Chci, aby šla na potrat
Vážená redakce, řešil jsem svůj problém s kamarádkou, která mi dala na vás kontakt. Její názor se mi zdá neobjektivní, protože jí táhne pomalu na čtyřicítku a sama nemá děti. Myslím, že jí tikají biologické hodiny a podle toho také uvažuje. Navrhla mi, abych zkusil požádat o názor vaše čtenářky, jestli se bude shodovat, či nikoliv.
Je mi čtyřicet let, jsem svobodný a bezdětný. Děti jsem si vždycky moc přál. V práci jsem navázal vztah s kolegyní, se kterou jsme si dost blízcí. Ona je vdaná a má třináctiletou dceru. Po více než roční známosti jsem zjistil, že je v jiném stavu. Já bych o ni i o to dítě moc stál, jenže ona argumentuje tím, že nechce rozbít svoji rodinu. Radši namlouvá manželovi, že je dítě jeho, a chce ukončit vztah se mnou. Dokonce mi začala tvrdit, že já nejsem otec toho dítěte.
Připadá mi to jako největší sviňárna, co může ženská chlapovi udělat. Já o oba moc stojím a ona mě odvrhne jen kvůli rodině a odepře dítě vlastnímu otci. Proto jsem si řekl, ač to zní blbě, aby si to dítě raději nechala vzít, než aby mi ho upírala. O dítěti by přece měli rozhodovat oba jeho rodiče, ne jen matka. Já beru to, že malé dítě v případě rozvodu má zůstat u matky, protože ji prostě potřebuje víc než tátu, ale nelíbí se mi rozhodování o dítěti bez otce. Vždyť ta ženská si musí uvědomit, že bez něj by ho neměla. Potrat přežije, otázkou zůstane, jestli bude ještě schopná ty děti potom mít ale bude se trápit i ona, nejenom já. V tomhle jí to trápení přeju, možná vám to přijde hnusný, ale když se bude trápit skutečný otec, tak ať se trápí i matka. Měla si to uvědomit, než se mnou spala, věděla přece, že se mnou může otěhotnět. Jsme v tom oba napůl, nechci shazovat vinu jen na ni, ale nemůže přece odebírat otci jeho práva. Nejsme jen dárci spermií, ale ženy na tohle dost hřeší. Je to smutné, ony mají jistotu, chlap má smůlu. Pak se ale někdy nedivím, když muži zacházejí se ženami dost hrubě, když jim to ženy dokáží „osolit“ jinak.
Kamarádka mi říkala, že ona má výhradní právo rozhodnout, zda si dítě nechá a koho uvede do rodného listu. Já jsem názoru, že toto právo veta nemá a biologický otec by měl mít na rozhodování o dítěti stejné právo jako matka. Kamarádka tvrdí, že mi nejde o ni a o dítě, ale o pomstu. Já říkám, že mi jde o spravedlnost. Všichni kamarádi stojí za mým názorem, zajímalo by mě tedy, jak byste takovouto situaci řešily vy, kdybyste byly v roli těhotné ženy.
Děkuji
21.5.2010 Rubrika: Život a vztahy | Komentářů 258 | Vytisknout
Hodnocení článku: 3/5 Oznámkovat (hodnocení jako ve škole): 1 2 3 4 5
Diskuse ke článku - Chci, aby šla na potrat
Tato diskuse je otevřena jen pro přihlášené uživatelky.
No vy dva jste se hledali, až jste se našli. Je mi z vás na blití z obou. 
Když mi chce dítě upřít, tak to ať ho radši zabije? Fuj, jsi odporný člověk, nemám slov. 
Ještě pár dotazů, Václave. Píšeš, že jsi 40ti letý, svobodný, bezdětný a děti sis moc přál.
PROČ JSI NAVÁZAL KONTAKT S VDANOU PANÍ?
Já jsem si vždy myslela, že to je proto, že si ti dva chtějí jen užít sexu, jeden si "povyrazí" a druhý bez případných povinností si užije.
PROČ SES ROZHODL CHODIT ZA ŽENOU NĚKOHO JINÉHO?
TO DOOPRAVDY NEJSOU ŽÁDNÉ SVOBODNÉ DÍVKY, ŽENY V TVÉM OKOLÍ, KTERÉ MAJÍ STEJNÉ PŘEDSTAVY O BUDOUCÍM ŽIVOTĚ?
Když si na tyto otázky odpovíš, musíš uznat, že moc čestně si nezačal s plánovaním rodiny. Jak by Ti bylo, kdybys byl ženatý a nějaký další muž Ti spal se ženou a ještě jí udělal dítko?
Myslím, že víc než mstu, měl bys přehodnotit svoje priority života.
Budeš-li hrát seriózně, nikdy se nedostaneš do podobných situací.
Vlastně jsi tomu všemu dal pevný základ a teď se doopravdy divíš?
Dokonce té ženě chci rozumět. I když jsi možná otcem, jak dlouho můžeš k ní a dítku férový a věrný? Kdy se začneš poohlížet za jinými vdanými, atraktivními ženami, které se nebrání paralelními románku?
Logicky: Je lepší žít s mužem, který zajistí rodinu a ženě všechno odpustí /to už ví/, než jít do nejistoty s mužem, který ... však víš, jaké jsi měl ... plány???
Václave, takto to je, když si jeden s partnerů pohrává s někým jiným.
Stal ses rozmarem jedné ženy, která si něco dokazovala. Není to moc fér pro Tebe, že? Bereš to jako zneužití... Ty o ni a dítě stojíš, ona o Tebe nikoliv. Když do toho budeš šťourat, můžeš rozbiješ její rodinu, ale taky nemáš záruku, že se s radostí vrhne do Tvé náruče. Když to necháš v klidu, budeš mít veliký plus. Dáš šanci novému životu.
Ta žena byla a je sobecká. A proto chceš být takový i Ty?
I když s Tebou souhlasím, musím napsat, že Zákony Země jsou jiné než Ty, kterými jsme "řízeni".
Je totiž docela možné, že v minulém životě jsi to byl Ty, kdo se odmítl starat o své vlastní dítě a nutil ženu-milenku k potratu.
V tomto životě jsi zkoušen stejnou situací. To proto, abys pochopil bolest, kterou ženy-matky pociťují, když musí jednak jinak než ony samy chtějí.
Přeji Ti hodně štěstí.
.gif)
Nez doctu prispevky pode mnou......za prve neni stoprocentne zaruceno, ze tehotenstvi skonci v poradku. Za druhe bych si pripravila soudni papiry a predvolani k soudu k urceni otcovstvi hned po porodu, at uz to ma jakykoliv dopad na jeji momentalni "stastne" manzelstvi. A podle vysledku by se pak vse odvinulo.....
takže když to dítě nemůžeš mít ty, tak ať ho raději zabije???? To je mi z tebe pěkně na blití.
To, že jste provedli sviňárnu (nevěra), za to můžete oba, v tom jste oba namočení úplně stejně. To, že to nezůstalo bez následků (i když kdo ví - dítě pořád může být manželovo, nemyslíš???) je průšvih. Tvoje kamarádka je teď v situaci, že buď připraví o otce jedno své dítě nebo druhé (když se rozvede, přijde o biologického otce to starší dítě). A vzhledem k tomu, jak otřesné máš názory, tak se nedivím, že si ze dvou potenciálních otců pro svoje dítě vybrala toho, s kterým žije a který je zřejmě o krapet víc charakterní než ty.
Za doby manželství se za otce automaticky považuje manžel. To by ses musel k dítěti přihlásit a žádat testy.
Přemýšlet jste měli od začátku a oba, pro ni je to rozhodování, které nemá dobré řešení, ať udělá cokoli, ublíží tím jednomu svému dítěti.
Je pro tebe přijatelnější, aby tvé dítě bylo mrtvé, když ho nemůžeš mít u sebe a nebo aby žilo, bylo šťastné,ale ne s tebou?
Něco takového se řešilo už u matek za Šalamouna, ne? Víš s jakým závěrem.
Myslím, že žena má právo rozhodnout o svém dítěti. Chránit jste se měli oba - čili i ty. Tudíž beru tvoji výtku o její nezodpovědnosti za sobeckou a bezpředmětnou. Když už se stalo, má žena právo rozhodnout se, koho uvede jako otce. Myslím, že byste ji neměl bránit.
Jinak mi tento příběh nápadně připomíná děj ze seriálu Pojišťovna štěstí...
.JPG){kind=avatar}
Jak Václav ví, že je dítě jeho? Já to vidím jen 50 na 50. Za trvání manželství nemá důvod uvádět jiného otce než manžela, on se na to nikdo nebude ani ptát. Být to moje kamarádka, potrat jí nedoporučím. Ať už je otcem kdokoliv.
