milenci vykládala, že je dítě MOŽNÁ jeho?? Sám Václav píše, že se dozvěděl, že je těhotná, což taky může znamenta, že kdoví kde to slyšel a UŽ je dítě jeho :-/

já bych to nechala zatím být, jak se dítě narodí, tak udělat testy otcovství , ale nikde není napsaný, že to musí vědět dalších 1000 lidí.... Podle mýho by určitě i ona souhlasila s testama, pokud by ji Václav řekl, že to jinak nechá udělat soudně a veřejně.... Kdyby se prokázalo, že dítě není jeho,tak to budou vědět oni dva. Pokud je ale dítě i jeho, tak prostě nárok na uznání otcovství má

Může si za to sama, nemá spát s někým jiným a bez antikoncepce,tak ať si následky taky nese Si to měla rozmyslet dřív ....

Navíc lhát svýmu chlapovi, že dítě je jeho a přitom není

Luldo,
jestli to je na mě, tak na takovou pi.... nekoukám

Aivon: Souhlasím, s tebou, taky je mi Václava líto. Pokud po dítěti touží (bez ohledu na to, kolik je mu let a bez otázek, proč si zatím dítě nepořídil), není pro něj lehké tvářit se, že se nic nestalo.

Ano, nevěra je hnusná, ale větší vinu má vždycky ten, kdo podvádí, v tomto případě ona - ona je vdaná, ona má odpovědnost za svou rodinu. Václav byl svobodný, bezdětný, nejspíš se zamiloval a potají doufal, že se jednou milenka rozhodne pro něj.
Navrhnout jí potrat nebylo nejlepší řešení, ale myslím, že to bylo v afektu. Ono, kdyby ona byla trochu při smyslech, tak nevykládá zamilovanému milenci, že dítě je možná jeho, ale když už to takhle dopadlo, mimomanželský vztah by ukončila a vůbec by mu neříkala, že je v jiném vztahu.

Od jistého okamžiku, už nikoho neodsuzuji, někdy se to všecko tak přihodí, že člověk sám žasne nad chováním sebe sama.

Ota: me tam prave zarazi takove to - ja nic ja muzikant... on chybu udelal a velkou... zacinat si s vdanou proste ma rizika...

Aivon: to je vsechno fakt, ale on opravdu moc na vyber nema... ona ho nechce. Nevi, jestli je dite jeho... ma dve moznosti, nechat to byt a nenadelat jeste vetsi paseku nez je ted anebo zazadat o nejaky test otcovstvi - jenomze tady ej taky pruser - pokud to dite fakt neni jeho, tak na 100 % bude boure v jeji rodine... manzela to rani, rozvrati to vztahy atd. Nevim, jestli bych tohle chtela mit na svedomi...

Áááá, tady někdo sleduje "Pojišťovnu štěstí". No a jestli Václav opravdu existuje, tak se vůbec nedivím, že ve 40 - je stále svobodný, bezdětný...!!!

Kadla: nejsem svatej, ale tvoje poslední věta(, že dokáže chybu uznat a poučit se z ní.) vystihuje přesně kreténství autora článku.
On chybu nedokáže uznat, poučení je v nedohlednu navíc to žene do spirály spravedlnosti přes spáleniště a krvavé řeky

sice je hezký co tady píšete a souhlasím s tím, ale když se vžiji do Václava, tak je mi ho líto

když vezmu v potaz, že to dítě je opravdu jeho a on se ho má vzdát Je to přece jeho krev, jeho dítě a když už se to tak blbě semlelo, tak má na něj přece právo ...

dokázali by jste se jen tak vzdát vlastního dítěte ? Založit si někde jinde svou novou rodinu a do konce života by jste dělali, že se přece nic nestalo?

já tedy ne, ta představa pro mě je šílená a v tomto Václava chápu ....

a to jak napsal tento článek může být taky umocněno tím, že je bezradnej a psychicky na tom není moc dobře, což taky pochopím, jelikož při hádkách, sporech a beznaději řeknu to, co bych nikdy neřekla a nemyslím to tak