Chci, aby šla na potrat
Vážená redakce, řešil jsem svůj problém s kamarádkou, která mi dala na vás kontakt. Její názor se mi zdá neobjektivní, protože jí táhne pomalu na čtyřicítku a sama nemá děti. Myslím, že jí tikají biologické hodiny a podle toho také uvažuje. Navrhla mi, abych zkusil požádat o názor vaše čtenářky, jestli se bude shodovat, či nikoliv.
Je mi čtyřicet let, jsem svobodný a bezdětný. Děti jsem si vždycky moc přál. V práci jsem navázal vztah s kolegyní, se kterou jsme si dost blízcí. Ona je vdaná a má třináctiletou dceru. Po více než roční známosti jsem zjistil, že je v jiném stavu. Já bych o ni i o to dítě moc stál, jenže ona argumentuje tím, že nechce rozbít svoji rodinu. Radši namlouvá manželovi, že je dítě jeho, a chce ukončit vztah se mnou. Dokonce mi začala tvrdit, že já nejsem otec toho dítěte.
Připadá mi to jako největší sviňárna, co může ženská chlapovi udělat. Já o oba moc stojím a ona mě odvrhne jen kvůli rodině a odepře dítě vlastnímu otci. Proto jsem si řekl, ač to zní blbě, aby si to dítě raději nechala vzít, než aby mi ho upírala. O dítěti by přece měli rozhodovat oba jeho rodiče, ne jen matka. Já beru to, že malé dítě v případě rozvodu má zůstat u matky, protože ji prostě potřebuje víc než tátu, ale nelíbí se mi rozhodování o dítěti bez otce. Vždyť ta ženská si musí uvědomit, že bez něj by ho neměla. Potrat přežije, otázkou zůstane, jestli bude ještě schopná ty děti potom mít ale bude se trápit i ona, nejenom já. V tomhle jí to trápení přeju, možná vám to přijde hnusný, ale když se bude trápit skutečný otec, tak ať se trápí i matka. Měla si to uvědomit, než se mnou spala, věděla přece, že se mnou může otěhotnět. Jsme v tom oba napůl, nechci shazovat vinu jen na ni, ale nemůže přece odebírat otci jeho práva. Nejsme jen dárci spermií, ale ženy na tohle dost hřeší. Je to smutné, ony mají jistotu, chlap má smůlu. Pak se ale někdy nedivím, když muži zacházejí se ženami dost hrubě, když jim to ženy dokáží „osolit“ jinak.
Kamarádka mi říkala, že ona má výhradní právo rozhodnout, zda si dítě nechá a koho uvede do rodného listu. Já jsem názoru, že toto právo veta nemá a biologický otec by měl mít na rozhodování o dítěti stejné právo jako matka. Kamarádka tvrdí, že mi nejde o ni a o dítě, ale o pomstu. Já říkám, že mi jde o spravedlnost. Všichni kamarádi stojí za mým názorem, zajímalo by mě tedy, jak byste takovouto situaci řešily vy, kdybyste byly v roli těhotné ženy.
Děkuji
21.5.2010 Rubrika: Život a vztahy | Komentářů 258 | Vytisknout
Hodnocení článku: 3/5 Oznámkovat (hodnocení jako ve škole): 1 2 3 4 5
Diskuse ke článku - Chci, aby šla na potrat
Tato diskuse je otevřena jen pro přihlášené uživatelky.Moje osobní spekulace je taková, že vdaná žena, která má v práci svobodného, nezadaného milence, který touží po dítěti, si dá sakra pozor, aby se ochránila, pokud nechce být tou vyvolenou samičkou pro jeho početí. A pokud zrovna plánuje druhé dítě s manželem, ohlídá si to.
jedině snad, že by manžel nechtěl, chránil se on a ona by potřebovala, aby se stala "nehoda"
monia:
Žena má právo se rozhodnout sama. Osobně si myslím, že kdyby měl něco takového podstoupit muž (potrat) rozhodně by ho tam nikdo nedonutil jít.
Uvést do rodného listu kohokoli? Dítě narozené v manželství je vždy dítě manžela (pokud on nepopře otcovství a nebo ho nepopře žena (6 měsíců od porodu). Otec je jím taky 300 dnů od rozvodu (ochranná lhůta)
O dítěti by měli rozhodovat oba rodiče. Jenomže žádné dítě není (teda zatím). Je to plod. =) rozhodnout se musí vždy žena.
KDYBYCH BYLA VE VAŠÍ SITUACI: Skočila bych si z dobrým právníkem, který se zabývá rodinným právem. Zeptala bych se, jaké mám možnosti. Teroreticky je to max 1 hod, ale taky docela dost peněz.... Ale jestli opravdu chcete vědět, jak jste na tom.
Kotě: Výstižné a trefné.
majucha: Vašek je citlivý a hodný kluk, strašně touží po dítěti a Ty, jak píše Vašek, děti nemáš a tikají ti biologické hodiny. Proč teda nemáte to dítě spolu?
Václave než jste si začal s vdanou ženou měli jste si ujasnit oba pravidla vztahu i proti případnému otěhotnění kolegyně,žena se stejně rozhodne bez vašeho souhlasu.Máte asi jedinou možnost promluvit si s manželem,ale nebude to určitě příjemný rozhovor.
Kotě: trefne receno....
Panečku, Václav napíše pár řádek, jak by rád držel v náručí miminko a hned je z něj podle reakcí chudáček nebohý. Sorry, nedojala jsem se a nezapůsobilo to na mě.
Vědomě si začít s vdanou ženou - už to je prasárna, to se prostě nedělá. Kecy, že láska si nedá poroučet a podobně, jsme snad jeskynní zvířata? Doufat, že se rozvede, bez pomyšlení na původní rodinu a zejména na její dceru, které by rozvod zcela jistě způsobil trauma - hlavně že by pán chtěl držet vlastní děťátko. "Ona mě odvrhne jen kvůli rodině." Už za tuto větu bych tě, Václave, zkopala do čtverečku. O potratové dohře už se nebudu ani zmiňovat.
Nedospělý, amorální hajzlík, sorry, Václave i věrná kamarádko Majucho, ale jinak na mě fakt nepůsobíš.
ten vaclav, to je ale paradni sobec ve 40 by se mohl trochu probrat tfuj
Jo, a jak bych to řešila já, být na místě těhotné? Nijak, všechny děti mám se svým mužem.
Tady pomůže jen svěrací kazajka, skotské střiky a statný ošetřovatel.
Já chodím do kurzu na pečovatelku a lektorka mi řekla ,že každé 5 dítě není manžela a že ženy aniž by o tom věděli hledají správného muže s kterým by chtěli mimčo.Jseš ten praví
Já chodím do kurzu na pečovatelku a lektorka mi řekla ,že každé 5 dítě není manžela a že ženy aniž by o tom věděli hledají správného muže s kterým by chtěli mimčo.Jseš ten praví
Václave, já s Vámi částečně souhlasím. Nevím, kde ženy berou to právo, rozhodovat,že vezmou otcům jejich děti...ať už v samém prvopočátku, či později v okamžiku rozvodu.
Naprosto nepochopitelné jsou pro mě pak ty ženy, kteří upírají svým dětem možnost poznat a být se svým otcem, ačkoli otec o ně stojí, a ještě to skrývají za snahu ochránit své děti před možným i nemožným.
Přitom je to obyčejné sobectví, manipulace a potřeba těch žen, dokázat si, že na nich je někdo (v tomto případě dítě) naprosto závislé.
V tomto případě to budete mít těžké. Ona s Vámi být nechce a pokud si to dítě nechá a vy nějakým způsobem docílíte toho, že "vám ho přizná", ty vztahy asi budou narušené, neboť morální hodnoty této ženě zřejmě unikají. Bude možnáštvát to dítě proti vám a bude z toho víc škody, než kdybyste tuto situaci nechal volně plynout.
Já na Vašem místě bych byla šťastná,že se mi narodí dítě. Bohužel s ním zřejmě nebude moci být, ale možná ho budete vídat, uvidíte jak roste, jak se vám podobá a možná jednou, a jsem si tím téměř jista, až Vaše dítě začne dospívat a zjišťovat, že ten otec,který mu je předkládán, není jeho otcem, pak možná si k sobě najdete cestu.
jo ještě mě napadla taková věc mimo.Václave občas můžeme být rádi,že nedostaneme co chceme,věř mi.Kdysi jsem vymlouvala kamarádce,když si začala se ženáčem.Měla to "štěstí" že se rozvedl.Teď platí alimenty na 2 děti a třetí má s ní.Ona ho přemlouvá,aby šel na protialkoholní léčení a on neví proč,vždyť problém s tím má jen ona.On by si člověk měl dát pozor na svá přání.Občas se splní. Z vlastní zkušenosti vím,že v daném okamžiku má člověk chuť poslat rádce někam... A Rusku jsem nebyla a 40 nemám
No koukámže Václav zaujal
Ale vážně: Václave pokus se najít nějakou rozvedenou s drobkem, tu můžeš hýčkat a být s ní stále. Nevím jak je to s testma otcovství,ale to ti poradí každej právník či poradna. Přeju ti štěstí při hledání