Chci, aby šla na potrat
Vážená redakce, řešil jsem svůj problém s kamarádkou, která mi dala na vás kontakt. Její názor se mi zdá neobjektivní, protože jí táhne pomalu na čtyřicítku a sama nemá děti. Myslím, že jí tikají biologické hodiny a podle toho také uvažuje. Navrhla mi, abych zkusil požádat o názor vaše čtenářky, jestli se bude shodovat, či nikoliv.
Je mi čtyřicet let, jsem svobodný a bezdětný. Děti jsem si vždycky moc přál. V práci jsem navázal vztah s kolegyní, se kterou jsme si dost blízcí. Ona je vdaná a má třináctiletou dceru. Po více než roční známosti jsem zjistil, že je v jiném stavu. Já bych o ni i o to dítě moc stál, jenže ona argumentuje tím, že nechce rozbít svoji rodinu. Radši namlouvá manželovi, že je dítě jeho, a chce ukončit vztah se mnou. Dokonce mi začala tvrdit, že já nejsem otec toho dítěte.
Připadá mi to jako největší sviňárna, co může ženská chlapovi udělat. Já o oba moc stojím a ona mě odvrhne jen kvůli rodině a odepře dítě vlastnímu otci. Proto jsem si řekl, ač to zní blbě, aby si to dítě raději nechala vzít, než aby mi ho upírala. O dítěti by přece měli rozhodovat oba jeho rodiče, ne jen matka. Já beru to, že malé dítě v případě rozvodu má zůstat u matky, protože ji prostě potřebuje víc než tátu, ale nelíbí se mi rozhodování o dítěti bez otce. Vždyť ta ženská si musí uvědomit, že bez něj by ho neměla. Potrat přežije, otázkou zůstane, jestli bude ještě schopná ty děti potom mít ale bude se trápit i ona, nejenom já. V tomhle jí to trápení přeju, možná vám to přijde hnusný, ale když se bude trápit skutečný otec, tak ať se trápí i matka. Měla si to uvědomit, než se mnou spala, věděla přece, že se mnou může otěhotnět. Jsme v tom oba napůl, nechci shazovat vinu jen na ni, ale nemůže přece odebírat otci jeho práva. Nejsme jen dárci spermií, ale ženy na tohle dost hřeší. Je to smutné, ony mají jistotu, chlap má smůlu. Pak se ale někdy nedivím, když muži zacházejí se ženami dost hrubě, když jim to ženy dokáží „osolit“ jinak.
Kamarádka mi říkala, že ona má výhradní právo rozhodnout, zda si dítě nechá a koho uvede do rodného listu. Já jsem názoru, že toto právo veta nemá a biologický otec by měl mít na rozhodování o dítěti stejné právo jako matka. Kamarádka tvrdí, že mi nejde o ni a o dítě, ale o pomstu. Já říkám, že mi jde o spravedlnost. Všichni kamarádi stojí za mým názorem, zajímalo by mě tedy, jak byste takovouto situaci řešily vy, kdybyste byly v roli těhotné ženy.
Děkuji
21.5.2010 Rubrika: Život a vztahy | Komentářů 258 | Vytisknout
Hodnocení článku: 3/5 Oznámkovat (hodnocení jako ve škole): 1 2 3 4 5
Diskuse ke článku - Chci, aby šla na potrat
Tato diskuse je otevřena jen pro přihlášené uživatelky.
A víte co? Možná by se to dítě fakt nemělo narodit. Co když je fakt Václavovo a bude po něm? 
Nemám ráda to škatulkování, že když je někdo v určitých letech svobodnej a bezdětnej, je zákonitě divnej, ale v případě tohohle pána to bohužel platí, právě kvůli takovým lidi koukaj na svobodný skrz prsty 
Nechápu, že když píše, že si děti vždycky moc přál, proč je ve 40 dávno nemá 
Nebo vlastně chápu. Ona ho nejspíš žádná nikdy nechtěla
A můj názor na tu vdanou paní taky není vůbec pěknej. Když už chtěla mít bokovku, měla si vybrat někoho pořádnýho 
majucha: 
to je dobrý- a ty se mi líbíš, budeš moje, a ty ne, moje nebudeš...
.gif)
lonkue: není to výplod fantazie.
Já třeba nevím, proč by pan Václav neměl být skutečný..je to běžný případ a já bych ve svém okolí určitě taky pár takových týpků našla...bohužel
lonkue: už jsme to psaly dvakrát . Ten pán JE opravdový.
Já si hlavně nejsem vůbec jistá, že on si vůbec může nechat udělat testy otcovství, trochu pochybuju o tom, že může přijít někam na úřad nebo do laborky a říct "udělejte mi testy toho a toho, jestli náhodou nejsem jeh biootec". To je jako kdyby si chodil po Praze a sem tam ukázal na nějaký dítko "tak tebe si nechám otestovat, tebe taky...", jestli o to nemůže požádat jen ten, kdo má to dítě v nějakém příbuzenském nebo papírovém vztahu
Ja chci, aby se redakce vyjadrila k tomu, jestli je pan opravdovy. Obavam se, ze se nam tady vari krev z vyplodu nejake bujne fantazie...
Václave, vy jste ubožák. Jakkoli nefér se k vám ta žena zachovala, nutit ji zabít svoje dítě je odporné. I vy jste odporný.
No kdyby už tam přece jen zašel, tak si myslím, že by dostal pořádnou nakládačku
KDyž si vemu rozum dotyčného a měla bych mu přisoudit i vzhled, tak se neobávám, že by manželka měla složité svému choti vysvětli "prosím tě, nevšímej si ho, to je náš firemní blázen"
Né Václave promiň, ale..vyprdni se prostě na to!!
Pán musí být vůl korunovaný, vůbec se nedivím, že by ho žádná ženská nechtěla za manžela Měl by si umět přiznat, jak se věci mají, paní zřejmě není vzorem ctnosti a chtěla se jen trochu pobavit, takže Václavovi nezbývá než to akceptovat. Co se týče otcovství : už staří Římané říkali mater certa, pater incertus est. Kdo je otcem dítěte vážně může vědět jen jeho matka a možná vždy ani ta ne.
Hlavně bych toho pána pokud je skutečný( je to velmi těžce představitelné) chtěla požádat, aby se nepouštěl do takových hrdinských akcí, že by zašel za manželem té paní a všechno mu řekl.To by so vážně nepomohl ,možná by slyšel mnoho věcí, které vůbec slyšet nechce.
Stanik: jsi sama dobrovolně bezdětná, protože máš daleko víc rozumu než tady onen
uz jenom chybi vztekle mamnkovou dupani nozickou.. ja chiiii a chciiii a chciiii
Vendelina: 
to jsou veci...
pan je pekne kreten.. pardon, ale jinak s eto napsat neda.
Sice jsem sama doborvolne bezdetna, ale to co tady vyplodil onen zhrzeny milenec je na zbliti.
Těma šestnáctkama myslím směny, ne puberŤačky
