Těhotná dcera, odmítavý otec. Jak to dopadlo?
Koncem listopadu mi zde na stránkách vyšel článek, ve kterém jsem žádala čtenářky o radu. Dodatečně bych chtěla všem moc poděkovat. A také tak nějak cítím, že bych vám měla napsat, jak to u nás všechno dopadlo.
Nejdřív stručně popíšu, o co šlo: Naše dcera odešla v osmnácti z domova, přerušila s námi veškeré styky, chytla se pochybné party a začala žít na hromádce s mladíkem podivné existence. Snažili jsme se s manželem dostat ji z této situace, ale nebyla s ní řeč, tvrdě nás odmítala, hlavně na svého otce byla nevýslovně drzá. Nakonec dopadlo vše tak, že mne po dlouhé době sama kontaktovala. Zjistila jsem, že je těhotná a krátce před porodem, bez jakéhokoli zázemí a bez partnera. Manžel nepřipustil, aby se vrátila domů, podařilo se mi sehnat jí maličkou garsonku v domě u kolegyně, kde mohla pobývat do porodu.
(Celý článek si můžete přečíst ZDE - pozn.red.)
Manželův postoj se mi bohužel změnit nepodařilo. Zatvrzele si stál (a stále stojí) na svém, dceru doma nechtěl a nechce. Jediné, v čem projevil benevolenci, bylo, že jí pomůžeme finančně. Sehnala jsem tedy kompletní výbavičku pro miminko, za velice slušnou cenu jsem ji koupila od dcery mé kamarádky. Dokoupila jsem jen pár maličkostí. Za tuto možnost jsem byla velice vděčná, protože pořizovat všechno nové by nás finančně asi zruinovalo.
Dcera začala být jako vyměněná. Konečně žila v klidu, čistotě, měla co jíst. Z věcí pro děťátko měla obrovskou radost a všechno si sama vyprala a vyžehlila. Klidu si však úplně užívat nemohla, protože garsonku, ve které našla dočasné útočiště, mohla obývat jen do porodu. A ten se kvapem blížil, až se o vánočních svátcích narodila holčička. Nikdy bych nevěřila, jak moc mne narození prvního vnoučete dojme. Maličkou jsem si okamžitě zamilovala.
Bohužel, manžel se na ni odmítl jít i podívat. Doufala jsem, že právě toto bude ten okamžik, kdy svůj postoj přehodnotí a změní. Bohužel, nestalo se tak. Celá zoufalá jsem šla za kolegyní, jíž patří garsonka, ve které dcera bydlí, a ona nám podala pomocnou ruku podruhé. Řekla, že mámu s novorozenětem na ulici vyhazovat nebude, takže po návratu z porodnice tam mohly obě dvě zůstat. Přesto vím, že to není natrvalo.
Dcera se o svou holčičku stará dobře, několikrát v týdnu za ní chodím na návštěvu. Na manžela jsem přestala tlačit a možná, že to začíná nést první ovoce. Svou vnučku sice ještě neviděl, ale párkrát se už na ni zeptal. Nevyčítá, že musíme dceru podporovat, živit ji a platit jí pronájem. Když to vezmu objektivně, v podstatě se zachoval dobře. Na svůj odmítavý postoj má vzhledem k tomu, co všechno ze strany dcery a jejího přítele zažil, plné právo.
Přesto doufám, že čas zahojí i tyto rány a on ke své dceři a vnučce najde cestu. V tuhle chvíli je zatím vše relativně v pořádku. Holčičce už je měsíc, je zdravá a moc roztomilá. Dcera vypadá, že se ze svých telecích let konečně dostala, a seká dobrotu. Za naši pomoc je neskonale vděčná.
A tak mi nezbývá než čekat, jak se bude situace vyvíjet dál. To, že manžel s dcerou stále nekomunikuje, mne sice trápí, ale snažím se na to moc nemyslet a brát to tak, jak to je. A doufat, že za čas bude všechno úplně jinak, líp.
Ještě jednou děkuji všem čtenářkám, které byly ochotné o mém problému přemýšlet a zabývat se jím. Vaše rady i váš zájem pro mne byly a stále jsou velkou morální podporou.
26.1.2010 Rubrika: Život a vztahy | Komentářů 27 | Vytisknout
Hodnocení článku: 3,1/5 Oznámkovat (hodnocení jako ve škole): 1 2 3 4 5
Diskuse ke článku - Těhotná dcera, odmítavý otec. Jak to dopadlo?
Tato diskuse je otevřena jen pro přihlášené uživatelky.článek čtu s několikadenním zpožděním a taky u toho slzím.. Myslím si také, že dcera by se měla pokusit svůj vděk vyjádřit -mně napadlo osobně, ale nápad s dopisem není marný- dopis je asi nejjednodušší způsob a to osobní setkání poté.. Taky mne napadlo, že" nastražená" vnučka změní jeho postoj.. za chvíli si budete od dcery půjčovat kočárek a budete malou vozit, takže si jí budete moci přivést i domu, kam rovinka přijde děda z práce..
Babičce Soničce gratuluji ke zdravé vnučce, ať má do budoucna z obou holek jen radost - díky za informaci, jak to dopadlo. Dědeček potřebuje ještě trochu času, ten dopis od dcery by mohl pomoci. Mnoho zdraví a štěstí všem !!!
Nedá mi to, abych nereagovala. V rodině kdysi bylo něco podobného, bohužel nevím, jak se choval "dědeček" před porodem. Nenápadně nechali dítě o samotě s dědečkem no a když dítě řvalo, dědeček neodolal. Dítě nakonec bylo nejmilejší z vnoučat. Jde o to, jak nenápadně nechat dítě a dědu o samotě.
Přeju hodně štěstí
Soňo,hodně sil a velký obdiv....všem hodně štěstí,z celého srdce přeji
Zdravím a přeji štastný konec
Hlavně vem malou a ukaž ji dědovi on změkne a přesane se trápit oni to chlapi žerou v sobě
U nás to bylo podobné ani malou nectěl vidět
a pak byl nasratý že se odstěhovaly
držím pěsti
přeji hodně štěstíčka a boží požehnání co vše zlé zaháníochranu andělskou
HODNE STESTI MALE DO ZIVOTA. A AT VAM TO KLAPE .... DEDA POTREBUJE ASI JESTE CAS , ALE JAK PISOU HOLKY, LHOSTEJNA MU NENI ANI DCERA ANI VNUCKA....
hodne uspechu vam vsem
Soňo, taky jsem na vás vzpomněla, jak to asi dopadlo... Tak jsem ráda, že je to na dobré cestě a držím palce, ať to dál pokračuje co nejlíp, ať se těšíte z dcerky i vnučky společně s manželem.
dopadlo to dobře, držím palce a dál na vás budeme myslet
modroočka - 26.1.2010 0:28 - dobrý nápad.
Soňo, držím palce a věřím, že to nejhorší máte za sebou.
To je dobře,že to skončilo takhle...ale ještě není všem dnům konec,čili,dceři může po čase otrnout a vrátit se do špatných kolejí,a váš manžel vyměkne ,a vnučku přijme,nebo naopak...Život lidský je nevyzpytatelný...Přeji raději to dobré.....
jste super máma do nepohody pokud z Vás dcera něco zdědila, mělo by zůstat vše v pořádku a dědeček...ten taky časem změkne
Dojalo mě to až k slzám......
Přeji vám všem jen to hezkéa maličké krásný život
Taky věřím, že je všechno na dobré cestě. U manžela asi opravdu nechce moc talačit na pilu, ono to chlapům někdy trvá, než překonají svoji hrdost, ale pokud dcera vydrží sekat dobrotu, určitě bude všechno dobré
ladislava: přeju, ať i u vás se všechno obrátí k lepšímu
Zažíváme něco podobného, jen ty děti bez táty už máme dvě. Úplně špatně se s tím srovnává starší synek. Jenže na ulici ji člověk nevyžene, máte výhodu, že dcera dostala rozum, ta naše stále ne. Ať se Vám daří. L.